V noci na sobotu pokračovalo nebezpečné vyostřování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jen několik hodin poté, co Teherán odmítl jakékoli jednání o svém jaderném programu pod hrozbou útoku, došlo k další výměně raketových a leteckých úderů. Evropští diplomaté se mezitím marně snaží zachovat otevřené kanály pro mírové rozhovory.
Krátce po půl třetí ráno izraelského času vydala izraelská armáda varování před raketovým útokem z Íránu, což vyvolalo spuštění sirén ve velké části centrálního Izraele včetně Tel Avivu a také na okupovaném Západním břehu. Obyvatelé hlásili exploze nad Tel Avivem, kde aktivně zasahovala izraelská protivzdušná obrana.
Současně izraelské letectvo zahájilo novou vlnu úderů proti cílům v Íránu, konkrétně proti skladům a odpalovacím zařízením balistických raket. Izraelský vojenský představitel uvedl, že Írán odpálil pět balistických raket, ale zatím nejsou hlášeny žádné zásahy na izraelském území ani oběti.
Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara dosáhla izraelská kampaň výrazných výsledků. V rozhovoru pro německý deník Bild uvedl, že útoky oddálily íránskou schopnost vyrobit jadernou zbraň nejméně o dva až tři roky. Dodal také, že izraelská operace bude pokračovat: „Uděláme vše, co je potřeba, abychom tuto hrozbu odstranili.“
Na půdě OSN v pátek izraelský velvyslanec Danny Danon zopakoval, že Izrael své útoky nezastaví, dokud nebude íránská jaderná hrozba zcela eliminována. Íránský velvyslanec Amir Saíd Iravání mezitím vyzval Radu bezpečnosti OSN k zásahu a varoval, že Spojené státy by se mohly do konfliktu zapojit, čemuž nasvědčují důvěryhodné zprávy.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyzval Teherán, aby během dvou týdnů ustoupil, jinak mu hrozí americký vojenský zásah.
Izraelské letectvo v sobotu opět udeřilo na íránská odpalovací zařízení v centrálním Íránu. Agentura AFP informovala, že podle izraelské vlády mají útoky zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní – ambici, kterou Teherán opakovaně popírá.
Íránská agentura Fars potvrdila, že opět došlo k útoku na jaderné zařízení v Isfahánu, nicméně úřady tvrdí, že nedošlo k úniku nebezpečných látek. Další izraelský útok zasáhl podle médií také objekt ve městě Qom, kde měl podle předběžných zpráv zahynout šestnáctiletý chlapec a dva lidé byli zraněni.
Íránská média uvádějí, že izraelské útoky si dosud vyžádaly 639 obětí a 1 326 zraněných. Na izraelské straně si íránské rakety vyžádaly přinejmenším 25 mrtvých a stovky zraněných.
Vrchní velitel izraelské armády generálporučík Ejal Zamir mezitím varoval obyvatele před „těžkými dny“: „Abychom se zbavili takto rozsáhlé hrozby, musíme být připraveni na dlouhé tažení. Den po dni se rozšiřuje náš operační prostor a ten nepřátelský se zmenšuje.“
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
