Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Podle svědků došlo ke střelbě poté, co zoufalí civilisté prorazili ploty kolem logistického centra, kde mezitím podle očitých svědectví panoval chaos. Izraelský vojenský vrtulník nad oblastí vypálil světlice a v dálce byly slyšet výstřely. Na jednom z videí je vidět dav civilistů v panice, včetně žen a dětí, jak utíkají pryč, přičemž přelézají nebo boří dočasné zábrany.
Úřad OSN pro lidská práva na palestinských územích uvedl, že většina zranění byla způsobena střelnými ranami. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze oznámil, že při incidentu zemřel nejméně jeden člověk.
K incidentu došlo v době, kdy se situace v Pásmu Gazy dál zhoršuje kvůli izraelské blokádě, která od března prakticky znemožňuje dovoz humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že dodávky zabavuje Hamas pro své bojovníky, což hnutí popírá. Podle mezinárodních monitorovacích skupin hrozí půl milionu lidí v oblasti akutní hladomor.
Podle odhadů IPC z tohoto měsíce je 71 000 dětí mladších pěti let ohroženo akutní podvýživou, z toho více než 14 000 případů má být extrémně vážných během následujících měsíců. Situace se zhoršuje i kvůli nedostatku plynu, kvůli kterému musely být uzavřeny pekárny Světového potravinového programu.
Distribuční centrum GHF, které mělo podle Izraele zajistit zefektivnění pomoci, selhalo již během prvního většího nasazení. Tisíce lidí se na místo snažily dostat přes vojenské linie a situace se rychle vymkla kontrole. Pracovníci GHF údajně v jednu chvíli museli místo opustit kvůli neovladatelnému davu.
GHF ve svém prohlášení uvedla, že v pozdních odpoledních hodinách „objem lidí na místě přesáhl bezpečný limit“ a tým se stáhl, aby umožnil menší skupině civilistů získat pomoc. Izraelská armáda tvrdí, že použila pouze „varovné výstřely“, a odmítá, že by mířila na civilisty.
Avšak podle OSN a dalších humanitárních organizací je tento nový model distribuce zcela nevhodný. Označují jej za způsob, jakým Izrael zneužívá potravinovou pomoc jako nástroj kontroly obyvatelstva, přičemž GHF nemá zkušenosti s logistikou v takto rozsáhlé humanitární krizi. Incident v Rafahu tak podle nich jen potvrdil jejich varování.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini ve středu uvedl, že nový systém je „plýtváním zdroji a odvádí pozornost od probíhajících zvěrstev“. Dodal, že OSN a její partneři mají funkční systém distribuce a jediným důvodem, proč nemohou pomoci, je, že jim to není umožněno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý uvedl, že „na chvíli došlo ke ztrátě kontroly“ nad distribucí, ale že „situace byla opět pod kontrolou“. Opakoval také plán přesunout všechny obyvatele Gazy do „sterilní zóny“ na jihu, zatímco izraelské síly pokračují v boji proti Hamasu jinde v oblasti.
Ještě před incidentem v Rafahu rezignoval zakladatel GHF Jake Wood, který oznámil, že skupina nemůže současně dodržovat humanitární zásady a zároveň zajišťovat distribuci ve spolupráci s izraelskými ozbrojenými silami. Podle něj nebylo možné garantovat neutralitu, nestrannost ani bezpečí pracovníků.
Koalice neziskových organizací včetně ActionAid k tomu uvedla: „Pomoc, která má zakrýt probíhající násilí, není skutečnou pomocí. Je to jen humanitární krytí vojenské strategie ovládání a vyvlastňování.“
Napjatá situace tak jen dále potvrzuje obavy mezinárodního společenství: že místo záchrany životů se humanitární pomoc v Gaze stává další obětí války.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
