Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Od letošního dubna bylo v Demokratické republice Kongo zaznamenáno 482 podezření na infekci a přibližně 116 úmrtí. Nákaza se již stihla přenést také do sousední Ugandy, kde se objevily dva případy a jedno úmrtí, přičemž hrozí její další šíření do Jižního Súdánu. Podle odborníků z institutu Scripps Research mohla epidemie v regionu nepozorovaně probíhat již několik měsíců. Světová zdravotnická organizace proto okamžitě vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu, přičemž zvládnutí situace může trvat dlouhou dobu.
Demokratická republika Kongo disponuje jedním z nejzranitelnějších zdravotnických systémů na světě a dříve patřila k největším příjemcům americké pomoci. Zásadní komplikace přineslo náhlé zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj, k němuž došlo bez předchozího varování. Finanční podpora pro Kongo se kvůli tomu drasticky propadla z původních 1,4 miliardy dolarů v roce 2024 na pouhých 21 milionů vyčleněných v letošním roce. Podobný pokles postihl také Ugandu, což zcela narušilo základní fungování místního zdravotnictví.
Odborníci upozorňují, že investice do globálního zdraví jsou minimální v porovnání s tím, co přinesou zpět. Předcházet epidemiím a podchytit je hned v zárodku je mnohem levnější a snazší než následně reagovat na nekontrolované šíření. Jelikož Spojené státy první možnost škrtly, bude zvládání budoucích krizí stále složitější. Washington navíc oznámil odchod ze Světové zdravotnické organizace a ukončil financování ve výši 130 milionů dolarů. Tento krok vedl k masivnímu propouštění personálu, což oslabilo kapacity pro mezinárodní dohled nad šířením nemocí.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí dříve fungovalo jako klíčový partner pro krizové situace v jednotlivých zemích. Za současné americké administrativy však byly týmy pro boj s ebolou pozastaveny a zásoby zdravotnického materiálu výrazně omezeny. To je problematické zejména u viru, který se přenáší dotykem a kde je podpůrná péče jedinou dostupnou možností léčby. Kvůli nuceným odchodům a propouštění navíc v klíčových amerických zdravotnických úřadech chybí řada vedoucích představitelů, včetně samotného ředitele Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.
Uzavřením specializované laboratoře v Marylandu, která spadá pod Národní instituty zdraví, skončil také výzkum monoklonálních protilátek a potenciálních vakcín proti kmeni Bundibugyo. Laboratoř byla přitom navržena přesně pro tyto scénáře, avšak její zaměstnanci dostali výpověď a výzkumné práce byly bez náhrady zastaveny. Zástupci amerických úřadů se na tiskových konferencích odmítají k uzavření tohoto pracoviště vyjadřovat a pouze obecně deklarují schopnost testovat vzorky prostřednictvím zbývající laboratorní sítě.
Zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj mělo přímý dopad na stovky terénních zdravotníků, kteří v Kongu a Ugandě aktivně vyhledávali ohniska nákazy a monitorovali výskyt chorob. Právě tito pracovníci v komunitách obvykle zachycují epidemie v raném stádiu, protože pacienti málokdy přicházejí na kliniky s hotovým podezřením na ebolu. Tento zavedený systém sledování nákazy byl však náhle ukončen. Namísto něj se americká vláda snaží prosadit nové bilaterální dohody, což podle kritiků staví partnerské země do pozice rukojmích.
Spojené státy dříve pomáhaly zajistit, aby se lokální hrozby nerozrostly v globální katastrofy, ale nyní z této role ustupují. Místo aktivní pomoci v ohnisku nákazy zavedl Washington zákazy vstupu pro cizince, kteří v poslední době dotčený region navštívili. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí před těmito kroky varovalo a označilo je za neúčinné opatření poháněné strachem. Nejrychlejší cestou k ochraně celého světa je totiž podle epidemiologů agresivní podpora kontroly epidemie přímo v místě jejího vzniku, nikoli izolace postižených zemí.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.