Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Dokument popisuje ucelenou strategii, jejímž cílem je narušit běžné fungování palestinské společnosti. Všechny tyto kroky vedou k tomu, že se život v oblasti stává pro místní obyvatele stále méně snesitelným.
Rozsáhlá zpráva rozděluje izraelské působení do pěti propojených oblastí, které zahrnují násilí a zastrašování, omezení pohybu, ekonomickou blokádu, společenskou destrukci a zábor území. Zveřejnění dokumentu přichází nedlouho poté, co britský ministr zahraničí Ed Miliband obvinil osadníky z provádění etnických čistek s podporou izraelské vlády. Podle údajů lidskoprávní organizace bylo od října 2023 na Západním břehu zabito 1 107 Palestinců. Zároveň muselo své domovy nedobrovolně opustit šedesát čtyři celých komunit.
Klíčovou roli v tomto procesu hraje podle organizace izraelský ministr financí Becal'el Smotrič, který disponuje širokými pravomocemi nad civilními záležitostmi na Západním břehu. Zpráva se odvolává na jeho koncepční dokument z roku 2017 s názvem Rozhodující plán, který slouží jako hlavní vodítko pro současné kroky státních orgánů. Tento plán dává Palestincům tři možnosti: žít v podřazeném postavení pod židovskou nadvládou, opustit území, nebo čelit násilnému potlačení ze strany armády v případě odporu. Politika a rozpočty se tomuto záměru přizpůsobují s nebývalou rychlostí.
Násilí ze strany osadníků již podle autorů zprávy nefunguje pouze jako soukromé narušování veřejného pořádku, ale stalo se přímou součástí širšího systému kontroly. Osadníci často jednají za přítomnosti vojáků a s podporou bezpečnostních složek, přičemž využívají státní výzbroj i infrastrukturu. Celý proces směřuje k tomu, aby byla židovská přítomnost na území trvalá a institucionalizovaná, zatímco palestinská existence má zůstat roztříštěná a zranitelná. Izraelské úřady na tyto incidenty reagují s téměř úplnou beztrestností pro pachatele.
Rostoucí omezení pohybu a uzavírání příjezdových cest dramaticky komplikuje každodenní život místních obyvatel. Konkrétní dopady ilustruje případ devětačtyřicetiletého Hajtama Adnána Muráda, který se se svou dvanáctiletou dcerou Balkís vracel z nemocnice v Hebronu. Dívka nemohla po operaci chodit a armáda během dne bez varování uzavřela bránu k jejich vesnici Sa'ír. Otci tak nezbylo než dceru vynést z taxíku a přenést ji pěšky kolem zřízeného zátarasu. Murád k situaci uvedl, že v takovém každodenním živobytí chybí jakákoliv důstojnost.
Zpráva rovněž podrobně popisuje systematickou politiku ekonomického škrcení, která od roku 2023 zamezuje Palestincům v získávání obživy. Masové odebírání pracovních povolení připravilo tisíce rodin o stabilní příjmy a zničilo část civilní i zemědělské infrastruktury. Míra nezaměstnanosti na Západním břehu v důsledku těchto opatření vzrostla ze 13,1 procenta v roce 2022 na 31,3 procenta v roce 2024. V následujícím roce se téměř polovina všech mladých lidí nenacházela v zaměstnání ani se nevzdělávala.
Zhoršující se sociální situace se přímo odráží v životních podmínkách širší populace a v dostupnosti základních služeb. Podle odhadů Organizace spojených národů potřebovalo v roce 2024 pomoc s nákupem potravin sedm set tisíc Palestinců na Západním břehu. Izraelské úřady navíc stupňují razie v kancelářích místních komunitních organizací, odborů a spolků na ochranu dětí. V akademickém roce 2023 až 2024 muselo v důsledku nastalé situace uzavřít provoz osm až dvacet procent tamních škol.
Vedoucí terénního výzkumu organizace B'Tselem Karím Džubrán zdůraznil, že jednotlivé události tvoří jediný celek směřující k eliminaci Palestinců jako kolektivu. Ředitelka organizace Yuli Novaková dodala, že ačkoliv projekt existoval již dříve, po změně vlády na konci roku 2022 a následných událostech v říjnu 2023 nastala zcela nová fáze. Podle ní je cílem dosáhnout definitivního vítězství prostřednictvím osídlování, které znemožní jakýkoliv budoucí vznik samostatného palestinského státu. Výsledkem této politiky je vytváření prostředí, ve kterém se život na Západním břehu stává nesnesitelným.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
