Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Mezi demonstranty rezonovaly obavy pramenící z lednových prohlášení Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly Grónsko vlastnit. Návštěvu zvláštního zmocněnce bez oficiálního pozvání vnímali mnozí místní jako projev zásadního nedostatku respektu, zvláště v době, kdy stále probíhají složitá diplomatická jednání o řešení vzniklé krize.
Účastníci akce navíc otevřeně zpochybňovali samotnou nutnost takto rozsáhlého amerického zastoupení na svém území. Zvláštní vyslanec a guvernér Louisiany Jeff Landry, který patří k blízkým Trumpovým spojencům, odletěl zpět do vlasti ve středu večer, aby o výsledcích mise osobně informoval šéfa Bílého domu. Nové diplomatické sídlo vyrostlo přímo v centru Nuuku a svou velikostí výrazně přesahuje původní dřevěnou budovu, kterou diplomaté využívali doposud. Místní lidé tomuto výškovému komplexu o rozloze tři tisíce metrů čtverečních kvůli načasování celé akce přezdívají „Trump Towers“.
Slavnostního otevření budovy se zúčastnil americký velvyslanec v Dánsku Kenneth Howery, který při odhalení pamětní desky vyjádřil naději na hlubší partnerství a zdůraznil globální význam arktického regionu s tím, že Spojené státy budou vždy sousedem Grónska a podpoří ho v jakékoli budoucnosti, kterou si jako spojenec vybere. Samotný ceremoniál doprovázel hudební program, v jehož rámci zazněla americká státní hymna v netradičním provedení na ukulele.
Naopak grónská politická reprezentace se od celé akce distancovala a slavnostní otevření budovy hromadně ignorovala. Pozvání odmítl jak předseda vlády Jens-Frederik Nielsen, tak všichni členové jeho kabinetu, a účast odmítli i grónští poslanci působící v dánském parlamentu s odůvodněním, že v současné napjaté situaci je nutné vysílat jasné politické signály směrem k Washingtonu.
Jeff Landry během své třídenní cesty navštívil obchodní summit, avšak většinu času věnoval soukromým schůzkám s premiérem, současnými i bývalými ministry zahraničí a zástupci byznysu. Tato americká diplomatická ofenzíva nicméně vyvolala u části grónské veřejnosti značné rozpaky a někteří oslovení lídři schůzky s Trumpovým emisarem rovnou odmítli. V rozhovoru pro místní tisk se Landry pokusil získat sympatie prohlášením, že Grónsko by jako nezávislý stát mohlo mít stejně dobrou nebo dokonce lepší ekonomiku než dnes. Když se ho však novináři dotázali, zda bude americký prezident respektovat suverenitu ostrova a jeho nepřekročitelné hranice, odpověděl, že pro Spojené státy existuje pouze jedna linie, a ta má barvu americké trikolóry.
Bílý dům sice podrobnosti o schůzce mezi Trumpem a Landrym nezveřejnil, ale ve svém oficiálním prohlášení vyjádřil optimismus ohledně řešení amerických bezpečnostních zájmů v této oblasti. Mluvčí prezidentské kanceláře dodal, že guvernér odvádí skvělou práci a představuje silný přínos pro vládní tým. Trump dlouhodobě obhajuje potřebu získat toto autonomní dánské území právě kvůli jeho strategické poloze.
O vyřešení celého sporu se v současnosti pokouší speciální pracovní skupina, přičemž Washington požaduje výrazné posílení své vojenské přítomnosti v regionu. Zatímco v období studené války fungovalo na ostrově sedmnáct amerických základen, dnes zde Spojené státy provozují pouze jedinou. Armáda USA již dříve potvrdila, že plánuje investice do modernizace stávající vesmírné základny Pituffik a zvažuje obnovení přítomnosti v dalších lokalitách, jako jsou Narsarsuaq a Kangerlussuaq.
Ačkoli grónský premiér naznačil, že vyjednávací skupina dosahuje určitého pokroku, americká média poukazují na hluboké obavy na grónské straně, které se týkají možného narušení suverenity. Podle uniklých informací totiž Spojené státy požadují, aby jejich vojenské jednotky mohly na ostrově zůstat na dobu neurčitou. Washington chce navíc získat právo vetovat velké zahraniční investice v Grónsku, aby z této strategické oblasti zcela vytěsnil vliv Číny a Ruska.
Celá situace se stane jedním z hlavních témat nadcházejících mezinárodních jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má v plánu setkat se se svými spojenci ze Severoatlantické aliance na summitu ve Švédsku. Očekává se, že bezpečnostní otázky spojené s Arktidou a dalším působením Spojených států v Grónsku budou patřit k nejvíce diskutovaným bodům tohoto diplomatického setkání.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.