Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Podle svědků došlo ke střelbě poté, co zoufalí civilisté prorazili ploty kolem logistického centra, kde mezitím podle očitých svědectví panoval chaos. Izraelský vojenský vrtulník nad oblastí vypálil světlice a v dálce byly slyšet výstřely. Na jednom z videí je vidět dav civilistů v panice, včetně žen a dětí, jak utíkají pryč, přičemž přelézají nebo boří dočasné zábrany.
Úřad OSN pro lidská práva na palestinských územích uvedl, že většina zranění byla způsobena střelnými ranami. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze oznámil, že při incidentu zemřel nejméně jeden člověk.
K incidentu došlo v době, kdy se situace v Pásmu Gazy dál zhoršuje kvůli izraelské blokádě, která od března prakticky znemožňuje dovoz humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že dodávky zabavuje Hamas pro své bojovníky, což hnutí popírá. Podle mezinárodních monitorovacích skupin hrozí půl milionu lidí v oblasti akutní hladomor.
Podle odhadů IPC z tohoto měsíce je 71 000 dětí mladších pěti let ohroženo akutní podvýživou, z toho více než 14 000 případů má být extrémně vážných během následujících měsíců. Situace se zhoršuje i kvůli nedostatku plynu, kvůli kterému musely být uzavřeny pekárny Světového potravinového programu.
Distribuční centrum GHF, které mělo podle Izraele zajistit zefektivnění pomoci, selhalo již během prvního většího nasazení. Tisíce lidí se na místo snažily dostat přes vojenské linie a situace se rychle vymkla kontrole. Pracovníci GHF údajně v jednu chvíli museli místo opustit kvůli neovladatelnému davu.
GHF ve svém prohlášení uvedla, že v pozdních odpoledních hodinách „objem lidí na místě přesáhl bezpečný limit“ a tým se stáhl, aby umožnil menší skupině civilistů získat pomoc. Izraelská armáda tvrdí, že použila pouze „varovné výstřely“, a odmítá, že by mířila na civilisty.
Avšak podle OSN a dalších humanitárních organizací je tento nový model distribuce zcela nevhodný. Označují jej za způsob, jakým Izrael zneužívá potravinovou pomoc jako nástroj kontroly obyvatelstva, přičemž GHF nemá zkušenosti s logistikou v takto rozsáhlé humanitární krizi. Incident v Rafahu tak podle nich jen potvrdil jejich varování.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini ve středu uvedl, že nový systém je „plýtváním zdroji a odvádí pozornost od probíhajících zvěrstev“. Dodal, že OSN a její partneři mají funkční systém distribuce a jediným důvodem, proč nemohou pomoci, je, že jim to není umožněno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý uvedl, že „na chvíli došlo ke ztrátě kontroly“ nad distribucí, ale že „situace byla opět pod kontrolou“. Opakoval také plán přesunout všechny obyvatele Gazy do „sterilní zóny“ na jihu, zatímco izraelské síly pokračují v boji proti Hamasu jinde v oblasti.
Ještě před incidentem v Rafahu rezignoval zakladatel GHF Jake Wood, který oznámil, že skupina nemůže současně dodržovat humanitární zásady a zároveň zajišťovat distribuci ve spolupráci s izraelskými ozbrojenými silami. Podle něj nebylo možné garantovat neutralitu, nestrannost ani bezpečí pracovníků.
Koalice neziskových organizací včetně ActionAid k tomu uvedla: „Pomoc, která má zakrýt probíhající násilí, není skutečnou pomocí. Je to jen humanitární krytí vojenské strategie ovládání a vyvlastňování.“
Napjatá situace tak jen dále potvrzuje obavy mezinárodního společenství: že místo záchrany životů se humanitární pomoc v Gaze stává další obětí války.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
