Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Zelenskyj dal jasně najevo, že Rusko se snaží Ameriku oklamat, a Ukrajina to nedopustí. Kromě otázek týkajících se nezákonně okupovaných území má Kyjev i další požadavky. Ukrajina trvá na tom, aby Rusko zaplatilo za statisíce miliard dolarů škod, které způsobilo. Dále požaduje vrácení téměř 20 000 unesených dětí a propuštění všech válečných zajatců.
V Kyjevě vládne skepse ohledně výsledku summitu. Alexander Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, podle webu Politico prohlásil, že od summitu nečeká žádný průlom. Podle něj se Putin nevzdal svého konečného cíle zničit Ukrajinu a jakékoli příměří, na které by přistoupil, by sloužilo jen k přípravě na budoucí útok. Merežko dodal, že pro Trumpa je summit spíše mediální show, ale pro Putina má velký význam, protože ho ukazuje jako lídra velmoci, a ne jako mezinárodního vyvrhele.
Prezident Zelenskyj vzkázal prostřednictvím telegramu, že válka musí být ukončena Ruskem. Jakékoli rozhodnutí, které by bylo učiněno bez účasti Ukrajiny, by bylo proti míru. Mezi klíčové zájmy Ukrajiny, které je nutné bránit, patří především trvalé příměří, které by předcházelo jakýmkoli jednáním o územních ústupcích. Trump se ovšem nechal slyšet, že mírové řešení si vyžádá „nějakou výměnu území“, což by mohlo znamenat, že Ukrajina by se měla vzdát Donbasu.
Ukrajina však trvá na tom, že neudělá žádné ústupky ohledně svých hranic. Ty jsou zaručeny mezinárodním právem i ústavou. Zelenskyj podotkl, že ústup z Donbasu by vedl k další válce, jelikož by se z něj stalo „předmostí“ pro budoucí ruskou ofenzivu. Záměrem Putina podle něj není jen obsazení ukrajinského území, ale likvidace svrchovaného ukrajinského státu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte naznačil, že by konečným kompromisem mohlo být, že některá území by byla de facto pod ruskou okupací, ale de jure by stále patřila Ukrajině. To se však setkalo s velkou kritikou. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil takové podmínky za „nechutné“, protože by miliony lidí uvrhly do „černé díry útlaku, mučení, znásilňování a ničení národní identity“.
Taková rozhodnutí by mohla být pro Zelenského administrativu politicky velmi nebezpečná. Jakákoli změna hranic by totiž vyžadovala schválení ústavou a rozzuřila by ukrajinskou populaci, která přinesla obrovské oběti pro obranu země. To by mohlo vést k tomu, že statisíce lidí, kteří žijí na územích, jež by připadly Rusku, by musely odejít. Ukrajina má navíc v Doněcku stále silnou obranu a jeho předání Rusku by oslabilo její schopnost bránit se budoucím útokům.
Ukrajina také trvá na tom, že Moskva musí zaplatit za veškeré škody způsobené válkou, jejichž odhad se pohybuje mezi 500 miliardami až 1 bilionem dolarů. Ukrajina má v tomto směru určitou páku, protože velká část ruských aktiv, včetně téměř 200 miliard eur v Belgii, je zmrazena. Ukrajina chce tyto prostředky využít k obnově země a Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento požadavek na konferenci o obnově Ukrajiny, s tím, že dokud Rusko nezaplatí, nesmí mít přístup ke svým zmrazeným aktivům.
Co se týče bezpečnostních záruk, Ukrajina považuje za jedinou dlouhodobou ochranu před dalším ruským útokem členství v NATO a EU. Trump však vyloučil členství Ukrajiny v NATO a Moskva požaduje, aby aliance Kyjev do svých řad nikdy nepřijala. Zelenskyj si navíc stěžuje, že vstupu do EU brání některé členské státy, které mají obavy z ekonomických dopadů přijetí velké, relativně chudé země s obrovským zemědělským sektorem. Ukrajina navíc odmítá ruské požadavky na snížení velikosti armády, která je s 900 000 vojáky největší v Evropě hned po Rusku.
Jedním z úspěchů Trumpova zprostředkování je výměna válečných zajatců, díky které bylo propuštěno více než 2 000 osob. Nicméně tisíce jich stále zůstávají v zajetí a Rusko neumožňuje přístup mezinárodním organizacím, které by chtěly navštívit všechna místa, kde drží ukrajinské vojáky a civilisty. Co se týče unesených dětí, Rusko jich podle Ukrajiny uneslo téměř 20 000, ale podařilo se jich vrátit jen 1 453 za pomoci Kataru. Rusko tvrdí, že děti přesouvá do bezpečí, ale odmítá je vrátit jejich rodinám a místo toho je zařazuje do systému adopcí.
Kyjev a jeho evropští spojenci se obávají, že by Trump mohl Rusko zachránit. Rusko pociťuje tíhu války – ztratilo více než milion vojáků, a jeho ekonomika začíná v důsledku západních sankcí konečně trpět. Analytik Timothy Ash odhadl, že válka Rusko dosud stála zhruba 2 biliony dolarů, což se blíží jeho ročnímu ekonomickému výkonu. Evropští spojenci varují, že zmírnění sankcí a obnovení obchodu s Ruskem by Moskvě umožnilo přeskupit se a připravit na další útok. Pro Kyjev je tak summit na Aljašce existenční záležitostí. Ash to shrnul slovy, že „Ukrajina by mohla přežít válku, ale ne přežít mír“, protože špatná dohoda by mohla poškodit sociální a politickou strukturu země a vést k jejímu selhání.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.