Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Situaci potvrzují i statistické údaje. Podle studií a analýz Národního svazu zemědělců (NFU) klesl objem exportu na trhy Evropské unie téměř o polovinu a jeho hodnota se snížila o 35 %. Vývoz z drůbežářského sektoru propadl o 38 %, u hovězího masa o 24 % a u mléčných výrobků o 16 %.
Samotný brexit navíc podle starších analýz zvýšil ceny potravin pro britské spotřebitele o 7 miliard liber. K tomu se v posledním desetiletí přidaly další globální rány v podobě pandemie covidu-19, energetických šoků vyvolaných válkami na Ukrajině a v Íránu a extrémního počasí. Prezident NFU Tom Bradshaw přirovnává současný stav k „smrti z tisíce řezů“, tedy k pomalému, ale vytrvalému ekonomickému oslabování celého odvětví.
Mezi hlavní strukturální změny patří odchod Velké Británie ze Společné zemědělské politiky (CAP) EU a zavedení nového systému dotací. Původní plán reformy, který tehdy prosazoval ministr životního prostředí Michael Gove, měl nahradit plošné dotace podle rozlohy půdy novým programem ekologického hospodaření (ELMS).
Farmáři měli peníze dostávat za ochranu přírody, obnovu půdy či péči o divokou zvěř. V praxi však systém provázejí neustálé průtahy, změny ministrů a administrativní zmatky. Starý model přímých plateb má příští rok definitivně skončit, avšak do nových programů se zatím dokázala přihlásit zhruba jen polovina anglických zemědělců. Rozpočet sice zůstává na výši přibližně 2,3 miliardy liber ročně, kvůli vysoké inflaci ale reálně ztrácí hodnotu.
Nové obchodní bariéry s Evropou navíc zcela zlikvidovaly některé menší britské producenty, pro které jsou náklady na dopravu malých zásilek neúnosné. Kvůli přísným pravidlům se zastavil například vývoz sadbových brambor, korýšů nebo býčího spermatu.
Současný ministr zemědělství za Labouristickou stranu Stephen Morgan sice přiznává, že předchozí konzervativní vlády farmáře poškodily špatně vyjednanými smlouvami, současný kabinet se však snaží situaci stabilizovat. Labouristé plánují snížit byrokracii prostřednictvím nové dohody s EU, zajistili obchodní dohodu v Perském zálivu za 800 milionů liber a schválili rekordní zemědělský rozpočet ve výši 11,8 miliardy liber.
Sliby o tom, že brexit přinese zelenější budoucnost, se však podle aktuální zprávy organizace Wildlife Trusts nenaplnily. Velká Británie se v ekologických regulacích odklonila od standardů EU, což podle ochránců přírody vedlo spíše k oslabení zákonů chránících krajinu. Stát navíc loni náhle pozastavil některé dotační pobídky, protože farmáři často volili nejjednodušší možná řešení namísto nákladné obnovy tůní či rašelinišť.
Ochránci přírody také kritizují fakt, že země nyní dováží historicky nejvíc biopotravin, místo aby je sama pěstovala. Samotná Evropská unie se sice potýká s vlastními problémy, kdy masivní protesty farmářů v roce 2024 donutily Brusel oslabit některé ekologické požadavky, unijní dotační systém však nadále tvoří třetinu celého rozpočtu sedmadvacítky.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.