Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Původní návrh na revizi celého systému předložila Evropská komise již v roce 2013 s cílem posunout hranici pro vyplácení kompenzací na nejméně pět hodin. Tento krok tehdy bývalý komisař pro dopravu Siim Kallas obhajoval jako součást širšího balíčku, který měl aerolinkám snížit finanční zátěž a zároveň posílit jiná práva cestujících. Návrh se však setkal s ostrou kritikou ze všech stran, kdy jej jedni považovali za příliš vstřícný vůči leteckým společnostem a druzí za nevýhodný pro letecký průmysl. Po více než deseti letech stagnace získala jednání novou dynamiku až v loňském roce, kdy členské státy s obtížemi dosáhly společného postoje a zkrátily lhůtu pro vyjednávání, aby zabránily úplnému kolapsu reformy.
Současný postoj unijních vlád počítá se zvýšením minimální hranice zpoždění pro vznik nároku na odškodnění ze tří na čtyři hodiny u letů do délky 3 500 kilometrů nebo v rámci Evropské unie. U delších letů by pak tato hranice stoupla dokonce na šest hodin. Nový text sice přináší pro aerolinky povinnost zavést automatický formulář pro uplatnění nároku na odškodné v případě zrušených letů, což by usnadnilo podávání žádostí, ale letecké společnosti se obávají skokového nárůstu nákladů. Podle společného dopisu spotřebitelských organizací totiž v současnosti získá kompenzaci pouze 38 procent oprávněných pasažérů, jelikož většina lidí si kvůli nízké informovanosti a administrativní náročnosti vůbec nestěžuje.
Evropský parlament naopak reagoval schválením vlastního návrhu, ve kterém označil zachování stávajících práv cestujících za nepřekročitelnou červenou linii. Europoslanci striktně požadují zachování tříhodinové lhůty pro finanční kompenzace, podporují zavedení automatických formulářů a navíc prosazují, aby si cestující mohli na palubu letadla bezplatně brát i větší příruční zavazadla kromě malých tašek pod sedadlo. Proti tomu se ostře ohrazují zejména nízkonákladové letecké společnosti, podle kterých by takový krok zcela zničil jejich obchodní model a vedl ke zdražení letenek.
Letecké asociace, které dříve po reformě samy volaly, se nyní obávají výsledné podoby kompromisu a tvrdí, že současná regulace již teď zvyšuje cenu každé letenky o přibližně 8 eur. Podle tří hlavních lobbistických skupin by projednávaný text zvýšil náklady o další třetinu, aniž by skutečně řešil reálné příčiny zpoždění letů. Proti jakémukoli oslabení současných práv bojují také spotřebitelské organizace a specializované agentury, které si berou podíl z úspěšně vymožených kompenzací. Obě strany teď tlačí čas v rámci takzvaného dohodovacího řízení, kde má každá strana stejný počet vyjednavačů a striktní šestitýdenní lhůtu. Ačkoliv formální termín končí až 15. června, kvůli technickým problémům s právními překlady textu je podle zdrojů z vyjednávání reálným termínem pro dosažení shody právě toto úterý.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.