Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Podle svědků došlo ke střelbě poté, co zoufalí civilisté prorazili ploty kolem logistického centra, kde mezitím podle očitých svědectví panoval chaos. Izraelský vojenský vrtulník nad oblastí vypálil světlice a v dálce byly slyšet výstřely. Na jednom z videí je vidět dav civilistů v panice, včetně žen a dětí, jak utíkají pryč, přičemž přelézají nebo boří dočasné zábrany.
Úřad OSN pro lidská práva na palestinských územích uvedl, že většina zranění byla způsobena střelnými ranami. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze oznámil, že při incidentu zemřel nejméně jeden člověk.
K incidentu došlo v době, kdy se situace v Pásmu Gazy dál zhoršuje kvůli izraelské blokádě, která od března prakticky znemožňuje dovoz humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že dodávky zabavuje Hamas pro své bojovníky, což hnutí popírá. Podle mezinárodních monitorovacích skupin hrozí půl milionu lidí v oblasti akutní hladomor.
Podle odhadů IPC z tohoto měsíce je 71 000 dětí mladších pěti let ohroženo akutní podvýživou, z toho více než 14 000 případů má být extrémně vážných během následujících měsíců. Situace se zhoršuje i kvůli nedostatku plynu, kvůli kterému musely být uzavřeny pekárny Světového potravinového programu.
Distribuční centrum GHF, které mělo podle Izraele zajistit zefektivnění pomoci, selhalo již během prvního většího nasazení. Tisíce lidí se na místo snažily dostat přes vojenské linie a situace se rychle vymkla kontrole. Pracovníci GHF údajně v jednu chvíli museli místo opustit kvůli neovladatelnému davu.
GHF ve svém prohlášení uvedla, že v pozdních odpoledních hodinách „objem lidí na místě přesáhl bezpečný limit“ a tým se stáhl, aby umožnil menší skupině civilistů získat pomoc. Izraelská armáda tvrdí, že použila pouze „varovné výstřely“, a odmítá, že by mířila na civilisty.
Avšak podle OSN a dalších humanitárních organizací je tento nový model distribuce zcela nevhodný. Označují jej za způsob, jakým Izrael zneužívá potravinovou pomoc jako nástroj kontroly obyvatelstva, přičemž GHF nemá zkušenosti s logistikou v takto rozsáhlé humanitární krizi. Incident v Rafahu tak podle nich jen potvrdil jejich varování.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini ve středu uvedl, že nový systém je „plýtváním zdroji a odvádí pozornost od probíhajících zvěrstev“. Dodal, že OSN a její partneři mají funkční systém distribuce a jediným důvodem, proč nemohou pomoci, je, že jim to není umožněno.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý uvedl, že „na chvíli došlo ke ztrátě kontroly“ nad distribucí, ale že „situace byla opět pod kontrolou“. Opakoval také plán přesunout všechny obyvatele Gazy do „sterilní zóny“ na jihu, zatímco izraelské síly pokračují v boji proti Hamasu jinde v oblasti.
Ještě před incidentem v Rafahu rezignoval zakladatel GHF Jake Wood, který oznámil, že skupina nemůže současně dodržovat humanitární zásady a zároveň zajišťovat distribuci ve spolupráci s izraelskými ozbrojenými silami. Podle něj nebylo možné garantovat neutralitu, nestrannost ani bezpečí pracovníků.
Koalice neziskových organizací včetně ActionAid k tomu uvedla: „Pomoc, která má zakrýt probíhající násilí, není skutečnou pomocí. Je to jen humanitární krytí vojenské strategie ovládání a vyvlastňování.“
Napjatá situace tak jen dále potvrzuje obavy mezinárodního společenství: že místo záchrany životů se humanitární pomoc v Gaze stává další obětí války.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.