Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Od letošního dubna bylo v Demokratické republice Kongo zaznamenáno 482 podezření na infekci a přibližně 116 úmrtí. Nákaza se již stihla přenést také do sousední Ugandy, kde se objevily dva případy a jedno úmrtí, přičemž hrozí její další šíření do Jižního Súdánu. Podle odborníků z institutu Scripps Research mohla epidemie v regionu nepozorovaně probíhat již několik měsíců. Světová zdravotnická organizace proto okamžitě vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu, přičemž zvládnutí situace může trvat dlouhou dobu.
Demokratická republika Kongo disponuje jedním z nejzranitelnějších zdravotnických systémů na světě a dříve patřila k největším příjemcům americké pomoci. Zásadní komplikace přineslo náhlé zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj, k němuž došlo bez předchozího varování. Finanční podpora pro Kongo se kvůli tomu drasticky propadla z původních 1,4 miliardy dolarů v roce 2024 na pouhých 21 milionů vyčleněných v letošním roce. Podobný pokles postihl také Ugandu, což zcela narušilo základní fungování místního zdravotnictví.
Odborníci upozorňují, že investice do globálního zdraví jsou minimální v porovnání s tím, co přinesou zpět. Předcházet epidemiím a podchytit je hned v zárodku je mnohem levnější a snazší než následně reagovat na nekontrolované šíření. Jelikož Spojené státy první možnost škrtly, bude zvládání budoucích krizí stále složitější. Washington navíc oznámil odchod ze Světové zdravotnické organizace a ukončil financování ve výši 130 milionů dolarů. Tento krok vedl k masivnímu propouštění personálu, což oslabilo kapacity pro mezinárodní dohled nad šířením nemocí.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí dříve fungovalo jako klíčový partner pro krizové situace v jednotlivých zemích. Za současné americké administrativy však byly týmy pro boj s ebolou pozastaveny a zásoby zdravotnického materiálu výrazně omezeny. To je problematické zejména u viru, který se přenáší dotykem a kde je podpůrná péče jedinou dostupnou možností léčby. Kvůli nuceným odchodům a propouštění navíc v klíčových amerických zdravotnických úřadech chybí řada vedoucích představitelů, včetně samotného ředitele Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.
Uzavřením specializované laboratoře v Marylandu, která spadá pod Národní instituty zdraví, skončil také výzkum monoklonálních protilátek a potenciálních vakcín proti kmeni Bundibugyo. Laboratoř byla přitom navržena přesně pro tyto scénáře, avšak její zaměstnanci dostali výpověď a výzkumné práce byly bez náhrady zastaveny. Zástupci amerických úřadů se na tiskových konferencích odmítají k uzavření tohoto pracoviště vyjadřovat a pouze obecně deklarují schopnost testovat vzorky prostřednictvím zbývající laboratorní sítě.
Zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj mělo přímý dopad na stovky terénních zdravotníků, kteří v Kongu a Ugandě aktivně vyhledávali ohniska nákazy a monitorovali výskyt chorob. Právě tito pracovníci v komunitách obvykle zachycují epidemie v raném stádiu, protože pacienti málokdy přicházejí na kliniky s hotovým podezřením na ebolu. Tento zavedený systém sledování nákazy byl však náhle ukončen. Namísto něj se americká vláda snaží prosadit nové bilaterální dohody, což podle kritiků staví partnerské země do pozice rukojmích.
Spojené státy dříve pomáhaly zajistit, aby se lokální hrozby nerozrostly v globální katastrofy, ale nyní z této role ustupují. Místo aktivní pomoci v ohnisku nákazy zavedl Washington zákazy vstupu pro cizince, kteří v poslední době dotčený region navštívili. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí před těmito kroky varovalo a označilo je za neúčinné opatření poháněné strachem. Nejrychlejší cestou k ochraně celého světa je totiž podle epidemiologů agresivní podpora kontroly epidemie přímo v místě jejího vzniku, nikoli izolace postižených zemí.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.