Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Poté předal slovo civilnímu lídrovi, premiéru Shehbazi Sharifovi, který před kamerami rovněž ocenil Trumpovo úsilí. Sharif tentýž den oznámil svůj úmysl nominovat Trumpa na Nobelovu cenu za mír – již podruhé. Takové scény by přitom ještě před rokem byly naprosto nemyslitelné.
Washington si dlouho udržoval od Pákistánu odstup, zejména kvůli chronické politické nestabilitě v zemi a údajným vazbám na teroristické skupiny. Situaci nezlepšoval ani fakt, že je Pákistán jedním z nejbližších spojenců Číny. Předchozí americký prezident Joe Biden během svého funkčního období nepromluvil ani s jedním ze dvou pákistánských premiérů. Po chaotickém stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 Biden Pákistán popudil, když ho označil za „jeden z nejnebezpečnějších národů na světě“.
Trump však otřásl americkou diplomacií, narušil stávající přátelství a do prezidentského kruhu přivedl i nepřátele – pokud ovšem mají co nabídnout. Pákistán se doposud ukázal jako mistr v tom, jak reagovat. Jeho lídři jsou pravidelnými hosty v Bílém domě a vyhnuli se ostré kritice, kterou Trump obvykle adresuje jiným hlavám států. Pákistánská armáda navíc očekává novou dodávku amerických raket Raytheon.
Diplomaté země si rovněž vyjednali nižší cla, než jaká byla uvalena na sousední a rivalskou Indii. Tohoto úspěchu se Pákistánu podle všeho podařilo dosáhnout slibem přednostního přístupu ke kritickým vzácným zeminám mimo kontrolu Číny a pečlivou lichotkou vůči Trumpovi. Pákistánská diplomatická hra vyvolává doma nadšení a zároveň dráždí Indii. Ta zůstala v chladu a byla zasažena vysokými cly za pokračující nákupy levné ruské ropy.
Klíčovou postavou v oteplování vztahů je podle analytiků polní maršál Asim Munir, šéf mocné pákistánské armády. Ta už dlouho hraje nepřiměřeně velkou roli v často bouřlivé politice země. Munir, syn učitele a bývalý šéf špionážní agentury Inter-Services Intelligence (ISI), je známý jako muž, který si pečlivě kontroluje svou veřejnou image.
Do centra pozornosti se dostal letos v květnu, kdy Pákistán vedl čtyřdenní konflikt s Indií. Během něhož zahynuly desítky vojáků i civilistů a vzrostly mezinárodní obavy z přerůstání v plnohodnotnou válku mezi jadernými sousedy. Trump se rychle zapojil a vyzval obě strany k zastavení bojů. Když se tak stalo, nárokoval si zásluhy. Toto tvrzení Pákistán veřejně a rychle podpořil a později Trumpa nominoval na Nobelovu cenu za mír – jako první země v jeho druhém funkčním období.
Indie mezitím zuřivě popírala, že by americký prezident hrál jakoukoli roli v zastavení palby. Trvala na tom, že jde o záležitost pouze mezi ní a Pákistánem. Pákistán nadále trvá na tom, že během květnového konfliktu sestřelil sedm indických stíhaček, což je číslo, které Trump opakovaně veřejně zmínil. Indie nikdy toto číslo nepotvrdila a původně jakékoli sestřelení svých letounů vehementně popírala.
O několik dní později odcestoval Munir do Washingtonu. Při obědě se setkal s Trumpem. Byla to první návštěva šéfa pákistánské armády u amerického prezidenta v Bílém domě bez doprovodu pákistánských civilních představitelů. Politický a strategický analytik Shuja Nawaz pro CNN uvedl, že Trump „má rád vítěze.“ Řekl, že „vždy říkal, že... nemá rád poražené. A tak zjevně v polním maršálovi Asimu Munirovi viděl vítěze, který je ochoten rychle se rozhodovat… museli být na stejné vlně, když s ním Trump mluvil o příměří.“
Na pondělním summitu o Gaze bylo plně viditelné americké uznání úzkých vazeb Pákistánu na Záliv a islámský svět. Michael Kugelman, senior fellow v Asia Pacific Foundation, uvedl, že „současná globální situace Pákistánu prospívá“ díky jeho „geografické blízkosti k tomuto regionu a úzkému partnerství“ s mnoha klíčovými hráči. Kugelman poukázal také na „poměrně hladké vztahy“ Islamabádu s Íránem. Pro Trumpovu administrativu je tak Pákistán zemí, která by mohla hrát roli v předávání zpráv z Washingtonu do Teheránu.
Největší kartou, kterou Pákistán hraje, je ale podle analytiků přístup ke vzácným zeminám nekontrolovaným Čínou. Ty jsou klíčové pro napájení všeho od iPhonů přes přístroje MRI až po nejpokročilejší stíhačky a vojenskou techniku. Čína drží téměř monopol na globální dodávky těchto 17 typů minerálů, přičemž dominuje zejména jejich zpracování a rafinaci. To je výhoda, kterou je Peking stále ochotnější využít ve svém sporu s USA ohledně cel a technologických a ekonomických otázek.
Pákistán, který má podle své vlády nevyužité minerální bohatství v hodnotě 8 bilionů dolarů, se agresivně prezentuje jako centrum kritických minerálů, čímž zaujal Trumpovu pozornost. Během zářijového setkání v Oválné pracovně ukázala fotografie zveřejněná Bílým domem generála Munira, jak Trumpovi hrdě předává dřevěnou krabičku se vzorky pákistánských minerálů.
Téhož měsíce oznámila firma US Strategic Metals ze Missouri, že obdržela první zásilku „obohacených vzácných zemin a kritických minerálů“ z Pákistánu v rámci půlmiliardového „rámce partnerství“. Většina vzácných zemin Pákistánu se pravděpodobně nachází v provincii Balúčistán. Ta je léta zmítána separatistickým povstáním, které usiluje o větší politickou autonomii a ekonomický rozvoj tohoto strategicky významného a na nerostné suroviny bohatého regionu. V srpnu USA oficiálně označily Balúčistánskou osvobozeneckou armádu (BLA), jednu z hlavních separatistických skupin, za teroristickou organizaci. Následující měsíc USA oznámily, že schválily prodej raket Raytheon Advance Medium Range Air-to-Air Missiles (AMRAAM) Pákistánu.
Zapojení Munira do prohlubování vztahů s USA u některých oživilo obavy ohledně vlivu armády na politickou scénu Pákistánu. Strana pákistánského „partnerství“ podepsaného s americkou firmou je Frontier Works Organization, společnost řízená armádou. To zajišťuje, že v případě úspěchu partnerství armáda získá část zisků a vlivu. Husain Haqqani, bývalý pákistánský velvyslanec v USA, uvedl, že vztahy budou vždy záviset na Trumpovi. „Trumpovo prezidentství je nekonvenční,“ řekl Haqqani. „Nyní má Pákistán rád, protože Pákistán má rád jeho a zasypal ho chválou, včetně nominace na Nobelovu cenu za mír.“
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.