V souvislosti s prohlubující se humanitární krizí v Pásmu Gazy se v Evropské unii stále hlasitěji ozývají výzvy k ráznějšímu postupu vůči Izraeli. V červnu 2025 například Španělsko, Irsko a Slovinsko požádaly o pozastavení platnosti Asociační dohody mezi EU a Izraelem. Švédsko pak apelovalo na sankce vůči izraelským ministrům, kteří aktivně podporují nelegální osidlování a blokují dvoustátní řešení konfliktu.
Na půdě Rady EU se proto očekává debata o návrhu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové, která předložila deset možných sankcí vůči Izraeli. Ty lze shrnout do pěti hlavních kategorií:
1. Pozastavení Asociační dohody
Asociační dohoda mezi EU a Izraelem, platná od roku 2000, obsahuje tzv. lidskoprávní klauzuli. Tato doložka umožňuje přijmout „přiměřená opatření“ v případě vážného porušování lidských práv. Pozastavení dohody však vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států, což se zdá být nepravděpodobné kvůli odporu například Německa, Maďarska nebo České republiky.
EU by však mohla jednostranně pozastavit spolupráci v konkrétních oblastech, jako je obchodní kapitola dohody, kde není jednomyslnost nutná.
2. Sankce proti jednotlivcům
Evropská unie má od roku 2020 mechanismus pro postihování jednotlivců odpovědných za závažné porušování lidských práv. Tento režim už byl aplikován na pět izraelských osadníků a tři subjekty na okupovaném Západním břehu.
V roce 2025 rozšířily některé státy – včetně Spojeného království, Austrálie nebo Kanady – sankce i na izraelské krajně pravicové ministry kvůli jejich výrokům podněcujícím násilí. USA uvalily ekonomické sankce na izraelské osadníky, ale nový prezident Donald Trump je v lednu 2025 zrušil.
Mezinárodní soudní dvůr již nařídil předběžná opatření v případu genocidy, který proti Izraeli podala Jihoafrická republika. Mezinárodní trestní soud navíc vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. I to poskytuje EU právní základ pro další individuální sankce.
3. Obchodní sankce
Přímé obchodní sankce se zatím jeví jako málo pravděpodobné vzhledem k rozsáhlým ekonomickým vazbám – EU je největším izraelským obchodním partnerem. Přesto některé země zavedly dílčí opatření. Například Nizozemsko omezilo export vojenského materiálu a tzv. dvojího užití, Velká Británie pozastavila desítky zbrojních licencí a přerušila vyjednávání o nové obchodní dohodě s Izraelem.
Tyto kroky ukazují cestu, jak cíleně omezit vývoz technologií, které by mohly být zneužity k porušování lidských práv. Celkový dopad je však zatím omezený.
4. Zbrojní embargo
Uvalení úplného zbrojního embarga na Izrael je nepravděpodobné, především kvůli roli Německa a Itálie jako hlavních dodavatelů zbraní. Zatímco některé země jako Francie, Španělsko či Spojené království dodávky pozastavily, jejich podíl na celkovém izraelském importu zbraní je zanedbatelný. Izrael má navíc silný domácí obranný průmysl a sám patří mezi přední světové vývozce zbraní.
Bez zapojení klíčových partnerů jako USA nebo Německa by tedy embargo mělo spíše symbolický efekt.
5. Omezení akademické spolupráce
Stále větší tlak směřuje i na vyloučení Izraele z výzkumného programu Horizon Europe. Některé univerzity – zejména ve Španělsku, Nizozemsku a Belgii – přerušily spolupráci s izraelskými institucemi. Naproti tomu německé akademické prostředí takové kroky odmítá s tím, že izraelské univerzity podporují demokratické hodnoty.
Evropská komise zatím vyloučení Izraele odmítá s odkazem na zákaz diskriminace. Tento postoj ale vyvolává kritiku, protože v případě Ruska po invazi na Ukrajinu EU spolupráci s ruskými vědeckými institucemi rychle ukončila.
Objevují se rovněž obavy, že některé izraelské univerzity čerpající prostředky z Horizon Europe provádějí výzkum pro obranný průmysl, čímž by mohly porušovat podmínky programu, který má být určen výhradně pro civilní účely.
Zatímco reakce EU na ruskou invazi na Ukrajinu ukázala, že Unie umí být v otázce lidských práv razantní, v případě Izraele její váhavost odhaluje hluboké vnitřní rozpory a limity vyžadování jednomyslnosti.
Navzdory drobným posunům – například dohodě o lepším přístupu humanitární pomoci do Gazy – může přílišná opatrnost oddalovat účinné kroky. Pokud chce EU chránit palestinské civilisty a zároveň být vnímána jako důsledný a důvěryhodný globální aktér, musí své hodnoty promítnout do konkrétních činů. Sankce vůči Izraeli by mohly být jedním z takových kroků.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.