Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Diplomaté byli na oficiální misi organizované Palestinskou samosprávou s cílem zhodnotit humanitární situaci v oblasti. Podle izraelské armády sice byla návštěva předem schválena, ale účastníci údajně „opustili schválenou trasu“, což mělo vést k vystřelení varovných výstřelů, aby byli odkloněni z místa.
Reakce světových vlád na sebe nenechala dlouho čekat. Kanadský premiér Mark Carney označil situaci za „zcela nepřijatelnou“ a požadoval okamžité vysvětlení. Kanada, Turecko a Evropská unie rovněž vyzvaly k důkladnému vyšetření. Německo, dlouhodobý spojenec Izraele, hovořilo o „nevyprovokované střelbě“ a rovněž incident odsoudilo.
Velká Británie, Francie, Kanada a další evropské státy si předvolaly izraelské velvyslance, aby vysvětlili „nepřijatelný“ útok. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdůraznil, že diplomaté nesmějí být pod žádnou záminkou terčem útoku a jejich bezpečnost musí být chráněna za všech okolností.
Egyptský ministr zahraničí označil incident za „porušení všech diplomatických norem“. Palestinské ministerstvo zahraničí pak obvinilo izraelskou armádu z „úmyslného napadení“ delegace ostrou palbou.
Izraelská armáda se za vzniklou situaci omluvila s tím, že „lituje způsobených nepříjemností“ a oznámila, že s diplomaty budou v kontaktu vysocí představitelé, kteří jim sdělí výsledky interního šetření.
Město Jenin se již delší dobu nachází v centru izraelských vojenských operací. V lednu tamní ofenziva vedla k vysídlení desítek tisíc Palestinců, což představovalo jeden z největších exodů na Západním břehu za poslední roky.
Ve stejné době pokračuje i ničivá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kde bylo ve středu podle palestinských úřadů zabito nejméně 82 lidí, včetně několika žen a novorozeněte. V městě Chán Júnis přišlo o život 24 lidí, z nichž 14 patřilo k jediné rodině.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu večer oznámil, že „celé Pásmo Gazy bude pod kontrolou izraelské armády“, čímž potvrdil další rozšíření operace. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku na umožnění dodávek humanitární pomoci do Gazy trvá izraelská vláda na tom, že musí „zabránit humanitární krizi, aby si uchovala svobodu vojenské akce“.
Od pondělí přes kontrolní bod Kerem Šalom vjelo do Gazy přibližně 100 kamionů s pomocí, ale jejich náklad do středečního večera nebyl distribuován. Vedoucí sdružení pekařů Abdel-Nasser al-Ajramy uvedl, že slíbená mouka od Světového potravinového programu k nim stále nedorazila, a většina komunitních kuchyní i pekařství zůstává zavřená. Obyvatelé tak nadále trpí nedostatkem jídla, vody i pohonných hmot.
Humanitární pracovníci upozorňují na extrémně složitou logistiku. Kamiony musí být po vjezdu do Gazy přeloženy, palivo je nedostupné, silnice rozbité a izraelská armáda navíc nařídila některým humanitárním konvojům, aby jely po trasách náchylných k rabování.
Zatímco se světové společenství snaží přimět Izrael ke zmírnění restrikcí, USA, Velká Británie, Francie a Kanada hrozí „konkrétními kroky“, pokud izraelská armáda nepřestane s ofenzivou a neumožní volný tok pomoci. Evropská unie mezitím zahájila revizi obchodní dohody s Izraelem, jejíž součástí je závazek respektovat lidská práva a demokratické principy.
V Izraeli se objevují i první známky domácí kritiky. Poslanec Knesetu Ayman Odeh byl vyveden ze sálu poté, co obvinil vládu z „vyvraždění 19 000 dětí v Gaze“. Podobně ostře se vyjádřil i bývalý generál a opoziční politik Jair Golan, který varoval, že „normální stát nezabíjí děti pro zábavu“ a že Izrael riskuje, že se stane „vyvrhelem mezi národy“.
Netanjahu tato prohlášení odmítl jako „šokující“ a označil je za „podporu nepřátelské propagandy“.
Přímé rozhovory o příměří v katarském Dauhá zatím nikam nevedou. Izrael stáhl většinu své vyjednávací delegace a ponechal jen nižší úředníky. Katarští prostředníci přiznávají, že mezi stranami zůstává zásadní propast.
Válka v Gaze začala poté, co 7. října 2023 provedlo hnutí Hamás útok na jih Izraele, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Izraelská ofenziva, která následovala, si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 53 000 obětí, z nichž většinu tvoří ženy a děti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
