Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Poté předal slovo civilnímu lídrovi, premiéru Shehbazi Sharifovi, který před kamerami rovněž ocenil Trumpovo úsilí. Sharif tentýž den oznámil svůj úmysl nominovat Trumpa na Nobelovu cenu za mír – již podruhé. Takové scény by přitom ještě před rokem byly naprosto nemyslitelné.
Washington si dlouho udržoval od Pákistánu odstup, zejména kvůli chronické politické nestabilitě v zemi a údajným vazbám na teroristické skupiny. Situaci nezlepšoval ani fakt, že je Pákistán jedním z nejbližších spojenců Číny. Předchozí americký prezident Joe Biden během svého funkčního období nepromluvil ani s jedním ze dvou pákistánských premiérů. Po chaotickém stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 Biden Pákistán popudil, když ho označil za „jeden z nejnebezpečnějších národů na světě“.
Trump však otřásl americkou diplomacií, narušil stávající přátelství a do prezidentského kruhu přivedl i nepřátele – pokud ovšem mají co nabídnout. Pákistán se doposud ukázal jako mistr v tom, jak reagovat. Jeho lídři jsou pravidelnými hosty v Bílém domě a vyhnuli se ostré kritice, kterou Trump obvykle adresuje jiným hlavám států. Pákistánská armáda navíc očekává novou dodávku amerických raket Raytheon.
Diplomaté země si rovněž vyjednali nižší cla, než jaká byla uvalena na sousední a rivalskou Indii. Tohoto úspěchu se Pákistánu podle všeho podařilo dosáhnout slibem přednostního přístupu ke kritickým vzácným zeminám mimo kontrolu Číny a pečlivou lichotkou vůči Trumpovi. Pákistánská diplomatická hra vyvolává doma nadšení a zároveň dráždí Indii. Ta zůstala v chladu a byla zasažena vysokými cly za pokračující nákupy levné ruské ropy.
Klíčovou postavou v oteplování vztahů je podle analytiků polní maršál Asim Munir, šéf mocné pákistánské armády. Ta už dlouho hraje nepřiměřeně velkou roli v často bouřlivé politice země. Munir, syn učitele a bývalý šéf špionážní agentury Inter-Services Intelligence (ISI), je známý jako muž, který si pečlivě kontroluje svou veřejnou image.
Do centra pozornosti se dostal letos v květnu, kdy Pákistán vedl čtyřdenní konflikt s Indií. Během něhož zahynuly desítky vojáků i civilistů a vzrostly mezinárodní obavy z přerůstání v plnohodnotnou válku mezi jadernými sousedy. Trump se rychle zapojil a vyzval obě strany k zastavení bojů. Když se tak stalo, nárokoval si zásluhy. Toto tvrzení Pákistán veřejně a rychle podpořil a později Trumpa nominoval na Nobelovu cenu za mír – jako první země v jeho druhém funkčním období.
Indie mezitím zuřivě popírala, že by americký prezident hrál jakoukoli roli v zastavení palby. Trvala na tom, že jde o záležitost pouze mezi ní a Pákistánem. Pákistán nadále trvá na tom, že během květnového konfliktu sestřelil sedm indických stíhaček, což je číslo, které Trump opakovaně veřejně zmínil. Indie nikdy toto číslo nepotvrdila a původně jakékoli sestřelení svých letounů vehementně popírala.
O několik dní později odcestoval Munir do Washingtonu. Při obědě se setkal s Trumpem. Byla to první návštěva šéfa pákistánské armády u amerického prezidenta v Bílém domě bez doprovodu pákistánských civilních představitelů. Politický a strategický analytik Shuja Nawaz pro CNN uvedl, že Trump „má rád vítěze.“ Řekl, že „vždy říkal, že... nemá rád poražené. A tak zjevně v polním maršálovi Asimu Munirovi viděl vítěze, který je ochoten rychle se rozhodovat… museli být na stejné vlně, když s ním Trump mluvil o příměří.“
Na pondělním summitu o Gaze bylo plně viditelné americké uznání úzkých vazeb Pákistánu na Záliv a islámský svět. Michael Kugelman, senior fellow v Asia Pacific Foundation, uvedl, že „současná globální situace Pákistánu prospívá“ díky jeho „geografické blízkosti k tomuto regionu a úzkému partnerství“ s mnoha klíčovými hráči. Kugelman poukázal také na „poměrně hladké vztahy“ Islamabádu s Íránem. Pro Trumpovu administrativu je tak Pákistán zemí, která by mohla hrát roli v předávání zpráv z Washingtonu do Teheránu.
Největší kartou, kterou Pákistán hraje, je ale podle analytiků přístup ke vzácným zeminám nekontrolovaným Čínou. Ty jsou klíčové pro napájení všeho od iPhonů přes přístroje MRI až po nejpokročilejší stíhačky a vojenskou techniku. Čína drží téměř monopol na globální dodávky těchto 17 typů minerálů, přičemž dominuje zejména jejich zpracování a rafinaci. To je výhoda, kterou je Peking stále ochotnější využít ve svém sporu s USA ohledně cel a technologických a ekonomických otázek.
Pákistán, který má podle své vlády nevyužité minerální bohatství v hodnotě 8 bilionů dolarů, se agresivně prezentuje jako centrum kritických minerálů, čímž zaujal Trumpovu pozornost. Během zářijového setkání v Oválné pracovně ukázala fotografie zveřejněná Bílým domem generála Munira, jak Trumpovi hrdě předává dřevěnou krabičku se vzorky pákistánských minerálů.
Téhož měsíce oznámila firma US Strategic Metals ze Missouri, že obdržela první zásilku „obohacených vzácných zemin a kritických minerálů“ z Pákistánu v rámci půlmiliardového „rámce partnerství“. Většina vzácných zemin Pákistánu se pravděpodobně nachází v provincii Balúčistán. Ta je léta zmítána separatistickým povstáním, které usiluje o větší politickou autonomii a ekonomický rozvoj tohoto strategicky významného a na nerostné suroviny bohatého regionu. V srpnu USA oficiálně označily Balúčistánskou osvobozeneckou armádu (BLA), jednu z hlavních separatistických skupin, za teroristickou organizaci. Následující měsíc USA oznámily, že schválily prodej raket Raytheon Advance Medium Range Air-to-Air Missiles (AMRAAM) Pákistánu.
Zapojení Munira do prohlubování vztahů s USA u některých oživilo obavy ohledně vlivu armády na politickou scénu Pákistánu. Strana pákistánského „partnerství“ podepsaného s americkou firmou je Frontier Works Organization, společnost řízená armádou. To zajišťuje, že v případě úspěchu partnerství armáda získá část zisků a vlivu. Husain Haqqani, bývalý pákistánský velvyslanec v USA, uvedl, že vztahy budou vždy záviset na Trumpovi. „Trumpovo prezidentství je nekonvenční,“ řekl Haqqani. „Nyní má Pákistán rád, protože Pákistán má rád jeho a zasypal ho chválou, včetně nominace na Nobelovu cenu za mír.“
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.