Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Diplomaté byli na oficiální misi organizované Palestinskou samosprávou s cílem zhodnotit humanitární situaci v oblasti. Podle izraelské armády sice byla návštěva předem schválena, ale účastníci údajně „opustili schválenou trasu“, což mělo vést k vystřelení varovných výstřelů, aby byli odkloněni z místa.
Reakce světových vlád na sebe nenechala dlouho čekat. Kanadský premiér Mark Carney označil situaci za „zcela nepřijatelnou“ a požadoval okamžité vysvětlení. Kanada, Turecko a Evropská unie rovněž vyzvaly k důkladnému vyšetření. Německo, dlouhodobý spojenec Izraele, hovořilo o „nevyprovokované střelbě“ a rovněž incident odsoudilo.
Velká Británie, Francie, Kanada a další evropské státy si předvolaly izraelské velvyslance, aby vysvětlili „nepřijatelný“ útok. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdůraznil, že diplomaté nesmějí být pod žádnou záminkou terčem útoku a jejich bezpečnost musí být chráněna za všech okolností.
Egyptský ministr zahraničí označil incident za „porušení všech diplomatických norem“. Palestinské ministerstvo zahraničí pak obvinilo izraelskou armádu z „úmyslného napadení“ delegace ostrou palbou.
Izraelská armáda se za vzniklou situaci omluvila s tím, že „lituje způsobených nepříjemností“ a oznámila, že s diplomaty budou v kontaktu vysocí představitelé, kteří jim sdělí výsledky interního šetření.
Město Jenin se již delší dobu nachází v centru izraelských vojenských operací. V lednu tamní ofenziva vedla k vysídlení desítek tisíc Palestinců, což představovalo jeden z největších exodů na Západním břehu za poslední roky.
Ve stejné době pokračuje i ničivá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kde bylo ve středu podle palestinských úřadů zabito nejméně 82 lidí, včetně několika žen a novorozeněte. V městě Chán Júnis přišlo o život 24 lidí, z nichž 14 patřilo k jediné rodině.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu večer oznámil, že „celé Pásmo Gazy bude pod kontrolou izraelské armády“, čímž potvrdil další rozšíření operace. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku na umožnění dodávek humanitární pomoci do Gazy trvá izraelská vláda na tom, že musí „zabránit humanitární krizi, aby si uchovala svobodu vojenské akce“.
Od pondělí přes kontrolní bod Kerem Šalom vjelo do Gazy přibližně 100 kamionů s pomocí, ale jejich náklad do středečního večera nebyl distribuován. Vedoucí sdružení pekařů Abdel-Nasser al-Ajramy uvedl, že slíbená mouka od Světového potravinového programu k nim stále nedorazila, a většina komunitních kuchyní i pekařství zůstává zavřená. Obyvatelé tak nadále trpí nedostatkem jídla, vody i pohonných hmot.
Humanitární pracovníci upozorňují na extrémně složitou logistiku. Kamiony musí být po vjezdu do Gazy přeloženy, palivo je nedostupné, silnice rozbité a izraelská armáda navíc nařídila některým humanitárním konvojům, aby jely po trasách náchylných k rabování.
Zatímco se světové společenství snaží přimět Izrael ke zmírnění restrikcí, USA, Velká Británie, Francie a Kanada hrozí „konkrétními kroky“, pokud izraelská armáda nepřestane s ofenzivou a neumožní volný tok pomoci. Evropská unie mezitím zahájila revizi obchodní dohody s Izraelem, jejíž součástí je závazek respektovat lidská práva a demokratické principy.
V Izraeli se objevují i první známky domácí kritiky. Poslanec Knesetu Ayman Odeh byl vyveden ze sálu poté, co obvinil vládu z „vyvraždění 19 000 dětí v Gaze“. Podobně ostře se vyjádřil i bývalý generál a opoziční politik Jair Golan, který varoval, že „normální stát nezabíjí děti pro zábavu“ a že Izrael riskuje, že se stane „vyvrhelem mezi národy“.
Netanjahu tato prohlášení odmítl jako „šokující“ a označil je za „podporu nepřátelské propagandy“.
Přímé rozhovory o příměří v katarském Dauhá zatím nikam nevedou. Izrael stáhl většinu své vyjednávací delegace a ponechal jen nižší úředníky. Katarští prostředníci přiznávají, že mezi stranami zůstává zásadní propast.
Válka v Gaze začala poté, co 7. října 2023 provedlo hnutí Hamás útok na jih Izraele, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Izraelská ofenziva, která následovala, si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 53 000 obětí, z nichž většinu tvoří ženy a děti.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.