Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Následky současného blízkovýchodního konfliktu se v globálním měřítku projevují již nyní. Index cen potravin, který FAO každý měsíc sestavuje a který sleduje změny u mezinárodně obchodovaných potravinářských komodit, vykazuje vytrvalý růst. V dubnu se tato hodnota zvýšila již třetí měsíc v řadě, přičemž hlavními tahouny zdražování jsou vysoké náklady na energie a logistické komplikace spojené s válkou v Íránu.
Celý ekonomický otřes se podle odborníků bude rozvíjet postupně v několika na sebe navazujících fázích. Prvotní náraz pocítil energetický sektor, ze kterého se napětí přelévá do oblasti výroby a distribuce průmyslových hnojiv. Následovat bude zdražení osiv, což v konečném důsledku povede k nižším sklizním. Tento řetězec událostí nakonec zasáhne ceny základních zemědělských komodit a vyústí ve vysokou potravinovou inflaci, kterou nejvíce pocítí samotní zákazníci v obchodech.
Největšímu riziku čelí chudší rozvojové země v Asii, Africe a Latinské Americe, kde mají lidé již nyní velké potíže zajistit si dostatek základních potravin. Tyto regiony jsou na fungování blízkovýchodních tras existenčně závislé, jelikož z této oblasti tradičně nakupují dusíkatá hnojiva pro své zemědělství. Jakýkoliv dlouhodobý výpadek dodávek tak může v těchto částech světa bezprostředně ohrozit potravinovou bezpečnost.
Varování mezinárodní organizace přišlo pouhý den poté, co Evropská komise představila svůj dlouho očekávaný akční plán pro oblast hnojiv. Brusel v něm sází především na dlouhodobá řešení, mezi která patří intenzivnější využívání a recyklace hnoje a dalšího zemědělského odpadu. Tento krok má pomoci udržet produkci a stabilizovat situaci na evropském trhu, avšak jeho reálné dopady se projeví až v delším časovém horizontu.
Evropský plán nicméně zcela pominul nejrychlejší administrativní nástroje, které mohly evropským zemědělcům náklady na hnojiva okamžitě snížit. Unijní orgány se rozhodly ponechat beze změny stávající uvalené tarify na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska a nepřistoupily ani k dočasnému pozastavení unijní uhlíkové daně na hranicích. Tato rychlá opatření se ukázala jako politicky příliš citlivá, než aby je unijní špičky schválily.
Vzhledem k vážnosti situace vyzvala Organizace pro výživu a zemědělství vlády po celém světě k nalezení alternativních obchodních tras, které by Hormuzský průliv dokázaly obejít. Státy by se podle doporučení agentury měly vyvarovat zavádění jednostranných exportních omezení a zajistit, aby žádné obchodní restrikce neohrozily humanitární dodávky potravin do nejvíce postižených oblastí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.