Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
Když se televize CNBC amerického prezidenta dotázala na tvrzení Íránu, že přerušil rozhovory s USA kvůli izraelskému porušování příměří v Libanonu, Trump reagoval prohlášením, že je mu to úplně jedno a že se tyto rozhovory staly velmi nudnými. Navzdory těmto slovům však okamžitě zahájil krizovou diplomacii a zatelefonoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Tento rozhovor byl podle dostupných informací velmi ostrý a šéf Bílého domu v něm použil i vulgární výrazy, aby vyjádřil svůj nesouhlas s plánovanou izraelskou ofenzívou v Libanonu.
Následně Trump jednal s Hizballáhem prostřednictvím vysoce postavených zástupců a na své sociální síti Truth Social oznámil, že se obě strany dohodly na zastavení palby a že rozhovory s Íránem pokračují rychlým tempem. Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu později potvrdilo, že Hizballáh upustí od útoků výměnou za to, že Izrael zastaví údery v Bejrútu. Izraelská strana ve svém prohlášení sice uvedla, že bude pokračovat v operacích v jižním Libanonu, ale mlčky potvrdila, že prozatím na libanonské hlavní město útočit nebude.
Tento Trumpův diplomatický zásah sice pro tuto chvíli udržel při životě naději na dohodu s Íránem, od níž si světové trhy slibují znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, avšak realita Blízkého východu naznačuje, že jde pouze o dočasné řešení. Střet zájmů mezi regionálními mocnostmi a hluboká nedůvěra budou rozhovory destabilizovat i nadále. Zatímco se Trumpův tým snaží prezentovat napětí v Libanonu jako izolovaný problém, který by neměl mít vliv na bilaterální jednání o jaderných otázkách a raketovém programu, Írán vnímá situaci zcela odlišně.
Pro Teherán je Libanon klíčovou předsunutou základnou a Hizballáh zásadním nástrojem pro udržení regionálního vlivu i pro případnou budoucí obnovu sil po skončení války. Írán navíc na rozdíl od Washingtonu striktně nerozlišuje mezi americkými a izraelskými zájmy, což je logické vzhledem ke společnému bombardování na začátku války, při němž zahynul i bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Izrael naopak považuje Hizballáh za teroristickou organizaci a hrozbu pro svou bezpečnost, požaduje jeho úplné odzbrojení a odpovědnost za tento krok dává slabé libanonské vládě, která však nemá reálnou moc takové požadavky splnit.
Rozdílný pohled na situaci panuje i mezi samotnými spojenci, tedy USA a Izraelem. Zatímco Izrael vnímá ochranu své bezpečnosti jako nekonečnou misi, která může zahrnovat pravidelné válečné konflikty, Trump hledá definitivní řešení a co nejrychlejší odchod z regionu. Nedávná mírová jednání mezi libanonskými a izraelskými představiteli ve Washingtonu přinesla jen minimální pokrok ohledně prodloužení příměří na hranicích a současný vývoj je v podstatě okamžitě překonal. Libanon tak zůstává obětí polapenou v křížové palbě zástupné války mezi regionálními rivaly a stále se vzpamatovává z patnáct let trvající občanské války a izraelské invaze z roku 1982.
Trump sice na sociálních sítích tvrdí, že Írán velmi stojí o dohodu, avšak chování Teheránu naznačuje spíše opak a snahu tlačit na amerického prezidenta, který o víkendu vrátil návrh rámcové dohody s vlastními úpravami týkajícími se íránských jaderných závazků a otevření Hormuzského průlivu. Naděje na průlom přesto zcela nezhasla, protože obě strany mají na formálním ukončení bojů svůj vlastní zájem. Trump je doma politicky oslabován vysokými cenami pohonných hmot a Írán, který je závislý na námořním dovozu, těžce pociťuje americkou blokádu svých lodí a přístavů.
Patová situace však trvá, neboť USA striktně trvají na tom, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň, zatímco Teherán trvá na svém právu obohacovat uran. Přestože americké bombardování v minulém roce zničilo íránská jaderná zařízení, zásoby vysoce obohaceného uranu v zemi stále zůstávají. Formální příměří mezi USA a Íránem je tak neustále testováno z obou stran, což potvrdily i víkendové útoky amerických sil na íránské radary a drony a následné tvrzení Íránu o zásahu americké letecké základny. Celková situace zůstává extrémně křehká a Trump dostal jasnou lekci, že prezidentská dobrodružství na Blízkém východě se sice snadno začínají, ale je téměř nemožné z nich uniknout.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.