Izraelci se nezastaví před ničím. Vypálili desítky střel na zahraničí diplomaty, svět žádá okamžité vysvětlení

Izraelská armáda
Izraelská armáda, foto: Israel Defense Forces
Klára Marková 22. května 2025 15:29
Sdílej:

Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.

Diplomaté byli na oficiální misi organizované Palestinskou samosprávou s cílem zhodnotit humanitární situaci v oblasti. Podle izraelské armády sice byla návštěva předem schválena, ale účastníci údajně „opustili schválenou trasu“, což mělo vést k vystřelení varovných výstřelů, aby byli odkloněni z místa.

Reakce světových vlád na sebe nenechala dlouho čekat. Kanadský premiér Mark Carney označil situaci za „zcela nepřijatelnou“ a požadoval okamžité vysvětlení. Kanada, Turecko a Evropská unie rovněž vyzvaly k důkladnému vyšetření. Německo, dlouhodobý spojenec Izraele, hovořilo o „nevyprovokované střelbě“ a rovněž incident odsoudilo.

Velká Británie, Francie, Kanada a další evropské státy si předvolaly izraelské velvyslance, aby vysvětlili „nepřijatelný“ útok. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdůraznil, že diplomaté nesmějí být pod žádnou záminkou terčem útoku a jejich bezpečnost musí být chráněna za všech okolností.

Egyptský ministr zahraničí označil incident za „porušení všech diplomatických norem“. Palestinské ministerstvo zahraničí pak obvinilo izraelskou armádu z „úmyslného napadení“ delegace ostrou palbou.

Izraelská armáda se za vzniklou situaci omluvila s tím, že „lituje způsobených nepříjemností“ a oznámila, že s diplomaty budou v kontaktu vysocí představitelé, kteří jim sdělí výsledky interního šetření.

Město Jenin se již delší dobu nachází v centru izraelských vojenských operací. V lednu tamní ofenziva vedla k vysídlení desítek tisíc Palestinců, což představovalo jeden z největších exodů na Západním břehu za poslední roky.

Ve stejné době pokračuje i ničivá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kde bylo ve středu podle palestinských úřadů zabito nejméně 82 lidí, včetně několika žen a novorozeněte. V městě Chán Júnis přišlo o život 24 lidí, z nichž 14 patřilo k jediné rodině.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu večer oznámil, že „celé Pásmo Gazy bude pod kontrolou izraelské armády“, čímž potvrdil další rozšíření operace. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku na umožnění dodávek humanitární pomoci do Gazy trvá izraelská vláda na tom, že musí „zabránit humanitární krizi, aby si uchovala svobodu vojenské akce“.

Od pondělí přes kontrolní bod Kerem Šalom vjelo do Gazy přibližně 100 kamionů s pomocí, ale jejich náklad do středečního večera nebyl distribuován. Vedoucí sdružení pekařů Abdel-Nasser al-Ajramy uvedl, že slíbená mouka od Světového potravinového programu k nim stále nedorazila, a většina komunitních kuchyní i pekařství zůstává zavřená. Obyvatelé tak nadále trpí nedostatkem jídla, vody i pohonných hmot.

Humanitární pracovníci upozorňují na extrémně složitou logistiku. Kamiony musí být po vjezdu do Gazy přeloženy, palivo je nedostupné, silnice rozbité a izraelská armáda navíc nařídila některým humanitárním konvojům, aby jely po trasách náchylných k rabování.

Zatímco se světové společenství snaží přimět Izrael ke zmírnění restrikcí, USA, Velká Británie, Francie a Kanada hrozí „konkrétními kroky“, pokud izraelská armáda nepřestane s ofenzivou a neumožní volný tok pomoci. Evropská unie mezitím zahájila revizi obchodní dohody s Izraelem, jejíž součástí je závazek respektovat lidská práva a demokratické principy.

V Izraeli se objevují i první známky domácí kritiky. Poslanec Knesetu Ayman Odeh byl vyveden ze sálu poté, co obvinil vládu z „vyvraždění 19 000 dětí v Gaze“. Podobně ostře se vyjádřil i bývalý generál a opoziční politik Jair Golan, který varoval, že „normální stát nezabíjí děti pro zábavu“ a že Izrael riskuje, že se stane „vyvrhelem mezi národy“.

Netanjahu tato prohlášení odmítl jako „šokující“ a označil je za „podporu nepřátelské propagandy“.

Přímé rozhovory o příměří v katarském Dauhá zatím nikam nevedou. Izrael stáhl většinu své vyjednávací delegace a ponechal jen nižší úředníky. Katarští prostředníci přiznávají, že mezi stranami zůstává zásadní propast.

Válka v Gaze začala poté, co 7. října 2023 provedlo hnutí Hamás útok na jih Izraele, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Izraelská ofenziva, která následovala, si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 53 000 obětí, z nichž většinu tvoří ženy a děti. 

Stalo se