Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Ministr zahraničí Araghčí absolvoval vzácné přímé jednání s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a setkal se se zástupci více než desítky evropských zemí i s ministrem zahraničí Jordánska. Tuto diplomatickou aktivitu zpočátku kritizovali íránští tvrdí zastánci konzervativní linie, jako například poslanec Ebráhím Rezáí, který veřejně zpochybnil oprávnění k jednání se zástupci nepřítele. Prezident Pezeškiján však domácí kritiky uklidnil ve svém projevu na půdě OSN, v němž zdůraznil, že se Írán nikdy neskloní.
Zatímco íránská delegace vedla intenzivní rozhovory, izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelil v ulicích New Yorku protestům a při jeho vystoupení v sále OSN řada delegátů na znamení nesouhlasu odešla. Pezeškiján se během pobytu setkal také se západními novináři a analytiky, kterým přiblížil postoje své vlády. Teheránští představitelé využili návštěvu ke zprostředkování svých názorů americké veřejnosti a k demonstraci toho, že režim po předchozích útocích funguje.
Během jednání v New Yorku předložil Írán Spojeným státům nový návrh, který má prolomit tříměsíční diplomatickou patovou situaci. Ministr Araghčí novinářům sdělil, že americká strana musí splnit stanovené podmínky do sedmi dnů. Podle íránského ministra zahraničí se požadavky zásadně neliší od bodů obsažených v předchozím memorandu o porozumění, které obě strany podepsaly v červnu.
Navrhovaná dohoda předpokládá rychlé znovuotevření Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina světové spotřeby ropy. Výměnou za to Teherán požaduje, aby Washington zrušil námořní blokádu, odvolal sankce na prodej íránské ropy a ukončil další hospodářské postihy. Hlavní změna v íránském přístupu spočívá v požadavku, aby konkrétní kroky k deeskalaci učinily Spojené státy jako první.
Předchozí červnové ujednání zkrachovalo poté, co americká administrativa obvinila Teherán ze střelby na lodě v průlivu. Írán naopak obvinil Washington z porušení dohod kvůli dalším vojenským úderům a ze zadržování zmrazených finančních prostředků v zahraničních bankách. Původní dohoda přitom počítala se zrušením blokády, odvoláním sankcí a vytvořením fondu ve výši 300 miliard dolarů na obnovu Íránu.
Americký prezident Donald Trump podle zpráv odkazujících na vládní činitele nový íránský návrh odmítl a naznačil možnost obnovení bombardovací kampaně. Zástupci Bílého domu nicméně uvedli, že prostřednictvím zprostředkovatelů probíhají konstruktivní rozhovory, přičemž Washington na dohody nespěchá díky kontrole nad Hormuzským průlivu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že případná dohoda vyžaduje dlouhodobou práci a účast zprostředkovatelů.
Vedle jednání se západními mocnostmi vede Teherán samostatné diplomatické rozhovory s Ománem o správě Hormuzského průlivu. Íránští představitelé deklarují, že rozhodnutí o dalším postupu nyní leží plně na straně Spojených států. Obě země zůstávají v patové situaci ohledně hospodářského tlaku a dopadů na trh s energiemi, kde růst cen pohonných hmot zasahuje americké spotřebitele, zatímco Írán čelí těžkým ekonomickým sankcím.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
