Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Myšlenka ukrajinského členství v Evropské unii se objevila mimo jiné v osmnáctibodovém mírovém plánu ze summitu v Anchorage mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Unijní členství je v tomto kontextu vnímáno jako kompenzace za případné ústupky, jako je například vzdání se aspirací na vstup do NATO. Přestože evropští političtí lídři vyjadřují přístupovým snahám Kyjeva veřejnou podporu, úředníci v Bruselu poukazují na obrovský objem legislativy, kterou musí země ještě přijmout.
Obavy panují také na úrovni jednotlivých členských států. Maďarsko zdůrazňuje otázku ochrany menšin, zatímco Polsko a Francie mají výhrady ohledně dopadů na společnou zemědělskou politiku. Stávající čistí příjemci z unijního rozpočtu ze střední a východní Evropy se navíc obávají finančních dopadů. Současné plány počítají s podporou ve výši 100 miliard eur v sedmiletém rozpočtovém cyklu od roku 2028, přičemž v případě pokračujícího konfliktu by se náklady mohly vyšplhat na 40 až 50 miliard eur ročně.
Unijní úředníci sice naznačují, že plnohodnotné členství Ukrajiny může trvat až do konce příštího desetiletí, konečné rozhodnutí však bude politické. Pokud by americký prezident Donald Trump přiměl Rusko k jednacímu stolu a podmínkou mírové dohody by bylo přijetí Ukrajiny do Unie, evropští lídři by těžko hledali důvody k odmítnutí. Evropa je totiž v oblasti bezpečnosti stále výrazně závislá na Spojených státech. Případné obavy v oblastech zemědělství či právního státu by navíc bylo možné vyřešit dlouhými přechodnými obdobími.
Otázky korupce a vymahatelnosti práva představují dlouhodobý problém, avšak perspektiva členství v Unii může sloužit jako klíčový impuls k jejich řešení. Při zahájení transformace v devadesátých letech na tom Ukrajina z hlediska korupce nebyla hůře než Polsko, Bulharsko nebo Rumunsko. Bulharsko i po téměř dvaceti letech členství zaujímá v žebříčku vnímání korupce 94. místo, zatímco Ukrajině patří 114. příčka. Ukrajinská společnost i protikorupční úřady navíc v současnosti vyvíjejí značné úsilí při odhalování korupce na nejvyšších místech.
Pro úspěšnou transformaci a přilákání investorů je zásadní, aby Evropská unie stanovila Ukrajině pevné datum vstupu nebo jasný harmonogram reformních kroků. Analytik Timothy Ash připomíná, že podobně fungovala Kodaňská smlouva z roku 1994, která určila rok 2004 pro vstup zemí střední a východní Evropy. Stanovení pevného termínu dává unijní administrativě i reformním orgánům jasný cíl, na jehož splnění mohou systematicky pracovat. Bez jasného výhledu členství hrozí, že investoři nebudou ochotni do obnovy země vložit potřebné prostředky.
Z hlediska bezpečnosti čelí evropské státy realitě, v níž Rusko představuje trvalou hrozbu a americké záruky v rámci NATO již nejsou plně spolehlivé. Ukrajina v současnosti disponuje nejefektivnější vojenskou silou v Evropě a pokročilými vojenskými technologiemi, což z ní dělá klíčového aktéra budoucí evropské obrany. Pokud by Ukrajina zůstala mimo unijní struktury, hrozilo by selhání jejího hospodářského rozvoje a následná sociální i politická nestabilita v silně militarizovaném státě. Unie proto má přímý zájem na stabilním a ekonomicky rozvinutém sousedovi.
Timothy Ash, který se analýze Ukrajiny věnuje téměř čtyřicet let, zdůrazňuje, že země v minulosti selhávala jako most mezi Východem a Západem ovládaný oligarchy. Obyvatelé Ukrajiny však opakovaně ukázali, že odmítají patřit do ruské sféry vlivu a požadují evropskou perspektivu. Integrace Ukrajiny do Unie představuje podle Ashe způsob, jak zajistit bezpečnost Evropy před trvající hrozbou ze strany Ruska.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.