Evropská unie se během čtvrtečního večerního summitu v Bruselu nedokázala shodnout na novém souboru sankcí proti Rusku. Osmnácté kolo opatření, které mělo zahrnovat výrazná omezení v oblasti energetiky, bankovnictví a přepravy ropy, zablokovala Maďarská a Slovenská republika. Obě země vyjádřily nesouhlas především s návrhem na postupné ukončení dovozu ruských energetických surovin.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že s premiérem Slovenska Robertem Ficem tvoří „společný tým“, a potvrdil, že jejich vlády nepřijmou návrh Bruselu na ukončení nákupu ruské ropy a plynu. „Tento návrh je pro nás nepřijatelný,“ prohlásil Orbán po nočním jednání evropských lídrů.
Navzdory neshodám se EU alespoň dohodla na prodloužení již platných sankcí vůči Rusku, které měly v nejbližší době vypršet. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí uvítal a označil ho za důležité. „Vždy je tu určitá nejistota, zda se všechny státy shodnou, ale nakonec to většinou vyjde – a tentokrát také,“ poznamenal.
Zatímco v Bruselu pokračovala jednání, ruské ozbrojené síly podnikly během noci masivní útok na Ukrajinu. Podle informací bylo odpáleno přes 350 dronů a osm raket, přičemž hlavním cílem se stalo západní ukrajinské město Starokostiantyniv, kde se nachází významná letecká základna.
Na summitu EU však došlo i k posunu v oblasti příprav obchodních rozhovorů se Spojenými státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Dnes jsme vyslali jasný signál – jsme připraveni uzavřít dohodu.“ Současně ale upozornila, že Unie pracuje i s možností, že k dohodě nedojde. „V takovém případě budeme hájit naše zájmy. Všechny scénáře zůstávají otevřené,“ dodala.
Zvažovaný osmnáctý balíček sankcí měl podle diplomatických zdrojů patřit k nejpřísnějším za poslední dobu. Obsahoval mimo jiné plán na snížení cenového stropu na ruskou ropu ze současných 60 na 45 dolarů za barel. Tento krok ale narazil na odpor Spojených států, které se k němu staví skepticky.
Slovensko se staví proti návrhu především kvůli dodávkám plynu. Bratislava žádá záruky, že ukončení smluv s Gazpromem nepovede k finančním postihům pro energetické společnosti. Slovenská vláda rovněž varuje před dopady na ceny pro domácnosti a spotřebitele.
Situace se vyhrotila ještě více poté, co Viktor Orbán krátce před summitem prohlásil, že má jasný mandát zabránit přijetí Ukrajiny do EU. Odkazoval přitom na výsledky vládního průzkumu, podle kterého se 2,2 milionu Maďarů staví proti vstupu Ukrajiny do Unie. Tento výsledek však byl dosažen v rámci masivní kampaně s protiukrajinským zaměřením.
Na Orbánova slova reagoval ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez konkrétního jmenování apeloval na evropské lídry, aby dali jasně najevo, že Ukrajina má v Unii své místo. Zdůraznil, že otevření prvního vyjednávacího klastru, který se týká právního státu, nezávislé justice a fungování institucí, je pro Ukrajince klíčové.
„Toto rozhodnutí znamená naději, podporu a sílu pro lidi, kteří denně brání své domovy před ruskou agresí,“ řekl Zelenskyj. Zároveň vyzval EU, aby zavedla tvrdší sankce proti Moskvě. Navrhl například snížení cenového stropu na ruskou ropu až na 30 dolarů za barel, což je polovina současné hodnoty.
Ukrajinský prezident dále požadoval uvalení sankcí na ruské banky, logistické trasy, stínovou flotilu i evropské dodavatelské řetězce, které podle něj stále zásobují ruský zbrojní průmysl. „Sankce jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak oslabit agresora,“ uvedl.
Jednání o novém balíčku sankcí bude muset pokračovat. Ursula von der Leyen během ranní tiskové konference vyjádřila naději, že se brzy podaří dosáhnout dohody, ale konkrétní termín neuvedla. EU tak čelí nejen diplomatickému rozkolu uvnitř vlastních řad, ale i otázkám, zda je schopna udržet jednotu ve chvíli, kdy válka na Ukrajině pokračuje s nezmenšenou intenzitou.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
