Evropská unie se během čtvrtečního večerního summitu v Bruselu nedokázala shodnout na novém souboru sankcí proti Rusku. Osmnácté kolo opatření, které mělo zahrnovat výrazná omezení v oblasti energetiky, bankovnictví a přepravy ropy, zablokovala Maďarská a Slovenská republika. Obě země vyjádřily nesouhlas především s návrhem na postupné ukončení dovozu ruských energetických surovin.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že s premiérem Slovenska Robertem Ficem tvoří „společný tým“, a potvrdil, že jejich vlády nepřijmou návrh Bruselu na ukončení nákupu ruské ropy a plynu. „Tento návrh je pro nás nepřijatelný,“ prohlásil Orbán po nočním jednání evropských lídrů.
Navzdory neshodám se EU alespoň dohodla na prodloužení již platných sankcí vůči Rusku, které měly v nejbližší době vypršet. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí uvítal a označil ho za důležité. „Vždy je tu určitá nejistota, zda se všechny státy shodnou, ale nakonec to většinou vyjde – a tentokrát také,“ poznamenal.
Zatímco v Bruselu pokračovala jednání, ruské ozbrojené síly podnikly během noci masivní útok na Ukrajinu. Podle informací bylo odpáleno přes 350 dronů a osm raket, přičemž hlavním cílem se stalo západní ukrajinské město Starokostiantyniv, kde se nachází významná letecká základna.
Na summitu EU však došlo i k posunu v oblasti příprav obchodních rozhovorů se Spojenými státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Dnes jsme vyslali jasný signál – jsme připraveni uzavřít dohodu.“ Současně ale upozornila, že Unie pracuje i s možností, že k dohodě nedojde. „V takovém případě budeme hájit naše zájmy. Všechny scénáře zůstávají otevřené,“ dodala.
Zvažovaný osmnáctý balíček sankcí měl podle diplomatických zdrojů patřit k nejpřísnějším za poslední dobu. Obsahoval mimo jiné plán na snížení cenového stropu na ruskou ropu ze současných 60 na 45 dolarů za barel. Tento krok ale narazil na odpor Spojených států, které se k němu staví skepticky.
Slovensko se staví proti návrhu především kvůli dodávkám plynu. Bratislava žádá záruky, že ukončení smluv s Gazpromem nepovede k finančním postihům pro energetické společnosti. Slovenská vláda rovněž varuje před dopady na ceny pro domácnosti a spotřebitele.
Situace se vyhrotila ještě více poté, co Viktor Orbán krátce před summitem prohlásil, že má jasný mandát zabránit přijetí Ukrajiny do EU. Odkazoval přitom na výsledky vládního průzkumu, podle kterého se 2,2 milionu Maďarů staví proti vstupu Ukrajiny do Unie. Tento výsledek však byl dosažen v rámci masivní kampaně s protiukrajinským zaměřením.
Na Orbánova slova reagoval ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez konkrétního jmenování apeloval na evropské lídry, aby dali jasně najevo, že Ukrajina má v Unii své místo. Zdůraznil, že otevření prvního vyjednávacího klastru, který se týká právního státu, nezávislé justice a fungování institucí, je pro Ukrajince klíčové.
„Toto rozhodnutí znamená naději, podporu a sílu pro lidi, kteří denně brání své domovy před ruskou agresí,“ řekl Zelenskyj. Zároveň vyzval EU, aby zavedla tvrdší sankce proti Moskvě. Navrhl například snížení cenového stropu na ruskou ropu až na 30 dolarů za barel, což je polovina současné hodnoty.
Ukrajinský prezident dále požadoval uvalení sankcí na ruské banky, logistické trasy, stínovou flotilu i evropské dodavatelské řetězce, které podle něj stále zásobují ruský zbrojní průmysl. „Sankce jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak oslabit agresora,“ uvedl.
Jednání o novém balíčku sankcí bude muset pokračovat. Ursula von der Leyen během ranní tiskové konference vyjádřila naději, že se brzy podaří dosáhnout dohody, ale konkrétní termín neuvedla. EU tak čelí nejen diplomatickému rozkolu uvnitř vlastních řad, ale i otázkám, zda je schopna udržet jednotu ve chvíli, kdy válka na Ukrajině pokračuje s nezmenšenou intenzitou.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
