Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Diplomaté byli na oficiální misi organizované Palestinskou samosprávou s cílem zhodnotit humanitární situaci v oblasti. Podle izraelské armády sice byla návštěva předem schválena, ale účastníci údajně „opustili schválenou trasu“, což mělo vést k vystřelení varovných výstřelů, aby byli odkloněni z místa.
Reakce světových vlád na sebe nenechala dlouho čekat. Kanadský premiér Mark Carney označil situaci za „zcela nepřijatelnou“ a požadoval okamžité vysvětlení. Kanada, Turecko a Evropská unie rovněž vyzvaly k důkladnému vyšetření. Německo, dlouhodobý spojenec Izraele, hovořilo o „nevyprovokované střelbě“ a rovněž incident odsoudilo.
Velká Británie, Francie, Kanada a další evropské státy si předvolaly izraelské velvyslance, aby vysvětlili „nepřijatelný“ útok. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdůraznil, že diplomaté nesmějí být pod žádnou záminkou terčem útoku a jejich bezpečnost musí být chráněna za všech okolností.
Egyptský ministr zahraničí označil incident za „porušení všech diplomatických norem“. Palestinské ministerstvo zahraničí pak obvinilo izraelskou armádu z „úmyslného napadení“ delegace ostrou palbou.
Izraelská armáda se za vzniklou situaci omluvila s tím, že „lituje způsobených nepříjemností“ a oznámila, že s diplomaty budou v kontaktu vysocí představitelé, kteří jim sdělí výsledky interního šetření.
Město Jenin se již delší dobu nachází v centru izraelských vojenských operací. V lednu tamní ofenziva vedla k vysídlení desítek tisíc Palestinců, což představovalo jeden z největších exodů na Západním břehu za poslední roky.
Ve stejné době pokračuje i ničivá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kde bylo ve středu podle palestinských úřadů zabito nejméně 82 lidí, včetně několika žen a novorozeněte. V městě Chán Júnis přišlo o život 24 lidí, z nichž 14 patřilo k jediné rodině.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu večer oznámil, že „celé Pásmo Gazy bude pod kontrolou izraelské armády“, čímž potvrdil další rozšíření operace. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku na umožnění dodávek humanitární pomoci do Gazy trvá izraelská vláda na tom, že musí „zabránit humanitární krizi, aby si uchovala svobodu vojenské akce“.
Od pondělí přes kontrolní bod Kerem Šalom vjelo do Gazy přibližně 100 kamionů s pomocí, ale jejich náklad do středečního večera nebyl distribuován. Vedoucí sdružení pekařů Abdel-Nasser al-Ajramy uvedl, že slíbená mouka od Světového potravinového programu k nim stále nedorazila, a většina komunitních kuchyní i pekařství zůstává zavřená. Obyvatelé tak nadále trpí nedostatkem jídla, vody i pohonných hmot.
Humanitární pracovníci upozorňují na extrémně složitou logistiku. Kamiony musí být po vjezdu do Gazy přeloženy, palivo je nedostupné, silnice rozbité a izraelská armáda navíc nařídila některým humanitárním konvojům, aby jely po trasách náchylných k rabování.
Zatímco se světové společenství snaží přimět Izrael ke zmírnění restrikcí, USA, Velká Británie, Francie a Kanada hrozí „konkrétními kroky“, pokud izraelská armáda nepřestane s ofenzivou a neumožní volný tok pomoci. Evropská unie mezitím zahájila revizi obchodní dohody s Izraelem, jejíž součástí je závazek respektovat lidská práva a demokratické principy.
V Izraeli se objevují i první známky domácí kritiky. Poslanec Knesetu Ayman Odeh byl vyveden ze sálu poté, co obvinil vládu z „vyvraždění 19 000 dětí v Gaze“. Podobně ostře se vyjádřil i bývalý generál a opoziční politik Jair Golan, který varoval, že „normální stát nezabíjí děti pro zábavu“ a že Izrael riskuje, že se stane „vyvrhelem mezi národy“.
Netanjahu tato prohlášení odmítl jako „šokující“ a označil je za „podporu nepřátelské propagandy“.
Přímé rozhovory o příměří v katarském Dauhá zatím nikam nevedou. Izrael stáhl většinu své vyjednávací delegace a ponechal jen nižší úředníky. Katarští prostředníci přiznávají, že mezi stranami zůstává zásadní propast.
Válka v Gaze začala poté, co 7. října 2023 provedlo hnutí Hamás útok na jih Izraele, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Izraelská ofenziva, která následovala, si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 53 000 obětí, z nichž většinu tvoří ženy a děti.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
