Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Trump stupňuje tlak a neustále kritizuje Zelenského postoj k okupovaným územím, zejména jeho odmítnutí uznat ruskou suverenitu nad Krymem. Ukrajinský prezident přitom trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“, které by se mohlo alespoň zpočátku vztahovat na civilní cíle. Trump však tvrdí, že Ukrajina „nemá žádné karty ve hře“ a varuje, že pokud dohoda nebude přijata, válka může pokračovat další tři roky, na jejichž konci Ukrajina „ztratí celou svou zemi“.
Prezidentův tón se podle webu National Interest při posledních vystoupeních výrazně zostřil. Na své síti Truth Social napsal: „Buď může mít mír, nebo bojovat další tři roky a přijít o všechno.“ Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt mezitím připustila, že Trump je „frustrovaný“ a že jeho trpělivost je „na hraně“.
Trump přitom během své kampaně sliboval, že přinese mír během 24 hodin. Dnes už jsou to měsíce a výsledek je v nedohlednu. Navrhovaný mírový plán Spojených států vychází výrazně vstříc požadavkům Moskvy – zahrnuje mimo jiné vyloučení Ukrajiny z NATO, úplné zrušení sankcí proti Rusku, uznání ruské anexe Krymu a udržení okupovaných území na východě země v ruských rukou.
Problémem však je, že ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný důvod takovou dohodu podepisovat. Ruské síly na Ukrajině stále postupují a spory mezi Kyjevem a Washingtonem posilují jeho vyjednávací pozici.
Viceprezident JD Vance mezitím přiznal, že Spojené státy jsou připraveny „od jednání odstoupit“, pokud se Ukrajina nepřizpůsobí. To zvyšuje obavy, že Trumpova administrativa je ochotna Ukrajinu zcela opustit.
Ironií osudu je, že Trump svým tlakem na evropské spojence dosáhl pravého opaku toho, co možná zamýšlel. Hrozby vůči NATO přiměly země jako Německo, Francii a Velkou Británii k výraznému navýšení obranných výdajů. Nový německý kancléř Friedrich Merz oznámil plánované výdaje ve výši jednoho bilionu eur na obranu a infrastrukturu. Tyto země navíc nejeví žádné známky toho, že by podporu Ukrajině chtěly omezit – naopak ji zvyšují.
Zelenskyj proto může sázet na to, že Ukrajina přežije i bez americké pomoci, pokud jí Evropa zůstane věrná. Podle odbornice Atlantic Council Melindy Haringové se nyní „všechny oči upírají na Evropu“, která má podle ní schopnost Ukrajinu udržet ve válce minimálně do konce roku 2025.
Nelze však přehlížet, že americký vliv ve světě zřetelně slábne. Ačkoliv si Trump může myslet, že má všechny trumfy v ruce, Evropa, Rusko i Čína to zřejmě vidí jinak. Ukrajinská krize se tak může stát prvním případem, kdy Trumpova administrativa nedosáhne vlastních strategických cílů – a kde „umění dohody“ naráží na realitu geopolitiky.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
