Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Původní návrh na revizi celého systému předložila Evropská komise již v roce 2013 s cílem posunout hranici pro vyplácení kompenzací na nejméně pět hodin. Tento krok tehdy bývalý komisař pro dopravu Siim Kallas obhajoval jako součást širšího balíčku, který měl aerolinkám snížit finanční zátěž a zároveň posílit jiná práva cestujících. Návrh se však setkal s ostrou kritikou ze všech stran, kdy jej jedni považovali za příliš vstřícný vůči leteckým společnostem a druzí za nevýhodný pro letecký průmysl. Po více než deseti letech stagnace získala jednání novou dynamiku až v loňském roce, kdy členské státy s obtížemi dosáhly společného postoje a zkrátily lhůtu pro vyjednávání, aby zabránily úplnému kolapsu reformy.
Současný postoj unijních vlád počítá se zvýšením minimální hranice zpoždění pro vznik nároku na odškodnění ze tří na čtyři hodiny u letů do délky 3 500 kilometrů nebo v rámci Evropské unie. U delších letů by pak tato hranice stoupla dokonce na šest hodin. Nový text sice přináší pro aerolinky povinnost zavést automatický formulář pro uplatnění nároku na odškodné v případě zrušených letů, což by usnadnilo podávání žádostí, ale letecké společnosti se obávají skokového nárůstu nákladů. Podle společného dopisu spotřebitelských organizací totiž v současnosti získá kompenzaci pouze 38 procent oprávněných pasažérů, jelikož většina lidí si kvůli nízké informovanosti a administrativní náročnosti vůbec nestěžuje.
Evropský parlament naopak reagoval schválením vlastního návrhu, ve kterém označil zachování stávajících práv cestujících za nepřekročitelnou červenou linii. Europoslanci striktně požadují zachování tříhodinové lhůty pro finanční kompenzace, podporují zavedení automatických formulářů a navíc prosazují, aby si cestující mohli na palubu letadla bezplatně brát i větší příruční zavazadla kromě malých tašek pod sedadlo. Proti tomu se ostře ohrazují zejména nízkonákladové letecké společnosti, podle kterých by takový krok zcela zničil jejich obchodní model a vedl ke zdražení letenek.
Letecké asociace, které dříve po reformě samy volaly, se nyní obávají výsledné podoby kompromisu a tvrdí, že současná regulace již teď zvyšuje cenu každé letenky o přibližně 8 eur. Podle tří hlavních lobbistických skupin by projednávaný text zvýšil náklady o další třetinu, aniž by skutečně řešil reálné příčiny zpoždění letů. Proti jakémukoli oslabení současných práv bojují také spotřebitelské organizace a specializované agentury, které si berou podíl z úspěšně vymožených kompenzací. Obě strany teď tlačí čas v rámci takzvaného dohodovacího řízení, kde má každá strana stejný počet vyjednavačů a striktní šestitýdenní lhůtu. Ačkoliv formální termín končí až 15. června, kvůli technickým problémům s právními překlady textu je podle zdrojů z vyjednávání reálným termínem pro dosažení shody právě toto úterý.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.