Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Pro Libanonce i Izraelce má tento krok obrovský psychologický význam, protože konflikt se předchozích šest týdnů nacházel v patové situaci. Pevnost byla dlouhodobě vnímána jako symbol libanonského odporu a nezdolnosti, jelikož v minulosti ustála jak letecké bombardování v osmdesátých letech, kdy sloužila jako základna Organizace pro osvobození Palestiny, tak odvetné odpaly při stahování izraelských vojsk v roce 2000.
Vztyčení okupační vlajky vyvolalo mezi obyvateli Libanonu šok a oživilo bolestné vzpomínky na osmnáctiletou izraelskou okupaci jižní části země, která započala v roce 1982. Podle tamních obyvatel a představitelů samosprávy je cílem tohoto kroku vyslat jasný vzkaz o psychologické dominanci a demonstrovat, že padla i místa považovaná za nedobytná. Samotná vesnice Arnoun, v jejímž katastru se hrad nachází, byla v době příchodu armády zcela liduprázdná. Izraelské letectvo ji totiž v předchozích týdnech intenzivně bombardovalo a tamní starosta obdržel od izraelského důstojníka telefonické varování, že všichni obyvatelé musí okamžitě odejít.
Izraelská armáda následně sdílela záběry svých vojáků stoupajících po hradních schodech, které podbarvila písní Waynun od nejznámější libanonské zpěvačky Fairuz, jejíž refrén se ptá, kde všichni jsou. Ovládnutí pevnosti se stalo nejhmatatelnějším důkazem obnoveného izraelského postupu, jehož tempo se po deklarovaném příměří ze 17. dubna dočasně zpomalilo. V uplynulém týdnu však operace znovu nabraly na intenzitě, což izraelský premiér Benjamin Netanjahu, čelící tlaku domácích politických rivalů, využil k oznámení, že Izrael prohlubuje svou invazi do Libanonu.
Souběžně s pozemním postupem pokračovalo masivní letecké bombardování dalších oblastí. V neděli utrpělo těžké údery historické město Súr, kde po náletech zůstaly zničené celé obytné čtvrti pokryté troskami a hustým kouřem. Místní civilní obrana musela město na příkaz izraelské armády dočasně opustit a v pondělí si zřídila nové ústředí v tamní křesťanské čtvrti, kterou Izrael prozatím nebombardoval. Libanonská vláda i hnutí Hizballáh sice eskalaci ostře odsoudily, postupu zbraní však nedokázaly zabránit, přičemž poslanec za Hizballáh Hasan Fadlalláh přiznal, že hnutí nemá vojenskou rovnováhu k úplnému zamezení invaze, ale zaměří se na to, aby armádě zabránilo v upevnění kontroly nad obsazeným územím.
Vojenská kampaň se v pondělí rozšířila také směrem k hlavnímu městu, které bylo dosud díky příměří z velké části ušetřeno. Izraelský ministr obrany Israel Kac oznámil, že armáda obnoví údery na Bejrút. To okamžitě vyvolalo paniku a silnice vedoucí z jižních předměstí metropole se bleskově zaplnily automobily prchajících lidí, kteří se přitom do svých domovů vrátili teprve před šesti týdny. Mnozí Libanonci tak v bezvýchodné situaci upírají své naděje k bohaté historii hradu Beaufort, který v průběhu staletí nakonec vždy všechny nájezdníky a okupanty ze svého území vypudil.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.