Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Mezi demonstranty rezonovaly obavy pramenící z lednových prohlášení Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly Grónsko vlastnit. Návštěvu zvláštního zmocněnce bez oficiálního pozvání vnímali mnozí místní jako projev zásadního nedostatku respektu, zvláště v době, kdy stále probíhají složitá diplomatická jednání o řešení vzniklé krize.
Účastníci akce navíc otevřeně zpochybňovali samotnou nutnost takto rozsáhlého amerického zastoupení na svém území. Zvláštní vyslanec a guvernér Louisiany Jeff Landry, který patří k blízkým Trumpovým spojencům, odletěl zpět do vlasti ve středu večer, aby o výsledcích mise osobně informoval šéfa Bílého domu. Nové diplomatické sídlo vyrostlo přímo v centru Nuuku a svou velikostí výrazně přesahuje původní dřevěnou budovu, kterou diplomaté využívali doposud. Místní lidé tomuto výškovému komplexu o rozloze tři tisíce metrů čtverečních kvůli načasování celé akce přezdívají „Trump Towers“.
Slavnostního otevření budovy se zúčastnil americký velvyslanec v Dánsku Kenneth Howery, který při odhalení pamětní desky vyjádřil naději na hlubší partnerství a zdůraznil globální význam arktického regionu s tím, že Spojené státy budou vždy sousedem Grónska a podpoří ho v jakékoli budoucnosti, kterou si jako spojenec vybere. Samotný ceremoniál doprovázel hudební program, v jehož rámci zazněla americká státní hymna v netradičním provedení na ukulele.
Naopak grónská politická reprezentace se od celé akce distancovala a slavnostní otevření budovy hromadně ignorovala. Pozvání odmítl jak předseda vlády Jens-Frederik Nielsen, tak všichni členové jeho kabinetu, a účast odmítli i grónští poslanci působící v dánském parlamentu s odůvodněním, že v současné napjaté situaci je nutné vysílat jasné politické signály směrem k Washingtonu.
Jeff Landry během své třídenní cesty navštívil obchodní summit, avšak většinu času věnoval soukromým schůzkám s premiérem, současnými i bývalými ministry zahraničí a zástupci byznysu. Tato americká diplomatická ofenzíva nicméně vyvolala u části grónské veřejnosti značné rozpaky a někteří oslovení lídři schůzky s Trumpovým emisarem rovnou odmítli. V rozhovoru pro místní tisk se Landry pokusil získat sympatie prohlášením, že Grónsko by jako nezávislý stát mohlo mít stejně dobrou nebo dokonce lepší ekonomiku než dnes. Když se ho však novináři dotázali, zda bude americký prezident respektovat suverenitu ostrova a jeho nepřekročitelné hranice, odpověděl, že pro Spojené státy existuje pouze jedna linie, a ta má barvu americké trikolóry.
Bílý dům sice podrobnosti o schůzce mezi Trumpem a Landrym nezveřejnil, ale ve svém oficiálním prohlášení vyjádřil optimismus ohledně řešení amerických bezpečnostních zájmů v této oblasti. Mluvčí prezidentské kanceláře dodal, že guvernér odvádí skvělou práci a představuje silný přínos pro vládní tým. Trump dlouhodobě obhajuje potřebu získat toto autonomní dánské území právě kvůli jeho strategické poloze.
O vyřešení celého sporu se v současnosti pokouší speciální pracovní skupina, přičemž Washington požaduje výrazné posílení své vojenské přítomnosti v regionu. Zatímco v období studené války fungovalo na ostrově sedmnáct amerických základen, dnes zde Spojené státy provozují pouze jedinou. Armáda USA již dříve potvrdila, že plánuje investice do modernizace stávající vesmírné základny Pituffik a zvažuje obnovení přítomnosti v dalších lokalitách, jako jsou Narsarsuaq a Kangerlussuaq.
Ačkoli grónský premiér naznačil, že vyjednávací skupina dosahuje určitého pokroku, americká média poukazují na hluboké obavy na grónské straně, které se týkají možného narušení suverenity. Podle uniklých informací totiž Spojené státy požadují, aby jejich vojenské jednotky mohly na ostrově zůstat na dobu neurčitou. Washington chce navíc získat právo vetovat velké zahraniční investice v Grónsku, aby z této strategické oblasti zcela vytěsnil vliv Číny a Ruska.
Celá situace se stane jedním z hlavních témat nadcházejících mezinárodních jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má v plánu setkat se se svými spojenci ze Severoatlantické aliance na summitu ve Švédsku. Očekává se, že bezpečnostní otázky spojené s Arktidou a dalším působením Spojených států v Grónsku budou patřit k nejvíce diskutovaným bodům tohoto diplomatického setkání.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.