Chystá se odchod Slovenska z NATO? Fico svým prohlášením překvapil Evropu

Ficova poznámka přišla v době, kdy nový generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl výrazné navýšení společného cíle obranných výdajů členských států – z dosavadních 2 % HDP na souhrnných 5 %. O tomto návrhu by se mělo rozhodovat na červnovém summitu NATO v Haagu.

„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si zbrojařské firmy mnou ruce stejně jako farmaceutické firmy během covidu, by neutralita Slovensku velmi slušela,“ uvedl Fico podle serveru Politico. Přímý plán na vystoupení Slovenska z NATO sice nenaznačil, ale jeho výroky rozvířily debatu o možném odklonu země od současných aliančních závazků.

Premiér zároveň vyjádřil názor, že jakékoli zvyšování výdajů na obranu musí být „rozumně rozložené v čase“ a zaměřené na tzv. duální využití – tedy investice, které mají i civilní přínosy.

Ficovo vyjádření vyvolalo ostrou kritiku nejen u spojenců v NATO, ale i na domácí scéně. Slovenský prezident Peter Pellegrini premiéra varoval, aby „neotvíral dveře debatám, které by mohly ohrozit bezpečnost Slovenské republiky“. Dodal, že odchod z NATO by Slovensko nejen oslabil, ale byl by i finančně náročnější variantou.

Přesto Pellegrini souhlasil s potřebou postupného zvyšování výdajů a rovněž podpořil zaměření nových investic na programy s duálním využitím. Obdobný postoj zaujala i část opozice, která však zároveň označila Ficovu rétoriku za nezodpovědnou a nebezpečnou.

Premiér má o otázce neutrality dále jednat ve čtvrtek s lídry politických stran. Podle jeho vyjádření chce otevřít „odbornou a věcnou“ debatu o tom, zda Slovensko nemá jít vlastní bezpečnostní cestou, bez automatického následování vojenských strategií NATO.

Fico je dlouhodobě znám svým vstřícným postojem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten přitom již více než tři roky vede ničivou válku proti Ukrajině, které NATO poskytuje rozsáhlou vojenskou i finanční pomoc. Ficovy výroky tak posilují podezření, že Slovensko by mohlo pod jeho vedením začít měnit svůj zahraničněpolitický směr.

V mezinárodním kontextu by jakékoli zpochybnění závazků v rámci NATO znamenalo nejen ohrožení vlastní bezpečnosti Slovenska, ale i oslabení aliance jako celku. V době, kdy NATO čelí rostoucí hrozbě ze strany Ruska i hybridním útokům, působí slovenské výroky jako silně disonantní tón mezi spojenci.

Zatímco státy jako Polsko, Estonsko či Česká republika své obranné výdaje zvyšují, Slovensko pod Ficovým vedením zvažuje, zda není čas obrátit se k neutralitě. Analytici upozorňují, že podobné úvahy mohou podkopat důvěru v regionální bezpečnost a povzbudit geopolitické oponenty NATO.

V závěru diskuse Fico obhajoval svůj postoj s tím, že chce vést „otevřený dialog“ a že Slovensko by se nemělo nechat vtáhnout do militarizace světa. V současném bezpečnostním klimatu je však otázkou, zda je neutralita vůbec reálná – a zda je opravdu bezpečnější alternativou.