Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Ačkoliv takový krok není vzhledem k rétorice členů izraelské vlády překvapením, představuje zásadní změnu oficiální politiky, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Gazu, ale i pro Západní břeh Jordánu.
Ministr financí a šéf krajně pravicové strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič po oznámení operace prohlásil, že „z dobytých území neustoupíme, ani kvůli výměně za rukojmí“. Jeho vize Gazy po izraelském zásahu je drastická: úplné zničení oblasti a zlomení morálky palestinské populace natolik, že se sama rozhodne oblast opustit.
Opoziční politik Jair Golan z Demokratické strany kritizoval plán jako pokus o záchranu Netanjahuovy vlády před krachem, nikoliv jako snahu o zajištění bezpečnosti Izraele.
Navzdory opozici je to právě krajní pravice, která má v současnosti rozhodující vliv na izraelskou politiku vůči Gaze. Cíle zahrnují likvidaci Hamásu, posílení pozice premiéra a – v souladu s plány Donalda Trumpa – i přemístění Palestinců do okolních států.
Krajní pravice v Izraeli vidí v aktuální situaci příležitost nejen pro okupaci Gazy, ale i pro dlouhodobý cíl – anexi Západního břehu.
Zatímco v Gaze zuří otevřená válka, na Západním břehu dochází k tichému, ale soustavnému vytlačování Palestinců z jejich území. Podle údajů z konce roku 2023 zde žije přibližně 500 tisíc izraelských osadníků a téměř 3 miliony Palestinců. Mírová dohoda z Osla z roku 1993 rozdělila Západní břeh na tři oblasti (A, B, C), přičemž oblast C – tvořící asi 60 % celého území – měla být postupně předána pod palestinskou správu. To se ale nikdy nestalo.
Naopak – oblast C se stala epicentrem izraelského osidlování a diskriminačních opatření. Palestincům jsou systematicky odmítány stavební povolení, jejich domy jsou demolovány, zatímco pro osadníky jsou nové stavby povolovány. To vedlo k vynucenému vysídlování palestinských komunit.
Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označila stavební politiku v oblasti C za nástroj vyvlastňování Palestinců. Osadníci se navíc dopouštějí násilí vůči palestinským vesnicím – často beztrestně, neboť izraelské úřady podle organizace Yesh Din proti nim nezasahují.
V roce 2023 byl Smotrič pověřen správou civilních záležitostí v oblasti C. O svém cíli – plné izraelské suverenitě – mluví zcela otevřeně. Tento týden oznámil plán výstavby v oblasti E1, která by de facto rozdělila Západní břeh na dvě části a znemožnila vznik palestinského státu.
Smotrič prohlásil, že chce do této oblasti přivést milion izraelských obyvatel. „Takhle zabijete palestinský stát,“ řekl otevřeně.
Zatímco svět sleduje destrukci Gazy, izraelská krajní pravice pokračuje v realizaci svého dlouhodobého cíle – připojení Západního břehu. Kombinace otevřené okupace a tiché anexe může znamenat konec jakékoliv reálné možnosti dvoustátního řešení.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.