Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Trump stupňuje tlak a neustále kritizuje Zelenského postoj k okupovaným územím, zejména jeho odmítnutí uznat ruskou suverenitu nad Krymem. Ukrajinský prezident přitom trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“, které by se mohlo alespoň zpočátku vztahovat na civilní cíle. Trump však tvrdí, že Ukrajina „nemá žádné karty ve hře“ a varuje, že pokud dohoda nebude přijata, válka může pokračovat další tři roky, na jejichž konci Ukrajina „ztratí celou svou zemi“.
Prezidentův tón se podle webu National Interest při posledních vystoupeních výrazně zostřil. Na své síti Truth Social napsal: „Buď může mít mír, nebo bojovat další tři roky a přijít o všechno.“ Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt mezitím připustila, že Trump je „frustrovaný“ a že jeho trpělivost je „na hraně“.
Trump přitom během své kampaně sliboval, že přinese mír během 24 hodin. Dnes už jsou to měsíce a výsledek je v nedohlednu. Navrhovaný mírový plán Spojených států vychází výrazně vstříc požadavkům Moskvy – zahrnuje mimo jiné vyloučení Ukrajiny z NATO, úplné zrušení sankcí proti Rusku, uznání ruské anexe Krymu a udržení okupovaných území na východě země v ruských rukou.
Problémem však je, že ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný důvod takovou dohodu podepisovat. Ruské síly na Ukrajině stále postupují a spory mezi Kyjevem a Washingtonem posilují jeho vyjednávací pozici.
Viceprezident JD Vance mezitím přiznal, že Spojené státy jsou připraveny „od jednání odstoupit“, pokud se Ukrajina nepřizpůsobí. To zvyšuje obavy, že Trumpova administrativa je ochotna Ukrajinu zcela opustit.
Ironií osudu je, že Trump svým tlakem na evropské spojence dosáhl pravého opaku toho, co možná zamýšlel. Hrozby vůči NATO přiměly země jako Německo, Francii a Velkou Británii k výraznému navýšení obranných výdajů. Nový německý kancléř Friedrich Merz oznámil plánované výdaje ve výši jednoho bilionu eur na obranu a infrastrukturu. Tyto země navíc nejeví žádné známky toho, že by podporu Ukrajině chtěly omezit – naopak ji zvyšují.
Zelenskyj proto může sázet na to, že Ukrajina přežije i bez americké pomoci, pokud jí Evropa zůstane věrná. Podle odbornice Atlantic Council Melindy Haringové se nyní „všechny oči upírají na Evropu“, která má podle ní schopnost Ukrajinu udržet ve válce minimálně do konce roku 2025.
Nelze však přehlížet, že americký vliv ve světě zřetelně slábne. Ačkoliv si Trump může myslet, že má všechny trumfy v ruce, Evropa, Rusko i Čína to zřejmě vidí jinak. Ukrajinská krize se tak může stát prvním případem, kdy Trumpova administrativa nedosáhne vlastních strategických cílů – a kde „umění dohody“ naráží na realitu geopolitiky.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
