Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Zelenskyj dal jasně najevo, že Rusko se snaží Ameriku oklamat, a Ukrajina to nedopustí. Kromě otázek týkajících se nezákonně okupovaných území má Kyjev i další požadavky. Ukrajina trvá na tom, aby Rusko zaplatilo za statisíce miliard dolarů škod, které způsobilo. Dále požaduje vrácení téměř 20 000 unesených dětí a propuštění všech válečných zajatců.
V Kyjevě vládne skepse ohledně výsledku summitu. Alexander Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, podle webu Politico prohlásil, že od summitu nečeká žádný průlom. Podle něj se Putin nevzdal svého konečného cíle zničit Ukrajinu a jakékoli příměří, na které by přistoupil, by sloužilo jen k přípravě na budoucí útok. Merežko dodal, že pro Trumpa je summit spíše mediální show, ale pro Putina má velký význam, protože ho ukazuje jako lídra velmoci, a ne jako mezinárodního vyvrhele.
Prezident Zelenskyj vzkázal prostřednictvím telegramu, že válka musí být ukončena Ruskem. Jakékoli rozhodnutí, které by bylo učiněno bez účasti Ukrajiny, by bylo proti míru. Mezi klíčové zájmy Ukrajiny, které je nutné bránit, patří především trvalé příměří, které by předcházelo jakýmkoli jednáním o územních ústupcích. Trump se ovšem nechal slyšet, že mírové řešení si vyžádá „nějakou výměnu území“, což by mohlo znamenat, že Ukrajina by se měla vzdát Donbasu.
Ukrajina však trvá na tom, že neudělá žádné ústupky ohledně svých hranic. Ty jsou zaručeny mezinárodním právem i ústavou. Zelenskyj podotkl, že ústup z Donbasu by vedl k další válce, jelikož by se z něj stalo „předmostí“ pro budoucí ruskou ofenzivu. Záměrem Putina podle něj není jen obsazení ukrajinského území, ale likvidace svrchovaného ukrajinského státu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte naznačil, že by konečným kompromisem mohlo být, že některá území by byla de facto pod ruskou okupací, ale de jure by stále patřila Ukrajině. To se však setkalo s velkou kritikou. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil takové podmínky za „nechutné“, protože by miliony lidí uvrhly do „černé díry útlaku, mučení, znásilňování a ničení národní identity“.
Taková rozhodnutí by mohla být pro Zelenského administrativu politicky velmi nebezpečná. Jakákoli změna hranic by totiž vyžadovala schválení ústavou a rozzuřila by ukrajinskou populaci, která přinesla obrovské oběti pro obranu země. To by mohlo vést k tomu, že statisíce lidí, kteří žijí na územích, jež by připadly Rusku, by musely odejít. Ukrajina má navíc v Doněcku stále silnou obranu a jeho předání Rusku by oslabilo její schopnost bránit se budoucím útokům.
Ukrajina také trvá na tom, že Moskva musí zaplatit za veškeré škody způsobené válkou, jejichž odhad se pohybuje mezi 500 miliardami až 1 bilionem dolarů. Ukrajina má v tomto směru určitou páku, protože velká část ruských aktiv, včetně téměř 200 miliard eur v Belgii, je zmrazena. Ukrajina chce tyto prostředky využít k obnově země a Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento požadavek na konferenci o obnově Ukrajiny, s tím, že dokud Rusko nezaplatí, nesmí mít přístup ke svým zmrazeným aktivům.
Co se týče bezpečnostních záruk, Ukrajina považuje za jedinou dlouhodobou ochranu před dalším ruským útokem členství v NATO a EU. Trump však vyloučil členství Ukrajiny v NATO a Moskva požaduje, aby aliance Kyjev do svých řad nikdy nepřijala. Zelenskyj si navíc stěžuje, že vstupu do EU brání některé členské státy, které mají obavy z ekonomických dopadů přijetí velké, relativně chudé země s obrovským zemědělským sektorem. Ukrajina navíc odmítá ruské požadavky na snížení velikosti armády, která je s 900 000 vojáky největší v Evropě hned po Rusku.
Jedním z úspěchů Trumpova zprostředkování je výměna válečných zajatců, díky které bylo propuštěno více než 2 000 osob. Nicméně tisíce jich stále zůstávají v zajetí a Rusko neumožňuje přístup mezinárodním organizacím, které by chtěly navštívit všechna místa, kde drží ukrajinské vojáky a civilisty. Co se týče unesených dětí, Rusko jich podle Ukrajiny uneslo téměř 20 000, ale podařilo se jich vrátit jen 1 453 za pomoci Kataru. Rusko tvrdí, že děti přesouvá do bezpečí, ale odmítá je vrátit jejich rodinám a místo toho je zařazuje do systému adopcí.
Kyjev a jeho evropští spojenci se obávají, že by Trump mohl Rusko zachránit. Rusko pociťuje tíhu války – ztratilo více než milion vojáků, a jeho ekonomika začíná v důsledku západních sankcí konečně trpět. Analytik Timothy Ash odhadl, že válka Rusko dosud stála zhruba 2 biliony dolarů, což se blíží jeho ročnímu ekonomickému výkonu. Evropští spojenci varují, že zmírnění sankcí a obnovení obchodu s Ruskem by Moskvě umožnilo přeskupit se a připravit na další útok. Pro Kyjev je tak summit na Aljašce existenční záležitostí. Ash to shrnul slovy, že „Ukrajina by mohla přežít válku, ale ne přežít mír“, protože špatná dohoda by mohla poškodit sociální a politickou strukturu země a vést k jejímu selhání.
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.