Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Ačkoliv takový krok není vzhledem k rétorice členů izraelské vlády překvapením, představuje zásadní změnu oficiální politiky, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Gazu, ale i pro Západní břeh Jordánu.
Ministr financí a šéf krajně pravicové strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič po oznámení operace prohlásil, že „z dobytých území neustoupíme, ani kvůli výměně za rukojmí“. Jeho vize Gazy po izraelském zásahu je drastická: úplné zničení oblasti a zlomení morálky palestinské populace natolik, že se sama rozhodne oblast opustit.
Opoziční politik Jair Golan z Demokratické strany kritizoval plán jako pokus o záchranu Netanjahuovy vlády před krachem, nikoliv jako snahu o zajištění bezpečnosti Izraele.
Navzdory opozici je to právě krajní pravice, která má v současnosti rozhodující vliv na izraelskou politiku vůči Gaze. Cíle zahrnují likvidaci Hamásu, posílení pozice premiéra a – v souladu s plány Donalda Trumpa – i přemístění Palestinců do okolních států.
Krajní pravice v Izraeli vidí v aktuální situaci příležitost nejen pro okupaci Gazy, ale i pro dlouhodobý cíl – anexi Západního břehu.
Zatímco v Gaze zuří otevřená válka, na Západním břehu dochází k tichému, ale soustavnému vytlačování Palestinců z jejich území. Podle údajů z konce roku 2023 zde žije přibližně 500 tisíc izraelských osadníků a téměř 3 miliony Palestinců. Mírová dohoda z Osla z roku 1993 rozdělila Západní břeh na tři oblasti (A, B, C), přičemž oblast C – tvořící asi 60 % celého území – měla být postupně předána pod palestinskou správu. To se ale nikdy nestalo.
Naopak – oblast C se stala epicentrem izraelského osidlování a diskriminačních opatření. Palestincům jsou systematicky odmítány stavební povolení, jejich domy jsou demolovány, zatímco pro osadníky jsou nové stavby povolovány. To vedlo k vynucenému vysídlování palestinských komunit.
Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označila stavební politiku v oblasti C za nástroj vyvlastňování Palestinců. Osadníci se navíc dopouštějí násilí vůči palestinským vesnicím – často beztrestně, neboť izraelské úřady podle organizace Yesh Din proti nim nezasahují.
V roce 2023 byl Smotrič pověřen správou civilních záležitostí v oblasti C. O svém cíli – plné izraelské suverenitě – mluví zcela otevřeně. Tento týden oznámil plán výstavby v oblasti E1, která by de facto rozdělila Západní břeh na dvě části a znemožnila vznik palestinského státu.
Smotrič prohlásil, že chce do této oblasti přivést milion izraelských obyvatel. „Takhle zabijete palestinský stát,“ řekl otevřeně.
Zatímco svět sleduje destrukci Gazy, izraelská krajní pravice pokračuje v realizaci svého dlouhodobého cíle – připojení Západního břehu. Kombinace otevřené okupace a tiché anexe může znamenat konec jakékoliv reálné možnosti dvoustátního řešení.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.