Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
Lze říci, že oba státníci vlastně jen sklidili nízko visící ovoce, výše do korun pomyslného stromu se však nedostali. Zabránily jim tom stále propastné – ne-li dokonce stále propastnější – rozpory obou velmocí, rozhodně nejen ekonomické.
Nic se nemění na tom, že mezi Spojenými státy a Čínou nadále přetrvává napětí, nedůvěra, ba podezřívavost, ekonomická a geopolitická rivalita, korunovaná poměrně vysokými celními sazbami. V průměru totiž Spojené státy uvalují na jednotlivé země, resp. dovoz z nich, clo 10,7 procenta, ovšem sama Čína čelí celní sazbě hned zhruba dvojnásobné, 21 procent. Ta zůstává v platnosti i po skončení pekingské vrcholné schůzky.
Loni čínský vývoz do USA klesl hned o pětinu, zatímco americký export do Číny se snížil o 15 procent. Trumpova cla a odvetná opatření Pekingu jsou pochopitelně stěžejním důvodem těchto propadů. Přes všechno pekingské krasořečnění obou prezidentů celní tenze fakticky nepolevily, Si si však alespoň Trumpa před zraky světa zavázal ke „strategické stabilitě“. Takže když se teď Trump vytasí s novými cly na čínský dovoz – třeba až mu rádci pořádně ozřejmí, co je to Thúkýdidova past –, Peking na něj bude moci ukázat coby na muže, jenž nejen svět destabilizuje, ale ani nedrží slovo. Lze si dobře představit, že Čína Trumpovo případné porušení slova zastřeně vydá za akt zoufalství celých Spojených státu, plynoucí z postupné a potupné ztráty jejich pozice světového hegemona.
Čínský prezident tedy získává příslib stability, byť v nadále napjatých obchodních vztazích – a svědkem mu je celý svět. Navíc příslibu dosáhl i přesto, že Trumpa na poměry světové diplomacie poměrně razantně varoval, ať, lidově řečeno, se moc neplete do vztahu Pekingu s Tchaj-wanem. Neváhal dokonce ani odkázat na zmíněnou Thúkýdidovou past. Tím, že takto vzal Trumpa na krátkou exkurzi do antiky, do dějin peloponéské války, mu vlastně mezi řádky naznačil, že Peking vidí Čínu coby světovou velmoc na vzestupu, zatímco Ameriku coby dosavadního hegemona, jenž se však ocitá ve fázi určitého ústupu z pozice jednoznačné globální dominance.
Trump sice ohlásí pár větších obchodů, avšak z hlediska podstaty střetu obou velmocí se tím nic nezmění. Naopak, varování stran Tchaj-wanu i slova o Thúkýdidově pasti signalizují další vzestup asertivity Pekingu a upevnění jeho odhodlání se Spojeným státům postavit, bude-li třeba.
Snad i proto, aby summit pro Trumpa neskončil fiaskem, přikývl Si na větší obchody s boeingy, hovězím a sójovými boby. Uvažme ale že z hlediska tisícileté historie Číny a jejích dynastií – z nichž nejnovější „dynastii“ představuje tamní komunistická strana – jde o „drobné“. Daleko podstatnější je pro Peking to, že se Spojenými státy nyní na geopolitické šachovnici hraje zase o něco vyrovnanější partii – o čemž svědčí i to, že Trump na novou čínskou asertivitu, na ještě pevnější zatnutí svalů, reagoval jen krotce. Možná zkrotnul, neb se spokojil s tím, že světu oznámí čínský nákup 200 „velkých“, jak uvedl, boeingů či obnovení licencí stovkám amerických závodů na zpracování hovězího masa. Jenže ani boeingy, ani ty největší, ani bifteky nebo sója „Made in USA“, které nyní budou moci v Číně ve zvýšené míře konzumovat, makroekonomicky zase tak významné nejsou.
Vždyť vskutku platí, že navýšení vývozu amerického hovězího do Číny, stejně jako čínský závazek nakupovat dále 25 milionů tun sójových bobů ročně a objednávka 200 boeingů (při rozpočtení dodávky na pět let) sníží americký deficit v obchodu s Čínou jen v rozsahu zhruba pěti procent.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.