Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Od letošního dubna bylo v Demokratické republice Kongo zaznamenáno 482 podezření na infekci a přibližně 116 úmrtí. Nákaza se již stihla přenést také do sousední Ugandy, kde se objevily dva případy a jedno úmrtí, přičemž hrozí její další šíření do Jižního Súdánu. Podle odborníků z institutu Scripps Research mohla epidemie v regionu nepozorovaně probíhat již několik měsíců. Světová zdravotnická organizace proto okamžitě vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu, přičemž zvládnutí situace může trvat dlouhou dobu.
Demokratická republika Kongo disponuje jedním z nejzranitelnějších zdravotnických systémů na světě a dříve patřila k největším příjemcům americké pomoci. Zásadní komplikace přineslo náhlé zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj, k němuž došlo bez předchozího varování. Finanční podpora pro Kongo se kvůli tomu drasticky propadla z původních 1,4 miliardy dolarů v roce 2024 na pouhých 21 milionů vyčleněných v letošním roce. Podobný pokles postihl také Ugandu, což zcela narušilo základní fungování místního zdravotnictví.
Odborníci upozorňují, že investice do globálního zdraví jsou minimální v porovnání s tím, co přinesou zpět. Předcházet epidemiím a podchytit je hned v zárodku je mnohem levnější a snazší než následně reagovat na nekontrolované šíření. Jelikož Spojené státy první možnost škrtly, bude zvládání budoucích krizí stále složitější. Washington navíc oznámil odchod ze Světové zdravotnické organizace a ukončil financování ve výši 130 milionů dolarů. Tento krok vedl k masivnímu propouštění personálu, což oslabilo kapacity pro mezinárodní dohled nad šířením nemocí.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí dříve fungovalo jako klíčový partner pro krizové situace v jednotlivých zemích. Za současné americké administrativy však byly týmy pro boj s ebolou pozastaveny a zásoby zdravotnického materiálu výrazně omezeny. To je problematické zejména u viru, který se přenáší dotykem a kde je podpůrná péče jedinou dostupnou možností léčby. Kvůli nuceným odchodům a propouštění navíc v klíčových amerických zdravotnických úřadech chybí řada vedoucích představitelů, včetně samotného ředitele Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.
Uzavřením specializované laboratoře v Marylandu, která spadá pod Národní instituty zdraví, skončil také výzkum monoklonálních protilátek a potenciálních vakcín proti kmeni Bundibugyo. Laboratoř byla přitom navržena přesně pro tyto scénáře, avšak její zaměstnanci dostali výpověď a výzkumné práce byly bez náhrady zastaveny. Zástupci amerických úřadů se na tiskových konferencích odmítají k uzavření tohoto pracoviště vyjadřovat a pouze obecně deklarují schopnost testovat vzorky prostřednictvím zbývající laboratorní sítě.
Zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj mělo přímý dopad na stovky terénních zdravotníků, kteří v Kongu a Ugandě aktivně vyhledávali ohniska nákazy a monitorovali výskyt chorob. Právě tito pracovníci v komunitách obvykle zachycují epidemie v raném stádiu, protože pacienti málokdy přicházejí na kliniky s hotovým podezřením na ebolu. Tento zavedený systém sledování nákazy byl však náhle ukončen. Namísto něj se americká vláda snaží prosadit nové bilaterální dohody, což podle kritiků staví partnerské země do pozice rukojmích.
Spojené státy dříve pomáhaly zajistit, aby se lokální hrozby nerozrostly v globální katastrofy, ale nyní z této role ustupují. Místo aktivní pomoci v ohnisku nákazy zavedl Washington zákazy vstupu pro cizince, kteří v poslední době dotčený region navštívili. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí před těmito kroky varovalo a označilo je za neúčinné opatření poháněné strachem. Nejrychlejší cestou k ochraně celého světa je totiž podle epidemiologů agresivní podpora kontroly epidemie přímo v místě jejího vzniku, nikoli izolace postižených zemí.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.