Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Mezi demonstranty rezonovaly obavy pramenící z lednových prohlášení Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly Grónsko vlastnit. Návštěvu zvláštního zmocněnce bez oficiálního pozvání vnímali mnozí místní jako projev zásadního nedostatku respektu, zvláště v době, kdy stále probíhají složitá diplomatická jednání o řešení vzniklé krize.
Účastníci akce navíc otevřeně zpochybňovali samotnou nutnost takto rozsáhlého amerického zastoupení na svém území. Zvláštní vyslanec a guvernér Louisiany Jeff Landry, který patří k blízkým Trumpovým spojencům, odletěl zpět do vlasti ve středu večer, aby o výsledcích mise osobně informoval šéfa Bílého domu. Nové diplomatické sídlo vyrostlo přímo v centru Nuuku a svou velikostí výrazně přesahuje původní dřevěnou budovu, kterou diplomaté využívali doposud. Místní lidé tomuto výškovému komplexu o rozloze tři tisíce metrů čtverečních kvůli načasování celé akce přezdívají „Trump Towers“.
Slavnostního otevření budovy se zúčastnil americký velvyslanec v Dánsku Kenneth Howery, který při odhalení pamětní desky vyjádřil naději na hlubší partnerství a zdůraznil globální význam arktického regionu s tím, že Spojené státy budou vždy sousedem Grónska a podpoří ho v jakékoli budoucnosti, kterou si jako spojenec vybere. Samotný ceremoniál doprovázel hudební program, v jehož rámci zazněla americká státní hymna v netradičním provedení na ukulele.
Naopak grónská politická reprezentace se od celé akce distancovala a slavnostní otevření budovy hromadně ignorovala. Pozvání odmítl jak předseda vlády Jens-Frederik Nielsen, tak všichni členové jeho kabinetu, a účast odmítli i grónští poslanci působící v dánském parlamentu s odůvodněním, že v současné napjaté situaci je nutné vysílat jasné politické signály směrem k Washingtonu.
Jeff Landry během své třídenní cesty navštívil obchodní summit, avšak většinu času věnoval soukromým schůzkám s premiérem, současnými i bývalými ministry zahraničí a zástupci byznysu. Tato americká diplomatická ofenzíva nicméně vyvolala u části grónské veřejnosti značné rozpaky a někteří oslovení lídři schůzky s Trumpovým emisarem rovnou odmítli. V rozhovoru pro místní tisk se Landry pokusil získat sympatie prohlášením, že Grónsko by jako nezávislý stát mohlo mít stejně dobrou nebo dokonce lepší ekonomiku než dnes. Když se ho však novináři dotázali, zda bude americký prezident respektovat suverenitu ostrova a jeho nepřekročitelné hranice, odpověděl, že pro Spojené státy existuje pouze jedna linie, a ta má barvu americké trikolóry.
Bílý dům sice podrobnosti o schůzce mezi Trumpem a Landrym nezveřejnil, ale ve svém oficiálním prohlášení vyjádřil optimismus ohledně řešení amerických bezpečnostních zájmů v této oblasti. Mluvčí prezidentské kanceláře dodal, že guvernér odvádí skvělou práci a představuje silný přínos pro vládní tým. Trump dlouhodobě obhajuje potřebu získat toto autonomní dánské území právě kvůli jeho strategické poloze.
O vyřešení celého sporu se v současnosti pokouší speciální pracovní skupina, přičemž Washington požaduje výrazné posílení své vojenské přítomnosti v regionu. Zatímco v období studené války fungovalo na ostrově sedmnáct amerických základen, dnes zde Spojené státy provozují pouze jedinou. Armáda USA již dříve potvrdila, že plánuje investice do modernizace stávající vesmírné základny Pituffik a zvažuje obnovení přítomnosti v dalších lokalitách, jako jsou Narsarsuaq a Kangerlussuaq.
Ačkoli grónský premiér naznačil, že vyjednávací skupina dosahuje určitého pokroku, americká média poukazují na hluboké obavy na grónské straně, které se týkají možného narušení suverenity. Podle uniklých informací totiž Spojené státy požadují, aby jejich vojenské jednotky mohly na ostrově zůstat na dobu neurčitou. Washington chce navíc získat právo vetovat velké zahraniční investice v Grónsku, aby z této strategické oblasti zcela vytěsnil vliv Číny a Ruska.
Celá situace se stane jedním z hlavních témat nadcházejících mezinárodních jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má v plánu setkat se se svými spojenci ze Severoatlantické aliance na summitu ve Švédsku. Očekává se, že bezpečnostní otázky spojené s Arktidou a dalším působením Spojených států v Grónsku budou patřit k nejvíce diskutovaným bodům tohoto diplomatického setkání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.