Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Osmdesátiminutový dokumentární snímek NAZA vyprodukovala redakce listu The Guardian. Název filmu vychází z akronymu používaného izraelskou zpravodajskou službou, který označuje předpokládaný počet civilních obětí při leteckém úderu. Režiséři ve filmu vyzpovídali dvacet čtyři izraelských vojenských a zpravodajských informátorů. Ti popsali využití systémů zaměřování s umělou inteligencí, přičemž jeden ze zdrojů zmínil povolení k zabití až pěti set civilistů kvůli likvidaci jednoho člena hnutí Hamás.
Snímek získal na filmovém festivalu v Benátkách zvláštní cenu poroty poté, co sklidil pětadvacetiminutový potlesk vestoje. Izraelský ministr kultury na sociální síti X uvedl, že tvůrci byli ochotni poškodit svou vlast, aby sklidili potlesk od antisemitů po celém světě. Vedení resortu kultury následně potvrdilo záměr zahájit proces k odebrání jejich státní příslušnosti. Zoharovo vyjádření následovalo bezprostředně po festivalovém úspěchu dokumentu.
K ostré kritice se připojil také izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Na sociálních sítích označil oba režiséry za hanbu a ostudu celého izraelského lidu a vyzval je k odchodu ze země. Ben Gvir zároveň dodal, že tvůrce filmu v Pásmu Gazy s otevřenou náručí přivítají jejich přátelé z hnutí Hamás. Krok ministra kultury tak získal podporu ze strany krajně pravicových členů kabinetu.
Odebrání občanství je v Izraeli právně možné, ačkoliv se k tomuto kroku přistupuje pouze ojediněle. Nejvyšší soud v roce 2022 potvrdil možnost odejmutí státní příslušnosti v případech, kdy občané neprokáží loajalitu ke státu, například spácháním vlastizrady či špionáže. Příslušný zákon byl v roce 2023 dále rozšířen na osoby odsouzené za terorismus. Celý proces vyžaduje návrh ministra vnitra, souhlas ministra spravedlnosti a schválení příslušnými soudci.
Izraelská armáda na zveřejněný dokument reagovala prohlášením, v němž veškerá obvinění kategoricky odmítla. Armádní mluvčí kritizoval především použití anonymních svědectví s tím, že identitu informátorů nelze ověřit. Armáda odmítla tvrzení o masovém a nekontrolovaném zaměřování civilních objektů. Podle oficiálního stanoviska postupují ozbrojené síly v souladu s platnými předpisy.
Režisérská dvojice získala v roce 2025 Oscara za snímek Žádná jiná země, který zachycoval násilí izraelských osadníků na Západním břehu. Po premiéře předchozího filmu čelila rodina Yuvala Abrahama útoku pravicového davu. Abraham v rozhovoru upozornil na zásadní rozdíl mezi situací izraelských a palestinských novinářů. Zdůraznil, že zatímco oni pracují v systému s privilegovaným postavením, palestinští žurnalisté v Gaze by za podobné kroky zaplatili životem.
Celý konflikt se vyhrotil po útoku palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Podle oficiálních izraelských údajů si tento útok vyžádal 1 221 obětí a dalších 251 lidí bylo odvlečeno jako rukojmí. Následné tříleté izraelské bombardování si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádalo více než 73 tisíc mrtvých. Převážnou většinu obětí v Pásmu Gazy přitom tvoří civilní obyvatelstvo.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.