Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Ačkoliv takový krok není vzhledem k rétorice členů izraelské vlády překvapením, představuje zásadní změnu oficiální politiky, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Gazu, ale i pro Západní břeh Jordánu.
Ministr financí a šéf krajně pravicové strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič po oznámení operace prohlásil, že „z dobytých území neustoupíme, ani kvůli výměně za rukojmí“. Jeho vize Gazy po izraelském zásahu je drastická: úplné zničení oblasti a zlomení morálky palestinské populace natolik, že se sama rozhodne oblast opustit.
Opoziční politik Jair Golan z Demokratické strany kritizoval plán jako pokus o záchranu Netanjahuovy vlády před krachem, nikoliv jako snahu o zajištění bezpečnosti Izraele.
Navzdory opozici je to právě krajní pravice, která má v současnosti rozhodující vliv na izraelskou politiku vůči Gaze. Cíle zahrnují likvidaci Hamásu, posílení pozice premiéra a – v souladu s plány Donalda Trumpa – i přemístění Palestinců do okolních států.
Krajní pravice v Izraeli vidí v aktuální situaci příležitost nejen pro okupaci Gazy, ale i pro dlouhodobý cíl – anexi Západního břehu.
Zatímco v Gaze zuří otevřená válka, na Západním břehu dochází k tichému, ale soustavnému vytlačování Palestinců z jejich území. Podle údajů z konce roku 2023 zde žije přibližně 500 tisíc izraelských osadníků a téměř 3 miliony Palestinců. Mírová dohoda z Osla z roku 1993 rozdělila Západní břeh na tři oblasti (A, B, C), přičemž oblast C – tvořící asi 60 % celého území – měla být postupně předána pod palestinskou správu. To se ale nikdy nestalo.
Naopak – oblast C se stala epicentrem izraelského osidlování a diskriminačních opatření. Palestincům jsou systematicky odmítány stavební povolení, jejich domy jsou demolovány, zatímco pro osadníky jsou nové stavby povolovány. To vedlo k vynucenému vysídlování palestinských komunit.
Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označila stavební politiku v oblasti C za nástroj vyvlastňování Palestinců. Osadníci se navíc dopouštějí násilí vůči palestinským vesnicím – často beztrestně, neboť izraelské úřady podle organizace Yesh Din proti nim nezasahují.
V roce 2023 byl Smotrič pověřen správou civilních záležitostí v oblasti C. O svém cíli – plné izraelské suverenitě – mluví zcela otevřeně. Tento týden oznámil plán výstavby v oblasti E1, která by de facto rozdělila Západní břeh na dvě části a znemožnila vznik palestinského státu.
Smotrič prohlásil, že chce do této oblasti přivést milion izraelských obyvatel. „Takhle zabijete palestinský stát,“ řekl otevřeně.
Zatímco svět sleduje destrukci Gazy, izraelská krajní pravice pokračuje v realizaci svého dlouhodobého cíle – připojení Západního břehu. Kombinace otevřené okupace a tiché anexe může znamenat konec jakékoliv reálné možnosti dvoustátního řešení.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.