Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Pro Libanonce i Izraelce má tento krok obrovský psychologický význam, protože konflikt se předchozích šest týdnů nacházel v patové situaci. Pevnost byla dlouhodobě vnímána jako symbol libanonského odporu a nezdolnosti, jelikož v minulosti ustála jak letecké bombardování v osmdesátých letech, kdy sloužila jako základna Organizace pro osvobození Palestiny, tak odvetné odpaly při stahování izraelských vojsk v roce 2000.
Vztyčení okupační vlajky vyvolalo mezi obyvateli Libanonu šok a oživilo bolestné vzpomínky na osmnáctiletou izraelskou okupaci jižní části země, která započala v roce 1982. Podle tamních obyvatel a představitelů samosprávy je cílem tohoto kroku vyslat jasný vzkaz o psychologické dominanci a demonstrovat, že padla i místa považovaná za nedobytná. Samotná vesnice Arnoun, v jejímž katastru se hrad nachází, byla v době příchodu armády zcela liduprázdná. Izraelské letectvo ji totiž v předchozích týdnech intenzivně bombardovalo a tamní starosta obdržel od izraelského důstojníka telefonické varování, že všichni obyvatelé musí okamžitě odejít.
Izraelská armáda následně sdílela záběry svých vojáků stoupajících po hradních schodech, které podbarvila písní Waynun od nejznámější libanonské zpěvačky Fairuz, jejíž refrén se ptá, kde všichni jsou. Ovládnutí pevnosti se stalo nejhmatatelnějším důkazem obnoveného izraelského postupu, jehož tempo se po deklarovaném příměří ze 17. dubna dočasně zpomalilo. V uplynulém týdnu však operace znovu nabraly na intenzitě, což izraelský premiér Benjamin Netanjahu, čelící tlaku domácích politických rivalů, využil k oznámení, že Izrael prohlubuje svou invazi do Libanonu.
Souběžně s pozemním postupem pokračovalo masivní letecké bombardování dalších oblastí. V neděli utrpělo těžké údery historické město Súr, kde po náletech zůstaly zničené celé obytné čtvrti pokryté troskami a hustým kouřem. Místní civilní obrana musela město na příkaz izraelské armády dočasně opustit a v pondělí si zřídila nové ústředí v tamní křesťanské čtvrti, kterou Izrael prozatím nebombardoval. Libanonská vláda i hnutí Hizballáh sice eskalaci ostře odsoudily, postupu zbraní však nedokázaly zabránit, přičemž poslanec za Hizballáh Hasan Fadlalláh přiznal, že hnutí nemá vojenskou rovnováhu k úplnému zamezení invaze, ale zaměří se na to, aby armádě zabránilo v upevnění kontroly nad obsazeným územím.
Vojenská kampaň se v pondělí rozšířila také směrem k hlavnímu městu, které bylo dosud díky příměří z velké části ušetřeno. Izraelský ministr obrany Israel Kac oznámil, že armáda obnoví údery na Bejrút. To okamžitě vyvolalo paniku a silnice vedoucí z jižních předměstí metropole se bleskově zaplnily automobily prchajících lidí, kteří se přitom do svých domovů vrátili teprve před šesti týdny. Mnozí Libanonci tak v bezvýchodné situaci upírají své naděje k bohaté historii hradu Beaufort, který v průběhu staletí nakonec vždy všechny nájezdníky a okupanty ze svého území vypudil.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.