Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Poušť Atacama, která se rozkládá na severu Chile, je často označována za nejsušší místo na Zemi a tvrdí se o ní, že zde nikdy neprší. Toto tvrzení však není zcela přesné, přestože průměrné roční srážky v Atacamě jsou extrémně nízké – někdy méně než 1 milimetr za rok.
Sníh pokryl základní tábor ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), nacházející se ve výšce zhruba 2 900 metrů nad mořem a asi 1 700 kilometrů severně od hlavního města Santiaga. Vědecké operace byly přerušeny od čtvrtka 26. června. ALMA oficiálně oznámila, že podobné sněžení v této oblasti nebylo zaznamenáno více než deset let.
Tato událost zasáhla Observační podpůrné zařízení ALMA, zatímco samotné radioteleskopy se nacházejí ještě výše — na náhorní plošině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5 000 metrů. Tam bývá sníh běžnější, objevuje se průměrně třikrát ročně. Oproti tomu ve výškách kolem 3 000 metrů, kde je hlavní základna, je sněžení výjimečné.
Sněžení bylo způsobeno atmosférickou nestabilitou nad severním Chile. Chilský meteorologický ústav vydal varování před sněhem a silným větrem, přičemž v oblasti Antofagasta byly zaznamenány poryvy dosahující až 100 km/h. Meteorolog Elio Brufort uvedl, že za anomálií stála průchod „chladného jádra“, které přineslo nejen sníh, ale i prudké deště a následné záplavy v jiných částech severního Chile.
V reakci na extrémní podmínky observatoř aktivovala svůj bezpečnostní protokol. Teleskopy byly natočeny ve směru větru, aby nedošlo k poškození větrem nebo nánosem sněhu. Teploty klesly až na -12 °C, pocitová teplota pak dosahovala extrémních -28 °C, což znemožnilo další práci na místě.
Podle vyjádření ALMA tým okamžitě po odeznění bouře nasazuje čisticí a inspekční čety, které vizuálně kontrolují jednotlivé antény. Právě po sněžení bývají podmínky k pozorování ideální, neboť chladné počasí snižuje vlhkost vzduchu, která jinak ruší rádiové signály.
ALMA je mezinárodní projekt tvořený 66 vysoce přesnými anténami, který vznikl ve spolupráci evropské ESO, severoamerického NRAO a japonské NOAJ. Je navržen pro práci v extrémních podmínkách, nicméně i takové zařízení musí v případě silného sněžení omezit provoz.
Událost otevřela debatu o vlivu klimatické změny na provoz vědeckých zařízení v extrémních lokalitách. Klimatolog Raúl Cordero z Univerzity v Santiagu upozornil, že modely předpovídají možný nárůst srážek i v hyperaridních oblastech, jako je Atacama. Přesto zatím nelze s jistotou říci, zda se tento trend již projevuje.
Zatímco ALMA čelí dočasnému výpadku, severní oblasti Chile hlásí škody způsobené dešti, výpadky elektřiny a sesuvy půdy. Školy byly uzavřeny, ale oběti zatím hlášeny nebyly.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.