V noci na sobotu pokračovalo nebezpečné vyostřování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jen několik hodin poté, co Teherán odmítl jakékoli jednání o svém jaderném programu pod hrozbou útoku, došlo k další výměně raketových a leteckých úderů. Evropští diplomaté se mezitím marně snaží zachovat otevřené kanály pro mírové rozhovory.
Krátce po půl třetí ráno izraelského času vydala izraelská armáda varování před raketovým útokem z Íránu, což vyvolalo spuštění sirén ve velké části centrálního Izraele včetně Tel Avivu a také na okupovaném Západním břehu. Obyvatelé hlásili exploze nad Tel Avivem, kde aktivně zasahovala izraelská protivzdušná obrana.
Současně izraelské letectvo zahájilo novou vlnu úderů proti cílům v Íránu, konkrétně proti skladům a odpalovacím zařízením balistických raket. Izraelský vojenský představitel uvedl, že Írán odpálil pět balistických raket, ale zatím nejsou hlášeny žádné zásahy na izraelském území ani oběti.
Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara dosáhla izraelská kampaň výrazných výsledků. V rozhovoru pro německý deník Bild uvedl, že útoky oddálily íránskou schopnost vyrobit jadernou zbraň nejméně o dva až tři roky. Dodal také, že izraelská operace bude pokračovat: „Uděláme vše, co je potřeba, abychom tuto hrozbu odstranili.“
Na půdě OSN v pátek izraelský velvyslanec Danny Danon zopakoval, že Izrael své útoky nezastaví, dokud nebude íránská jaderná hrozba zcela eliminována. Íránský velvyslanec Amir Saíd Iravání mezitím vyzval Radu bezpečnosti OSN k zásahu a varoval, že Spojené státy by se mohly do konfliktu zapojit, čemuž nasvědčují důvěryhodné zprávy.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyzval Teherán, aby během dvou týdnů ustoupil, jinak mu hrozí americký vojenský zásah.
Izraelské letectvo v sobotu opět udeřilo na íránská odpalovací zařízení v centrálním Íránu. Agentura AFP informovala, že podle izraelské vlády mají útoky zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní – ambici, kterou Teherán opakovaně popírá.
Íránská agentura Fars potvrdila, že opět došlo k útoku na jaderné zařízení v Isfahánu, nicméně úřady tvrdí, že nedošlo k úniku nebezpečných látek. Další izraelský útok zasáhl podle médií také objekt ve městě Qom, kde měl podle předběžných zpráv zahynout šestnáctiletý chlapec a dva lidé byli zraněni.
Íránská média uvádějí, že izraelské útoky si dosud vyžádaly 639 obětí a 1 326 zraněných. Na izraelské straně si íránské rakety vyžádaly přinejmenším 25 mrtvých a stovky zraněných.
Vrchní velitel izraelské armády generálporučík Ejal Zamir mezitím varoval obyvatele před „těžkými dny“: „Abychom se zbavili takto rozsáhlé hrozby, musíme být připraveni na dlouhé tažení. Den po dni se rozšiřuje náš operační prostor a ten nepřátelský se zmenšuje.“
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.