Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Putin přijme amerického speciálního vyslance Witkoffa před odjezdem na státní návštěvu Indie, kterou má absolvovat ve čtvrtek 4. a pátek 5. prosince. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov.
Moskva v neděli odsoudila ukrajinskou námořní operaci, při které došlo k poškození tankerů a přístavní infrastruktury v Novorossijsku v Černém moři. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová událost označila za teroristický útok. Zmínila protest Kazachstánu a také turecké výhrady.
"Chceme vypíchnout, že zařízení civilní energetické infrastruktury, která se stala terčem útoku, hrají důležitou roli v zajišťování globální energetické bezpečnosti a nikdy nebyla předmětem mezinárodních restrikcí," podotkla Zacharovová.
Záběry ověřené britskou stanicí BBC, která o úspěšné ukrajinské operaci informovala, ukazují námořní drony, jak se velkou rychlostí blíží k oběma lodím. Následuje výbuch, po kterém se z místa exploze vznáší černý kouř do vzduchu.
Cílem útoku se staly tankery pod jmény Kairos a Virat. Lodě se po mořích pohybovaly pod vlajkou africké Gambie. Podle BBC má jít o plavidla, která jsou součástí ruské stínové flotily, jejímž prostřednictvím Moskva obchází sankce uvalené po začátku války na Ukrajině. Flotilu tvoří převážně starší lodě s podivným vlastnictvím.
Velké konsorcium pro přepravu ropy The Caspian Pipeline Consortium po události oznámilo, že pozastavuje nakládku ropy v ruském černomořském přístavu Novorossijsk. Podle společnosti, kterou spoluvlastní Rusko, Kazachstán a některé západní firmy, došlo ke značnému poškození kotviště.
Kazašský ministr zahraničí Aibek Smadiyarov odsoudil útok, protože jeho země si zakládá na stabilních a nepřerušených dodávkách energií. Incident podle slov ministra poškodil vztahy s Ukrajinou. Smadiyarov vyzval Kyjev, aby přijal opatření a zabránil opakování podobných útoků.
Válka na Ukrajině trvá přes tři a půl roku. Plnohodnotná ruská invaze do sousední země vypukla 24. února 2022. Americký prezident Donald Trump sice po svém letošním návratu do úřadu zesílil snahy o diplomatické řešení konfliktu, ale zatím víceméně neúspěšně.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.