Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
Lze říci, že oba státníci vlastně jen sklidili nízko visící ovoce, výše do korun pomyslného stromu se však nedostali. Zabránily jim tom stále propastné – ne-li dokonce stále propastnější – rozpory obou velmocí, rozhodně nejen ekonomické.
Nic se nemění na tom, že mezi Spojenými státy a Čínou nadále přetrvává napětí, nedůvěra, ba podezřívavost, ekonomická a geopolitická rivalita, korunovaná poměrně vysokými celními sazbami. V průměru totiž Spojené státy uvalují na jednotlivé země, resp. dovoz z nich, clo 10,7 procenta, ovšem sama Čína čelí celní sazbě hned zhruba dvojnásobné, 21 procent. Ta zůstává v platnosti i po skončení pekingské vrcholné schůzky.
Loni čínský vývoz do USA klesl hned o pětinu, zatímco americký export do Číny se snížil o 15 procent. Trumpova cla a odvetná opatření Pekingu jsou pochopitelně stěžejním důvodem těchto propadů. Přes všechno pekingské krasořečnění obou prezidentů celní tenze fakticky nepolevily, Si si však alespoň Trumpa před zraky světa zavázal ke „strategické stabilitě“. Takže když se teď Trump vytasí s novými cly na čínský dovoz – třeba až mu rádci pořádně ozřejmí, co je to Thúkýdidova past –, Peking na něj bude moci ukázat coby na muže, jenž nejen svět destabilizuje, ale ani nedrží slovo. Lze si dobře představit, že Čína Trumpovo případné porušení slova zastřeně vydá za akt zoufalství celých Spojených státu, plynoucí z postupné a potupné ztráty jejich pozice světového hegemona.
Čínský prezident tedy získává příslib stability, byť v nadále napjatých obchodních vztazích – a svědkem mu je celý svět. Navíc příslibu dosáhl i přesto, že Trumpa na poměry světové diplomacie poměrně razantně varoval, ať, lidově řečeno, se moc neplete do vztahu Pekingu s Tchaj-wanem. Neváhal dokonce ani odkázat na zmíněnou Thúkýdidovou past. Tím, že takto vzal Trumpa na krátkou exkurzi do antiky, do dějin peloponéské války, mu vlastně mezi řádky naznačil, že Peking vidí Čínu coby světovou velmoc na vzestupu, zatímco Ameriku coby dosavadního hegemona, jenž se však ocitá ve fázi určitého ústupu z pozice jednoznačné globální dominance.
Trump sice ohlásí pár větších obchodů, avšak z hlediska podstaty střetu obou velmocí se tím nic nezmění. Naopak, varování stran Tchaj-wanu i slova o Thúkýdidově pasti signalizují další vzestup asertivity Pekingu a upevnění jeho odhodlání se Spojeným státům postavit, bude-li třeba.
Snad i proto, aby summit pro Trumpa neskončil fiaskem, přikývl Si na větší obchody s boeingy, hovězím a sójovými boby. Uvažme ale že z hlediska tisícileté historie Číny a jejích dynastií – z nichž nejnovější „dynastii“ představuje tamní komunistická strana – jde o „drobné“. Daleko podstatnější je pro Peking to, že se Spojenými státy nyní na geopolitické šachovnici hraje zase o něco vyrovnanější partii – o čemž svědčí i to, že Trump na novou čínskou asertivitu, na ještě pevnější zatnutí svalů, reagoval jen krotce. Možná zkrotnul, neb se spokojil s tím, že světu oznámí čínský nákup 200 „velkých“, jak uvedl, boeingů či obnovení licencí stovkám amerických závodů na zpracování hovězího masa. Jenže ani boeingy, ani ty největší, ani bifteky nebo sója „Made in USA“, které nyní budou moci v Číně ve zvýšené míře konzumovat, makroekonomicky zase tak významné nejsou.
Vždyť vskutku platí, že navýšení vývozu amerického hovězího do Číny, stejně jako čínský závazek nakupovat dále 25 milionů tun sójových bobů ročně a objednávka 200 boeingů (při rozpočtení dodávky na pět let) sníží americký deficit v obchodu s Čínou jen v rozsahu zhruba pěti procent.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.