Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Ficova poznámka přišla v době, kdy nový generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl výrazné navýšení společného cíle obranných výdajů členských států – z dosavadních 2 % HDP na souhrnných 5 %. O tomto návrhu by se mělo rozhodovat na červnovém summitu NATO v Haagu.
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si zbrojařské firmy mnou ruce stejně jako farmaceutické firmy během covidu, by neutralita Slovensku velmi slušela,“ uvedl Fico podle serveru Politico. Přímý plán na vystoupení Slovenska z NATO sice nenaznačil, ale jeho výroky rozvířily debatu o možném odklonu země od současných aliančních závazků.
Premiér zároveň vyjádřil názor, že jakékoli zvyšování výdajů na obranu musí být „rozumně rozložené v čase“ a zaměřené na tzv. duální využití – tedy investice, které mají i civilní přínosy.
Ficovo vyjádření vyvolalo ostrou kritiku nejen u spojenců v NATO, ale i na domácí scéně. Slovenský prezident Peter Pellegrini premiéra varoval, aby „neotvíral dveře debatám, které by mohly ohrozit bezpečnost Slovenské republiky“. Dodal, že odchod z NATO by Slovensko nejen oslabil, ale byl by i finančně náročnější variantou.
Přesto Pellegrini souhlasil s potřebou postupného zvyšování výdajů a rovněž podpořil zaměření nových investic na programy s duálním využitím. Obdobný postoj zaujala i část opozice, která však zároveň označila Ficovu rétoriku za nezodpovědnou a nebezpečnou.
Premiér má o otázce neutrality dále jednat ve čtvrtek s lídry politických stran. Podle jeho vyjádření chce otevřít „odbornou a věcnou“ debatu o tom, zda Slovensko nemá jít vlastní bezpečnostní cestou, bez automatického následování vojenských strategií NATO.
Fico je dlouhodobě znám svým vstřícným postojem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten přitom již více než tři roky vede ničivou válku proti Ukrajině, které NATO poskytuje rozsáhlou vojenskou i finanční pomoc. Ficovy výroky tak posilují podezření, že Slovensko by mohlo pod jeho vedením začít měnit svůj zahraničněpolitický směr.
V mezinárodním kontextu by jakékoli zpochybnění závazků v rámci NATO znamenalo nejen ohrožení vlastní bezpečnosti Slovenska, ale i oslabení aliance jako celku. V době, kdy NATO čelí rostoucí hrozbě ze strany Ruska i hybridním útokům, působí slovenské výroky jako silně disonantní tón mezi spojenci.
Zatímco státy jako Polsko, Estonsko či Česká republika své obranné výdaje zvyšují, Slovensko pod Ficovým vedením zvažuje, zda není čas obrátit se k neutralitě. Analytici upozorňují, že podobné úvahy mohou podkopat důvěru v regionální bezpečnost a povzbudit geopolitické oponenty NATO.
V závěru diskuse Fico obhajoval svůj postoj s tím, že chce vést „otevřený dialog“ a že Slovensko by se nemělo nechat vtáhnout do militarizace světa. V současném bezpečnostním klimatu je však otázkou, zda je neutralita vůbec reálná – a zda je opravdu bezpečnější alternativou.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
