Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
Když se televize CNBC amerického prezidenta dotázala na tvrzení Íránu, že přerušil rozhovory s USA kvůli izraelskému porušování příměří v Libanonu, Trump reagoval prohlášením, že je mu to úplně jedno a že se tyto rozhovory staly velmi nudnými. Navzdory těmto slovům však okamžitě zahájil krizovou diplomacii a zatelefonoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Tento rozhovor byl podle dostupných informací velmi ostrý a šéf Bílého domu v něm použil i vulgární výrazy, aby vyjádřil svůj nesouhlas s plánovanou izraelskou ofenzívou v Libanonu.
Následně Trump jednal s Hizballáhem prostřednictvím vysoce postavených zástupců a na své sociální síti Truth Social oznámil, že se obě strany dohodly na zastavení palby a že rozhovory s Íránem pokračují rychlým tempem. Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu později potvrdilo, že Hizballáh upustí od útoků výměnou za to, že Izrael zastaví údery v Bejrútu. Izraelská strana ve svém prohlášení sice uvedla, že bude pokračovat v operacích v jižním Libanonu, ale mlčky potvrdila, že prozatím na libanonské hlavní město útočit nebude.
Tento Trumpův diplomatický zásah sice pro tuto chvíli udržel při životě naději na dohodu s Íránem, od níž si světové trhy slibují znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, avšak realita Blízkého východu naznačuje, že jde pouze o dočasné řešení. Střet zájmů mezi regionálními mocnostmi a hluboká nedůvěra budou rozhovory destabilizovat i nadále. Zatímco se Trumpův tým snaží prezentovat napětí v Libanonu jako izolovaný problém, který by neměl mít vliv na bilaterální jednání o jaderných otázkách a raketovém programu, Írán vnímá situaci zcela odlišně.
Pro Teherán je Libanon klíčovou předsunutou základnou a Hizballáh zásadním nástrojem pro udržení regionálního vlivu i pro případnou budoucí obnovu sil po skončení války. Írán navíc na rozdíl od Washingtonu striktně nerozlišuje mezi americkými a izraelskými zájmy, což je logické vzhledem ke společnému bombardování na začátku války, při němž zahynul i bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Izrael naopak považuje Hizballáh za teroristickou organizaci a hrozbu pro svou bezpečnost, požaduje jeho úplné odzbrojení a odpovědnost za tento krok dává slabé libanonské vládě, která však nemá reálnou moc takové požadavky splnit.
Rozdílný pohled na situaci panuje i mezi samotnými spojenci, tedy USA a Izraelem. Zatímco Izrael vnímá ochranu své bezpečnosti jako nekonečnou misi, která může zahrnovat pravidelné válečné konflikty, Trump hledá definitivní řešení a co nejrychlejší odchod z regionu. Nedávná mírová jednání mezi libanonskými a izraelskými představiteli ve Washingtonu přinesla jen minimální pokrok ohledně prodloužení příměří na hranicích a současný vývoj je v podstatě okamžitě překonal. Libanon tak zůstává obětí polapenou v křížové palbě zástupné války mezi regionálními rivaly a stále se vzpamatovává z patnáct let trvající občanské války a izraelské invaze z roku 1982.
Trump sice na sociálních sítích tvrdí, že Írán velmi stojí o dohodu, avšak chování Teheránu naznačuje spíše opak a snahu tlačit na amerického prezidenta, který o víkendu vrátil návrh rámcové dohody s vlastními úpravami týkajícími se íránských jaderných závazků a otevření Hormuzského průlivu. Naděje na průlom přesto zcela nezhasla, protože obě strany mají na formálním ukončení bojů svůj vlastní zájem. Trump je doma politicky oslabován vysokými cenami pohonných hmot a Írán, který je závislý na námořním dovozu, těžce pociťuje americkou blokádu svých lodí a přístavů.
Patová situace však trvá, neboť USA striktně trvají na tom, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň, zatímco Teherán trvá na svém právu obohacovat uran. Přestože americké bombardování v minulém roce zničilo íránská jaderná zařízení, zásoby vysoce obohaceného uranu v zemi stále zůstávají. Formální příměří mezi USA a Íránem je tak neustále testováno z obou stran, což potvrdily i víkendové útoky amerických sil na íránské radary a drony a následné tvrzení Íránu o zásahu americké letecké základny. Celková situace zůstává extrémně křehká a Trump dostal jasnou lekci, že prezidentská dobrodružství na Blízkém východě se sice snadno začínají, ale je téměř nemožné z nich uniknout.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.