Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Podle svědků došlo ke střelbě poté, co zoufalí civilisté prorazili ploty kolem logistického centra, kde mezitím podle očitých svědectví panoval chaos. Izraelský vojenský vrtulník nad oblastí vypálil světlice a v dálce byly slyšet výstřely. Na jednom z videí je vidět dav civilistů v panice, včetně žen a dětí, jak utíkají pryč, přičemž přelézají nebo boří dočasné zábrany.
Úřad OSN pro lidská práva na palestinských územích uvedl, že většina zranění byla způsobena střelnými ranami. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze oznámil, že při incidentu zemřel nejméně jeden člověk.
K incidentu došlo v době, kdy se situace v Pásmu Gazy dál zhoršuje kvůli izraelské blokádě, která od března prakticky znemožňuje dovoz humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že dodávky zabavuje Hamas pro své bojovníky, což hnutí popírá. Podle mezinárodních monitorovacích skupin hrozí půl milionu lidí v oblasti akutní hladomor.
Podle odhadů IPC z tohoto měsíce je 71 000 dětí mladších pěti let ohroženo akutní podvýživou, z toho více než 14 000 případů má být extrémně vážných během následujících měsíců. Situace se zhoršuje i kvůli nedostatku plynu, kvůli kterému musely být uzavřeny pekárny Světového potravinového programu.
Distribuční centrum GHF, které mělo podle Izraele zajistit zefektivnění pomoci, selhalo již během prvního většího nasazení. Tisíce lidí se na místo snažily dostat přes vojenské linie a situace se rychle vymkla kontrole. Pracovníci GHF údajně v jednu chvíli museli místo opustit kvůli neovladatelnému davu.
GHF ve svém prohlášení uvedla, že v pozdních odpoledních hodinách „objem lidí na místě přesáhl bezpečný limit“ a tým se stáhl, aby umožnil menší skupině civilistů získat pomoc. Izraelská armáda tvrdí, že použila pouze „varovné výstřely“, a odmítá, že by mířila na civilisty.
Avšak podle OSN a dalších humanitárních organizací je tento nový model distribuce zcela nevhodný. Označují jej za způsob, jakým Izrael zneužívá potravinovou pomoc jako nástroj kontroly obyvatelstva, přičemž GHF nemá zkušenosti s logistikou v takto rozsáhlé humanitární krizi. Incident v Rafahu tak podle nich jen potvrdil jejich varování.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini ve středu uvedl, že nový systém je „plýtváním zdroji a odvádí pozornost od probíhajících zvěrstev“. Dodal, že OSN a její partneři mají funkční systém distribuce a jediným důvodem, proč nemohou pomoci, je, že jim to není umožněno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý uvedl, že „na chvíli došlo ke ztrátě kontroly“ nad distribucí, ale že „situace byla opět pod kontrolou“. Opakoval také plán přesunout všechny obyvatele Gazy do „sterilní zóny“ na jihu, zatímco izraelské síly pokračují v boji proti Hamasu jinde v oblasti.
Ještě před incidentem v Rafahu rezignoval zakladatel GHF Jake Wood, který oznámil, že skupina nemůže současně dodržovat humanitární zásady a zároveň zajišťovat distribuci ve spolupráci s izraelskými ozbrojenými silami. Podle něj nebylo možné garantovat neutralitu, nestrannost ani bezpečí pracovníků.
Koalice neziskových organizací včetně ActionAid k tomu uvedla: „Pomoc, která má zakrýt probíhající násilí, není skutečnou pomocí. Je to jen humanitární krytí vojenské strategie ovládání a vyvlastňování.“
Napjatá situace tak jen dále potvrzuje obavy mezinárodního společenství: že místo záchrany životů se humanitární pomoc v Gaze stává další obětí války.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
