Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Ačkoliv takový krok není vzhledem k rétorice členů izraelské vlády překvapením, představuje zásadní změnu oficiální politiky, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Gazu, ale i pro Západní břeh Jordánu.
Ministr financí a šéf krajně pravicové strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič po oznámení operace prohlásil, že „z dobytých území neustoupíme, ani kvůli výměně za rukojmí“. Jeho vize Gazy po izraelském zásahu je drastická: úplné zničení oblasti a zlomení morálky palestinské populace natolik, že se sama rozhodne oblast opustit.
Opoziční politik Jair Golan z Demokratické strany kritizoval plán jako pokus o záchranu Netanjahuovy vlády před krachem, nikoliv jako snahu o zajištění bezpečnosti Izraele.
Navzdory opozici je to právě krajní pravice, která má v současnosti rozhodující vliv na izraelskou politiku vůči Gaze. Cíle zahrnují likvidaci Hamásu, posílení pozice premiéra a – v souladu s plány Donalda Trumpa – i přemístění Palestinců do okolních států.
Krajní pravice v Izraeli vidí v aktuální situaci příležitost nejen pro okupaci Gazy, ale i pro dlouhodobý cíl – anexi Západního břehu.
Zatímco v Gaze zuří otevřená válka, na Západním břehu dochází k tichému, ale soustavnému vytlačování Palestinců z jejich území. Podle údajů z konce roku 2023 zde žije přibližně 500 tisíc izraelských osadníků a téměř 3 miliony Palestinců. Mírová dohoda z Osla z roku 1993 rozdělila Západní břeh na tři oblasti (A, B, C), přičemž oblast C – tvořící asi 60 % celého území – měla být postupně předána pod palestinskou správu. To se ale nikdy nestalo.
Naopak – oblast C se stala epicentrem izraelského osidlování a diskriminačních opatření. Palestincům jsou systematicky odmítány stavební povolení, jejich domy jsou demolovány, zatímco pro osadníky jsou nové stavby povolovány. To vedlo k vynucenému vysídlování palestinských komunit.
Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označila stavební politiku v oblasti C za nástroj vyvlastňování Palestinců. Osadníci se navíc dopouštějí násilí vůči palestinským vesnicím – často beztrestně, neboť izraelské úřady podle organizace Yesh Din proti nim nezasahují.
V roce 2023 byl Smotrič pověřen správou civilních záležitostí v oblasti C. O svém cíli – plné izraelské suverenitě – mluví zcela otevřeně. Tento týden oznámil plán výstavby v oblasti E1, která by de facto rozdělila Západní břeh na dvě části a znemožnila vznik palestinského státu.
Smotrič prohlásil, že chce do této oblasti přivést milion izraelských obyvatel. „Takhle zabijete palestinský stát,“ řekl otevřeně.
Zatímco svět sleduje destrukci Gazy, izraelská krajní pravice pokračuje v realizaci svého dlouhodobého cíle – připojení Západního břehu. Kombinace otevřené okupace a tiché anexe může znamenat konec jakékoliv reálné možnosti dvoustátního řešení.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.