Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Putin přijme amerického speciálního vyslance Witkoffa před odjezdem na státní návštěvu Indie, kterou má absolvovat ve čtvrtek 4. a pátek 5. prosince. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov.
Moskva v neděli odsoudila ukrajinskou námořní operaci, při které došlo k poškození tankerů a přístavní infrastruktury v Novorossijsku v Černém moři. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová událost označila za teroristický útok. Zmínila protest Kazachstánu a také turecké výhrady.
"Chceme vypíchnout, že zařízení civilní energetické infrastruktury, která se stala terčem útoku, hrají důležitou roli v zajišťování globální energetické bezpečnosti a nikdy nebyla předmětem mezinárodních restrikcí," podotkla Zacharovová.
Záběry ověřené britskou stanicí BBC, která o úspěšné ukrajinské operaci informovala, ukazují námořní drony, jak se velkou rychlostí blíží k oběma lodím. Následuje výbuch, po kterém se z místa exploze vznáší černý kouř do vzduchu.
Cílem útoku se staly tankery pod jmény Kairos a Virat. Lodě se po mořích pohybovaly pod vlajkou africké Gambie. Podle BBC má jít o plavidla, která jsou součástí ruské stínové flotily, jejímž prostřednictvím Moskva obchází sankce uvalené po začátku války na Ukrajině. Flotilu tvoří převážně starší lodě s podivným vlastnictvím.
Velké konsorcium pro přepravu ropy The Caspian Pipeline Consortium po události oznámilo, že pozastavuje nakládku ropy v ruském černomořském přístavu Novorossijsk. Podle společnosti, kterou spoluvlastní Rusko, Kazachstán a některé západní firmy, došlo ke značnému poškození kotviště.
Kazašský ministr zahraničí Aibek Smadiyarov odsoudil útok, protože jeho země si zakládá na stabilních a nepřerušených dodávkách energií. Incident podle slov ministra poškodil vztahy s Ukrajinou. Smadiyarov vyzval Kyjev, aby přijal opatření a zabránil opakování podobných útoků.
Válka na Ukrajině trvá přes tři a půl roku. Plnohodnotná ruská invaze do sousední země vypukla 24. února 2022. Americký prezident Donald Trump sice po svém letošním návratu do úřadu zesílil snahy o diplomatické řešení konfliktu, ale zatím víceméně neúspěšně.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.