Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Ficova poznámka přišla v době, kdy nový generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl výrazné navýšení společného cíle obranných výdajů členských států – z dosavadních 2 % HDP na souhrnných 5 %. O tomto návrhu by se mělo rozhodovat na červnovém summitu NATO v Haagu.
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si zbrojařské firmy mnou ruce stejně jako farmaceutické firmy během covidu, by neutralita Slovensku velmi slušela,“ uvedl Fico podle serveru Politico. Přímý plán na vystoupení Slovenska z NATO sice nenaznačil, ale jeho výroky rozvířily debatu o možném odklonu země od současných aliančních závazků.
Premiér zároveň vyjádřil názor, že jakékoli zvyšování výdajů na obranu musí být „rozumně rozložené v čase“ a zaměřené na tzv. duální využití – tedy investice, které mají i civilní přínosy.
Ficovo vyjádření vyvolalo ostrou kritiku nejen u spojenců v NATO, ale i na domácí scéně. Slovenský prezident Peter Pellegrini premiéra varoval, aby „neotvíral dveře debatám, které by mohly ohrozit bezpečnost Slovenské republiky“. Dodal, že odchod z NATO by Slovensko nejen oslabil, ale byl by i finančně náročnější variantou.
Přesto Pellegrini souhlasil s potřebou postupného zvyšování výdajů a rovněž podpořil zaměření nových investic na programy s duálním využitím. Obdobný postoj zaujala i část opozice, která však zároveň označila Ficovu rétoriku za nezodpovědnou a nebezpečnou.
Premiér má o otázce neutrality dále jednat ve čtvrtek s lídry politických stran. Podle jeho vyjádření chce otevřít „odbornou a věcnou“ debatu o tom, zda Slovensko nemá jít vlastní bezpečnostní cestou, bez automatického následování vojenských strategií NATO.
Fico je dlouhodobě znám svým vstřícným postojem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten přitom již více než tři roky vede ničivou válku proti Ukrajině, které NATO poskytuje rozsáhlou vojenskou i finanční pomoc. Ficovy výroky tak posilují podezření, že Slovensko by mohlo pod jeho vedením začít měnit svůj zahraničněpolitický směr.
V mezinárodním kontextu by jakékoli zpochybnění závazků v rámci NATO znamenalo nejen ohrožení vlastní bezpečnosti Slovenska, ale i oslabení aliance jako celku. V době, kdy NATO čelí rostoucí hrozbě ze strany Ruska i hybridním útokům, působí slovenské výroky jako silně disonantní tón mezi spojenci.
Zatímco státy jako Polsko, Estonsko či Česká republika své obranné výdaje zvyšují, Slovensko pod Ficovým vedením zvažuje, zda není čas obrátit se k neutralitě. Analytici upozorňují, že podobné úvahy mohou podkopat důvěru v regionální bezpečnost a povzbudit geopolitické oponenty NATO.
V závěru diskuse Fico obhajoval svůj postoj s tím, že chce vést „otevřený dialog“ a že Slovensko by se nemělo nechat vtáhnout do militarizace světa. V současném bezpečnostním klimatu je však otázkou, zda je neutralita vůbec reálná – a zda je opravdu bezpečnější alternativou.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
