Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Trump stupňuje tlak a neustále kritizuje Zelenského postoj k okupovaným územím, zejména jeho odmítnutí uznat ruskou suverenitu nad Krymem. Ukrajinský prezident přitom trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“, které by se mohlo alespoň zpočátku vztahovat na civilní cíle. Trump však tvrdí, že Ukrajina „nemá žádné karty ve hře“ a varuje, že pokud dohoda nebude přijata, válka může pokračovat další tři roky, na jejichž konci Ukrajina „ztratí celou svou zemi“.
Prezidentův tón se podle webu National Interest při posledních vystoupeních výrazně zostřil. Na své síti Truth Social napsal: „Buď může mít mír, nebo bojovat další tři roky a přijít o všechno.“ Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt mezitím připustila, že Trump je „frustrovaný“ a že jeho trpělivost je „na hraně“.
Trump přitom během své kampaně sliboval, že přinese mír během 24 hodin. Dnes už jsou to měsíce a výsledek je v nedohlednu. Navrhovaný mírový plán Spojených států vychází výrazně vstříc požadavkům Moskvy – zahrnuje mimo jiné vyloučení Ukrajiny z NATO, úplné zrušení sankcí proti Rusku, uznání ruské anexe Krymu a udržení okupovaných území na východě země v ruských rukou.
Problémem však je, že ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný důvod takovou dohodu podepisovat. Ruské síly na Ukrajině stále postupují a spory mezi Kyjevem a Washingtonem posilují jeho vyjednávací pozici.
Viceprezident JD Vance mezitím přiznal, že Spojené státy jsou připraveny „od jednání odstoupit“, pokud se Ukrajina nepřizpůsobí. To zvyšuje obavy, že Trumpova administrativa je ochotna Ukrajinu zcela opustit.
Ironií osudu je, že Trump svým tlakem na evropské spojence dosáhl pravého opaku toho, co možná zamýšlel. Hrozby vůči NATO přiměly země jako Německo, Francii a Velkou Británii k výraznému navýšení obranných výdajů. Nový německý kancléř Friedrich Merz oznámil plánované výdaje ve výši jednoho bilionu eur na obranu a infrastrukturu. Tyto země navíc nejeví žádné známky toho, že by podporu Ukrajině chtěly omezit – naopak ji zvyšují.
Zelenskyj proto může sázet na to, že Ukrajina přežije i bez americké pomoci, pokud jí Evropa zůstane věrná. Podle odbornice Atlantic Council Melindy Haringové se nyní „všechny oči upírají na Evropu“, která má podle ní schopnost Ukrajinu udržet ve válce minimálně do konce roku 2025.
Nelze však přehlížet, že americký vliv ve světě zřetelně slábne. Ačkoliv si Trump může myslet, že má všechny trumfy v ruce, Evropa, Rusko i Čína to zřejmě vidí jinak. Ukrajinská krize se tak může stát prvním případem, kdy Trumpova administrativa nedosáhne vlastních strategických cílů – a kde „umění dohody“ naráží na realitu geopolitiky.
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
