Vědci bijí na poplach: Zrcadlový život je existenční riziko pro všechny formy života na Zemi

Původním cílem práce bylo objasnit původ života a usnadnit tvorbu molekul s terapeutickým potenciálem, které by pomohly v boji proti infekčním chorobám a superbugům. Postupně se však začaly vynořovat pochybnosti o tom, co by se stalo, kdyby se podařilo vytvořit „zrcadlový organismus“, například bakterii. Panovaly obavy, zda by se takový organismus mohl nekontrolovatelně šířit v těle nebo v prostředí, což by představovalo vážná rizika pro lidské zdraví a katastrofální důsledky pro planetu.

V přírodě je struktura mnoha hlavních biomolekul buď pravotočivá, nebo levotočivá, což je jev známý jako chiralita. Živé systémy potřebují konzistentní vzorce chirality, aby mohly správně fungovat. V zrcadlové buňce by byly všechny její molekuly nahrazeny zrcadlovými verzemi. Ačkoliv je kompletní zrcadlová buňka stále hypotetická, snahy o její vytvoření vyvolaly poplach u odborníků na biosafety, imunologii a ekologii.

Bioložka Kate Adamala uvedla, že pro ni bylo překvapivé, když se od kolegů dozvěděla, že „zrcadlové buňky by pravděpodobně byly zcela neviditelné pro lidský imunitní systém“, jelikož netušila, do jaké míry je imunitní systém na chiralitu závislý. V průběhu let 2023 a 2024 se tyto neformální diskuze spojily do pracovní skupiny 38 vědců, včetně Adamaly. V prosinci 2024 pak v prestižním časopise Science publikovali přelomový článek „Konfrontace rizik zrcadlového života“.

Zpráva dospěla k závěru, že zrcadlové buňky by se mohly stát realitou během příštích 10 až 30 let. Detailně popsala potenciálně ničivé důsledky, pokud by se zrcadlové bakterie rozšířily do prostředí. Takové bakterie by se mohly vyhnout přirozené biologické kontrole a působit jako nebezpečné patogeny. David Relman, profesor mikrobiologie a imunologie ze Stanford University, který se účastnil zasedání v Manchesteru, uvedl, že existuje možnost, že by bylo možné vytvořit něco, co by „mohlo nezadržitelně růst, šířit se po planetě a vytlačovat nebo zabíjet mnoho, mnoho forem života, včetně nás“.

Obavy vědců pramení z faktu, že interakce mezi přirozenými organismy a zrcadlovými bakteriemi by byly hluboce nepředvídatelné. Zrcadlová bakterie by sice byla na počátku křehká, ale mohla by přetrvávat při správných živinách. V konečném důsledku by mohla působit jako invazivní druh, narušující ekosystémy, které by neměly predátory, jenž by ji drželi pod kontrolou. Relman dodal, že zrcadlové bakterie by potenciálně mohly uniknout kritickým částem imunitního systému rostlin, zvířat a lidí.

Pokud by se zrcadlová bakterie dostala do lidského těla, mohla by se množit na extrémně vysoké úrovně, což by vyvolalo stav podobný septickému šoku. Většina léků, včetně antibiotik, je chirální, což znamená, že by pravděpodobně nebyla účinná. Přestože scénář soudného dne není jistý, nikdo nedokázal tato rizika zcela vyvrátit. Adamala a její kolegové dospěli k závěru, že „neexistuje žádný bezpečný způsob, jak vytvořit zrcadlovou buňku“.

Vědci se v Manchesteru sešli, aby prodiskutovali, kde by měly být stanoveny červené čáry pro omezení výzkumu technologií umožňujících tvorbu zrcadlových organismů. Nicméně Michael Kay, profesor biochemie z University of Utah, který se zaměřuje na vývoj léků založených na zrcadlových molekulách, není zastáncem kompletního zákazu výzkumné oblasti. Zrcadlové molekuly (proteiny, nukleové kyseliny) jsou v lidském těle odolné vůči degradaci a stabilnější, což je pro terapeutické léky velký přínos. Kay se obává, že nejasná komunikace povede k tomu, že slovo „zrcadlový“ bude automaticky spojováno s rizikovým výzkumem.

Většina expertů se shoduje, že vytvoření syntetické buňky s přirozenou chiralitou je bezpečné. Taková bakterie by byla součástí normálního ekosystému a byla by snadnou kořistí pro přirozené predátory, jako jsou viry. John Glass z J. Craig Venter Institute se domnívá, že červenou čárou by měl být zákaz tvorby zrcadlového ribozomu, což je buněčná mašinérie pro tvorbu proteinů.

Adamala se spolu s kolegy rozhodla nepokračovat ve výzkumu zrcadlových buněk a zaměřuje se na regulaci. V únoru 2025 podepsalo téměř sto výzkumníků a dalších osob výzvu požadující, aby „zrcadlový život nebyl vytvořen, dokud budoucí výzkum nepřesvědčivě neprokáže, že nepředstavuje vážná rizika“. Relman doufá, že jejich proaktivní úsilí nejen ochrání planetu, ale také pomůže obnovit důvěru veřejnosti ve vědce. Zdůrazňuje, že vědci by měli přemýšlet o tom, zda by měli, nikoli pouze o tom, zda mohou danou věc vytvořit.