Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Trump stupňuje tlak a neustále kritizuje Zelenského postoj k okupovaným územím, zejména jeho odmítnutí uznat ruskou suverenitu nad Krymem. Ukrajinský prezident přitom trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“, které by se mohlo alespoň zpočátku vztahovat na civilní cíle. Trump však tvrdí, že Ukrajina „nemá žádné karty ve hře“ a varuje, že pokud dohoda nebude přijata, válka může pokračovat další tři roky, na jejichž konci Ukrajina „ztratí celou svou zemi“.
Prezidentův tón se podle webu National Interest při posledních vystoupeních výrazně zostřil. Na své síti Truth Social napsal: „Buď může mít mír, nebo bojovat další tři roky a přijít o všechno.“ Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt mezitím připustila, že Trump je „frustrovaný“ a že jeho trpělivost je „na hraně“.
Trump přitom během své kampaně sliboval, že přinese mír během 24 hodin. Dnes už jsou to měsíce a výsledek je v nedohlednu. Navrhovaný mírový plán Spojených států vychází výrazně vstříc požadavkům Moskvy – zahrnuje mimo jiné vyloučení Ukrajiny z NATO, úplné zrušení sankcí proti Rusku, uznání ruské anexe Krymu a udržení okupovaných území na východě země v ruských rukou.
Problémem však je, že ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný důvod takovou dohodu podepisovat. Ruské síly na Ukrajině stále postupují a spory mezi Kyjevem a Washingtonem posilují jeho vyjednávací pozici.
Viceprezident JD Vance mezitím přiznal, že Spojené státy jsou připraveny „od jednání odstoupit“, pokud se Ukrajina nepřizpůsobí. To zvyšuje obavy, že Trumpova administrativa je ochotna Ukrajinu zcela opustit.
Ironií osudu je, že Trump svým tlakem na evropské spojence dosáhl pravého opaku toho, co možná zamýšlel. Hrozby vůči NATO přiměly země jako Německo, Francii a Velkou Británii k výraznému navýšení obranných výdajů. Nový německý kancléř Friedrich Merz oznámil plánované výdaje ve výši jednoho bilionu eur na obranu a infrastrukturu. Tyto země navíc nejeví žádné známky toho, že by podporu Ukrajině chtěly omezit – naopak ji zvyšují.
Zelenskyj proto může sázet na to, že Ukrajina přežije i bez americké pomoci, pokud jí Evropa zůstane věrná. Podle odbornice Atlantic Council Melindy Haringové se nyní „všechny oči upírají na Evropu“, která má podle ní schopnost Ukrajinu udržet ve válce minimálně do konce roku 2025.
Nelze však přehlížet, že americký vliv ve světě zřetelně slábne. Ačkoliv si Trump může myslet, že má všechny trumfy v ruce, Evropa, Rusko i Čína to zřejmě vidí jinak. Ukrajinská krize se tak může stát prvním případem, kdy Trumpova administrativa nedosáhne vlastních strategických cílů – a kde „umění dohody“ naráží na realitu geopolitiky.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
