Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Výsledky klinické studie, která probíhala v Severní Americe, ukázaly, že test dokázal identifikovat širokou škálu nádorů. Zásadní je, že tři čtvrtiny zjištěných nádorů představovaly ty typy, pro něž v současnosti neexistuje žádný screeningový program. Patří sem například rakovina vaječníků, jater, žaludku, močového měchýře a slinivky břišní.
Navíc více než polovina detekovaných nádorů byla zachycena v časném stadiu. V této fázi je léčba mnohem snazší a existuje vyšší šance na úplné vyléčení. Test, pojmenovaný Galleri, vyvinula americká farmaceutická společnost Grail. Funguje na principu detekce úlomků rakovinné DNA, které se odtrhly od nádoru a kolují v krvi.
Studie se účastnilo 25 000 dospělých z USA a Kanady. Během jednoho roku byl test pozitivní u téměř jednoho ze sta účastníků. Z těchto pozitivních výsledků byla rakovina následně potvrzena v 62 % případů. Velmi slibné je, že test správně vyloučil rakovinu u více než 99 % osob, které měly negativní výsledek.
Vedoucí výzkumník, Dr. Nima Nabavizadeh, uvedl, že tato data by mohla „fundamentálně změnit“ přístup k onkologickému screeningu. Zdůraznil, že test by mohl pomoci odhalit mnoho typů rakoviny „dříve, kdy je šance na úspěšnou léčbu nebo dokonce vyléčení největší“. Pokud se test Galleri zkombinuje se stávajícími screeningy (prsu, střev a děložního čípku), sedminásobně zvýší celkový počet detekovaných nádorů. Důležité je také to, že test správně určil původ rakoviny v devíti z deseti případů.
Přestože jsou výsledky testu působivé a naznačují jeho potenciální významnou roli v časnější diagnostice rakoviny, vědci, kteří nebyli do výzkumu zapojeni, volají po opatrnosti. Upozorňují, že je potřeba více důkazů, které prokážou, že krevní test skutečně snižuje úmrtnost na rakovinu.
Profesorka Clare Turnbull uvedla, že pro zavedení testu bude nezbytné získat data z randomizovaných studií, kde je měřena právě mortalita. Tyto výsledky ukáží, zda dřívější detekce testem Galleri skutečně přináší benefit v podobě snížení úmrtnosti. Zatímco úvodní výsledky byly zveřejněny, úplné detaily studie ještě nebyly publikovány v recenzovaném odborném časopise.
Velká očekávání jsou vkládána do tříleté studie s 140 000 pacienty britské NHS (Národní zdravotní služba), jejíž výsledky budou zveřejněny příští rok. Sir Harpal Kumar ze společnosti Grail označil data za „velmi přesvědčivá“ a dodal: „Většina lidí umírá na rakovinu, protože ji zjistíme příliš pozdě.“ Cílem je proto „přejít k časnější detekci“. Naser Turabi z Cancer Research UK však varoval, že další výzkum je nezbytný, aby se předešlo „přediagnostikování“ nádorů, které by nemusely způsobit újmu. Britský Národní screeningový výbor pak bude hrát klíčovou roli při rozhodování o případném zavedení testu do praxe.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.