I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Výsledek izraelského tažení by neměl být pro nikoho překvapením. Všichni důvěryhodní experti na boj proti terorismu dlouhodobě varují, že Hamás nelze porazit pouze vojenskými prostředky. Toto hnutí není jen sítí tunelů a bojovníků, ale je to hluboce zakořeněné politické a ideologické hnutí s pevnou oporou v palestinské společnosti.
Jak se ukázalo na příkladech Al-Káidy a Islámského státu, je sice možné zlikvidovat vůdce, zničit infrastrukturu a obsadit území, ale nelze vybombardovat myšlenku. Deklarovaný cíl Izraele, úplné vítězství, byl proto od počátku pouhou iluzí. Přestože byla velitelská struktura Hamásu oslabena, hnutí nadále funguje v lokálních milicích a buňkách.
Izraelská vojenská kampaň sice zpustošila Gazu, zabila desítky tisíc lidí a vyhnala přes milion civilistů, ale základní podmínky vedoucí ke vzniku Hamásu – beznaděj, zbavení práv a bezstátnost – zůstávají nezměněny, a ve skutečnosti se ještě zhoršily.
Podle expertů je třeba připomenout, jak se Hamás vůbec dostal k moci. Na začátku tisíciletí byla Palestinská samospráva (Fatah) spojována s korupcí a nekompetentností. Po letech neúspěšných mírových jednání a rozšiřování izraelských osad ztratili Palestinci víru v její schopnost zajistit základní služby nebo cestu ke státnosti. Hamás tohoto rozčarování využil, když se prezentoval jako disciplinovaná a čistá alternativa, hnutí odporu a sociální spravedlnosti.
Vítězství Hamásu v legislativních volbách v Gaze v roce 2006 bylo spíše protestním hlasem proti stagnaci Fatahu než podporou islámského extremismu. Hamás si po uchopení moci upevnil kontrolu silou, zrušil budoucí volby a vybudoval silně militarizovaný státeček. Masivní zdroje přesměroval na rakety, tunely a armádu namísto blaha populace.
Často je však opomíjeno, jak izraelská politika, zejména pod vedením Benjamina Netanyahua, aktivně přispěla k posílení Hamásu. Netanyahu po léta prosazoval strategii rozdělení, kdy záměrně udržoval Palestince rozdělené mezi Západní břeh a Gazu. Sjednocené palestinské vedení, schopné vyjednat řešení dvou států, by posílilo diplomatickou cestu. Roztříštěné vedení jednání znemožnilo.
V praxi to znamenalo tichou toleranci vlády Hamásu v Gaze a současné podkopávání Palestinské samosprávy na Západním břehu. Tento cynický kalkul vyhovoval krátkodobým politickým cílům, ale dlouhodobě se ukázal jako katastrofální. Netanyahu tak zajistil, že palestinské národní hnutí zůstalo rozdělené a řešení dvou států bylo odloženo na neurčito. Vláda Hamásu se stala pohodlnou záminkou pro nečinnost Izraele.
Tragickou ironií je, že politika navržená ke zmrazení mírového procesu nyní udeřila s katastrofální silou. Útoky Hamásu ze 7. října otřásly bezpečím Izraele, rozpoutaly ničivou válku a odsoudily mír na celou generaci. Pokus Izraele o vojenskou porážku Hamásu devastuje Gazu, ale ideologie hnutí zůstává nedotčena.
Mezi lidmi, které Hamás údajně zastupuje, neexistuje hluboká láska k tomuto hnutí. Naopak, mnozí ho viní z toho, že na jejich rodiny a čtvrti přinesl zkázu. Nicméně, v absenci politické alternativy a věrohodné cestovní mapy k míru narativ Hamásu přetrvává. Extrémismus se živí beznadějí, a té je dnes v Gaze více než dost.
Jediný způsob, jak Hamás skutečně porazit, není silou zbraní, ale silou myšlenek. Hamás prosperuje na tvrzení, že násilí je jedinou cestou k důstojnosti pro bezstátný národ. Nejjistější cestou, jak tento narativ podkopat, je nabídnout Palestincům věrohodnou, mezinárodně podporovanou alternativu směřující k řešení dvou států. To vyžaduje obnovení legitimity palestinských politických institucí, obnovu Gazy pod novou správou a posílení umírněných vůdců. Mezinárodní společenství musí podmínit rekonstrukční pomoc politickými reformami a jasným časovým plánem pro palestinské volby. Izrael si musí uvědomit, že jeho bezpečnost nezajistí trvalé obležení nebo okupace, ale pouze koexistence.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.