V noci na sobotu pokračovalo nebezpečné vyostřování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jen několik hodin poté, co Teherán odmítl jakékoli jednání o svém jaderném programu pod hrozbou útoku, došlo k další výměně raketových a leteckých úderů. Evropští diplomaté se mezitím marně snaží zachovat otevřené kanály pro mírové rozhovory.
Krátce po půl třetí ráno izraelského času vydala izraelská armáda varování před raketovým útokem z Íránu, což vyvolalo spuštění sirén ve velké části centrálního Izraele včetně Tel Avivu a také na okupovaném Západním břehu. Obyvatelé hlásili exploze nad Tel Avivem, kde aktivně zasahovala izraelská protivzdušná obrana.
Současně izraelské letectvo zahájilo novou vlnu úderů proti cílům v Íránu, konkrétně proti skladům a odpalovacím zařízením balistických raket. Izraelský vojenský představitel uvedl, že Írán odpálil pět balistických raket, ale zatím nejsou hlášeny žádné zásahy na izraelském území ani oběti.
Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara dosáhla izraelská kampaň výrazných výsledků. V rozhovoru pro německý deník Bild uvedl, že útoky oddálily íránskou schopnost vyrobit jadernou zbraň nejméně o dva až tři roky. Dodal také, že izraelská operace bude pokračovat: „Uděláme vše, co je potřeba, abychom tuto hrozbu odstranili.“
Na půdě OSN v pátek izraelský velvyslanec Danny Danon zopakoval, že Izrael své útoky nezastaví, dokud nebude íránská jaderná hrozba zcela eliminována. Íránský velvyslanec Amir Saíd Iravání mezitím vyzval Radu bezpečnosti OSN k zásahu a varoval, že Spojené státy by se mohly do konfliktu zapojit, čemuž nasvědčují důvěryhodné zprávy.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyzval Teherán, aby během dvou týdnů ustoupil, jinak mu hrozí americký vojenský zásah.
Izraelské letectvo v sobotu opět udeřilo na íránská odpalovací zařízení v centrálním Íránu. Agentura AFP informovala, že podle izraelské vlády mají útoky zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní – ambici, kterou Teherán opakovaně popírá.
Íránská agentura Fars potvrdila, že opět došlo k útoku na jaderné zařízení v Isfahánu, nicméně úřady tvrdí, že nedošlo k úniku nebezpečných látek. Další izraelský útok zasáhl podle médií také objekt ve městě Qom, kde měl podle předběžných zpráv zahynout šestnáctiletý chlapec a dva lidé byli zraněni.
Íránská média uvádějí, že izraelské útoky si dosud vyžádaly 639 obětí a 1 326 zraněných. Na izraelské straně si íránské rakety vyžádaly přinejmenším 25 mrtvých a stovky zraněných.
Vrchní velitel izraelské armády generálporučík Ejal Zamir mezitím varoval obyvatele před „těžkými dny“: „Abychom se zbavili takto rozsáhlé hrozby, musíme být připraveni na dlouhé tažení. Den po dni se rozšiřuje náš operační prostor a ten nepřátelský se zmenšuje.“
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.