Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Trump stupňuje tlak a neustále kritizuje Zelenského postoj k okupovaným územím, zejména jeho odmítnutí uznat ruskou suverenitu nad Krymem. Ukrajinský prezident přitom trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“, které by se mohlo alespoň zpočátku vztahovat na civilní cíle. Trump však tvrdí, že Ukrajina „nemá žádné karty ve hře“ a varuje, že pokud dohoda nebude přijata, válka může pokračovat další tři roky, na jejichž konci Ukrajina „ztratí celou svou zemi“.
Prezidentův tón se podle webu National Interest při posledních vystoupeních výrazně zostřil. Na své síti Truth Social napsal: „Buď může mít mír, nebo bojovat další tři roky a přijít o všechno.“ Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt mezitím připustila, že Trump je „frustrovaný“ a že jeho trpělivost je „na hraně“.
Trump přitom během své kampaně sliboval, že přinese mír během 24 hodin. Dnes už jsou to měsíce a výsledek je v nedohlednu. Navrhovaný mírový plán Spojených států vychází výrazně vstříc požadavkům Moskvy – zahrnuje mimo jiné vyloučení Ukrajiny z NATO, úplné zrušení sankcí proti Rusku, uznání ruské anexe Krymu a udržení okupovaných území na východě země v ruských rukou.
Problémem však je, že ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný důvod takovou dohodu podepisovat. Ruské síly na Ukrajině stále postupují a spory mezi Kyjevem a Washingtonem posilují jeho vyjednávací pozici.
Viceprezident JD Vance mezitím přiznal, že Spojené státy jsou připraveny „od jednání odstoupit“, pokud se Ukrajina nepřizpůsobí. To zvyšuje obavy, že Trumpova administrativa je ochotna Ukrajinu zcela opustit.
Ironií osudu je, že Trump svým tlakem na evropské spojence dosáhl pravého opaku toho, co možná zamýšlel. Hrozby vůči NATO přiměly země jako Německo, Francii a Velkou Británii k výraznému navýšení obranných výdajů. Nový německý kancléř Friedrich Merz oznámil plánované výdaje ve výši jednoho bilionu eur na obranu a infrastrukturu. Tyto země navíc nejeví žádné známky toho, že by podporu Ukrajině chtěly omezit – naopak ji zvyšují.
Zelenskyj proto může sázet na to, že Ukrajina přežije i bez americké pomoci, pokud jí Evropa zůstane věrná. Podle odbornice Atlantic Council Melindy Haringové se nyní „všechny oči upírají na Evropu“, která má podle ní schopnost Ukrajinu udržet ve válce minimálně do konce roku 2025.
Nelze však přehlížet, že americký vliv ve světě zřetelně slábne. Ačkoliv si Trump může myslet, že má všechny trumfy v ruce, Evropa, Rusko i Čína to zřejmě vidí jinak. Ukrajinská krize se tak může stát prvním případem, kdy Trumpova administrativa nedosáhne vlastních strategických cílů – a kde „umění dohody“ naráží na realitu geopolitiky.
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.
Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Čínský technologický gigant Contemporary Amperex Technology (CATL), který již osmý rok dominuje globálnímu trhu s bateriemi pro elektromobily, oznámil převratný průlom. Během technologického dne v Šanghaji firma představila novou generaci své supernabíjecí baterie Shenxing, která slibuje nejen mimořádný dojezd až 800 kilometrů, ale i schopnost extrémně rychlého nabití – pouhých pět minut stačí na zajištění dojezdu přes 500 kilometrů.
Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že během dvou až tří týdnů může znovu zavést vysoká cla na dovoz z desítek zemí, pokud se nepodaří dojednat nové obchodní dohody. Tento krok by mohl znamenat další eskalaci globální obchodní války, která již nyní vyvolává obavy z příchodu recese ve Spojených státech i po celém světě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Ztráta či krádež telefonu není jen finanční ztrátou. V moderním světě obsahuje mobil prakticky celý náš život – osobní vzpomínky, kontakty, přístup k bankovnictví, pracovní nástroje i digitální identitu. Rychlá reakce je proto zásadní k ochraně citlivých dat i prevenci podvodů, upozornil server The Guardian.
Silné bouřky s přívalovým deštěm zasáhnou ve čtvrtek východní část Česka. Meteorologové varují před intenzivními srážkami až do 50 milimetrů a upozorňují na možná rizika spojená s bleskovými povodněmi. Výstraha platí pro šest krajů a zahrnuje i možnost krátkodobého silného větru.