Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Mezinárodní benchmark Brent zaznamenal během dne nárůst o 3,25 procenta na maximálních 108,03 dolaru za barel. K prudkému skoku cen přispěla vyhrocená situace na Blízkém východě, kde jemenští povstalci podporovaní Íránem provedli několik úderů na saúdskoarabské území. Povstalci navíc získali kontrolu nad strategickým ostrovem Perim v průlivu Báb al-Mandab, čímž rozšířili svůj vliv nad touto významnou námořní cestou.
Obavy trhu ohledně plynulosti dodávek dále prohloubilo rozhodnutí států Perského zálivu odložit plánované jednání s Teheránem. Předmětem schůzky měla být dohoda o vytvoření dočasného námořního koridoru skrze Hormuzský průliv. Touto klíčovou vodní cestou běžně proudí přibližně pětina veškeré světové spotřeby ropy a zemního plynu. Obchodníci v saúdskoarabském království v té souvislosti varovali, že zemi hrozí vyčerpání zásob ropy určené k exportu, pokud se nepodaří uzavřený ropovod v řádu několika dnů opět zprovoznit.
Společně s ropou zamířily vzhůru také ceny zemního plynu na evropském trhu. Britská referenční cena plynu vzrostla o pět procent na 208,73 pence za term, což představuje nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Ceny energií přitom zažívají silný tlak během celého letošního roku v důsledku probíhajícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který závažným způsobem narušil energetické dodávky z Blízkého východu. Světové trhy tak čelí dalším strukturálním komplikacím.
Cena ropy dosáhla svého letošního maxima již během dubna, kdy se dočasně vyšplhala až na 126 dolarů za barel. V průběhu letních měsíců následně trhy zaznamenaly částečný pokles cen díky nadějím na trvalejší příměří. Ceny však začaly znovu stoupat poté, co se rozpadlo memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Po opětovném vyostření ozbrojených střetů překročila cena ropy Brent hranici jednoho sta dolarů za barel poprvé od července.
Podle analytika Chrisa Beauchampa ze makléřské společnosti IG je stále pravděpodobnější návrat cen k jarním maximům. Ropné trhy aktuálně čelí všem svým nejhorším obavám současně, mezi něž patří útoky na energetickou infrastrukturu, uzavření Hormuzského průlivu i ztroskotání snah o obnovení vyjednávání. Beauchamp rovněž upozornil, že riziko dalších poruch se šíří i mimo oblast Perského zálivu s ohledem na hrozbu obnovených útoků Hútíjů na lodní dopravu. Trhy dosud reagovaly relativně klidně, avšak při překročení jarních maxim se situace může velmi rychle vyostřit.
Saúdskoarabská produkce ropy se přitom nacházela pod značným tlakem již před nedávnými útoky na klíčový ropovod. Rijád nedávno informoval ropný kartel OPEC, že jeho srpnová těžba surové ropy klesla na nejnižší úroveň od roku 1990. Současný prudký nárůst cen energií navíc opětovně roztočil inflační spirálu napříč velkými světovými ekonomikami. Centrální bankéři ve Spojených státech, Japonsku a Velké Británii tak se zřetelem k opětovnému růstu nákladů na energie a zrychlujícímu se růstu cen připravují svá ovlivňující rozhodnutí o úrokových sazbách.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
