Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Poušť Atacama, která se rozkládá na severu Chile, je často označována za nejsušší místo na Zemi a tvrdí se o ní, že zde nikdy neprší. Toto tvrzení však není zcela přesné, přestože průměrné roční srážky v Atacamě jsou extrémně nízké – někdy méně než 1 milimetr za rok.
Sníh pokryl základní tábor ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), nacházející se ve výšce zhruba 2 900 metrů nad mořem a asi 1 700 kilometrů severně od hlavního města Santiaga. Vědecké operace byly přerušeny od čtvrtka 26. června. ALMA oficiálně oznámila, že podobné sněžení v této oblasti nebylo zaznamenáno více než deset let.
Tato událost zasáhla Observační podpůrné zařízení ALMA, zatímco samotné radioteleskopy se nacházejí ještě výše — na náhorní plošině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5 000 metrů. Tam bývá sníh běžnější, objevuje se průměrně třikrát ročně. Oproti tomu ve výškách kolem 3 000 metrů, kde je hlavní základna, je sněžení výjimečné.
Sněžení bylo způsobeno atmosférickou nestabilitou nad severním Chile. Chilský meteorologický ústav vydal varování před sněhem a silným větrem, přičemž v oblasti Antofagasta byly zaznamenány poryvy dosahující až 100 km/h. Meteorolog Elio Brufort uvedl, že za anomálií stála průchod „chladného jádra“, které přineslo nejen sníh, ale i prudké deště a následné záplavy v jiných částech severního Chile.
V reakci na extrémní podmínky observatoř aktivovala svůj bezpečnostní protokol. Teleskopy byly natočeny ve směru větru, aby nedošlo k poškození větrem nebo nánosem sněhu. Teploty klesly až na -12 °C, pocitová teplota pak dosahovala extrémních -28 °C, což znemožnilo další práci na místě.
Podle vyjádření ALMA tým okamžitě po odeznění bouře nasazuje čisticí a inspekční čety, které vizuálně kontrolují jednotlivé antény. Právě po sněžení bývají podmínky k pozorování ideální, neboť chladné počasí snižuje vlhkost vzduchu, která jinak ruší rádiové signály.
ALMA je mezinárodní projekt tvořený 66 vysoce přesnými anténami, který vznikl ve spolupráci evropské ESO, severoamerického NRAO a japonské NOAJ. Je navržen pro práci v extrémních podmínkách, nicméně i takové zařízení musí v případě silného sněžení omezit provoz.
Událost otevřela debatu o vlivu klimatické změny na provoz vědeckých zařízení v extrémních lokalitách. Klimatolog Raúl Cordero z Univerzity v Santiagu upozornil, že modely předpovídají možný nárůst srážek i v hyperaridních oblastech, jako je Atacama. Přesto zatím nelze s jistotou říci, zda se tento trend již projevuje.
Zatímco ALMA čelí dočasnému výpadku, severní oblasti Chile hlásí škody způsobené dešti, výpadky elektřiny a sesuvy půdy. Školy byly uzavřeny, ale oběti zatím hlášeny nebyly.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.