Evropská unie se během čtvrtečního večerního summitu v Bruselu nedokázala shodnout na novém souboru sankcí proti Rusku. Osmnácté kolo opatření, které mělo zahrnovat výrazná omezení v oblasti energetiky, bankovnictví a přepravy ropy, zablokovala Maďarská a Slovenská republika. Obě země vyjádřily nesouhlas především s návrhem na postupné ukončení dovozu ruských energetických surovin.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že s premiérem Slovenska Robertem Ficem tvoří „společný tým“, a potvrdil, že jejich vlády nepřijmou návrh Bruselu na ukončení nákupu ruské ropy a plynu. „Tento návrh je pro nás nepřijatelný,“ prohlásil Orbán po nočním jednání evropských lídrů.
Navzdory neshodám se EU alespoň dohodla na prodloužení již platných sankcí vůči Rusku, které měly v nejbližší době vypršet. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí uvítal a označil ho za důležité. „Vždy je tu určitá nejistota, zda se všechny státy shodnou, ale nakonec to většinou vyjde – a tentokrát také,“ poznamenal.
Zatímco v Bruselu pokračovala jednání, ruské ozbrojené síly podnikly během noci masivní útok na Ukrajinu. Podle informací bylo odpáleno přes 350 dronů a osm raket, přičemž hlavním cílem se stalo západní ukrajinské město Starokostiantyniv, kde se nachází významná letecká základna.
Na summitu EU však došlo i k posunu v oblasti příprav obchodních rozhovorů se Spojenými státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Dnes jsme vyslali jasný signál – jsme připraveni uzavřít dohodu.“ Současně ale upozornila, že Unie pracuje i s možností, že k dohodě nedojde. „V takovém případě budeme hájit naše zájmy. Všechny scénáře zůstávají otevřené,“ dodala.
Zvažovaný osmnáctý balíček sankcí měl podle diplomatických zdrojů patřit k nejpřísnějším za poslední dobu. Obsahoval mimo jiné plán na snížení cenového stropu na ruskou ropu ze současných 60 na 45 dolarů za barel. Tento krok ale narazil na odpor Spojených států, které se k němu staví skepticky.
Slovensko se staví proti návrhu především kvůli dodávkám plynu. Bratislava žádá záruky, že ukončení smluv s Gazpromem nepovede k finančním postihům pro energetické společnosti. Slovenská vláda rovněž varuje před dopady na ceny pro domácnosti a spotřebitele.
Situace se vyhrotila ještě více poté, co Viktor Orbán krátce před summitem prohlásil, že má jasný mandát zabránit přijetí Ukrajiny do EU. Odkazoval přitom na výsledky vládního průzkumu, podle kterého se 2,2 milionu Maďarů staví proti vstupu Ukrajiny do Unie. Tento výsledek však byl dosažen v rámci masivní kampaně s protiukrajinským zaměřením.
Na Orbánova slova reagoval ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez konkrétního jmenování apeloval na evropské lídry, aby dali jasně najevo, že Ukrajina má v Unii své místo. Zdůraznil, že otevření prvního vyjednávacího klastru, který se týká právního státu, nezávislé justice a fungování institucí, je pro Ukrajince klíčové.
„Toto rozhodnutí znamená naději, podporu a sílu pro lidi, kteří denně brání své domovy před ruskou agresí,“ řekl Zelenskyj. Zároveň vyzval EU, aby zavedla tvrdší sankce proti Moskvě. Navrhl například snížení cenového stropu na ruskou ropu až na 30 dolarů za barel, což je polovina současné hodnoty.
Ukrajinský prezident dále požadoval uvalení sankcí na ruské banky, logistické trasy, stínovou flotilu i evropské dodavatelské řetězce, které podle něj stále zásobují ruský zbrojní průmysl. „Sankce jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak oslabit agresora,“ uvedl.
Jednání o novém balíčku sankcí bude muset pokračovat. Ursula von der Leyen během ranní tiskové konference vyjádřila naději, že se brzy podaří dosáhnout dohody, ale konkrétní termín neuvedla. EU tak čelí nejen diplomatickému rozkolu uvnitř vlastních řad, ale i otázkám, zda je schopna udržet jednotu ve chvíli, kdy válka na Ukrajině pokračuje s nezmenšenou intenzitou.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
