Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
Když se televize CNBC amerického prezidenta dotázala na tvrzení Íránu, že přerušil rozhovory s USA kvůli izraelskému porušování příměří v Libanonu, Trump reagoval prohlášením, že je mu to úplně jedno a že se tyto rozhovory staly velmi nudnými. Navzdory těmto slovům však okamžitě zahájil krizovou diplomacii a zatelefonoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Tento rozhovor byl podle dostupných informací velmi ostrý a šéf Bílého domu v něm použil i vulgární výrazy, aby vyjádřil svůj nesouhlas s plánovanou izraelskou ofenzívou v Libanonu.
Následně Trump jednal s Hizballáhem prostřednictvím vysoce postavených zástupců a na své sociální síti Truth Social oznámil, že se obě strany dohodly na zastavení palby a že rozhovory s Íránem pokračují rychlým tempem. Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu později potvrdilo, že Hizballáh upustí od útoků výměnou za to, že Izrael zastaví údery v Bejrútu. Izraelská strana ve svém prohlášení sice uvedla, že bude pokračovat v operacích v jižním Libanonu, ale mlčky potvrdila, že prozatím na libanonské hlavní město útočit nebude.
Tento Trumpův diplomatický zásah sice pro tuto chvíli udržel při životě naději na dohodu s Íránem, od níž si světové trhy slibují znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, avšak realita Blízkého východu naznačuje, že jde pouze o dočasné řešení. Střet zájmů mezi regionálními mocnostmi a hluboká nedůvěra budou rozhovory destabilizovat i nadále. Zatímco se Trumpův tým snaží prezentovat napětí v Libanonu jako izolovaný problém, který by neměl mít vliv na bilaterální jednání o jaderných otázkách a raketovém programu, Írán vnímá situaci zcela odlišně.
Pro Teherán je Libanon klíčovou předsunutou základnou a Hizballáh zásadním nástrojem pro udržení regionálního vlivu i pro případnou budoucí obnovu sil po skončení války. Írán navíc na rozdíl od Washingtonu striktně nerozlišuje mezi americkými a izraelskými zájmy, což je logické vzhledem ke společnému bombardování na začátku války, při němž zahynul i bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Izrael naopak považuje Hizballáh za teroristickou organizaci a hrozbu pro svou bezpečnost, požaduje jeho úplné odzbrojení a odpovědnost za tento krok dává slabé libanonské vládě, která však nemá reálnou moc takové požadavky splnit.
Rozdílný pohled na situaci panuje i mezi samotnými spojenci, tedy USA a Izraelem. Zatímco Izrael vnímá ochranu své bezpečnosti jako nekonečnou misi, která může zahrnovat pravidelné válečné konflikty, Trump hledá definitivní řešení a co nejrychlejší odchod z regionu. Nedávná mírová jednání mezi libanonskými a izraelskými představiteli ve Washingtonu přinesla jen minimální pokrok ohledně prodloužení příměří na hranicích a současný vývoj je v podstatě okamžitě překonal. Libanon tak zůstává obětí polapenou v křížové palbě zástupné války mezi regionálními rivaly a stále se vzpamatovává z patnáct let trvající občanské války a izraelské invaze z roku 1982.
Trump sice na sociálních sítích tvrdí, že Írán velmi stojí o dohodu, avšak chování Teheránu naznačuje spíše opak a snahu tlačit na amerického prezidenta, který o víkendu vrátil návrh rámcové dohody s vlastními úpravami týkajícími se íránských jaderných závazků a otevření Hormuzského průlivu. Naděje na průlom přesto zcela nezhasla, protože obě strany mají na formálním ukončení bojů svůj vlastní zájem. Trump je doma politicky oslabován vysokými cenami pohonných hmot a Írán, který je závislý na námořním dovozu, těžce pociťuje americkou blokádu svých lodí a přístavů.
Patová situace však trvá, neboť USA striktně trvají na tom, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň, zatímco Teherán trvá na svém právu obohacovat uran. Přestože americké bombardování v minulém roce zničilo íránská jaderná zařízení, zásoby vysoce obohaceného uranu v zemi stále zůstávají. Formální příměří mezi USA a Íránem je tak neustále testováno z obou stran, což potvrdily i víkendové útoky amerických sil na íránské radary a drony a následné tvrzení Íránu o zásahu americké letecké základny. Celková situace zůstává extrémně křehká a Trump dostal jasnou lekci, že prezidentská dobrodružství na Blízkém východě se sice snadno začínají, ale je téměř nemožné z nich uniknout.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.