Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Ficova poznámka přišla v době, kdy nový generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl výrazné navýšení společného cíle obranných výdajů členských států – z dosavadních 2 % HDP na souhrnných 5 %. O tomto návrhu by se mělo rozhodovat na červnovém summitu NATO v Haagu.
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si zbrojařské firmy mnou ruce stejně jako farmaceutické firmy během covidu, by neutralita Slovensku velmi slušela,“ uvedl Fico podle serveru Politico. Přímý plán na vystoupení Slovenska z NATO sice nenaznačil, ale jeho výroky rozvířily debatu o možném odklonu země od současných aliančních závazků.
Premiér zároveň vyjádřil názor, že jakékoli zvyšování výdajů na obranu musí být „rozumně rozložené v čase“ a zaměřené na tzv. duální využití – tedy investice, které mají i civilní přínosy.
Ficovo vyjádření vyvolalo ostrou kritiku nejen u spojenců v NATO, ale i na domácí scéně. Slovenský prezident Peter Pellegrini premiéra varoval, aby „neotvíral dveře debatám, které by mohly ohrozit bezpečnost Slovenské republiky“. Dodal, že odchod z NATO by Slovensko nejen oslabil, ale byl by i finančně náročnější variantou.
Přesto Pellegrini souhlasil s potřebou postupného zvyšování výdajů a rovněž podpořil zaměření nových investic na programy s duálním využitím. Obdobný postoj zaujala i část opozice, která však zároveň označila Ficovu rétoriku za nezodpovědnou a nebezpečnou.
Premiér má o otázce neutrality dále jednat ve čtvrtek s lídry politických stran. Podle jeho vyjádření chce otevřít „odbornou a věcnou“ debatu o tom, zda Slovensko nemá jít vlastní bezpečnostní cestou, bez automatického následování vojenských strategií NATO.
Fico je dlouhodobě znám svým vstřícným postojem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten přitom již více než tři roky vede ničivou válku proti Ukrajině, které NATO poskytuje rozsáhlou vojenskou i finanční pomoc. Ficovy výroky tak posilují podezření, že Slovensko by mohlo pod jeho vedením začít měnit svůj zahraničněpolitický směr.
V mezinárodním kontextu by jakékoli zpochybnění závazků v rámci NATO znamenalo nejen ohrožení vlastní bezpečnosti Slovenska, ale i oslabení aliance jako celku. V době, kdy NATO čelí rostoucí hrozbě ze strany Ruska i hybridním útokům, působí slovenské výroky jako silně disonantní tón mezi spojenci.
Zatímco státy jako Polsko, Estonsko či Česká republika své obranné výdaje zvyšují, Slovensko pod Ficovým vedením zvažuje, zda není čas obrátit se k neutralitě. Analytici upozorňují, že podobné úvahy mohou podkopat důvěru v regionální bezpečnost a povzbudit geopolitické oponenty NATO.
V závěru diskuse Fico obhajoval svůj postoj s tím, že chce vést „otevřený dialog“ a že Slovensko by se nemělo nechat vtáhnout do militarizace světa. V současném bezpečnostním klimatu je však otázkou, zda je neutralita vůbec reálná – a zda je opravdu bezpečnější alternativou.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
