Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Rusové pronikají skrz poddimenzované obranné pozice v malých taktických skupinách. Vojáci popisují situaci, kdy jsou do bojů v obraně stále častěji nasazováni i operátoři dronů a minometné čety. Nedostatek pěšáků je jedním z největších problémů, které ukrajinské jednotky momentálně trápí při snaze zastavit ruskou ofenzivu.
V nynější fázi konfliktu se role pěšáků v zákopech dramaticky zvýšila, neboť je nasazení těžké techniky velmi omezené. Pokud není dostatek vojáků, stává se zajištění adekvátní obrany extrémně obtížné. Ruské síly tuto slabinu aktivně využívají k postupu skrz nedostatečně obsazené ukrajinské linie pomocí menších taktických skupin.
Kvůli tomuto nedostatku personálu vznikají mezi pěchotními pozicemi „mezery“. Vzdálenosti mezi těmito pozicemi se pohybují v rozmezí 200 až 700 metrů, v některých případech dosahují dokonce i jednoho kilometru. Jeden z dotázaných vojáků pro Ukrainskou Pravdu uvedl, že některé pozice „existují jen na oko“. Drží je vojáci se zraněními či otřesy mozku pouze proto, aby velení mohlo vykázat obsazené pozice v dané oblasti.
Tato situace nutí operátory dronů a obsluhy minometů, kteří jsou rozmístěni několik kilometrů za frontovou linií, aby zaskakovali za chybějící pěchotu. Ukrainska Pravda také poukázala na další problémy spojené s neúplným přechodem armády na sborovou strukturu. Tento reformní plán schválil prezident Volodymyr Zelenskyj loni v zimě.
Zároveň zpráva kritizuje styl „mikromanagementu“ hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Oleksandra Syrského. Podle zdrojů se Syrskyj často spoléhá na „osobní kontrolu“ přímo na frontě. Koncem září 2025 například rozpustil Operační strategickou skupinu Dnipro, dříve známou jako Chortyca, kterou vedl generálmajor Mykhailo Drapatyj. Předpokládá se, že její funkce převezmou nově vytvořené jednotky na úrovni sboru, ačkoliv jeden ze zdrojů naznačil, že Syrského rozhodnutí mohlo být i snahou o „odstranění rivala“.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.