Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
Když se televize CNBC amerického prezidenta dotázala na tvrzení Íránu, že přerušil rozhovory s USA kvůli izraelskému porušování příměří v Libanonu, Trump reagoval prohlášením, že je mu to úplně jedno a že se tyto rozhovory staly velmi nudnými. Navzdory těmto slovům však okamžitě zahájil krizovou diplomacii a zatelefonoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Tento rozhovor byl podle dostupných informací velmi ostrý a šéf Bílého domu v něm použil i vulgární výrazy, aby vyjádřil svůj nesouhlas s plánovanou izraelskou ofenzívou v Libanonu.
Následně Trump jednal s Hizballáhem prostřednictvím vysoce postavených zástupců a na své sociální síti Truth Social oznámil, že se obě strany dohodly na zastavení palby a že rozhovory s Íránem pokračují rychlým tempem. Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu později potvrdilo, že Hizballáh upustí od útoků výměnou za to, že Izrael zastaví údery v Bejrútu. Izraelská strana ve svém prohlášení sice uvedla, že bude pokračovat v operacích v jižním Libanonu, ale mlčky potvrdila, že prozatím na libanonské hlavní město útočit nebude.
Tento Trumpův diplomatický zásah sice pro tuto chvíli udržel při životě naději na dohodu s Íránem, od níž si světové trhy slibují znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, avšak realita Blízkého východu naznačuje, že jde pouze o dočasné řešení. Střet zájmů mezi regionálními mocnostmi a hluboká nedůvěra budou rozhovory destabilizovat i nadále. Zatímco se Trumpův tým snaží prezentovat napětí v Libanonu jako izolovaný problém, který by neměl mít vliv na bilaterální jednání o jaderných otázkách a raketovém programu, Írán vnímá situaci zcela odlišně.
Pro Teherán je Libanon klíčovou předsunutou základnou a Hizballáh zásadním nástrojem pro udržení regionálního vlivu i pro případnou budoucí obnovu sil po skončení války. Írán navíc na rozdíl od Washingtonu striktně nerozlišuje mezi americkými a izraelskými zájmy, což je logické vzhledem ke společnému bombardování na začátku války, při němž zahynul i bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Izrael naopak považuje Hizballáh za teroristickou organizaci a hrozbu pro svou bezpečnost, požaduje jeho úplné odzbrojení a odpovědnost za tento krok dává slabé libanonské vládě, která však nemá reálnou moc takové požadavky splnit.
Rozdílný pohled na situaci panuje i mezi samotnými spojenci, tedy USA a Izraelem. Zatímco Izrael vnímá ochranu své bezpečnosti jako nekonečnou misi, která může zahrnovat pravidelné válečné konflikty, Trump hledá definitivní řešení a co nejrychlejší odchod z regionu. Nedávná mírová jednání mezi libanonskými a izraelskými představiteli ve Washingtonu přinesla jen minimální pokrok ohledně prodloužení příměří na hranicích a současný vývoj je v podstatě okamžitě překonal. Libanon tak zůstává obětí polapenou v křížové palbě zástupné války mezi regionálními rivaly a stále se vzpamatovává z patnáct let trvající občanské války a izraelské invaze z roku 1982.
Trump sice na sociálních sítích tvrdí, že Írán velmi stojí o dohodu, avšak chování Teheránu naznačuje spíše opak a snahu tlačit na amerického prezidenta, který o víkendu vrátil návrh rámcové dohody s vlastními úpravami týkajícími se íránských jaderných závazků a otevření Hormuzského průlivu. Naděje na průlom přesto zcela nezhasla, protože obě strany mají na formálním ukončení bojů svůj vlastní zájem. Trump je doma politicky oslabován vysokými cenami pohonných hmot a Írán, který je závislý na námořním dovozu, těžce pociťuje americkou blokádu svých lodí a přístavů.
Patová situace však trvá, neboť USA striktně trvají na tom, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň, zatímco Teherán trvá na svém právu obohacovat uran. Přestože americké bombardování v minulém roce zničilo íránská jaderná zařízení, zásoby vysoce obohaceného uranu v zemi stále zůstávají. Formální příměří mezi USA a Íránem je tak neustále testováno z obou stran, což potvrdily i víkendové útoky amerických sil na íránské radary a drony a následné tvrzení Íránu o zásahu americké letecké základny. Celková situace zůstává extrémně křehká a Trump dostal jasnou lekci, že prezidentská dobrodružství na Blízkém východě se sice snadno začínají, ale je téměř nemožné z nich uniknout.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.