Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Jeho prohlášení ale podle serveru Kyiv Independent vyvolal nejasnosti a další otázky, neboť během téhož vystoupení své tvrzení několikrát formuloval protichůdně. Nepotvrdil tak nakonec, zda již skutečně existuje dohoda se všemi stranami.
„Myslím, že máme dohodu s Ruskem. Musíme uzavřít dohodu se Zelenským,“ uvedl o několik minut později, čímž zpochybnil vlastní tvrzení o oboustranné dohodě.
Trump dlouhodobě prosazuje svou vizi zprostředkování míru mezi Kyjevem a Moskvou, často za cenu návrhů, které by znamenaly významné ústupky ze strany Ukrajiny – včetně potenciálního uznání ruské kontroly nad Krymem. Takový postoj zatím nenalezl podporu v ukrajinském vedení, které trvá na obnově plné územní celistvosti.
Trump v rozhovoru uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „obtížnější partner, než se čekalo“. „Myslel jsem si, že bude jednodušší s ním jednat. Zatím to bylo těžší,“ řekl Trump. Dodal však, že i přes komplikace věří v dosažení dohody.
„Nikdo po Zelenském nechce, aby uznal Krym za ruské území,“ napsal následně Trump na své sociální síti. „Ale pokud ho chce zpět, proč za něj nebojovali už před jedenácti lety?“ dodal s odkazem na ruskou anexi poloostrova v roce 2014, ke které došlo krátce po Euromajdanu.
Trump dále uvedl, že nemá nic společného s Ruskem, ale že má „mnoho společného s touhou zachránit v průměru pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně, kteří umírají zcela zbytečně“. Výrok reflektuje Trumpovu snahu prezentovat se jako mírotvůrce, ačkoliv jeho návrhy na řešení konfliktu v minulosti sklidily ostrou kritiku ze strany Ukrajiny i jejích západních spojenců.
„Prohlášení, které dnes Zelenskyj učinil, jen prodlouží ‘krvavé boje’. A to přece nikdo nechce!“ pokračoval Trump a vzkázal ukrajinskému prezidentovi: „Jsme velmi blízko dohodě, ale muž, který nemá žádné trumfy v ruce, by to měl konečně pochopit a DOHODNOUT SE.“
Na přímý dotaz novinářů v Bílém domě, zda se Spojené státy chystají oficiálně uznat ruskou suverenitu nad Krymem, Trump odpověděl vyhýbavě. „Chci jen, aby válka skončila,“ prohlásil a zdůraznil, že je ochoten hledat kompromis, bez ohledu na detaily územních změn.
V Oválné pracovně pak Trump uvedl, že vnímá jednání s Ruskem jako snazší než s Ukrajinou. „Jednání s Ruskem je jednodušší. S Ukrajinou je to mnohem těžší,“ poznamenal.
Viceprezident JD Vance již dříve téhož dne uvedl, že Spojené státy předložily „velmi explicitní návrh“ oběma stranám konfliktu. Upozornil zároveň, že pokud Rusko a Ukrajina nepřistoupí na mírovou dohodu, Washington může své diplomatické úsilí ukončit.
Bílý dům podle dostupných informací zvažuje přerušení vyjednávání, pokud nedojde k posunu. Zdroje blízké administrativě uvádějí, že čas na dohodu se krátí a že Spojené státy nejsou ochotny jednat donekonečna.
Rusko nicméně nadále trvá na tvrdých požadavcích. Jeho představitelé v průběhu příměří vyjádřili řadu maximalistických podmínek, které Kyjev dlouhodobě odmítá.
Na druhé straně Ukrajina již v březnu přistoupila na návrh Spojených států k plnému třicetidennímu příměří, jak potvrdila 11. března. Od té doby však Moskva oficiálně tento návrh neakceptovala.
Prezident Zelenskyj 23. dubna znovu zopakoval ukrajinskou pozici: „Trváme na okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří. To byl návrh, který Spojené státy předložily 11. března – a byl naprosto rozumný.“
Zatímco svět čeká na další vývoj, diplomatická situace zůstává křehká. Trumpova administrativa přitom tlačí na rychlé rozhodnutí. Není však jisté, zda je ruská strana skutečně ochotna na takovou dohodu přistoupit, nebo zda Trumpovo tvrzení o „dohodě s oběma“ nebylo předčasné.
Mezinárodní společenství zatím vyčkává, zda se vývoj přelije v konkrétní kroky, které by přinesly ukončení dosud největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
