Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Tato diplomatická roztržka přichází v době, kdy Kuba čelí kritickému nedostatku pohonných hmot a masivním výpadkům elektřiny, které dosahují až dvaceti hodin denně. Současné potíže jsou přímým důsledkem téměř úplné palivové blokády ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům se netají záměrem svrhnout tamní komunistický režim a striktně požaduje politické i hospodářské reformy. Ty by měly podle dosavadních náznaků přinést otevření tamního trhu pro zahraniční investice a zároveň ukončení činnosti ruských či čínských zpravodajských služeb na ostrově.
Podle britské stanice BBC má tato složitá situace drtivý dopad na každodenní život obyvatel Havany. Lidé žijící ve výškových budovách často kvůli nefunkčním výtahům a chybějící energii nemohou vůbec opustit své domovy. Výpadky proudu navíc paralyzují dodávky vody, kterou tak sousedé musí imobilním občanům nosit do vyšších pater ručně a potmě. Mnoho starých lidí s vážnými zdravotními problémy, například s kardiostimulátory, se kvůli tomu ocitá v úplné izolaci. Kvůli rozsáhlému informačnímu blackoutu navíc velká část Kubánců o novém americkém obvinění vůči svému bývalému vůdci zpočátku neměla žádné zprávy.
Akutní bytovou krizi v hlavním městě se kubánský stát pokouší řešit alternativními projekty, mezi které patří přestavba vyřazených lodních kontejnerů na dvoupokojové byty v havanské čtvrti Barrio Toledo. Ačkoli kritici této metody varují před nesnesitelným horkem, které uvnitř kovových konstrukcí během letních měsíců nastane, vedení stavby považuje toto řešení za moderní a dobře větrané. Dělníci zapojení do těchto stavebních projektů vyjadřují plnou loajalitu režimu a plánují se zúčastnit masových vládních demonstrací na podporu Raúla Castra, přičemž americká obvinění označují za lživá.
Mezi obyvateli i v médiích zároveň stoupají obavy z možné americké vojenské intervence, což posiluje přítomnost amerických stíhaček a bezpilotních letounů, které byly zaznamenány v těsné blízkosti ostrova. Kubánští stoupenci režimu v této souvislosti připomínají lednové události ve Venezuele, kde byl prezident Nicolás Maduro nuceně sesazen americkými jednotkami. Část kubánské veřejnosti však dává najevo odhodlání případné invazi čelit, neboť země podle jejich slov disponuje dostatkem odvahy a historických zkušeností s dlouhodobým odporem vůči Spojeným státům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.