Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Jeho prohlášení ale podle serveru Kyiv Independent vyvolal nejasnosti a další otázky, neboť během téhož vystoupení své tvrzení několikrát formuloval protichůdně. Nepotvrdil tak nakonec, zda již skutečně existuje dohoda se všemi stranami.
„Myslím, že máme dohodu s Ruskem. Musíme uzavřít dohodu se Zelenským,“ uvedl o několik minut později, čímž zpochybnil vlastní tvrzení o oboustranné dohodě.
Trump dlouhodobě prosazuje svou vizi zprostředkování míru mezi Kyjevem a Moskvou, často za cenu návrhů, které by znamenaly významné ústupky ze strany Ukrajiny – včetně potenciálního uznání ruské kontroly nad Krymem. Takový postoj zatím nenalezl podporu v ukrajinském vedení, které trvá na obnově plné územní celistvosti.
Trump v rozhovoru uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „obtížnější partner, než se čekalo“. „Myslel jsem si, že bude jednodušší s ním jednat. Zatím to bylo těžší,“ řekl Trump. Dodal však, že i přes komplikace věří v dosažení dohody.
„Nikdo po Zelenském nechce, aby uznal Krym za ruské území,“ napsal následně Trump na své sociální síti. „Ale pokud ho chce zpět, proč za něj nebojovali už před jedenácti lety?“ dodal s odkazem na ruskou anexi poloostrova v roce 2014, ke které došlo krátce po Euromajdanu.
Trump dále uvedl, že nemá nic společného s Ruskem, ale že má „mnoho společného s touhou zachránit v průměru pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně, kteří umírají zcela zbytečně“. Výrok reflektuje Trumpovu snahu prezentovat se jako mírotvůrce, ačkoliv jeho návrhy na řešení konfliktu v minulosti sklidily ostrou kritiku ze strany Ukrajiny i jejích západních spojenců.
„Prohlášení, které dnes Zelenskyj učinil, jen prodlouží ‘krvavé boje’. A to přece nikdo nechce!“ pokračoval Trump a vzkázal ukrajinskému prezidentovi: „Jsme velmi blízko dohodě, ale muž, který nemá žádné trumfy v ruce, by to měl konečně pochopit a DOHODNOUT SE.“
Na přímý dotaz novinářů v Bílém domě, zda se Spojené státy chystají oficiálně uznat ruskou suverenitu nad Krymem, Trump odpověděl vyhýbavě. „Chci jen, aby válka skončila,“ prohlásil a zdůraznil, že je ochoten hledat kompromis, bez ohledu na detaily územních změn.
V Oválné pracovně pak Trump uvedl, že vnímá jednání s Ruskem jako snazší než s Ukrajinou. „Jednání s Ruskem je jednodušší. S Ukrajinou je to mnohem těžší,“ poznamenal.
Viceprezident JD Vance již dříve téhož dne uvedl, že Spojené státy předložily „velmi explicitní návrh“ oběma stranám konfliktu. Upozornil zároveň, že pokud Rusko a Ukrajina nepřistoupí na mírovou dohodu, Washington může své diplomatické úsilí ukončit.
Bílý dům podle dostupných informací zvažuje přerušení vyjednávání, pokud nedojde k posunu. Zdroje blízké administrativě uvádějí, že čas na dohodu se krátí a že Spojené státy nejsou ochotny jednat donekonečna.
Rusko nicméně nadále trvá na tvrdých požadavcích. Jeho představitelé v průběhu příměří vyjádřili řadu maximalistických podmínek, které Kyjev dlouhodobě odmítá.
Na druhé straně Ukrajina již v březnu přistoupila na návrh Spojených států k plnému třicetidennímu příměří, jak potvrdila 11. března. Od té doby však Moskva oficiálně tento návrh neakceptovala.
Prezident Zelenskyj 23. dubna znovu zopakoval ukrajinskou pozici: „Trváme na okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří. To byl návrh, který Spojené státy předložily 11. března – a byl naprosto rozumný.“
Zatímco svět čeká na další vývoj, diplomatická situace zůstává křehká. Trumpova administrativa přitom tlačí na rychlé rozhodnutí. Není však jisté, zda je ruská strana skutečně ochotna na takovou dohodu přistoupit, nebo zda Trumpovo tvrzení o „dohodě s oběma“ nebylo předčasné.
Mezinárodní společenství zatím vyčkává, zda se vývoj přelije v konkrétní kroky, které by přinesly ukončení dosud největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
