Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Podle svědků došlo ke střelbě poté, co zoufalí civilisté prorazili ploty kolem logistického centra, kde mezitím podle očitých svědectví panoval chaos. Izraelský vojenský vrtulník nad oblastí vypálil světlice a v dálce byly slyšet výstřely. Na jednom z videí je vidět dav civilistů v panice, včetně žen a dětí, jak utíkají pryč, přičemž přelézají nebo boří dočasné zábrany.
Úřad OSN pro lidská práva na palestinských územích uvedl, že většina zranění byla způsobena střelnými ranami. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze oznámil, že při incidentu zemřel nejméně jeden člověk.
K incidentu došlo v době, kdy se situace v Pásmu Gazy dál zhoršuje kvůli izraelské blokádě, která od března prakticky znemožňuje dovoz humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že dodávky zabavuje Hamas pro své bojovníky, což hnutí popírá. Podle mezinárodních monitorovacích skupin hrozí půl milionu lidí v oblasti akutní hladomor.
Podle odhadů IPC z tohoto měsíce je 71 000 dětí mladších pěti let ohroženo akutní podvýživou, z toho více než 14 000 případů má být extrémně vážných během následujících měsíců. Situace se zhoršuje i kvůli nedostatku plynu, kvůli kterému musely být uzavřeny pekárny Světového potravinového programu.
Distribuční centrum GHF, které mělo podle Izraele zajistit zefektivnění pomoci, selhalo již během prvního většího nasazení. Tisíce lidí se na místo snažily dostat přes vojenské linie a situace se rychle vymkla kontrole. Pracovníci GHF údajně v jednu chvíli museli místo opustit kvůli neovladatelnému davu.
GHF ve svém prohlášení uvedla, že v pozdních odpoledních hodinách „objem lidí na místě přesáhl bezpečný limit“ a tým se stáhl, aby umožnil menší skupině civilistů získat pomoc. Izraelská armáda tvrdí, že použila pouze „varovné výstřely“, a odmítá, že by mířila na civilisty.
Avšak podle OSN a dalších humanitárních organizací je tento nový model distribuce zcela nevhodný. Označují jej za způsob, jakým Izrael zneužívá potravinovou pomoc jako nástroj kontroly obyvatelstva, přičemž GHF nemá zkušenosti s logistikou v takto rozsáhlé humanitární krizi. Incident v Rafahu tak podle nich jen potvrdil jejich varování.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini ve středu uvedl, že nový systém je „plýtváním zdroji a odvádí pozornost od probíhajících zvěrstev“. Dodal, že OSN a její partneři mají funkční systém distribuce a jediným důvodem, proč nemohou pomoci, je, že jim to není umožněno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý uvedl, že „na chvíli došlo ke ztrátě kontroly“ nad distribucí, ale že „situace byla opět pod kontrolou“. Opakoval také plán přesunout všechny obyvatele Gazy do „sterilní zóny“ na jihu, zatímco izraelské síly pokračují v boji proti Hamasu jinde v oblasti.
Ještě před incidentem v Rafahu rezignoval zakladatel GHF Jake Wood, který oznámil, že skupina nemůže současně dodržovat humanitární zásady a zároveň zajišťovat distribuci ve spolupráci s izraelskými ozbrojenými silami. Podle něj nebylo možné garantovat neutralitu, nestrannost ani bezpečí pracovníků.
Koalice neziskových organizací včetně ActionAid k tomu uvedla: „Pomoc, která má zakrýt probíhající násilí, není skutečnou pomocí. Je to jen humanitární krytí vojenské strategie ovládání a vyvlastňování.“
Napjatá situace tak jen dále potvrzuje obavy mezinárodního společenství: že místo záchrany životů se humanitární pomoc v Gaze stává další obětí války.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
