Americký prezident Donald Trump ve středu překvapil svět, když oznámil, že podle jeho slov existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla ukončit válku trvající od února 2022. „Myslím, že máme dohodu s oběma. Doufám, že to udělají,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Jeho prohlášení ale podle serveru Kyiv Independent vyvolal nejasnosti a další otázky, neboť během téhož vystoupení své tvrzení několikrát formuloval protichůdně. Nepotvrdil tak nakonec, zda již skutečně existuje dohoda se všemi stranami.
„Myslím, že máme dohodu s Ruskem. Musíme uzavřít dohodu se Zelenským,“ uvedl o několik minut později, čímž zpochybnil vlastní tvrzení o oboustranné dohodě.
Trump dlouhodobě prosazuje svou vizi zprostředkování míru mezi Kyjevem a Moskvou, často za cenu návrhů, které by znamenaly významné ústupky ze strany Ukrajiny – včetně potenciálního uznání ruské kontroly nad Krymem. Takový postoj zatím nenalezl podporu v ukrajinském vedení, které trvá na obnově plné územní celistvosti.
Trump v rozhovoru uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „obtížnější partner, než se čekalo“. „Myslel jsem si, že bude jednodušší s ním jednat. Zatím to bylo těžší,“ řekl Trump. Dodal však, že i přes komplikace věří v dosažení dohody.
„Nikdo po Zelenském nechce, aby uznal Krym za ruské území,“ napsal následně Trump na své sociální síti. „Ale pokud ho chce zpět, proč za něj nebojovali už před jedenácti lety?“ dodal s odkazem na ruskou anexi poloostrova v roce 2014, ke které došlo krátce po Euromajdanu.
Trump dále uvedl, že nemá nic společného s Ruskem, ale že má „mnoho společného s touhou zachránit v průměru pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně, kteří umírají zcela zbytečně“. Výrok reflektuje Trumpovu snahu prezentovat se jako mírotvůrce, ačkoliv jeho návrhy na řešení konfliktu v minulosti sklidily ostrou kritiku ze strany Ukrajiny i jejích západních spojenců.
„Prohlášení, které dnes Zelenskyj učinil, jen prodlouží ‘krvavé boje’. A to přece nikdo nechce!“ pokračoval Trump a vzkázal ukrajinskému prezidentovi: „Jsme velmi blízko dohodě, ale muž, který nemá žádné trumfy v ruce, by to měl konečně pochopit a DOHODNOUT SE.“
Na přímý dotaz novinářů v Bílém domě, zda se Spojené státy chystají oficiálně uznat ruskou suverenitu nad Krymem, Trump odpověděl vyhýbavě. „Chci jen, aby válka skončila,“ prohlásil a zdůraznil, že je ochoten hledat kompromis, bez ohledu na detaily územních změn.
V Oválné pracovně pak Trump uvedl, že vnímá jednání s Ruskem jako snazší než s Ukrajinou. „Jednání s Ruskem je jednodušší. S Ukrajinou je to mnohem těžší,“ poznamenal.
Viceprezident JD Vance již dříve téhož dne uvedl, že Spojené státy předložily „velmi explicitní návrh“ oběma stranám konfliktu. Upozornil zároveň, že pokud Rusko a Ukrajina nepřistoupí na mírovou dohodu, Washington může své diplomatické úsilí ukončit.
Bílý dům podle dostupných informací zvažuje přerušení vyjednávání, pokud nedojde k posunu. Zdroje blízké administrativě uvádějí, že čas na dohodu se krátí a že Spojené státy nejsou ochotny jednat donekonečna.
Rusko nicméně nadále trvá na tvrdých požadavcích. Jeho představitelé v průběhu příměří vyjádřili řadu maximalistických podmínek, které Kyjev dlouhodobě odmítá.
Na druhé straně Ukrajina již v březnu přistoupila na návrh Spojených států k plnému třicetidennímu příměří, jak potvrdila 11. března. Od té doby však Moskva oficiálně tento návrh neakceptovala.
Prezident Zelenskyj 23. dubna znovu zopakoval ukrajinskou pozici: „Trváme na okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří. To byl návrh, který Spojené státy předložily 11. března – a byl naprosto rozumný.“
Zatímco svět čeká na další vývoj, diplomatická situace zůstává křehká. Trumpova administrativa přitom tlačí na rychlé rozhodnutí. Není však jisté, zda je ruská strana skutečně ochotna na takovou dohodu přistoupit, nebo zda Trumpovo tvrzení o „dohodě s oběma“ nebylo předčasné.
Mezinárodní společenství zatím vyčkává, zda se vývoj přelije v konkrétní kroky, které by přinesly ukončení dosud největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
