Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Poušť Atacama, která se rozkládá na severu Chile, je často označována za nejsušší místo na Zemi a tvrdí se o ní, že zde nikdy neprší. Toto tvrzení však není zcela přesné, přestože průměrné roční srážky v Atacamě jsou extrémně nízké – někdy méně než 1 milimetr za rok.
Sníh pokryl základní tábor ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), nacházející se ve výšce zhruba 2 900 metrů nad mořem a asi 1 700 kilometrů severně od hlavního města Santiaga. Vědecké operace byly přerušeny od čtvrtka 26. června. ALMA oficiálně oznámila, že podobné sněžení v této oblasti nebylo zaznamenáno více než deset let.
Tato událost zasáhla Observační podpůrné zařízení ALMA, zatímco samotné radioteleskopy se nacházejí ještě výše — na náhorní plošině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5 000 metrů. Tam bývá sníh běžnější, objevuje se průměrně třikrát ročně. Oproti tomu ve výškách kolem 3 000 metrů, kde je hlavní základna, je sněžení výjimečné.
Sněžení bylo způsobeno atmosférickou nestabilitou nad severním Chile. Chilský meteorologický ústav vydal varování před sněhem a silným větrem, přičemž v oblasti Antofagasta byly zaznamenány poryvy dosahující až 100 km/h. Meteorolog Elio Brufort uvedl, že za anomálií stála průchod „chladného jádra“, které přineslo nejen sníh, ale i prudké deště a následné záplavy v jiných částech severního Chile.
V reakci na extrémní podmínky observatoř aktivovala svůj bezpečnostní protokol. Teleskopy byly natočeny ve směru větru, aby nedošlo k poškození větrem nebo nánosem sněhu. Teploty klesly až na -12 °C, pocitová teplota pak dosahovala extrémních -28 °C, což znemožnilo další práci na místě.
Podle vyjádření ALMA tým okamžitě po odeznění bouře nasazuje čisticí a inspekční čety, které vizuálně kontrolují jednotlivé antény. Právě po sněžení bývají podmínky k pozorování ideální, neboť chladné počasí snižuje vlhkost vzduchu, která jinak ruší rádiové signály.
ALMA je mezinárodní projekt tvořený 66 vysoce přesnými anténami, který vznikl ve spolupráci evropské ESO, severoamerického NRAO a japonské NOAJ. Je navržen pro práci v extrémních podmínkách, nicméně i takové zařízení musí v případě silného sněžení omezit provoz.
Událost otevřela debatu o vlivu klimatické změny na provoz vědeckých zařízení v extrémních lokalitách. Klimatolog Raúl Cordero z Univerzity v Santiagu upozornil, že modely předpovídají možný nárůst srážek i v hyperaridních oblastech, jako je Atacama. Přesto zatím nelze s jistotou říci, zda se tento trend již projevuje.
Zatímco ALMA čelí dočasnému výpadku, severní oblasti Chile hlásí škody způsobené dešti, výpadky elektřiny a sesuvy půdy. Školy byly uzavřeny, ale oběti zatím hlášeny nebyly.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.