Co se děje v Gaze? Izrael odmítá příměří, pokud se nevrátí všichni rukojmí Hamásu!

Izraelská armáda
Izraelská armáda, foto: Israel Defense Forces
Mariana Nová 21. srpna 2025 09:23
Sdílej:

Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti. 

Izrael zatím návrh příměří přímo neodmítl, ale mluvčí vlády David Mencer řekl, že kabinet nemá zájem o částečné dohody. "Věci se teď změnily. Premiér (Netanjahu) nastínil plán pro budoucnost Gazy," uvedl Mencer pro BBC

Egyptský zdroj obeznámený s průběhem diplomatických jednání v úterý sdělil britské stanici, že mediátoři zatím neobdrželi formální odpověď izraelské strany na poslední návrh. 

Zástupce Netanjahuovy kanceláře nicméně deklaroval, že politika Izraele se nemění. "Izrael požaduje propuštění všech 50 rukojmích v souladu s požadavky nastavenými kabinetem pro ukončení války. Jsme v závěrečné fázi porážky Hamásu a nenecháme mu žádná rukojmí," dodal. 

Hamás by podle aktuálního návrhu propustil zhruba polovinu 50 izraelských rukojmích, z nichž zhruba dvě desítky mají být stále naživu. Rukojmí budou propuštěni ve dvou chvílích během šedesátidenního klidu zbraní. Mezitím se povedou diplomatická jednání o trvalém příměří. 

Zdroj z Hamásu v pondělí večer sdělil, že hnutí souhlasí s návrhem příměří bez jakýchkoliv dalších podmínek. Návrh je podle dostupných informací totožný s tím, který před dvěma měsíci představil americký vyslanec Steve Witkoff. Hamás ho tehdy odmítl. Witkoff navrhoval šedesátidenní klid zbraní, propuštění deseti živých rukojmích a odevzdání 18 těl. Izrael měl na oplátku propustit ze svých věznic palestinské vězně. Diplomat také očekával, že budou probíhat jednání o trvalém příměří.

Izraelská vláda má v tomto týdnu schválit vojenský plán na okupaci města Gaza. Netanjahu oznámil záměr postoupit do oblasti, kde se nachází většina z více než dvou milionů palestinských uprchlíků, po selhání předchozích jednání o příměří. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Otevření Hormuzského průlivu úlevu nepřineslo. Lodě nadále vyčkávají, bojí se proplouvat

Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.

Novinky
Ilustrační foto

Cena ropy se po otevření Hormuzského průlivu mění. Vrátí se ale někdy na úroveň před válkou?

Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.

Novinky
Ilustrační foto

Světové trhy s ropou zaznamenaly po otevření Hormuzského průlivu prudký otřes

Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.

Novinky
Kreml

Rusko ztratilo nejcennější trumf v Evropské unii. Důsledek Orbánovy prohry teprve pocítí

Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.