V souvislosti s prohlubující se humanitární krizí v Pásmu Gazy se v Evropské unii stále hlasitěji ozývají výzvy k ráznějšímu postupu vůči Izraeli. V červnu 2025 například Španělsko, Irsko a Slovinsko požádaly o pozastavení platnosti Asociační dohody mezi EU a Izraelem. Švédsko pak apelovalo na sankce vůči izraelským ministrům, kteří aktivně podporují nelegální osidlování a blokují dvoustátní řešení konfliktu.
Na půdě Rady EU se proto očekává debata o návrhu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové, která předložila deset možných sankcí vůči Izraeli. Ty lze shrnout do pěti hlavních kategorií:
1. Pozastavení Asociační dohody
Asociační dohoda mezi EU a Izraelem, platná od roku 2000, obsahuje tzv. lidskoprávní klauzuli. Tato doložka umožňuje přijmout „přiměřená opatření“ v případě vážného porušování lidských práv. Pozastavení dohody však vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států, což se zdá být nepravděpodobné kvůli odporu například Německa, Maďarska nebo České republiky.
EU by však mohla jednostranně pozastavit spolupráci v konkrétních oblastech, jako je obchodní kapitola dohody, kde není jednomyslnost nutná.
2. Sankce proti jednotlivcům
Evropská unie má od roku 2020 mechanismus pro postihování jednotlivců odpovědných za závažné porušování lidských práv. Tento režim už byl aplikován na pět izraelských osadníků a tři subjekty na okupovaném Západním břehu.
V roce 2025 rozšířily některé státy – včetně Spojeného království, Austrálie nebo Kanady – sankce i na izraelské krajně pravicové ministry kvůli jejich výrokům podněcujícím násilí. USA uvalily ekonomické sankce na izraelské osadníky, ale nový prezident Donald Trump je v lednu 2025 zrušil.
Mezinárodní soudní dvůr již nařídil předběžná opatření v případu genocidy, který proti Izraeli podala Jihoafrická republika. Mezinárodní trestní soud navíc vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. I to poskytuje EU právní základ pro další individuální sankce.
3. Obchodní sankce
Přímé obchodní sankce se zatím jeví jako málo pravděpodobné vzhledem k rozsáhlým ekonomickým vazbám – EU je největším izraelským obchodním partnerem. Přesto některé země zavedly dílčí opatření. Například Nizozemsko omezilo export vojenského materiálu a tzv. dvojího užití, Velká Británie pozastavila desítky zbrojních licencí a přerušila vyjednávání o nové obchodní dohodě s Izraelem.
Tyto kroky ukazují cestu, jak cíleně omezit vývoz technologií, které by mohly být zneužity k porušování lidských práv. Celkový dopad je však zatím omezený.
4. Zbrojní embargo
Uvalení úplného zbrojního embarga na Izrael je nepravděpodobné, především kvůli roli Německa a Itálie jako hlavních dodavatelů zbraní. Zatímco některé země jako Francie, Španělsko či Spojené království dodávky pozastavily, jejich podíl na celkovém izraelském importu zbraní je zanedbatelný. Izrael má navíc silný domácí obranný průmysl a sám patří mezi přední světové vývozce zbraní.
Bez zapojení klíčových partnerů jako USA nebo Německa by tedy embargo mělo spíše symbolický efekt.
5. Omezení akademické spolupráce
Stále větší tlak směřuje i na vyloučení Izraele z výzkumného programu Horizon Europe. Některé univerzity – zejména ve Španělsku, Nizozemsku a Belgii – přerušily spolupráci s izraelskými institucemi. Naproti tomu německé akademické prostředí takové kroky odmítá s tím, že izraelské univerzity podporují demokratické hodnoty.
Evropská komise zatím vyloučení Izraele odmítá s odkazem na zákaz diskriminace. Tento postoj ale vyvolává kritiku, protože v případě Ruska po invazi na Ukrajinu EU spolupráci s ruskými vědeckými institucemi rychle ukončila.
Objevují se rovněž obavy, že některé izraelské univerzity čerpající prostředky z Horizon Europe provádějí výzkum pro obranný průmysl, čímž by mohly porušovat podmínky programu, který má být určen výhradně pro civilní účely.
Zatímco reakce EU na ruskou invazi na Ukrajinu ukázala, že Unie umí být v otázce lidských práv razantní, v případě Izraele její váhavost odhaluje hluboké vnitřní rozpory a limity vyžadování jednomyslnosti.
Navzdory drobným posunům – například dohodě o lepším přístupu humanitární pomoci do Gazy – může přílišná opatrnost oddalovat účinné kroky. Pokud chce EU chránit palestinské civilisty a zároveň být vnímána jako důsledný a důvěryhodný globální aktér, musí své hodnoty promítnout do konkrétních činů. Sankce vůči Izraeli by mohly být jedním z takových kroků.
Tři lidé zemřeli při nočním ukrajinském útoku na ruskou Moskvu a její okolí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o reakci na prodlužování konfliktu ze strany Ruska a jeho útoky na ukrajinská města.
Policie se setkává i s podvody, kterým se skoro nechce uvěřit. Momentálně jde například o případ, kdy žena z Vysočiny naletěla osobě vydávající se za populárního slovenského rockera Paľa Haberu. Vznikla škoda ve výši desítek tisíc korun.
Květnové počasí v Česku přineslo první záchvěv léta a zřejmě i poslední záchvěv zimy. Uplynulé dny totiž přinesly ochlazení, na hory se dokonce vrátil sníh. Na hřebenech vydržel i několik dní, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Donald Trump by se jako americký prezident měl starat především o blaho občanů, ale zjevně nezapomíná ani na sebe. V prvním letošním čtvrtletí čile obchodoval s akciemi, denně prováděl v průměru 59 obchodů. Ve velkém nakupoval akcie Nvidie, Oraclu, Microsoftu či Boeingu.
Na čerstvě pětadevadesátileté Jiřině Bohdalové se podepisuje náročný květnový program. Z Prahy se vytratila už po narozeninové oslavě a do města nevyrazila ani v sobotu, i když se měla objevit na jedné akci. Proč se slavná herečka nedostaví na místo určení?
Praha chystá zajímavou novinku v městské hromadné dopravě. Od léta zavede autobusovou linku mezi šestou a osmou městskou částí, která využije tunel Blanka. Pod číslem 145 vytvoří v trase Sídliště Čimice – Bohnice – Kobylisy – Dejvická vítanou alternativu k trase metrem přes centrum města i individuální automobilové dopravě. Cestu mezi Kobylisy a Dejvickou by měl "tunelbus" zvládnout pod 20 minut.
Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé zareagovala na obavy související s aktuálním šířením eboly v Africe. Nebezpečné a nakažlivé onemocnění se objevilo v Demokratické republice Kongo. Experti se proto rozhodli vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Informovala o tom BBC.
Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity.
Ukrajinci se Rusům z Moskvy rozhodli opět důrazně připomenout, že mezi sousedícími zeměmi probíhá válka. V noci podnikli masivní dronový útok na ruskou metropoli. Podle místních úřadů zemřeli nejméně tři lidé.
Deštivý a chvílemi i poměrně chladný je probíhající víkend. Meteorologové ale mají dobré zprávy ohledně příštího květnového víkendu. Očekávají, že nejvyšší teploty během něj překročí 25 stupňů.
Američané se pochlubili dalším úspěchem při vojenských operacích v zahraničí. Prezident Donald Trump oznámil, že američtí vojáci ve spolupráci s nigerijskými kolegy zlikvidovali druhého nejmocnějšího představitele teroristické organizace Islámský stát.
Velkou Británií otřásla tragédie, která zasáhla i krále Karla III. Na jezdecké show v pátek tragicky zahynul voják, když spadl z koně. Panovník se hodlá spojit s jeho rodinou, aby jejím členům vyjádřil upřímnou soustrast.