Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Zelenskyj dal jasně najevo, že Rusko se snaží Ameriku oklamat, a Ukrajina to nedopustí. Kromě otázek týkajících se nezákonně okupovaných území má Kyjev i další požadavky. Ukrajina trvá na tom, aby Rusko zaplatilo za statisíce miliard dolarů škod, které způsobilo. Dále požaduje vrácení téměř 20 000 unesených dětí a propuštění všech válečných zajatců.
V Kyjevě vládne skepse ohledně výsledku summitu. Alexander Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, podle webu Politico prohlásil, že od summitu nečeká žádný průlom. Podle něj se Putin nevzdal svého konečného cíle zničit Ukrajinu a jakékoli příměří, na které by přistoupil, by sloužilo jen k přípravě na budoucí útok. Merežko dodal, že pro Trumpa je summit spíše mediální show, ale pro Putina má velký význam, protože ho ukazuje jako lídra velmoci, a ne jako mezinárodního vyvrhele.
Prezident Zelenskyj vzkázal prostřednictvím telegramu, že válka musí být ukončena Ruskem. Jakékoli rozhodnutí, které by bylo učiněno bez účasti Ukrajiny, by bylo proti míru. Mezi klíčové zájmy Ukrajiny, které je nutné bránit, patří především trvalé příměří, které by předcházelo jakýmkoli jednáním o územních ústupcích. Trump se ovšem nechal slyšet, že mírové řešení si vyžádá „nějakou výměnu území“, což by mohlo znamenat, že Ukrajina by se měla vzdát Donbasu.
Ukrajina však trvá na tom, že neudělá žádné ústupky ohledně svých hranic. Ty jsou zaručeny mezinárodním právem i ústavou. Zelenskyj podotkl, že ústup z Donbasu by vedl k další válce, jelikož by se z něj stalo „předmostí“ pro budoucí ruskou ofenzivu. Záměrem Putina podle něj není jen obsazení ukrajinského území, ale likvidace svrchovaného ukrajinského státu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte naznačil, že by konečným kompromisem mohlo být, že některá území by byla de facto pod ruskou okupací, ale de jure by stále patřila Ukrajině. To se však setkalo s velkou kritikou. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil takové podmínky za „nechutné“, protože by miliony lidí uvrhly do „černé díry útlaku, mučení, znásilňování a ničení národní identity“.
Taková rozhodnutí by mohla být pro Zelenského administrativu politicky velmi nebezpečná. Jakákoli změna hranic by totiž vyžadovala schválení ústavou a rozzuřila by ukrajinskou populaci, která přinesla obrovské oběti pro obranu země. To by mohlo vést k tomu, že statisíce lidí, kteří žijí na územích, jež by připadly Rusku, by musely odejít. Ukrajina má navíc v Doněcku stále silnou obranu a jeho předání Rusku by oslabilo její schopnost bránit se budoucím útokům.
Ukrajina také trvá na tom, že Moskva musí zaplatit za veškeré škody způsobené válkou, jejichž odhad se pohybuje mezi 500 miliardami až 1 bilionem dolarů. Ukrajina má v tomto směru určitou páku, protože velká část ruských aktiv, včetně téměř 200 miliard eur v Belgii, je zmrazena. Ukrajina chce tyto prostředky využít k obnově země a Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento požadavek na konferenci o obnově Ukrajiny, s tím, že dokud Rusko nezaplatí, nesmí mít přístup ke svým zmrazeným aktivům.
Co se týče bezpečnostních záruk, Ukrajina považuje za jedinou dlouhodobou ochranu před dalším ruským útokem členství v NATO a EU. Trump však vyloučil členství Ukrajiny v NATO a Moskva požaduje, aby aliance Kyjev do svých řad nikdy nepřijala. Zelenskyj si navíc stěžuje, že vstupu do EU brání některé členské státy, které mají obavy z ekonomických dopadů přijetí velké, relativně chudé země s obrovským zemědělským sektorem. Ukrajina navíc odmítá ruské požadavky na snížení velikosti armády, která je s 900 000 vojáky největší v Evropě hned po Rusku.
Jedním z úspěchů Trumpova zprostředkování je výměna válečných zajatců, díky které bylo propuštěno více než 2 000 osob. Nicméně tisíce jich stále zůstávají v zajetí a Rusko neumožňuje přístup mezinárodním organizacím, které by chtěly navštívit všechna místa, kde drží ukrajinské vojáky a civilisty. Co se týče unesených dětí, Rusko jich podle Ukrajiny uneslo téměř 20 000, ale podařilo se jich vrátit jen 1 453 za pomoci Kataru. Rusko tvrdí, že děti přesouvá do bezpečí, ale odmítá je vrátit jejich rodinám a místo toho je zařazuje do systému adopcí.
Kyjev a jeho evropští spojenci se obávají, že by Trump mohl Rusko zachránit. Rusko pociťuje tíhu války – ztratilo více než milion vojáků, a jeho ekonomika začíná v důsledku západních sankcí konečně trpět. Analytik Timothy Ash odhadl, že válka Rusko dosud stála zhruba 2 biliony dolarů, což se blíží jeho ročnímu ekonomickému výkonu. Evropští spojenci varují, že zmírnění sankcí a obnovení obchodu s Ruskem by Moskvě umožnilo přeskupit se a připravit na další útok. Pro Kyjev je tak summit na Aljašce existenční záležitostí. Ash to shrnul slovy, že „Ukrajina by mohla přežít válku, ale ne přežít mír“, protože špatná dohoda by mohla poškodit sociální a politickou strukturu země a vést k jejímu selhání.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.