V noci na sobotu pokračovalo nebezpečné vyostřování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jen několik hodin poté, co Teherán odmítl jakékoli jednání o svém jaderném programu pod hrozbou útoku, došlo k další výměně raketových a leteckých úderů. Evropští diplomaté se mezitím marně snaží zachovat otevřené kanály pro mírové rozhovory.
Krátce po půl třetí ráno izraelského času vydala izraelská armáda varování před raketovým útokem z Íránu, což vyvolalo spuštění sirén ve velké části centrálního Izraele včetně Tel Avivu a také na okupovaném Západním břehu. Obyvatelé hlásili exploze nad Tel Avivem, kde aktivně zasahovala izraelská protivzdušná obrana.
Současně izraelské letectvo zahájilo novou vlnu úderů proti cílům v Íránu, konkrétně proti skladům a odpalovacím zařízením balistických raket. Izraelský vojenský představitel uvedl, že Írán odpálil pět balistických raket, ale zatím nejsou hlášeny žádné zásahy na izraelském území ani oběti.
Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara dosáhla izraelská kampaň výrazných výsledků. V rozhovoru pro německý deník Bild uvedl, že útoky oddálily íránskou schopnost vyrobit jadernou zbraň nejméně o dva až tři roky. Dodal také, že izraelská operace bude pokračovat: „Uděláme vše, co je potřeba, abychom tuto hrozbu odstranili.“
Na půdě OSN v pátek izraelský velvyslanec Danny Danon zopakoval, že Izrael své útoky nezastaví, dokud nebude íránská jaderná hrozba zcela eliminována. Íránský velvyslanec Amir Saíd Iravání mezitím vyzval Radu bezpečnosti OSN k zásahu a varoval, že Spojené státy by se mohly do konfliktu zapojit, čemuž nasvědčují důvěryhodné zprávy.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyzval Teherán, aby během dvou týdnů ustoupil, jinak mu hrozí americký vojenský zásah.
Izraelské letectvo v sobotu opět udeřilo na íránská odpalovací zařízení v centrálním Íránu. Agentura AFP informovala, že podle izraelské vlády mají útoky zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní – ambici, kterou Teherán opakovaně popírá.
Íránská agentura Fars potvrdila, že opět došlo k útoku na jaderné zařízení v Isfahánu, nicméně úřady tvrdí, že nedošlo k úniku nebezpečných látek. Další izraelský útok zasáhl podle médií také objekt ve městě Qom, kde měl podle předběžných zpráv zahynout šestnáctiletý chlapec a dva lidé byli zraněni.
Íránská média uvádějí, že izraelské útoky si dosud vyžádaly 639 obětí a 1 326 zraněných. Na izraelské straně si íránské rakety vyžádaly přinejmenším 25 mrtvých a stovky zraněných.
Vrchní velitel izraelské armády generálporučík Ejal Zamir mezitím varoval obyvatele před „těžkými dny“: „Abychom se zbavili takto rozsáhlé hrozby, musíme být připraveni na dlouhé tažení. Den po dni se rozšiřuje náš operační prostor a ten nepřátelský se zmenšuje.“
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.