Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Zelenskyj dal jasně najevo, že Rusko se snaží Ameriku oklamat, a Ukrajina to nedopustí. Kromě otázek týkajících se nezákonně okupovaných území má Kyjev i další požadavky. Ukrajina trvá na tom, aby Rusko zaplatilo za statisíce miliard dolarů škod, které způsobilo. Dále požaduje vrácení téměř 20 000 unesených dětí a propuštění všech válečných zajatců.
V Kyjevě vládne skepse ohledně výsledku summitu. Alexander Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, podle webu Politico prohlásil, že od summitu nečeká žádný průlom. Podle něj se Putin nevzdal svého konečného cíle zničit Ukrajinu a jakékoli příměří, na které by přistoupil, by sloužilo jen k přípravě na budoucí útok. Merežko dodal, že pro Trumpa je summit spíše mediální show, ale pro Putina má velký význam, protože ho ukazuje jako lídra velmoci, a ne jako mezinárodního vyvrhele.
Prezident Zelenskyj vzkázal prostřednictvím telegramu, že válka musí být ukončena Ruskem. Jakékoli rozhodnutí, které by bylo učiněno bez účasti Ukrajiny, by bylo proti míru. Mezi klíčové zájmy Ukrajiny, které je nutné bránit, patří především trvalé příměří, které by předcházelo jakýmkoli jednáním o územních ústupcích. Trump se ovšem nechal slyšet, že mírové řešení si vyžádá „nějakou výměnu území“, což by mohlo znamenat, že Ukrajina by se měla vzdát Donbasu.
Ukrajina však trvá na tom, že neudělá žádné ústupky ohledně svých hranic. Ty jsou zaručeny mezinárodním právem i ústavou. Zelenskyj podotkl, že ústup z Donbasu by vedl k další válce, jelikož by se z něj stalo „předmostí“ pro budoucí ruskou ofenzivu. Záměrem Putina podle něj není jen obsazení ukrajinského území, ale likvidace svrchovaného ukrajinského státu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte naznačil, že by konečným kompromisem mohlo být, že některá území by byla de facto pod ruskou okupací, ale de jure by stále patřila Ukrajině. To se však setkalo s velkou kritikou. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil takové podmínky za „nechutné“, protože by miliony lidí uvrhly do „černé díry útlaku, mučení, znásilňování a ničení národní identity“.
Taková rozhodnutí by mohla být pro Zelenského administrativu politicky velmi nebezpečná. Jakákoli změna hranic by totiž vyžadovala schválení ústavou a rozzuřila by ukrajinskou populaci, která přinesla obrovské oběti pro obranu země. To by mohlo vést k tomu, že statisíce lidí, kteří žijí na územích, jež by připadly Rusku, by musely odejít. Ukrajina má navíc v Doněcku stále silnou obranu a jeho předání Rusku by oslabilo její schopnost bránit se budoucím útokům.
Ukrajina také trvá na tom, že Moskva musí zaplatit za veškeré škody způsobené válkou, jejichž odhad se pohybuje mezi 500 miliardami až 1 bilionem dolarů. Ukrajina má v tomto směru určitou páku, protože velká část ruských aktiv, včetně téměř 200 miliard eur v Belgii, je zmrazena. Ukrajina chce tyto prostředky využít k obnově země a Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento požadavek na konferenci o obnově Ukrajiny, s tím, že dokud Rusko nezaplatí, nesmí mít přístup ke svým zmrazeným aktivům.
Co se týče bezpečnostních záruk, Ukrajina považuje za jedinou dlouhodobou ochranu před dalším ruským útokem členství v NATO a EU. Trump však vyloučil členství Ukrajiny v NATO a Moskva požaduje, aby aliance Kyjev do svých řad nikdy nepřijala. Zelenskyj si navíc stěžuje, že vstupu do EU brání některé členské státy, které mají obavy z ekonomických dopadů přijetí velké, relativně chudé země s obrovským zemědělským sektorem. Ukrajina navíc odmítá ruské požadavky na snížení velikosti armády, která je s 900 000 vojáky největší v Evropě hned po Rusku.
Jedním z úspěchů Trumpova zprostředkování je výměna válečných zajatců, díky které bylo propuštěno více než 2 000 osob. Nicméně tisíce jich stále zůstávají v zajetí a Rusko neumožňuje přístup mezinárodním organizacím, které by chtěly navštívit všechna místa, kde drží ukrajinské vojáky a civilisty. Co se týče unesených dětí, Rusko jich podle Ukrajiny uneslo téměř 20 000, ale podařilo se jich vrátit jen 1 453 za pomoci Kataru. Rusko tvrdí, že děti přesouvá do bezpečí, ale odmítá je vrátit jejich rodinám a místo toho je zařazuje do systému adopcí.
Kyjev a jeho evropští spojenci se obávají, že by Trump mohl Rusko zachránit. Rusko pociťuje tíhu války – ztratilo více než milion vojáků, a jeho ekonomika začíná v důsledku západních sankcí konečně trpět. Analytik Timothy Ash odhadl, že válka Rusko dosud stála zhruba 2 biliony dolarů, což se blíží jeho ročnímu ekonomickému výkonu. Evropští spojenci varují, že zmírnění sankcí a obnovení obchodu s Ruskem by Moskvě umožnilo přeskupit se a připravit na další útok. Pro Kyjev je tak summit na Aljašce existenční záležitostí. Ash to shrnul slovy, že „Ukrajina by mohla přežít válku, ale ne přežít mír“, protože špatná dohoda by mohla poškodit sociální a politickou strukturu země a vést k jejímu selhání.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.