Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Diplomaté byli na oficiální misi organizované Palestinskou samosprávou s cílem zhodnotit humanitární situaci v oblasti. Podle izraelské armády sice byla návštěva předem schválena, ale účastníci údajně „opustili schválenou trasu“, což mělo vést k vystřelení varovných výstřelů, aby byli odkloněni z místa.
Reakce světových vlád na sebe nenechala dlouho čekat. Kanadský premiér Mark Carney označil situaci za „zcela nepřijatelnou“ a požadoval okamžité vysvětlení. Kanada, Turecko a Evropská unie rovněž vyzvaly k důkladnému vyšetření. Německo, dlouhodobý spojenec Izraele, hovořilo o „nevyprovokované střelbě“ a rovněž incident odsoudilo.
Velká Británie, Francie, Kanada a další evropské státy si předvolaly izraelské velvyslance, aby vysvětlili „nepřijatelný“ útok. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdůraznil, že diplomaté nesmějí být pod žádnou záminkou terčem útoku a jejich bezpečnost musí být chráněna za všech okolností.
Egyptský ministr zahraničí označil incident za „porušení všech diplomatických norem“. Palestinské ministerstvo zahraničí pak obvinilo izraelskou armádu z „úmyslného napadení“ delegace ostrou palbou.
Izraelská armáda se za vzniklou situaci omluvila s tím, že „lituje způsobených nepříjemností“ a oznámila, že s diplomaty budou v kontaktu vysocí představitelé, kteří jim sdělí výsledky interního šetření.
Město Jenin se již delší dobu nachází v centru izraelských vojenských operací. V lednu tamní ofenziva vedla k vysídlení desítek tisíc Palestinců, což představovalo jeden z největších exodů na Západním břehu za poslední roky.
Ve stejné době pokračuje i ničivá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kde bylo ve středu podle palestinských úřadů zabito nejméně 82 lidí, včetně několika žen a novorozeněte. V městě Chán Júnis přišlo o život 24 lidí, z nichž 14 patřilo k jediné rodině.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu večer oznámil, že „celé Pásmo Gazy bude pod kontrolou izraelské armády“, čímž potvrdil další rozšíření operace. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku na umožnění dodávek humanitární pomoci do Gazy trvá izraelská vláda na tom, že musí „zabránit humanitární krizi, aby si uchovala svobodu vojenské akce“.
Od pondělí přes kontrolní bod Kerem Šalom vjelo do Gazy přibližně 100 kamionů s pomocí, ale jejich náklad do středečního večera nebyl distribuován. Vedoucí sdružení pekařů Abdel-Nasser al-Ajramy uvedl, že slíbená mouka od Světového potravinového programu k nim stále nedorazila, a většina komunitních kuchyní i pekařství zůstává zavřená. Obyvatelé tak nadále trpí nedostatkem jídla, vody i pohonných hmot.
Humanitární pracovníci upozorňují na extrémně složitou logistiku. Kamiony musí být po vjezdu do Gazy přeloženy, palivo je nedostupné, silnice rozbité a izraelská armáda navíc nařídila některým humanitárním konvojům, aby jely po trasách náchylných k rabování.
Zatímco se světové společenství snaží přimět Izrael ke zmírnění restrikcí, USA, Velká Británie, Francie a Kanada hrozí „konkrétními kroky“, pokud izraelská armáda nepřestane s ofenzivou a neumožní volný tok pomoci. Evropská unie mezitím zahájila revizi obchodní dohody s Izraelem, jejíž součástí je závazek respektovat lidská práva a demokratické principy.
V Izraeli se objevují i první známky domácí kritiky. Poslanec Knesetu Ayman Odeh byl vyveden ze sálu poté, co obvinil vládu z „vyvraždění 19 000 dětí v Gaze“. Podobně ostře se vyjádřil i bývalý generál a opoziční politik Jair Golan, který varoval, že „normální stát nezabíjí děti pro zábavu“ a že Izrael riskuje, že se stane „vyvrhelem mezi národy“.
Netanjahu tato prohlášení odmítl jako „šokující“ a označil je za „podporu nepřátelské propagandy“.
Přímé rozhovory o příměří v katarském Dauhá zatím nikam nevedou. Izrael stáhl většinu své vyjednávací delegace a ponechal jen nižší úředníky. Katarští prostředníci přiznávají, že mezi stranami zůstává zásadní propast.
Válka v Gaze začala poté, co 7. října 2023 provedlo hnutí Hamás útok na jih Izraele, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Izraelská ofenziva, která následovala, si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 53 000 obětí, z nichž většinu tvoří ženy a děti.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
