Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Ficova poznámka přišla v době, kdy nový generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl výrazné navýšení společného cíle obranných výdajů členských států – z dosavadních 2 % HDP na souhrnných 5 %. O tomto návrhu by se mělo rozhodovat na červnovém summitu NATO v Haagu.
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si zbrojařské firmy mnou ruce stejně jako farmaceutické firmy během covidu, by neutralita Slovensku velmi slušela,“ uvedl Fico podle serveru Politico. Přímý plán na vystoupení Slovenska z NATO sice nenaznačil, ale jeho výroky rozvířily debatu o možném odklonu země od současných aliančních závazků.
Premiér zároveň vyjádřil názor, že jakékoli zvyšování výdajů na obranu musí být „rozumně rozložené v čase“ a zaměřené na tzv. duální využití – tedy investice, které mají i civilní přínosy.
Ficovo vyjádření vyvolalo ostrou kritiku nejen u spojenců v NATO, ale i na domácí scéně. Slovenský prezident Peter Pellegrini premiéra varoval, aby „neotvíral dveře debatám, které by mohly ohrozit bezpečnost Slovenské republiky“. Dodal, že odchod z NATO by Slovensko nejen oslabil, ale byl by i finančně náročnější variantou.
Přesto Pellegrini souhlasil s potřebou postupného zvyšování výdajů a rovněž podpořil zaměření nových investic na programy s duálním využitím. Obdobný postoj zaujala i část opozice, která však zároveň označila Ficovu rétoriku za nezodpovědnou a nebezpečnou.
Premiér má o otázce neutrality dále jednat ve čtvrtek s lídry politických stran. Podle jeho vyjádření chce otevřít „odbornou a věcnou“ debatu o tom, zda Slovensko nemá jít vlastní bezpečnostní cestou, bez automatického následování vojenských strategií NATO.
Fico je dlouhodobě znám svým vstřícným postojem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten přitom již více než tři roky vede ničivou válku proti Ukrajině, které NATO poskytuje rozsáhlou vojenskou i finanční pomoc. Ficovy výroky tak posilují podezření, že Slovensko by mohlo pod jeho vedením začít měnit svůj zahraničněpolitický směr.
V mezinárodním kontextu by jakékoli zpochybnění závazků v rámci NATO znamenalo nejen ohrožení vlastní bezpečnosti Slovenska, ale i oslabení aliance jako celku. V době, kdy NATO čelí rostoucí hrozbě ze strany Ruska i hybridním útokům, působí slovenské výroky jako silně disonantní tón mezi spojenci.
Zatímco státy jako Polsko, Estonsko či Česká republika své obranné výdaje zvyšují, Slovensko pod Ficovým vedením zvažuje, zda není čas obrátit se k neutralitě. Analytici upozorňují, že podobné úvahy mohou podkopat důvěru v regionální bezpečnost a povzbudit geopolitické oponenty NATO.
V závěru diskuse Fico obhajoval svůj postoj s tím, že chce vést „otevřený dialog“ a že Slovensko by se nemělo nechat vtáhnout do militarizace světa. V současném bezpečnostním klimatu je však otázkou, zda je neutralita vůbec reálná – a zda je opravdu bezpečnější alternativou.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
