Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Jeho prohlášení ale podle serveru Kyiv Independent vyvolal nejasnosti a další otázky, neboť během téhož vystoupení své tvrzení několikrát formuloval protichůdně. Nepotvrdil tak nakonec, zda již skutečně existuje dohoda se všemi stranami.
„Myslím, že máme dohodu s Ruskem. Musíme uzavřít dohodu se Zelenským,“ uvedl o několik minut později, čímž zpochybnil vlastní tvrzení o oboustranné dohodě.
Trump dlouhodobě prosazuje svou vizi zprostředkování míru mezi Kyjevem a Moskvou, často za cenu návrhů, které by znamenaly významné ústupky ze strany Ukrajiny – včetně potenciálního uznání ruské kontroly nad Krymem. Takový postoj zatím nenalezl podporu v ukrajinském vedení, které trvá na obnově plné územní celistvosti.
Trump v rozhovoru uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „obtížnější partner, než se čekalo“. „Myslel jsem si, že bude jednodušší s ním jednat. Zatím to bylo těžší,“ řekl Trump. Dodal však, že i přes komplikace věří v dosažení dohody.
„Nikdo po Zelenském nechce, aby uznal Krym za ruské území,“ napsal následně Trump na své sociální síti. „Ale pokud ho chce zpět, proč za něj nebojovali už před jedenácti lety?“ dodal s odkazem na ruskou anexi poloostrova v roce 2014, ke které došlo krátce po Euromajdanu.
Trump dále uvedl, že nemá nic společného s Ruskem, ale že má „mnoho společného s touhou zachránit v průměru pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně, kteří umírají zcela zbytečně“. Výrok reflektuje Trumpovu snahu prezentovat se jako mírotvůrce, ačkoliv jeho návrhy na řešení konfliktu v minulosti sklidily ostrou kritiku ze strany Ukrajiny i jejích západních spojenců.
„Prohlášení, které dnes Zelenskyj učinil, jen prodlouží ‘krvavé boje’. A to přece nikdo nechce!“ pokračoval Trump a vzkázal ukrajinskému prezidentovi: „Jsme velmi blízko dohodě, ale muž, který nemá žádné trumfy v ruce, by to měl konečně pochopit a DOHODNOUT SE.“
Na přímý dotaz novinářů v Bílém domě, zda se Spojené státy chystají oficiálně uznat ruskou suverenitu nad Krymem, Trump odpověděl vyhýbavě. „Chci jen, aby válka skončila,“ prohlásil a zdůraznil, že je ochoten hledat kompromis, bez ohledu na detaily územních změn.
V Oválné pracovně pak Trump uvedl, že vnímá jednání s Ruskem jako snazší než s Ukrajinou. „Jednání s Ruskem je jednodušší. S Ukrajinou je to mnohem těžší,“ poznamenal.
Viceprezident JD Vance již dříve téhož dne uvedl, že Spojené státy předložily „velmi explicitní návrh“ oběma stranám konfliktu. Upozornil zároveň, že pokud Rusko a Ukrajina nepřistoupí na mírovou dohodu, Washington může své diplomatické úsilí ukončit.
Bílý dům podle dostupných informací zvažuje přerušení vyjednávání, pokud nedojde k posunu. Zdroje blízké administrativě uvádějí, že čas na dohodu se krátí a že Spojené státy nejsou ochotny jednat donekonečna.
Rusko nicméně nadále trvá na tvrdých požadavcích. Jeho představitelé v průběhu příměří vyjádřili řadu maximalistických podmínek, které Kyjev dlouhodobě odmítá.
Na druhé straně Ukrajina již v březnu přistoupila na návrh Spojených států k plnému třicetidennímu příměří, jak potvrdila 11. března. Od té doby však Moskva oficiálně tento návrh neakceptovala.
Prezident Zelenskyj 23. dubna znovu zopakoval ukrajinskou pozici: „Trváme na okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří. To byl návrh, který Spojené státy předložily 11. března – a byl naprosto rozumný.“
Zatímco svět čeká na další vývoj, diplomatická situace zůstává křehká. Trumpova administrativa přitom tlačí na rychlé rozhodnutí. Není však jisté, zda je ruská strana skutečně ochotna na takovou dohodu přistoupit, nebo zda Trumpovo tvrzení o „dohodě s oběma“ nebylo předčasné.
Mezinárodní společenství zatím vyčkává, zda se vývoj přelije v konkrétní kroky, které by přinesly ukončení dosud největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.
Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Čínský technologický gigant Contemporary Amperex Technology (CATL), který již osmý rok dominuje globálnímu trhu s bateriemi pro elektromobily, oznámil převratný průlom. Během technologického dne v Šanghaji firma představila novou generaci své supernabíjecí baterie Shenxing, která slibuje nejen mimořádný dojezd až 800 kilometrů, ale i schopnost extrémně rychlého nabití – pouhých pět minut stačí na zajištění dojezdu přes 500 kilometrů.
Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.
Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že během dvou až tří týdnů může znovu zavést vysoká cla na dovoz z desítek zemí, pokud se nepodaří dojednat nové obchodní dohody. Tento krok by mohl znamenat další eskalaci globální obchodní války, která již nyní vyvolává obavy z příchodu recese ve Spojených státech i po celém světě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Ztráta či krádež telefonu není jen finanční ztrátou. V moderním světě obsahuje mobil prakticky celý náš život – osobní vzpomínky, kontakty, přístup k bankovnictví, pracovní nástroje i digitální identitu. Rychlá reakce je proto zásadní k ochraně citlivých dat i prevenci podvodů, upozornil server The Guardian.
Silné bouřky s přívalovým deštěm zasáhnou ve čtvrtek východní část Česka. Meteorologové varují před intenzivními srážkami až do 50 milimetrů a upozorňují na možná rizika spojená s bleskovými povodněmi. Výstraha platí pro šest krajů a zahrnuje i možnost krátkodobého silného větru.
Odstoupení Marca Rubia a Steva Witkoffa z účasti na summitu o příměří na Ukrajině snížilo význam této události, napsala BBC. Portál popisoval okolnosti, za kterých se to stalo.
Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.