V souvislosti s prohlubující se humanitární krizí v Pásmu Gazy se v Evropské unii stále hlasitěji ozývají výzvy k ráznějšímu postupu vůči Izraeli. V červnu 2025 například Španělsko, Irsko a Slovinsko požádaly o pozastavení platnosti Asociační dohody mezi EU a Izraelem. Švédsko pak apelovalo na sankce vůči izraelským ministrům, kteří aktivně podporují nelegální osidlování a blokují dvoustátní řešení konfliktu.
Na půdě Rady EU se proto očekává debata o návrhu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové, která předložila deset možných sankcí vůči Izraeli. Ty lze shrnout do pěti hlavních kategorií:
1. Pozastavení Asociační dohody
Asociační dohoda mezi EU a Izraelem, platná od roku 2000, obsahuje tzv. lidskoprávní klauzuli. Tato doložka umožňuje přijmout „přiměřená opatření“ v případě vážného porušování lidských práv. Pozastavení dohody však vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států, což se zdá být nepravděpodobné kvůli odporu například Německa, Maďarska nebo České republiky.
EU by však mohla jednostranně pozastavit spolupráci v konkrétních oblastech, jako je obchodní kapitola dohody, kde není jednomyslnost nutná.
2. Sankce proti jednotlivcům
Evropská unie má od roku 2020 mechanismus pro postihování jednotlivců odpovědných za závažné porušování lidských práv. Tento režim už byl aplikován na pět izraelských osadníků a tři subjekty na okupovaném Západním břehu.
V roce 2025 rozšířily některé státy – včetně Spojeného království, Austrálie nebo Kanady – sankce i na izraelské krajně pravicové ministry kvůli jejich výrokům podněcujícím násilí. USA uvalily ekonomické sankce na izraelské osadníky, ale nový prezident Donald Trump je v lednu 2025 zrušil.
Mezinárodní soudní dvůr již nařídil předběžná opatření v případu genocidy, který proti Izraeli podala Jihoafrická republika. Mezinárodní trestní soud navíc vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. I to poskytuje EU právní základ pro další individuální sankce.
3. Obchodní sankce
Přímé obchodní sankce se zatím jeví jako málo pravděpodobné vzhledem k rozsáhlým ekonomickým vazbám – EU je největším izraelským obchodním partnerem. Přesto některé země zavedly dílčí opatření. Například Nizozemsko omezilo export vojenského materiálu a tzv. dvojího užití, Velká Británie pozastavila desítky zbrojních licencí a přerušila vyjednávání o nové obchodní dohodě s Izraelem.
Tyto kroky ukazují cestu, jak cíleně omezit vývoz technologií, které by mohly být zneužity k porušování lidských práv. Celkový dopad je však zatím omezený.
4. Zbrojní embargo
Uvalení úplného zbrojního embarga na Izrael je nepravděpodobné, především kvůli roli Německa a Itálie jako hlavních dodavatelů zbraní. Zatímco některé země jako Francie, Španělsko či Spojené království dodávky pozastavily, jejich podíl na celkovém izraelském importu zbraní je zanedbatelný. Izrael má navíc silný domácí obranný průmysl a sám patří mezi přední světové vývozce zbraní.
Bez zapojení klíčových partnerů jako USA nebo Německa by tedy embargo mělo spíše symbolický efekt.
5. Omezení akademické spolupráce
Stále větší tlak směřuje i na vyloučení Izraele z výzkumného programu Horizon Europe. Některé univerzity – zejména ve Španělsku, Nizozemsku a Belgii – přerušily spolupráci s izraelskými institucemi. Naproti tomu německé akademické prostředí takové kroky odmítá s tím, že izraelské univerzity podporují demokratické hodnoty.
Evropská komise zatím vyloučení Izraele odmítá s odkazem na zákaz diskriminace. Tento postoj ale vyvolává kritiku, protože v případě Ruska po invazi na Ukrajinu EU spolupráci s ruskými vědeckými institucemi rychle ukončila.
Objevují se rovněž obavy, že některé izraelské univerzity čerpající prostředky z Horizon Europe provádějí výzkum pro obranný průmysl, čímž by mohly porušovat podmínky programu, který má být určen výhradně pro civilní účely.
Zatímco reakce EU na ruskou invazi na Ukrajinu ukázala, že Unie umí být v otázce lidských práv razantní, v případě Izraele její váhavost odhaluje hluboké vnitřní rozpory a limity vyžadování jednomyslnosti.
Navzdory drobným posunům – například dohodě o lepším přístupu humanitární pomoci do Gazy – může přílišná opatrnost oddalovat účinné kroky. Pokud chce EU chránit palestinské civilisty a zároveň být vnímána jako důsledný a důvěryhodný globální aktér, musí své hodnoty promítnout do konkrétních činů. Sankce vůči Izraeli by mohly být jedním z takových kroků.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.