V noci na sobotu pokračovalo nebezpečné vyostřování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jen několik hodin poté, co Teherán odmítl jakékoli jednání o svém jaderném programu pod hrozbou útoku, došlo k další výměně raketových a leteckých úderů. Evropští diplomaté se mezitím marně snaží zachovat otevřené kanály pro mírové rozhovory.
Krátce po půl třetí ráno izraelského času vydala izraelská armáda varování před raketovým útokem z Íránu, což vyvolalo spuštění sirén ve velké části centrálního Izraele včetně Tel Avivu a také na okupovaném Západním břehu. Obyvatelé hlásili exploze nad Tel Avivem, kde aktivně zasahovala izraelská protivzdušná obrana.
Současně izraelské letectvo zahájilo novou vlnu úderů proti cílům v Íránu, konkrétně proti skladům a odpalovacím zařízením balistických raket. Izraelský vojenský představitel uvedl, že Írán odpálil pět balistických raket, ale zatím nejsou hlášeny žádné zásahy na izraelském území ani oběti.
Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara dosáhla izraelská kampaň výrazných výsledků. V rozhovoru pro německý deník Bild uvedl, že útoky oddálily íránskou schopnost vyrobit jadernou zbraň nejméně o dva až tři roky. Dodal také, že izraelská operace bude pokračovat: „Uděláme vše, co je potřeba, abychom tuto hrozbu odstranili.“
Na půdě OSN v pátek izraelský velvyslanec Danny Danon zopakoval, že Izrael své útoky nezastaví, dokud nebude íránská jaderná hrozba zcela eliminována. Íránský velvyslanec Amir Saíd Iravání mezitím vyzval Radu bezpečnosti OSN k zásahu a varoval, že Spojené státy by se mohly do konfliktu zapojit, čemuž nasvědčují důvěryhodné zprávy.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyzval Teherán, aby během dvou týdnů ustoupil, jinak mu hrozí americký vojenský zásah.
Izraelské letectvo v sobotu opět udeřilo na íránská odpalovací zařízení v centrálním Íránu. Agentura AFP informovala, že podle izraelské vlády mají útoky zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní – ambici, kterou Teherán opakovaně popírá.
Íránská agentura Fars potvrdila, že opět došlo k útoku na jaderné zařízení v Isfahánu, nicméně úřady tvrdí, že nedošlo k úniku nebezpečných látek. Další izraelský útok zasáhl podle médií také objekt ve městě Qom, kde měl podle předběžných zpráv zahynout šestnáctiletý chlapec a dva lidé byli zraněni.
Íránská média uvádějí, že izraelské útoky si dosud vyžádaly 639 obětí a 1 326 zraněných. Na izraelské straně si íránské rakety vyžádaly přinejmenším 25 mrtvých a stovky zraněných.
Vrchní velitel izraelské armády generálporučík Ejal Zamir mezitím varoval obyvatele před „těžkými dny“: „Abychom se zbavili takto rozsáhlé hrozby, musíme být připraveni na dlouhé tažení. Den po dni se rozšiřuje náš operační prostor a ten nepřátelský se zmenšuje.“
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.