Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Ministr zahraničí Araghčí absolvoval vzácné přímé jednání s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a setkal se se zástupci více než desítky evropských zemí i s ministrem zahraničí Jordánska. Tuto diplomatickou aktivitu zpočátku kritizovali íránští tvrdí zastánci konzervativní linie, jako například poslanec Ebráhím Rezáí, který veřejně zpochybnil oprávnění k jednání se zástupci nepřítele. Prezident Pezeškiján však domácí kritiky uklidnil ve svém projevu na půdě OSN, v němž zdůraznil, že se Írán nikdy neskloní.
Zatímco íránská delegace vedla intenzivní rozhovory, izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelil v ulicích New Yorku protestům a při jeho vystoupení v sále OSN řada delegátů na znamení nesouhlasu odešla. Pezeškiján se během pobytu setkal také se západními novináři a analytiky, kterým přiblížil postoje své vlády. Teheránští představitelé využili návštěvu ke zprostředkování svých názorů americké veřejnosti a k demonstraci toho, že režim po předchozích útocích funguje.
Během jednání v New Yorku předložil Írán Spojeným státům nový návrh, který má prolomit tříměsíční diplomatickou patovou situaci. Ministr Araghčí novinářům sdělil, že americká strana musí splnit stanovené podmínky do sedmi dnů. Podle íránského ministra zahraničí se požadavky zásadně neliší od bodů obsažených v předchozím memorandu o porozumění, které obě strany podepsaly v červnu.
Navrhovaná dohoda předpokládá rychlé znovuotevření Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina světové spotřeby ropy. Výměnou za to Teherán požaduje, aby Washington zrušil námořní blokádu, odvolal sankce na prodej íránské ropy a ukončil další hospodářské postihy. Hlavní změna v íránském přístupu spočívá v požadavku, aby konkrétní kroky k deeskalaci učinily Spojené státy jako první.
Předchozí červnové ujednání zkrachovalo poté, co americká administrativa obvinila Teherán ze střelby na lodě v průlivu. Írán naopak obvinil Washington z porušení dohod kvůli dalším vojenským úderům a ze zadržování zmrazených finančních prostředků v zahraničních bankách. Původní dohoda přitom počítala se zrušením blokády, odvoláním sankcí a vytvořením fondu ve výši 300 miliard dolarů na obnovu Íránu.
Americký prezident Donald Trump podle zpráv odkazujících na vládní činitele nový íránský návrh odmítl a naznačil možnost obnovení bombardovací kampaně. Zástupci Bílého domu nicméně uvedli, že prostřednictvím zprostředkovatelů probíhají konstruktivní rozhovory, přičemž Washington na dohody nespěchá díky kontrole nad Hormuzským průlivu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že případná dohoda vyžaduje dlouhodobou práci a účast zprostředkovatelů.
Vedle jednání se západními mocnostmi vede Teherán samostatné diplomatické rozhovory s Ománem o správě Hormuzského průlivu. Íránští představitelé deklarují, že rozhodnutí o dalším postupu nyní leží plně na straně Spojených států. Obě země zůstávají v patové situaci ohledně hospodářského tlaku a dopadů na trh s energiemi, kde růst cen pohonných hmot zasahuje americké spotřebitele, zatímco Írán čelí těžkým ekonomickým sankcím.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
