Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Zelenskyj dal jasně najevo, že Rusko se snaží Ameriku oklamat, a Ukrajina to nedopustí. Kromě otázek týkajících se nezákonně okupovaných území má Kyjev i další požadavky. Ukrajina trvá na tom, aby Rusko zaplatilo za statisíce miliard dolarů škod, které způsobilo. Dále požaduje vrácení téměř 20 000 unesených dětí a propuštění všech válečných zajatců.
V Kyjevě vládne skepse ohledně výsledku summitu. Alexander Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, podle webu Politico prohlásil, že od summitu nečeká žádný průlom. Podle něj se Putin nevzdal svého konečného cíle zničit Ukrajinu a jakékoli příměří, na které by přistoupil, by sloužilo jen k přípravě na budoucí útok. Merežko dodal, že pro Trumpa je summit spíše mediální show, ale pro Putina má velký význam, protože ho ukazuje jako lídra velmoci, a ne jako mezinárodního vyvrhele.
Prezident Zelenskyj vzkázal prostřednictvím telegramu, že válka musí být ukončena Ruskem. Jakékoli rozhodnutí, které by bylo učiněno bez účasti Ukrajiny, by bylo proti míru. Mezi klíčové zájmy Ukrajiny, které je nutné bránit, patří především trvalé příměří, které by předcházelo jakýmkoli jednáním o územních ústupcích. Trump se ovšem nechal slyšet, že mírové řešení si vyžádá „nějakou výměnu území“, což by mohlo znamenat, že Ukrajina by se měla vzdát Donbasu.
Ukrajina však trvá na tom, že neudělá žádné ústupky ohledně svých hranic. Ty jsou zaručeny mezinárodním právem i ústavou. Zelenskyj podotkl, že ústup z Donbasu by vedl k další válce, jelikož by se z něj stalo „předmostí“ pro budoucí ruskou ofenzivu. Záměrem Putina podle něj není jen obsazení ukrajinského území, ale likvidace svrchovaného ukrajinského státu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte naznačil, že by konečným kompromisem mohlo být, že některá území by byla de facto pod ruskou okupací, ale de jure by stále patřila Ukrajině. To se však setkalo s velkou kritikou. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil takové podmínky za „nechutné“, protože by miliony lidí uvrhly do „černé díry útlaku, mučení, znásilňování a ničení národní identity“.
Taková rozhodnutí by mohla být pro Zelenského administrativu politicky velmi nebezpečná. Jakákoli změna hranic by totiž vyžadovala schválení ústavou a rozzuřila by ukrajinskou populaci, která přinesla obrovské oběti pro obranu země. To by mohlo vést k tomu, že statisíce lidí, kteří žijí na územích, jež by připadly Rusku, by musely odejít. Ukrajina má navíc v Doněcku stále silnou obranu a jeho předání Rusku by oslabilo její schopnost bránit se budoucím útokům.
Ukrajina také trvá na tom, že Moskva musí zaplatit za veškeré škody způsobené válkou, jejichž odhad se pohybuje mezi 500 miliardami až 1 bilionem dolarů. Ukrajina má v tomto směru určitou páku, protože velká část ruských aktiv, včetně téměř 200 miliard eur v Belgii, je zmrazena. Ukrajina chce tyto prostředky využít k obnově země a Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento požadavek na konferenci o obnově Ukrajiny, s tím, že dokud Rusko nezaplatí, nesmí mít přístup ke svým zmrazeným aktivům.
Co se týče bezpečnostních záruk, Ukrajina považuje za jedinou dlouhodobou ochranu před dalším ruským útokem členství v NATO a EU. Trump však vyloučil členství Ukrajiny v NATO a Moskva požaduje, aby aliance Kyjev do svých řad nikdy nepřijala. Zelenskyj si navíc stěžuje, že vstupu do EU brání některé členské státy, které mají obavy z ekonomických dopadů přijetí velké, relativně chudé země s obrovským zemědělským sektorem. Ukrajina navíc odmítá ruské požadavky na snížení velikosti armády, která je s 900 000 vojáky největší v Evropě hned po Rusku.
Jedním z úspěchů Trumpova zprostředkování je výměna válečných zajatců, díky které bylo propuštěno více než 2 000 osob. Nicméně tisíce jich stále zůstávají v zajetí a Rusko neumožňuje přístup mezinárodním organizacím, které by chtěly navštívit všechna místa, kde drží ukrajinské vojáky a civilisty. Co se týče unesených dětí, Rusko jich podle Ukrajiny uneslo téměř 20 000, ale podařilo se jich vrátit jen 1 453 za pomoci Kataru. Rusko tvrdí, že děti přesouvá do bezpečí, ale odmítá je vrátit jejich rodinám a místo toho je zařazuje do systému adopcí.
Kyjev a jeho evropští spojenci se obávají, že by Trump mohl Rusko zachránit. Rusko pociťuje tíhu války – ztratilo více než milion vojáků, a jeho ekonomika začíná v důsledku západních sankcí konečně trpět. Analytik Timothy Ash odhadl, že válka Rusko dosud stála zhruba 2 biliony dolarů, což se blíží jeho ročnímu ekonomickému výkonu. Evropští spojenci varují, že zmírnění sankcí a obnovení obchodu s Ruskem by Moskvě umožnilo přeskupit se a připravit na další útok. Pro Kyjev je tak summit na Aljašce existenční záležitostí. Ash to shrnul slovy, že „Ukrajina by mohla přežít válku, ale ne přežít mír“, protože špatná dohoda by mohla poškodit sociální a politickou strukturu země a vést k jejímu selhání.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.