Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Zdravotnický svaz shromáždil řadu svědectví od zdravotníků z celé Velké Británii, kteří popsali neudržitelné pracovní podmínky. Jedna ze sester v Anglii zkolabovala v důsledku dehydratace po dlouhé směně na oddělení bez jakékoliv ventilace a následně musela být sama hospitalizována v zařízení, kde pracuje. Zdravotníci rovněž hlásí selhávání klimatizačních jednotek, nefunkční ventilátory či nemožnost otevřít okna. V některých místnostech dosáhly teploty dokonce 36 °C, což vede k pocitům nevolnosti, závratím a mdlobám.
Extrémní horka negativně dopadají také na samotné pacienty. Zástupci zdravotníků upozorňují, že některé nemocniční prostory jsou v současnosti neobyvatelné a absolutně nevhodné pro poskytování péče. Vysoké teploty v budovách zhoršují rekonvalescenci chirurgických pacientů a představují značné riziko pro zranitelné skupiny, jako jsou senioři nebo lidé se závažným onemocněním. Zvláště náročná je situace pro personál v komunitní péči, který musí v horku cestovat za pacienty a pracovat v osobních ochranných prostředcích.
Podle vedení RCN jsou tato svědectví jasným varováním pro vládu i vedení zdravotnických zařízení. Značná část budov britského Národního zdravotního systému (NHS) a zařízení sociální péče je zastaralá a po desetiletích podfinancování zcela nepřipravená na zvládání extrémních teplot. Odbory proto požadují, aby zaměstnavatelé plnili své zákonné povinnosti a zajistili bezpečné prostředí, což zahrnuje instalaci klimatizací, zlepšení ventilace, zajištění pitného režimu i úpravu pracovních oděvů.
Na špatný stav nemocniční infrastruktury poukazují i samotní ředitelé zdravotnických zařízení. Matthew Hopkins z aliance NHS uvedl, že řada nemocnic čelí obrovskému vnitřnímu dluhu na údržbě budov, který v některých případech přesahuje sto milionů liber. Vedení nemocnic tak musí neustále řešit dilema, zda přednostně investovat do oprav zatékajících střech před zimou, nebo do instalace klimatizačních jednotek a posílení elektrické sítě.
Na situaci již reagovala britská ministryně zdravotnictví Yvette Cooper, která nařídila, aby se zdravotnický systém připravoval na dopady vln veder se stejnou prioritou jako na zimní nápor. Výbor pro klimatické změny britského parlamentu zároveň doporučil, aby vláda zajistila instalaci chladicích opatření ve všech nemocnicích a domech s pečovatelskou službou do roku 2035.
Odborníci na bezpečnost práce připomínají, že tepelný stres výrazně snižuje schopnost personálu pracovat bezpečně a efektivně. Při extrémních teplotách musí lidský organismus vynakládat značné úsilí na ochlazení, což vede k rychlé dehydrataci, vyčerpání z horka a riziku úpalu. Zaměstnavatelé by proto měli aktivně upravovat pracovní dobu, zřizovat chladicí zóny a dohlížet na dodržování pitného režimu u všech pracovníků.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.