Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.
Původním cílem práce bylo objasnit původ života a usnadnit tvorbu molekul s terapeutickým potenciálem, které by pomohly v boji proti infekčním chorobám a superbugům. Postupně se však začaly vynořovat pochybnosti o tom, co by se stalo, kdyby se podařilo vytvořit „zrcadlový organismus“, například bakterii. Panovaly obavy, zda by se takový organismus mohl nekontrolovatelně šířit v těle nebo v prostředí, což by představovalo vážná rizika pro lidské zdraví a katastrofální důsledky pro planetu.
V přírodě je struktura mnoha hlavních biomolekul buď pravotočivá, nebo levotočivá, což je jev známý jako chiralita. Živé systémy potřebují konzistentní vzorce chirality, aby mohly správně fungovat. V zrcadlové buňce by byly všechny její molekuly nahrazeny zrcadlovými verzemi. Ačkoliv je kompletní zrcadlová buňka stále hypotetická, snahy o její vytvoření vyvolaly poplach u odborníků na biosafety, imunologii a ekologii.
Bioložka Kate Adamala uvedla, že pro ni bylo překvapivé, když se od kolegů dozvěděla, že „zrcadlové buňky by pravděpodobně byly zcela neviditelné pro lidský imunitní systém“, jelikož netušila, do jaké míry je imunitní systém na chiralitu závislý. V průběhu let 2023 a 2024 se tyto neformální diskuze spojily do pracovní skupiny 38 vědců, včetně Adamaly. V prosinci 2024 pak v prestižním časopise Science publikovali přelomový článek „Konfrontace rizik zrcadlového života“.
Zpráva dospěla k závěru, že zrcadlové buňky by se mohly stát realitou během příštích 10 až 30 let. Detailně popsala potenciálně ničivé důsledky, pokud by se zrcadlové bakterie rozšířily do prostředí. Takové bakterie by se mohly vyhnout přirozené biologické kontrole a působit jako nebezpečné patogeny. David Relman, profesor mikrobiologie a imunologie ze Stanford University, který se účastnil zasedání v Manchesteru, uvedl, že existuje možnost, že by bylo možné vytvořit něco, co by „mohlo nezadržitelně růst, šířit se po planetě a vytlačovat nebo zabíjet mnoho, mnoho forem života, včetně nás“.
Obavy vědců pramení z faktu, že interakce mezi přirozenými organismy a zrcadlovými bakteriemi by byly hluboce nepředvídatelné. Zrcadlová bakterie by sice byla na počátku křehká, ale mohla by přetrvávat při správných živinách. V konečném důsledku by mohla působit jako invazivní druh, narušující ekosystémy, které by neměly predátory, jenž by ji drželi pod kontrolou. Relman dodal, že zrcadlové bakterie by potenciálně mohly uniknout kritickým částem imunitního systému rostlin, zvířat a lidí.
Pokud by se zrcadlová bakterie dostala do lidského těla, mohla by se množit na extrémně vysoké úrovně, což by vyvolalo stav podobný septickému šoku. Většina léků, včetně antibiotik, je chirální, což znamená, že by pravděpodobně nebyla účinná. Přestože scénář soudného dne není jistý, nikdo nedokázal tato rizika zcela vyvrátit. Adamala a její kolegové dospěli k závěru, že „neexistuje žádný bezpečný způsob, jak vytvořit zrcadlovou buňku“.
Vědci se v Manchesteru sešli, aby prodiskutovali, kde by měly být stanoveny červené čáry pro omezení výzkumu technologií umožňujících tvorbu zrcadlových organismů. Nicméně Michael Kay, profesor biochemie z University of Utah, který se zaměřuje na vývoj léků založených na zrcadlových molekulách, není zastáncem kompletního zákazu výzkumné oblasti. Zrcadlové molekuly (proteiny, nukleové kyseliny) jsou v lidském těle odolné vůči degradaci a stabilnější, což je pro terapeutické léky velký přínos. Kay se obává, že nejasná komunikace povede k tomu, že slovo „zrcadlový“ bude automaticky spojováno s rizikovým výzkumem.
Většina expertů se shoduje, že vytvoření syntetické buňky s přirozenou chiralitou je bezpečné. Taková bakterie by byla součástí normálního ekosystému a byla by snadnou kořistí pro přirozené predátory, jako jsou viry. John Glass z J. Craig Venter Institute se domnívá, že červenou čárou by měl být zákaz tvorby zrcadlového ribozomu, což je buněčná mašinérie pro tvorbu proteinů.
Adamala se spolu s kolegy rozhodla nepokračovat ve výzkumu zrcadlových buněk a zaměřuje se na regulaci. V únoru 2025 podepsalo téměř sto výzkumníků a dalších osob výzvu požadující, aby „zrcadlový život nebyl vytvořen, dokud budoucí výzkum nepřesvědčivě neprokáže, že nepředstavuje vážná rizika“. Relman doufá, že jejich proaktivní úsilí nejen ochrání planetu, ale také pomůže obnovit důvěru veřejnosti ve vědce. Zdůrazňuje, že vědci by měli přemýšlet o tom, zda by měli, nikoli pouze o tom, zda mohou danou věc vytvořit.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.