Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Zdravotnický svaz shromáždil řadu svědectví od zdravotníků z celé Velké Británii, kteří popsali neudržitelné pracovní podmínky. Jedna ze sester v Anglii zkolabovala v důsledku dehydratace po dlouhé směně na oddělení bez jakékoliv ventilace a následně musela být sama hospitalizována v zařízení, kde pracuje. Zdravotníci rovněž hlásí selhávání klimatizačních jednotek, nefunkční ventilátory či nemožnost otevřít okna. V některých místnostech dosáhly teploty dokonce 36 °C, což vede k pocitům nevolnosti, závratím a mdlobám.
Extrémní horka negativně dopadají také na samotné pacienty. Zástupci zdravotníků upozorňují, že některé nemocniční prostory jsou v současnosti neobyvatelné a absolutně nevhodné pro poskytování péče. Vysoké teploty v budovách zhoršují rekonvalescenci chirurgických pacientů a představují značné riziko pro zranitelné skupiny, jako jsou senioři nebo lidé se závažným onemocněním. Zvláště náročná je situace pro personál v komunitní péči, který musí v horku cestovat za pacienty a pracovat v osobních ochranných prostředcích.
Podle vedení RCN jsou tato svědectví jasným varováním pro vládu i vedení zdravotnických zařízení. Značná část budov britského Národního zdravotního systému (NHS) a zařízení sociální péče je zastaralá a po desetiletích podfinancování zcela nepřipravená na zvládání extrémních teplot. Odbory proto požadují, aby zaměstnavatelé plnili své zákonné povinnosti a zajistili bezpečné prostředí, což zahrnuje instalaci klimatizací, zlepšení ventilace, zajištění pitného režimu i úpravu pracovních oděvů.
Na špatný stav nemocniční infrastruktury poukazují i samotní ředitelé zdravotnických zařízení. Matthew Hopkins z aliance NHS uvedl, že řada nemocnic čelí obrovskému vnitřnímu dluhu na údržbě budov, který v některých případech přesahuje sto milionů liber. Vedení nemocnic tak musí neustále řešit dilema, zda přednostně investovat do oprav zatékajících střech před zimou, nebo do instalace klimatizačních jednotek a posílení elektrické sítě.
Na situaci již reagovala britská ministryně zdravotnictví Yvette Cooper, která nařídila, aby se zdravotnický systém připravoval na dopady vln veder se stejnou prioritou jako na zimní nápor. Výbor pro klimatické změny britského parlamentu zároveň doporučil, aby vláda zajistila instalaci chladicích opatření ve všech nemocnicích a domech s pečovatelskou službou do roku 2035.
Odborníci na bezpečnost práce připomínají, že tepelný stres výrazně snižuje schopnost personálu pracovat bezpečně a efektivně. Při extrémních teplotách musí lidský organismus vynakládat značné úsilí na ochlazení, což vede k rychlé dehydrataci, vyčerpání z horka a riziku úpalu. Zaměstnavatelé by proto měli aktivně upravovat pracovní dobu, zřizovat chladicí zóny a dohlížet na dodržování pitného režimu u všech pracovníků.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
