Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Poušť Atacama, která se rozkládá na severu Chile, je často označována za nejsušší místo na Zemi a tvrdí se o ní, že zde nikdy neprší. Toto tvrzení však není zcela přesné, přestože průměrné roční srážky v Atacamě jsou extrémně nízké – někdy méně než 1 milimetr za rok.
Sníh pokryl základní tábor ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), nacházející se ve výšce zhruba 2 900 metrů nad mořem a asi 1 700 kilometrů severně od hlavního města Santiaga. Vědecké operace byly přerušeny od čtvrtka 26. června. ALMA oficiálně oznámila, že podobné sněžení v této oblasti nebylo zaznamenáno více než deset let.
Tato událost zasáhla Observační podpůrné zařízení ALMA, zatímco samotné radioteleskopy se nacházejí ještě výše — na náhorní plošině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5 000 metrů. Tam bývá sníh běžnější, objevuje se průměrně třikrát ročně. Oproti tomu ve výškách kolem 3 000 metrů, kde je hlavní základna, je sněžení výjimečné.
Sněžení bylo způsobeno atmosférickou nestabilitou nad severním Chile. Chilský meteorologický ústav vydal varování před sněhem a silným větrem, přičemž v oblasti Antofagasta byly zaznamenány poryvy dosahující až 100 km/h. Meteorolog Elio Brufort uvedl, že za anomálií stála průchod „chladného jádra“, které přineslo nejen sníh, ale i prudké deště a následné záplavy v jiných částech severního Chile.
V reakci na extrémní podmínky observatoř aktivovala svůj bezpečnostní protokol. Teleskopy byly natočeny ve směru větru, aby nedošlo k poškození větrem nebo nánosem sněhu. Teploty klesly až na -12 °C, pocitová teplota pak dosahovala extrémních -28 °C, což znemožnilo další práci na místě.
Podle vyjádření ALMA tým okamžitě po odeznění bouře nasazuje čisticí a inspekční čety, které vizuálně kontrolují jednotlivé antény. Právě po sněžení bývají podmínky k pozorování ideální, neboť chladné počasí snižuje vlhkost vzduchu, která jinak ruší rádiové signály.
ALMA je mezinárodní projekt tvořený 66 vysoce přesnými anténami, který vznikl ve spolupráci evropské ESO, severoamerického NRAO a japonské NOAJ. Je navržen pro práci v extrémních podmínkách, nicméně i takové zařízení musí v případě silného sněžení omezit provoz.
Událost otevřela debatu o vlivu klimatické změny na provoz vědeckých zařízení v extrémních lokalitách. Klimatolog Raúl Cordero z Univerzity v Santiagu upozornil, že modely předpovídají možný nárůst srážek i v hyperaridních oblastech, jako je Atacama. Přesto zatím nelze s jistotou říci, zda se tento trend již projevuje.
Zatímco ALMA čelí dočasnému výpadku, severní oblasti Chile hlásí škody způsobené dešti, výpadky elektřiny a sesuvy půdy. Školy byly uzavřeny, ale oběti zatím hlášeny nebyly.
Jediná dcera Dary Rolins má před sebou poslední měsíce před dovršením plnoletosti. Osmnácté narozeniny oslaví příští rok na jaře. Není proto divu, že už plánuje svou budoucnost po střední škole. V tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že uteče z rodinného hnízda.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.