Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.
Původním cílem práce bylo objasnit původ života a usnadnit tvorbu molekul s terapeutickým potenciálem, které by pomohly v boji proti infekčním chorobám a superbugům. Postupně se však začaly vynořovat pochybnosti o tom, co by se stalo, kdyby se podařilo vytvořit „zrcadlový organismus“, například bakterii. Panovaly obavy, zda by se takový organismus mohl nekontrolovatelně šířit v těle nebo v prostředí, což by představovalo vážná rizika pro lidské zdraví a katastrofální důsledky pro planetu.
V přírodě je struktura mnoha hlavních biomolekul buď pravotočivá, nebo levotočivá, což je jev známý jako chiralita. Živé systémy potřebují konzistentní vzorce chirality, aby mohly správně fungovat. V zrcadlové buňce by byly všechny její molekuly nahrazeny zrcadlovými verzemi. Ačkoliv je kompletní zrcadlová buňka stále hypotetická, snahy o její vytvoření vyvolaly poplach u odborníků na biosafety, imunologii a ekologii.
Bioložka Kate Adamala uvedla, že pro ni bylo překvapivé, když se od kolegů dozvěděla, že „zrcadlové buňky by pravděpodobně byly zcela neviditelné pro lidský imunitní systém“, jelikož netušila, do jaké míry je imunitní systém na chiralitu závislý. V průběhu let 2023 a 2024 se tyto neformální diskuze spojily do pracovní skupiny 38 vědců, včetně Adamaly. V prosinci 2024 pak v prestižním časopise Science publikovali přelomový článek „Konfrontace rizik zrcadlového života“.
Zpráva dospěla k závěru, že zrcadlové buňky by se mohly stát realitou během příštích 10 až 30 let. Detailně popsala potenciálně ničivé důsledky, pokud by se zrcadlové bakterie rozšířily do prostředí. Takové bakterie by se mohly vyhnout přirozené biologické kontrole a působit jako nebezpečné patogeny. David Relman, profesor mikrobiologie a imunologie ze Stanford University, který se účastnil zasedání v Manchesteru, uvedl, že existuje možnost, že by bylo možné vytvořit něco, co by „mohlo nezadržitelně růst, šířit se po planetě a vytlačovat nebo zabíjet mnoho, mnoho forem života, včetně nás“.
Obavy vědců pramení z faktu, že interakce mezi přirozenými organismy a zrcadlovými bakteriemi by byly hluboce nepředvídatelné. Zrcadlová bakterie by sice byla na počátku křehká, ale mohla by přetrvávat při správných živinách. V konečném důsledku by mohla působit jako invazivní druh, narušující ekosystémy, které by neměly predátory, jenž by ji drželi pod kontrolou. Relman dodal, že zrcadlové bakterie by potenciálně mohly uniknout kritickým částem imunitního systému rostlin, zvířat a lidí.
Pokud by se zrcadlová bakterie dostala do lidského těla, mohla by se množit na extrémně vysoké úrovně, což by vyvolalo stav podobný septickému šoku. Většina léků, včetně antibiotik, je chirální, což znamená, že by pravděpodobně nebyla účinná. Přestože scénář soudného dne není jistý, nikdo nedokázal tato rizika zcela vyvrátit. Adamala a její kolegové dospěli k závěru, že „neexistuje žádný bezpečný způsob, jak vytvořit zrcadlovou buňku“.
Vědci se v Manchesteru sešli, aby prodiskutovali, kde by měly být stanoveny červené čáry pro omezení výzkumu technologií umožňujících tvorbu zrcadlových organismů. Nicméně Michael Kay, profesor biochemie z University of Utah, který se zaměřuje na vývoj léků založených na zrcadlových molekulách, není zastáncem kompletního zákazu výzkumné oblasti. Zrcadlové molekuly (proteiny, nukleové kyseliny) jsou v lidském těle odolné vůči degradaci a stabilnější, což je pro terapeutické léky velký přínos. Kay se obává, že nejasná komunikace povede k tomu, že slovo „zrcadlový“ bude automaticky spojováno s rizikovým výzkumem.
Většina expertů se shoduje, že vytvoření syntetické buňky s přirozenou chiralitou je bezpečné. Taková bakterie by byla součástí normálního ekosystému a byla by snadnou kořistí pro přirozené predátory, jako jsou viry. John Glass z J. Craig Venter Institute se domnívá, že červenou čárou by měl být zákaz tvorby zrcadlového ribozomu, což je buněčná mašinérie pro tvorbu proteinů.
Adamala se spolu s kolegy rozhodla nepokračovat ve výzkumu zrcadlových buněk a zaměřuje se na regulaci. V únoru 2025 podepsalo téměř sto výzkumníků a dalších osob výzvu požadující, aby „zrcadlový život nebyl vytvořen, dokud budoucí výzkum nepřesvědčivě neprokáže, že nepředstavuje vážná rizika“. Relman doufá, že jejich proaktivní úsilí nejen ochrání planetu, ale také pomůže obnovit důvěru veřejnosti ve vědce. Zdůrazňuje, že vědci by měli přemýšlet o tom, zda by měli, nikoli pouze o tom, zda mohou danou věc vytvořit.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.