Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Poté předal slovo civilnímu lídrovi, premiéru Shehbazi Sharifovi, který před kamerami rovněž ocenil Trumpovo úsilí. Sharif tentýž den oznámil svůj úmysl nominovat Trumpa na Nobelovu cenu za mír – již podruhé. Takové scény by přitom ještě před rokem byly naprosto nemyslitelné.
Washington si dlouho udržoval od Pákistánu odstup, zejména kvůli chronické politické nestabilitě v zemi a údajným vazbám na teroristické skupiny. Situaci nezlepšoval ani fakt, že je Pákistán jedním z nejbližších spojenců Číny. Předchozí americký prezident Joe Biden během svého funkčního období nepromluvil ani s jedním ze dvou pákistánských premiérů. Po chaotickém stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 Biden Pákistán popudil, když ho označil za „jeden z nejnebezpečnějších národů na světě“.
Trump však otřásl americkou diplomacií, narušil stávající přátelství a do prezidentského kruhu přivedl i nepřátele – pokud ovšem mají co nabídnout. Pákistán se doposud ukázal jako mistr v tom, jak reagovat. Jeho lídři jsou pravidelnými hosty v Bílém domě a vyhnuli se ostré kritice, kterou Trump obvykle adresuje jiným hlavám států. Pákistánská armáda navíc očekává novou dodávku amerických raket Raytheon.
Diplomaté země si rovněž vyjednali nižší cla, než jaká byla uvalena na sousední a rivalskou Indii. Tohoto úspěchu se Pákistánu podle všeho podařilo dosáhnout slibem přednostního přístupu ke kritickým vzácným zeminám mimo kontrolu Číny a pečlivou lichotkou vůči Trumpovi. Pákistánská diplomatická hra vyvolává doma nadšení a zároveň dráždí Indii. Ta zůstala v chladu a byla zasažena vysokými cly za pokračující nákupy levné ruské ropy.
Klíčovou postavou v oteplování vztahů je podle analytiků polní maršál Asim Munir, šéf mocné pákistánské armády. Ta už dlouho hraje nepřiměřeně velkou roli v často bouřlivé politice země. Munir, syn učitele a bývalý šéf špionážní agentury Inter-Services Intelligence (ISI), je známý jako muž, který si pečlivě kontroluje svou veřejnou image.
Do centra pozornosti se dostal letos v květnu, kdy Pákistán vedl čtyřdenní konflikt s Indií. Během něhož zahynuly desítky vojáků i civilistů a vzrostly mezinárodní obavy z přerůstání v plnohodnotnou válku mezi jadernými sousedy. Trump se rychle zapojil a vyzval obě strany k zastavení bojů. Když se tak stalo, nárokoval si zásluhy. Toto tvrzení Pákistán veřejně a rychle podpořil a později Trumpa nominoval na Nobelovu cenu za mír – jako první země v jeho druhém funkčním období.
Indie mezitím zuřivě popírala, že by americký prezident hrál jakoukoli roli v zastavení palby. Trvala na tom, že jde o záležitost pouze mezi ní a Pákistánem. Pákistán nadále trvá na tom, že během květnového konfliktu sestřelil sedm indických stíhaček, což je číslo, které Trump opakovaně veřejně zmínil. Indie nikdy toto číslo nepotvrdila a původně jakékoli sestřelení svých letounů vehementně popírala.
O několik dní později odcestoval Munir do Washingtonu. Při obědě se setkal s Trumpem. Byla to první návštěva šéfa pákistánské armády u amerického prezidenta v Bílém domě bez doprovodu pákistánských civilních představitelů. Politický a strategický analytik Shuja Nawaz pro CNN uvedl, že Trump „má rád vítěze.“ Řekl, že „vždy říkal, že... nemá rád poražené. A tak zjevně v polním maršálovi Asimu Munirovi viděl vítěze, který je ochoten rychle se rozhodovat… museli být na stejné vlně, když s ním Trump mluvil o příměří.“
Na pondělním summitu o Gaze bylo plně viditelné americké uznání úzkých vazeb Pákistánu na Záliv a islámský svět. Michael Kugelman, senior fellow v Asia Pacific Foundation, uvedl, že „současná globální situace Pákistánu prospívá“ díky jeho „geografické blízkosti k tomuto regionu a úzkému partnerství“ s mnoha klíčovými hráči. Kugelman poukázal také na „poměrně hladké vztahy“ Islamabádu s Íránem. Pro Trumpovu administrativu je tak Pákistán zemí, která by mohla hrát roli v předávání zpráv z Washingtonu do Teheránu.
Největší kartou, kterou Pákistán hraje, je ale podle analytiků přístup ke vzácným zeminám nekontrolovaným Čínou. Ty jsou klíčové pro napájení všeho od iPhonů přes přístroje MRI až po nejpokročilejší stíhačky a vojenskou techniku. Čína drží téměř monopol na globální dodávky těchto 17 typů minerálů, přičemž dominuje zejména jejich zpracování a rafinaci. To je výhoda, kterou je Peking stále ochotnější využít ve svém sporu s USA ohledně cel a technologických a ekonomických otázek.
Pákistán, který má podle své vlády nevyužité minerální bohatství v hodnotě 8 bilionů dolarů, se agresivně prezentuje jako centrum kritických minerálů, čímž zaujal Trumpovu pozornost. Během zářijového setkání v Oválné pracovně ukázala fotografie zveřejněná Bílým domem generála Munira, jak Trumpovi hrdě předává dřevěnou krabičku se vzorky pákistánských minerálů.
Téhož měsíce oznámila firma US Strategic Metals ze Missouri, že obdržela první zásilku „obohacených vzácných zemin a kritických minerálů“ z Pákistánu v rámci půlmiliardového „rámce partnerství“. Většina vzácných zemin Pákistánu se pravděpodobně nachází v provincii Balúčistán. Ta je léta zmítána separatistickým povstáním, které usiluje o větší politickou autonomii a ekonomický rozvoj tohoto strategicky významného a na nerostné suroviny bohatého regionu. V srpnu USA oficiálně označily Balúčistánskou osvobozeneckou armádu (BLA), jednu z hlavních separatistických skupin, za teroristickou organizaci. Následující měsíc USA oznámily, že schválily prodej raket Raytheon Advance Medium Range Air-to-Air Missiles (AMRAAM) Pákistánu.
Zapojení Munira do prohlubování vztahů s USA u některých oživilo obavy ohledně vlivu armády na politickou scénu Pákistánu. Strana pákistánského „partnerství“ podepsaného s americkou firmou je Frontier Works Organization, společnost řízená armádou. To zajišťuje, že v případě úspěchu partnerství armáda získá část zisků a vlivu. Husain Haqqani, bývalý pákistánský velvyslanec v USA, uvedl, že vztahy budou vždy záviset na Trumpovi. „Trumpovo prezidentství je nekonvenční,“ řekl Haqqani. „Nyní má Pákistán rád, protože Pákistán má rád jeho a zasypal ho chválou, včetně nominace na Nobelovu cenu za mír.“
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.