Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Ačkoliv takový krok není vzhledem k rétorice členů izraelské vlády překvapením, představuje zásadní změnu oficiální politiky, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Gazu, ale i pro Západní břeh Jordánu.
Ministr financí a šéf krajně pravicové strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič po oznámení operace prohlásil, že „z dobytých území neustoupíme, ani kvůli výměně za rukojmí“. Jeho vize Gazy po izraelském zásahu je drastická: úplné zničení oblasti a zlomení morálky palestinské populace natolik, že se sama rozhodne oblast opustit.
Opoziční politik Jair Golan z Demokratické strany kritizoval plán jako pokus o záchranu Netanjahuovy vlády před krachem, nikoliv jako snahu o zajištění bezpečnosti Izraele.
Navzdory opozici je to právě krajní pravice, která má v současnosti rozhodující vliv na izraelskou politiku vůči Gaze. Cíle zahrnují likvidaci Hamásu, posílení pozice premiéra a – v souladu s plány Donalda Trumpa – i přemístění Palestinců do okolních států.
Krajní pravice v Izraeli vidí v aktuální situaci příležitost nejen pro okupaci Gazy, ale i pro dlouhodobý cíl – anexi Západního břehu.
Zatímco v Gaze zuří otevřená válka, na Západním břehu dochází k tichému, ale soustavnému vytlačování Palestinců z jejich území. Podle údajů z konce roku 2023 zde žije přibližně 500 tisíc izraelských osadníků a téměř 3 miliony Palestinců. Mírová dohoda z Osla z roku 1993 rozdělila Západní břeh na tři oblasti (A, B, C), přičemž oblast C – tvořící asi 60 % celého území – měla být postupně předána pod palestinskou správu. To se ale nikdy nestalo.
Naopak – oblast C se stala epicentrem izraelského osidlování a diskriminačních opatření. Palestincům jsou systematicky odmítány stavební povolení, jejich domy jsou demolovány, zatímco pro osadníky jsou nové stavby povolovány. To vedlo k vynucenému vysídlování palestinských komunit.
Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označila stavební politiku v oblasti C za nástroj vyvlastňování Palestinců. Osadníci se navíc dopouštějí násilí vůči palestinským vesnicím – často beztrestně, neboť izraelské úřady podle organizace Yesh Din proti nim nezasahují.
V roce 2023 byl Smotrič pověřen správou civilních záležitostí v oblasti C. O svém cíli – plné izraelské suverenitě – mluví zcela otevřeně. Tento týden oznámil plán výstavby v oblasti E1, která by de facto rozdělila Západní břeh na dvě části a znemožnila vznik palestinského státu.
Smotrič prohlásil, že chce do této oblasti přivést milion izraelských obyvatel. „Takhle zabijete palestinský stát,“ řekl otevřeně.
Zatímco svět sleduje destrukci Gazy, izraelská krajní pravice pokračuje v realizaci svého dlouhodobého cíle – připojení Západního břehu. Kombinace otevřené okupace a tiché anexe může znamenat konec jakékoliv reálné možnosti dvoustátního řešení.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.