I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Výsledek izraelského tažení by neměl být pro nikoho překvapením. Všichni důvěryhodní experti na boj proti terorismu dlouhodobě varují, že Hamás nelze porazit pouze vojenskými prostředky. Toto hnutí není jen sítí tunelů a bojovníků, ale je to hluboce zakořeněné politické a ideologické hnutí s pevnou oporou v palestinské společnosti.
Jak se ukázalo na příkladech Al-Káidy a Islámského státu, je sice možné zlikvidovat vůdce, zničit infrastrukturu a obsadit území, ale nelze vybombardovat myšlenku. Deklarovaný cíl Izraele, úplné vítězství, byl proto od počátku pouhou iluzí. Přestože byla velitelská struktura Hamásu oslabena, hnutí nadále funguje v lokálních milicích a buňkách.
Izraelská vojenská kampaň sice zpustošila Gazu, zabila desítky tisíc lidí a vyhnala přes milion civilistů, ale základní podmínky vedoucí ke vzniku Hamásu – beznaděj, zbavení práv a bezstátnost – zůstávají nezměněny, a ve skutečnosti se ještě zhoršily.
Podle expertů je třeba připomenout, jak se Hamás vůbec dostal k moci. Na začátku tisíciletí byla Palestinská samospráva (Fatah) spojována s korupcí a nekompetentností. Po letech neúspěšných mírových jednání a rozšiřování izraelských osad ztratili Palestinci víru v její schopnost zajistit základní služby nebo cestu ke státnosti. Hamás tohoto rozčarování využil, když se prezentoval jako disciplinovaná a čistá alternativa, hnutí odporu a sociální spravedlnosti.
Vítězství Hamásu v legislativních volbách v Gaze v roce 2006 bylo spíše protestním hlasem proti stagnaci Fatahu než podporou islámského extremismu. Hamás si po uchopení moci upevnil kontrolu silou, zrušil budoucí volby a vybudoval silně militarizovaný státeček. Masivní zdroje přesměroval na rakety, tunely a armádu namísto blaha populace.
Často je však opomíjeno, jak izraelská politika, zejména pod vedením Benjamina Netanyahua, aktivně přispěla k posílení Hamásu. Netanyahu po léta prosazoval strategii rozdělení, kdy záměrně udržoval Palestince rozdělené mezi Západní břeh a Gazu. Sjednocené palestinské vedení, schopné vyjednat řešení dvou států, by posílilo diplomatickou cestu. Roztříštěné vedení jednání znemožnilo.
V praxi to znamenalo tichou toleranci vlády Hamásu v Gaze a současné podkopávání Palestinské samosprávy na Západním břehu. Tento cynický kalkul vyhovoval krátkodobým politickým cílům, ale dlouhodobě se ukázal jako katastrofální. Netanyahu tak zajistil, že palestinské národní hnutí zůstalo rozdělené a řešení dvou států bylo odloženo na neurčito. Vláda Hamásu se stala pohodlnou záminkou pro nečinnost Izraele.
Tragickou ironií je, že politika navržená ke zmrazení mírového procesu nyní udeřila s katastrofální silou. Útoky Hamásu ze 7. října otřásly bezpečím Izraele, rozpoutaly ničivou válku a odsoudily mír na celou generaci. Pokus Izraele o vojenskou porážku Hamásu devastuje Gazu, ale ideologie hnutí zůstává nedotčena.
Mezi lidmi, které Hamás údajně zastupuje, neexistuje hluboká láska k tomuto hnutí. Naopak, mnozí ho viní z toho, že na jejich rodiny a čtvrti přinesl zkázu. Nicméně, v absenci politické alternativy a věrohodné cestovní mapy k míru narativ Hamásu přetrvává. Extrémismus se živí beznadějí, a té je dnes v Gaze více než dost.
Jediný způsob, jak Hamás skutečně porazit, není silou zbraní, ale silou myšlenek. Hamás prosperuje na tvrzení, že násilí je jedinou cestou k důstojnosti pro bezstátný národ. Nejjistější cestou, jak tento narativ podkopat, je nabídnout Palestincům věrohodnou, mezinárodně podporovanou alternativu směřující k řešení dvou států. To vyžaduje obnovení legitimity palestinských politických institucí, obnovu Gazy pod novou správou a posílení umírněných vůdců. Mezinárodní společenství musí podmínit rekonstrukční pomoc politickými reformami a jasným časovým plánem pro palestinské volby. Izrael si musí uvědomit, že jeho bezpečnost nezajistí trvalé obležení nebo okupace, ale pouze koexistence.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.