Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Původní návrh na revizi celého systému předložila Evropská komise již v roce 2013 s cílem posunout hranici pro vyplácení kompenzací na nejméně pět hodin. Tento krok tehdy bývalý komisař pro dopravu Siim Kallas obhajoval jako součást širšího balíčku, který měl aerolinkám snížit finanční zátěž a zároveň posílit jiná práva cestujících. Návrh se však setkal s ostrou kritikou ze všech stran, kdy jej jedni považovali za příliš vstřícný vůči leteckým společnostem a druzí za nevýhodný pro letecký průmysl. Po více než deseti letech stagnace získala jednání novou dynamiku až v loňském roce, kdy členské státy s obtížemi dosáhly společného postoje a zkrátily lhůtu pro vyjednávání, aby zabránily úplnému kolapsu reformy.
Současný postoj unijních vlád počítá se zvýšením minimální hranice zpoždění pro vznik nároku na odškodnění ze tří na čtyři hodiny u letů do délky 3 500 kilometrů nebo v rámci Evropské unie. U delších letů by pak tato hranice stoupla dokonce na šest hodin. Nový text sice přináší pro aerolinky povinnost zavést automatický formulář pro uplatnění nároku na odškodné v případě zrušených letů, což by usnadnilo podávání žádostí, ale letecké společnosti se obávají skokového nárůstu nákladů. Podle společného dopisu spotřebitelských organizací totiž v současnosti získá kompenzaci pouze 38 procent oprávněných pasažérů, jelikož většina lidí si kvůli nízké informovanosti a administrativní náročnosti vůbec nestěžuje.
Evropský parlament naopak reagoval schválením vlastního návrhu, ve kterém označil zachování stávajících práv cestujících za nepřekročitelnou červenou linii. Europoslanci striktně požadují zachování tříhodinové lhůty pro finanční kompenzace, podporují zavedení automatických formulářů a navíc prosazují, aby si cestující mohli na palubu letadla bezplatně brát i větší příruční zavazadla kromě malých tašek pod sedadlo. Proti tomu se ostře ohrazují zejména nízkonákladové letecké společnosti, podle kterých by takový krok zcela zničil jejich obchodní model a vedl ke zdražení letenek.
Letecké asociace, které dříve po reformě samy volaly, se nyní obávají výsledné podoby kompromisu a tvrdí, že současná regulace již teď zvyšuje cenu každé letenky o přibližně 8 eur. Podle tří hlavních lobbistických skupin by projednávaný text zvýšil náklady o další třetinu, aniž by skutečně řešil reálné příčiny zpoždění letů. Proti jakémukoli oslabení současných práv bojují také spotřebitelské organizace a specializované agentury, které si berou podíl z úspěšně vymožených kompenzací. Obě strany teď tlačí čas v rámci takzvaného dohodovacího řízení, kde má každá strana stejný počet vyjednavačů a striktní šestitýdenní lhůtu. Ačkoliv formální termín končí až 15. června, kvůli technickým problémům s právními překlady textu je podle zdrojů z vyjednávání reálným termínem pro dosažení shody právě toto úterý.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.