Důkaz, že jsme rozbili počasí: Místo, na kterém "nikdy neprší", zasypal sníh

Poušť Atacama, která se rozkládá na severu Chile, je často označována za nejsušší místo na Zemi a tvrdí se o ní, že zde nikdy neprší. Toto tvrzení však není zcela přesné, přestože průměrné roční srážky v Atacamě jsou extrémně nízké – někdy méně než 1 milimetr za rok.

Sníh pokryl základní tábor ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), nacházející se ve výšce zhruba 2 900 metrů nad mořem a asi 1 700 kilometrů severně od hlavního města Santiaga. Vědecké operace byly přerušeny od čtvrtka 26. června. ALMA oficiálně oznámila, že podobné sněžení v této oblasti nebylo zaznamenáno více než deset let.

Tato událost zasáhla Observační podpůrné zařízení ALMA, zatímco samotné radioteleskopy se nacházejí ještě výše — na náhorní plošině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5 000 metrů. Tam bývá sníh běžnější, objevuje se průměrně třikrát ročně. Oproti tomu ve výškách kolem 3 000 metrů, kde je hlavní základna, je sněžení výjimečné.

Sněžení bylo způsobeno atmosférickou nestabilitou nad severním Chile. Chilský meteorologický ústav vydal varování před sněhem a silným větrem, přičemž v oblasti Antofagasta byly zaznamenány poryvy dosahující až 100 km/h. Meteorolog Elio Brufort uvedl, že za anomálií stála průchod „chladného jádra“, které přineslo nejen sníh, ale i prudké deště a následné záplavy v jiných částech severního Chile.

V reakci na extrémní podmínky observatoř aktivovala svůj bezpečnostní protokol. Teleskopy byly natočeny ve směru větru, aby nedošlo k poškození větrem nebo nánosem sněhu. Teploty klesly až na -12 °C, pocitová teplota pak dosahovala extrémních -28 °C, což znemožnilo další práci na místě.

Podle vyjádření ALMA tým okamžitě po odeznění bouře nasazuje čisticí a inspekční čety, které vizuálně kontrolují jednotlivé antény. Právě po sněžení bývají podmínky k pozorování ideální, neboť chladné počasí snižuje vlhkost vzduchu, která jinak ruší rádiové signály.

ALMA je mezinárodní projekt tvořený 66 vysoce přesnými anténami, který vznikl ve spolupráci evropské ESO, severoamerického NRAO a japonské NOAJ. Je navržen pro práci v extrémních podmínkách, nicméně i takové zařízení musí v případě silného sněžení omezit provoz.

Událost otevřela debatu o vlivu klimatické změny na provoz vědeckých zařízení v extrémních lokalitách. Klimatolog Raúl Cordero z Univerzity v Santiagu upozornil, že modely předpovídají možný nárůst srážek i v hyperaridních oblastech, jako je Atacama. Přesto zatím nelze s jistotou říci, zda se tento trend již projevuje.

Zatímco ALMA čelí dočasnému výpadku, severní oblasti Chile hlásí škody způsobené dešti, výpadky elektřiny a sesuvy půdy. Školy byly uzavřeny, ale oběti zatím hlášeny nebyly.