Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Mezi demonstranty rezonovaly obavy pramenící z lednových prohlášení Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly Grónsko vlastnit. Návštěvu zvláštního zmocněnce bez oficiálního pozvání vnímali mnozí místní jako projev zásadního nedostatku respektu, zvláště v době, kdy stále probíhají složitá diplomatická jednání o řešení vzniklé krize.
Účastníci akce navíc otevřeně zpochybňovali samotnou nutnost takto rozsáhlého amerického zastoupení na svém území. Zvláštní vyslanec a guvernér Louisiany Jeff Landry, který patří k blízkým Trumpovým spojencům, odletěl zpět do vlasti ve středu večer, aby o výsledcích mise osobně informoval šéfa Bílého domu. Nové diplomatické sídlo vyrostlo přímo v centru Nuuku a svou velikostí výrazně přesahuje původní dřevěnou budovu, kterou diplomaté využívali doposud. Místní lidé tomuto výškovému komplexu o rozloze tři tisíce metrů čtverečních kvůli načasování celé akce přezdívají „Trump Towers“.
Slavnostního otevření budovy se zúčastnil americký velvyslanec v Dánsku Kenneth Howery, který při odhalení pamětní desky vyjádřil naději na hlubší partnerství a zdůraznil globální význam arktického regionu s tím, že Spojené státy budou vždy sousedem Grónska a podpoří ho v jakékoli budoucnosti, kterou si jako spojenec vybere. Samotný ceremoniál doprovázel hudební program, v jehož rámci zazněla americká státní hymna v netradičním provedení na ukulele.
Naopak grónská politická reprezentace se od celé akce distancovala a slavnostní otevření budovy hromadně ignorovala. Pozvání odmítl jak předseda vlády Jens-Frederik Nielsen, tak všichni členové jeho kabinetu, a účast odmítli i grónští poslanci působící v dánském parlamentu s odůvodněním, že v současné napjaté situaci je nutné vysílat jasné politické signály směrem k Washingtonu.
Jeff Landry během své třídenní cesty navštívil obchodní summit, avšak většinu času věnoval soukromým schůzkám s premiérem, současnými i bývalými ministry zahraničí a zástupci byznysu. Tato americká diplomatická ofenzíva nicméně vyvolala u části grónské veřejnosti značné rozpaky a někteří oslovení lídři schůzky s Trumpovým emisarem rovnou odmítli. V rozhovoru pro místní tisk se Landry pokusil získat sympatie prohlášením, že Grónsko by jako nezávislý stát mohlo mít stejně dobrou nebo dokonce lepší ekonomiku než dnes. Když se ho však novináři dotázali, zda bude americký prezident respektovat suverenitu ostrova a jeho nepřekročitelné hranice, odpověděl, že pro Spojené státy existuje pouze jedna linie, a ta má barvu americké trikolóry.
Bílý dům sice podrobnosti o schůzce mezi Trumpem a Landrym nezveřejnil, ale ve svém oficiálním prohlášení vyjádřil optimismus ohledně řešení amerických bezpečnostních zájmů v této oblasti. Mluvčí prezidentské kanceláře dodal, že guvernér odvádí skvělou práci a představuje silný přínos pro vládní tým. Trump dlouhodobě obhajuje potřebu získat toto autonomní dánské území právě kvůli jeho strategické poloze.
O vyřešení celého sporu se v současnosti pokouší speciální pracovní skupina, přičemž Washington požaduje výrazné posílení své vojenské přítomnosti v regionu. Zatímco v období studené války fungovalo na ostrově sedmnáct amerických základen, dnes zde Spojené státy provozují pouze jedinou. Armáda USA již dříve potvrdila, že plánuje investice do modernizace stávající vesmírné základny Pituffik a zvažuje obnovení přítomnosti v dalších lokalitách, jako jsou Narsarsuaq a Kangerlussuaq.
Ačkoli grónský premiér naznačil, že vyjednávací skupina dosahuje určitého pokroku, americká média poukazují na hluboké obavy na grónské straně, které se týkají možného narušení suverenity. Podle uniklých informací totiž Spojené státy požadují, aby jejich vojenské jednotky mohly na ostrově zůstat na dobu neurčitou. Washington chce navíc získat právo vetovat velké zahraniční investice v Grónsku, aby z této strategické oblasti zcela vytěsnil vliv Číny a Ruska.
Celá situace se stane jedním z hlavních témat nadcházejících mezinárodních jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má v plánu setkat se se svými spojenci ze Severoatlantické aliance na summitu ve Švédsku. Očekává se, že bezpečnostní otázky spojené s Arktidou a dalším působením Spojených států v Grónsku budou patřit k nejvíce diskutovaným bodům tohoto diplomatického setkání.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.