Evropská unie se během čtvrtečního večerního summitu v Bruselu nedokázala shodnout na novém souboru sankcí proti Rusku. Osmnácté kolo opatření, které mělo zahrnovat výrazná omezení v oblasti energetiky, bankovnictví a přepravy ropy, zablokovala Maďarská a Slovenská republika. Obě země vyjádřily nesouhlas především s návrhem na postupné ukončení dovozu ruských energetických surovin.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že s premiérem Slovenska Robertem Ficem tvoří „společný tým“, a potvrdil, že jejich vlády nepřijmou návrh Bruselu na ukončení nákupu ruské ropy a plynu. „Tento návrh je pro nás nepřijatelný,“ prohlásil Orbán po nočním jednání evropských lídrů.
Navzdory neshodám se EU alespoň dohodla na prodloužení již platných sankcí vůči Rusku, které měly v nejbližší době vypršet. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí uvítal a označil ho za důležité. „Vždy je tu určitá nejistota, zda se všechny státy shodnou, ale nakonec to většinou vyjde – a tentokrát také,“ poznamenal.
Zatímco v Bruselu pokračovala jednání, ruské ozbrojené síly podnikly během noci masivní útok na Ukrajinu. Podle informací bylo odpáleno přes 350 dronů a osm raket, přičemž hlavním cílem se stalo západní ukrajinské město Starokostiantyniv, kde se nachází významná letecká základna.
Na summitu EU však došlo i k posunu v oblasti příprav obchodních rozhovorů se Spojenými státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Dnes jsme vyslali jasný signál – jsme připraveni uzavřít dohodu.“ Současně ale upozornila, že Unie pracuje i s možností, že k dohodě nedojde. „V takovém případě budeme hájit naše zájmy. Všechny scénáře zůstávají otevřené,“ dodala.
Zvažovaný osmnáctý balíček sankcí měl podle diplomatických zdrojů patřit k nejpřísnějším za poslední dobu. Obsahoval mimo jiné plán na snížení cenového stropu na ruskou ropu ze současných 60 na 45 dolarů za barel. Tento krok ale narazil na odpor Spojených států, které se k němu staví skepticky.
Slovensko se staví proti návrhu především kvůli dodávkám plynu. Bratislava žádá záruky, že ukončení smluv s Gazpromem nepovede k finančním postihům pro energetické společnosti. Slovenská vláda rovněž varuje před dopady na ceny pro domácnosti a spotřebitele.
Situace se vyhrotila ještě více poté, co Viktor Orbán krátce před summitem prohlásil, že má jasný mandát zabránit přijetí Ukrajiny do EU. Odkazoval přitom na výsledky vládního průzkumu, podle kterého se 2,2 milionu Maďarů staví proti vstupu Ukrajiny do Unie. Tento výsledek však byl dosažen v rámci masivní kampaně s protiukrajinským zaměřením.
Na Orbánova slova reagoval ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez konkrétního jmenování apeloval na evropské lídry, aby dali jasně najevo, že Ukrajina má v Unii své místo. Zdůraznil, že otevření prvního vyjednávacího klastru, který se týká právního státu, nezávislé justice a fungování institucí, je pro Ukrajince klíčové.
„Toto rozhodnutí znamená naději, podporu a sílu pro lidi, kteří denně brání své domovy před ruskou agresí,“ řekl Zelenskyj. Zároveň vyzval EU, aby zavedla tvrdší sankce proti Moskvě. Navrhl například snížení cenového stropu na ruskou ropu až na 30 dolarů za barel, což je polovina současné hodnoty.
Ukrajinský prezident dále požadoval uvalení sankcí na ruské banky, logistické trasy, stínovou flotilu i evropské dodavatelské řetězce, které podle něj stále zásobují ruský zbrojní průmysl. „Sankce jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak oslabit agresora,“ uvedl.
Jednání o novém balíčku sankcí bude muset pokračovat. Ursula von der Leyen během ranní tiskové konference vyjádřila naději, že se brzy podaří dosáhnout dohody, ale konkrétní termín neuvedla. EU tak čelí nejen diplomatickému rozkolu uvnitř vlastních řad, ale i otázkám, zda je schopna udržet jednotu ve chvíli, kdy válka na Ukrajině pokračuje s nezmenšenou intenzitou.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
