Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Jeho prohlášení ale podle serveru Kyiv Independent vyvolal nejasnosti a další otázky, neboť během téhož vystoupení své tvrzení několikrát formuloval protichůdně. Nepotvrdil tak nakonec, zda již skutečně existuje dohoda se všemi stranami.
„Myslím, že máme dohodu s Ruskem. Musíme uzavřít dohodu se Zelenským,“ uvedl o několik minut později, čímž zpochybnil vlastní tvrzení o oboustranné dohodě.
Trump dlouhodobě prosazuje svou vizi zprostředkování míru mezi Kyjevem a Moskvou, často za cenu návrhů, které by znamenaly významné ústupky ze strany Ukrajiny – včetně potenciálního uznání ruské kontroly nad Krymem. Takový postoj zatím nenalezl podporu v ukrajinském vedení, které trvá na obnově plné územní celistvosti.
Trump v rozhovoru uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „obtížnější partner, než se čekalo“. „Myslel jsem si, že bude jednodušší s ním jednat. Zatím to bylo těžší,“ řekl Trump. Dodal však, že i přes komplikace věří v dosažení dohody.
„Nikdo po Zelenském nechce, aby uznal Krym za ruské území,“ napsal následně Trump na své sociální síti. „Ale pokud ho chce zpět, proč za něj nebojovali už před jedenácti lety?“ dodal s odkazem na ruskou anexi poloostrova v roce 2014, ke které došlo krátce po Euromajdanu.
Trump dále uvedl, že nemá nic společného s Ruskem, ale že má „mnoho společného s touhou zachránit v průměru pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně, kteří umírají zcela zbytečně“. Výrok reflektuje Trumpovu snahu prezentovat se jako mírotvůrce, ačkoliv jeho návrhy na řešení konfliktu v minulosti sklidily ostrou kritiku ze strany Ukrajiny i jejích západních spojenců.
„Prohlášení, které dnes Zelenskyj učinil, jen prodlouží ‘krvavé boje’. A to přece nikdo nechce!“ pokračoval Trump a vzkázal ukrajinskému prezidentovi: „Jsme velmi blízko dohodě, ale muž, který nemá žádné trumfy v ruce, by to měl konečně pochopit a DOHODNOUT SE.“
Na přímý dotaz novinářů v Bílém domě, zda se Spojené státy chystají oficiálně uznat ruskou suverenitu nad Krymem, Trump odpověděl vyhýbavě. „Chci jen, aby válka skončila,“ prohlásil a zdůraznil, že je ochoten hledat kompromis, bez ohledu na detaily územních změn.
V Oválné pracovně pak Trump uvedl, že vnímá jednání s Ruskem jako snazší než s Ukrajinou. „Jednání s Ruskem je jednodušší. S Ukrajinou je to mnohem těžší,“ poznamenal.
Viceprezident JD Vance již dříve téhož dne uvedl, že Spojené státy předložily „velmi explicitní návrh“ oběma stranám konfliktu. Upozornil zároveň, že pokud Rusko a Ukrajina nepřistoupí na mírovou dohodu, Washington může své diplomatické úsilí ukončit.
Bílý dům podle dostupných informací zvažuje přerušení vyjednávání, pokud nedojde k posunu. Zdroje blízké administrativě uvádějí, že čas na dohodu se krátí a že Spojené státy nejsou ochotny jednat donekonečna.
Rusko nicméně nadále trvá na tvrdých požadavcích. Jeho představitelé v průběhu příměří vyjádřili řadu maximalistických podmínek, které Kyjev dlouhodobě odmítá.
Na druhé straně Ukrajina již v březnu přistoupila na návrh Spojených států k plnému třicetidennímu příměří, jak potvrdila 11. března. Od té doby však Moskva oficiálně tento návrh neakceptovala.
Prezident Zelenskyj 23. dubna znovu zopakoval ukrajinskou pozici: „Trváme na okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří. To byl návrh, který Spojené státy předložily 11. března – a byl naprosto rozumný.“
Zatímco svět čeká na další vývoj, diplomatická situace zůstává křehká. Trumpova administrativa přitom tlačí na rychlé rozhodnutí. Není však jisté, zda je ruská strana skutečně ochotna na takovou dohodu přistoupit, nebo zda Trumpovo tvrzení o „dohodě s oběma“ nebylo předčasné.
Mezinárodní společenství zatím vyčkává, zda se vývoj přelije v konkrétní kroky, které by přinesly ukončení dosud největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
