Evropská unie se během čtvrtečního večerního summitu v Bruselu nedokázala shodnout na novém souboru sankcí proti Rusku. Osmnácté kolo opatření, které mělo zahrnovat výrazná omezení v oblasti energetiky, bankovnictví a přepravy ropy, zablokovala Maďarská a Slovenská republika. Obě země vyjádřily nesouhlas především s návrhem na postupné ukončení dovozu ruských energetických surovin.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že s premiérem Slovenska Robertem Ficem tvoří „společný tým“, a potvrdil, že jejich vlády nepřijmou návrh Bruselu na ukončení nákupu ruské ropy a plynu. „Tento návrh je pro nás nepřijatelný,“ prohlásil Orbán po nočním jednání evropských lídrů.
Navzdory neshodám se EU alespoň dohodla na prodloužení již platných sankcí vůči Rusku, které měly v nejbližší době vypršet. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí uvítal a označil ho za důležité. „Vždy je tu určitá nejistota, zda se všechny státy shodnou, ale nakonec to většinou vyjde – a tentokrát také,“ poznamenal.
Zatímco v Bruselu pokračovala jednání, ruské ozbrojené síly podnikly během noci masivní útok na Ukrajinu. Podle informací bylo odpáleno přes 350 dronů a osm raket, přičemž hlavním cílem se stalo západní ukrajinské město Starokostiantyniv, kde se nachází významná letecká základna.
Na summitu EU však došlo i k posunu v oblasti příprav obchodních rozhovorů se Spojenými státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Dnes jsme vyslali jasný signál – jsme připraveni uzavřít dohodu.“ Současně ale upozornila, že Unie pracuje i s možností, že k dohodě nedojde. „V takovém případě budeme hájit naše zájmy. Všechny scénáře zůstávají otevřené,“ dodala.
Zvažovaný osmnáctý balíček sankcí měl podle diplomatických zdrojů patřit k nejpřísnějším za poslední dobu. Obsahoval mimo jiné plán na snížení cenového stropu na ruskou ropu ze současných 60 na 45 dolarů za barel. Tento krok ale narazil na odpor Spojených států, které se k němu staví skepticky.
Slovensko se staví proti návrhu především kvůli dodávkám plynu. Bratislava žádá záruky, že ukončení smluv s Gazpromem nepovede k finančním postihům pro energetické společnosti. Slovenská vláda rovněž varuje před dopady na ceny pro domácnosti a spotřebitele.
Situace se vyhrotila ještě více poté, co Viktor Orbán krátce před summitem prohlásil, že má jasný mandát zabránit přijetí Ukrajiny do EU. Odkazoval přitom na výsledky vládního průzkumu, podle kterého se 2,2 milionu Maďarů staví proti vstupu Ukrajiny do Unie. Tento výsledek však byl dosažen v rámci masivní kampaně s protiukrajinským zaměřením.
Na Orbánova slova reagoval ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez konkrétního jmenování apeloval na evropské lídry, aby dali jasně najevo, že Ukrajina má v Unii své místo. Zdůraznil, že otevření prvního vyjednávacího klastru, který se týká právního státu, nezávislé justice a fungování institucí, je pro Ukrajince klíčové.
„Toto rozhodnutí znamená naději, podporu a sílu pro lidi, kteří denně brání své domovy před ruskou agresí,“ řekl Zelenskyj. Zároveň vyzval EU, aby zavedla tvrdší sankce proti Moskvě. Navrhl například snížení cenového stropu na ruskou ropu až na 30 dolarů za barel, což je polovina současné hodnoty.
Ukrajinský prezident dále požadoval uvalení sankcí na ruské banky, logistické trasy, stínovou flotilu i evropské dodavatelské řetězce, které podle něj stále zásobují ruský zbrojní průmysl. „Sankce jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak oslabit agresora,“ uvedl.
Jednání o novém balíčku sankcí bude muset pokračovat. Ursula von der Leyen během ranní tiskové konference vyjádřila naději, že se brzy podaří dosáhnout dohody, ale konkrétní termín neuvedla. EU tak čelí nejen diplomatickému rozkolu uvnitř vlastních řad, ale i otázkám, zda je schopna udržet jednotu ve chvíli, kdy válka na Ukrajině pokračuje s nezmenšenou intenzitou.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.
Příští týden se v Pekingu uskuteční vojenská přehlídka, které se zúčastní severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámila to Čína, která tímto setkáním dosáhla významného diplomatického úspěchu. Půjde o první multilaterální schůzku, jíž se Kim Čong-un kdy účastnil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
