Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Situaci potvrzují i statistické údaje. Podle studií a analýz Národního svazu zemědělců (NFU) klesl objem exportu na trhy Evropské unie téměř o polovinu a jeho hodnota se snížila o 35 %. Vývoz z drůbežářského sektoru propadl o 38 %, u hovězího masa o 24 % a u mléčných výrobků o 16 %.
Samotný brexit navíc podle starších analýz zvýšil ceny potravin pro britské spotřebitele o 7 miliard liber. K tomu se v posledním desetiletí přidaly další globální rány v podobě pandemie covidu-19, energetických šoků vyvolaných válkami na Ukrajině a v Íránu a extrémního počasí. Prezident NFU Tom Bradshaw přirovnává současný stav k „smrti z tisíce řezů“, tedy k pomalému, ale vytrvalému ekonomickému oslabování celého odvětví.
Mezi hlavní strukturální změny patří odchod Velké Británie ze Společné zemědělské politiky (CAP) EU a zavedení nového systému dotací. Původní plán reformy, který tehdy prosazoval ministr životního prostředí Michael Gove, měl nahradit plošné dotace podle rozlohy půdy novým programem ekologického hospodaření (ELMS).
Farmáři měli peníze dostávat za ochranu přírody, obnovu půdy či péči o divokou zvěř. V praxi však systém provázejí neustálé průtahy, změny ministrů a administrativní zmatky. Starý model přímých plateb má příští rok definitivně skončit, avšak do nových programů se zatím dokázala přihlásit zhruba jen polovina anglických zemědělců. Rozpočet sice zůstává na výši přibližně 2,3 miliardy liber ročně, kvůli vysoké inflaci ale reálně ztrácí hodnotu.
Nové obchodní bariéry s Evropou navíc zcela zlikvidovaly některé menší britské producenty, pro které jsou náklady na dopravu malých zásilek neúnosné. Kvůli přísným pravidlům se zastavil například vývoz sadbových brambor, korýšů nebo býčího spermatu.
Současný ministr zemědělství za Labouristickou stranu Stephen Morgan sice přiznává, že předchozí konzervativní vlády farmáře poškodily špatně vyjednanými smlouvami, současný kabinet se však snaží situaci stabilizovat. Labouristé plánují snížit byrokracii prostřednictvím nové dohody s EU, zajistili obchodní dohodu v Perském zálivu za 800 milionů liber a schválili rekordní zemědělský rozpočet ve výši 11,8 miliardy liber.
Sliby o tom, že brexit přinese zelenější budoucnost, se však podle aktuální zprávy organizace Wildlife Trusts nenaplnily. Velká Británie se v ekologických regulacích odklonila od standardů EU, což podle ochránců přírody vedlo spíše k oslabení zákonů chránících krajinu. Stát navíc loni náhle pozastavil některé dotační pobídky, protože farmáři často volili nejjednodušší možná řešení namísto nákladné obnovy tůní či rašelinišť.
Ochránci přírody také kritizují fakt, že země nyní dováží historicky nejvíc biopotravin, místo aby je sama pěstovala. Samotná Evropská unie se sice potýká s vlastními problémy, kdy masivní protesty farmářů v roce 2024 donutily Brusel oslabit některé ekologické požadavky, unijní dotační systém však nadále tvoří třetinu celého rozpočtu sedmadvacítky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.