Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Mezinárodní benchmark Brent zaznamenal během dne nárůst o 3,25 procenta na maximálních 108,03 dolaru za barel. K prudkému skoku cen přispěla vyhrocená situace na Blízkém východě, kde jemenští povstalci podporovaní Íránem provedli několik úderů na saúdskoarabské území. Povstalci navíc získali kontrolu nad strategickým ostrovem Perim v průlivu Báb al-Mandab, čímž rozšířili svůj vliv nad touto významnou námořní cestou.
Obavy trhu ohledně plynulosti dodávek dále prohloubilo rozhodnutí států Perského zálivu odložit plánované jednání s Teheránem. Předmětem schůzky měla být dohoda o vytvoření dočasného námořního koridoru skrze Hormuzský průliv. Touto klíčovou vodní cestou běžně proudí přibližně pětina veškeré světové spotřeby ropy a zemního plynu. Obchodníci v saúdskoarabském království v té souvislosti varovali, že zemi hrozí vyčerpání zásob ropy určené k exportu, pokud se nepodaří uzavřený ropovod v řádu několika dnů opět zprovoznit.
Společně s ropou zamířily vzhůru také ceny zemního plynu na evropském trhu. Britská referenční cena plynu vzrostla o pět procent na 208,73 pence za term, což představuje nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Ceny energií přitom zažívají silný tlak během celého letošního roku v důsledku probíhajícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který závažným způsobem narušil energetické dodávky z Blízkého východu. Světové trhy tak čelí dalším strukturálním komplikacím.
Cena ropy dosáhla svého letošního maxima již během dubna, kdy se dočasně vyšplhala až na 126 dolarů za barel. V průběhu letních měsíců následně trhy zaznamenaly částečný pokles cen díky nadějím na trvalejší příměří. Ceny však začaly znovu stoupat poté, co se rozpadlo memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Po opětovném vyostření ozbrojených střetů překročila cena ropy Brent hranici jednoho sta dolarů za barel poprvé od července.
Podle analytika Chrisa Beauchampa ze makléřské společnosti IG je stále pravděpodobnější návrat cen k jarním maximům. Ropné trhy aktuálně čelí všem svým nejhorším obavám současně, mezi něž patří útoky na energetickou infrastrukturu, uzavření Hormuzského průlivu i ztroskotání snah o obnovení vyjednávání. Beauchamp rovněž upozornil, že riziko dalších poruch se šíří i mimo oblast Perského zálivu s ohledem na hrozbu obnovených útoků Hútíjů na lodní dopravu. Trhy dosud reagovaly relativně klidně, avšak při překročení jarních maxim se situace může velmi rychle vyostřit.
Saúdskoarabská produkce ropy se přitom nacházela pod značným tlakem již před nedávnými útoky na klíčový ropovod. Rijád nedávno informoval ropný kartel OPEC, že jeho srpnová těžba surové ropy klesla na nejnižší úroveň od roku 1990. Současný prudký nárůst cen energií navíc opětovně roztočil inflační spirálu napříč velkými světovými ekonomikami. Centrální bankéři ve Spojených státech, Japonsku a Velké Británii tak se zřetelem k opětovnému růstu nákladů na energie a zrychlujícímu se růstu cen připravují svá ovlivňující rozhodnutí o úrokových sazbách.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
