Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Rusové pronikají skrz poddimenzované obranné pozice v malých taktických skupinách. Vojáci popisují situaci, kdy jsou do bojů v obraně stále častěji nasazováni i operátoři dronů a minometné čety. Nedostatek pěšáků je jedním z největších problémů, které ukrajinské jednotky momentálně trápí při snaze zastavit ruskou ofenzivu.
V nynější fázi konfliktu se role pěšáků v zákopech dramaticky zvýšila, neboť je nasazení těžké techniky velmi omezené. Pokud není dostatek vojáků, stává se zajištění adekvátní obrany extrémně obtížné. Ruské síly tuto slabinu aktivně využívají k postupu skrz nedostatečně obsazené ukrajinské linie pomocí menších taktických skupin.
Kvůli tomuto nedostatku personálu vznikají mezi pěchotními pozicemi „mezery“. Vzdálenosti mezi těmito pozicemi se pohybují v rozmezí 200 až 700 metrů, v některých případech dosahují dokonce i jednoho kilometru. Jeden z dotázaných vojáků pro Ukrainskou Pravdu uvedl, že některé pozice „existují jen na oko“. Drží je vojáci se zraněními či otřesy mozku pouze proto, aby velení mohlo vykázat obsazené pozice v dané oblasti.
Tato situace nutí operátory dronů a obsluhy minometů, kteří jsou rozmístěni několik kilometrů za frontovou linií, aby zaskakovali za chybějící pěchotu. Ukrainska Pravda také poukázala na další problémy spojené s neúplným přechodem armády na sborovou strukturu. Tento reformní plán schválil prezident Volodymyr Zelenskyj loni v zimě.
Zároveň zpráva kritizuje styl „mikromanagementu“ hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Oleksandra Syrského. Podle zdrojů se Syrskyj často spoléhá na „osobní kontrolu“ přímo na frontě. Koncem září 2025 například rozpustil Operační strategickou skupinu Dnipro, dříve známou jako Chortyca, kterou vedl generálmajor Mykhailo Drapatyj. Předpokládá se, že její funkce převezmou nově vytvořené jednotky na úrovni sboru, ačkoliv jeden ze zdrojů naznačil, že Syrského rozhodnutí mohlo být i snahou o „odstranění rivala“.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.