Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Situaci potvrzují i statistické údaje. Podle studií a analýz Národního svazu zemědělců (NFU) klesl objem exportu na trhy Evropské unie téměř o polovinu a jeho hodnota se snížila o 35 %. Vývoz z drůbežářského sektoru propadl o 38 %, u hovězího masa o 24 % a u mléčných výrobků o 16 %.
Samotný brexit navíc podle starších analýz zvýšil ceny potravin pro britské spotřebitele o 7 miliard liber. K tomu se v posledním desetiletí přidaly další globální rány v podobě pandemie covidu-19, energetických šoků vyvolaných válkami na Ukrajině a v Íránu a extrémního počasí. Prezident NFU Tom Bradshaw přirovnává současný stav k „smrti z tisíce řezů“, tedy k pomalému, ale vytrvalému ekonomickému oslabování celého odvětví.
Mezi hlavní strukturální změny patří odchod Velké Británie ze Společné zemědělské politiky (CAP) EU a zavedení nového systému dotací. Původní plán reformy, který tehdy prosazoval ministr životního prostředí Michael Gove, měl nahradit plošné dotace podle rozlohy půdy novým programem ekologického hospodaření (ELMS).
Farmáři měli peníze dostávat za ochranu přírody, obnovu půdy či péči o divokou zvěř. V praxi však systém provázejí neustálé průtahy, změny ministrů a administrativní zmatky. Starý model přímých plateb má příští rok definitivně skončit, avšak do nových programů se zatím dokázala přihlásit zhruba jen polovina anglických zemědělců. Rozpočet sice zůstává na výši přibližně 2,3 miliardy liber ročně, kvůli vysoké inflaci ale reálně ztrácí hodnotu.
Nové obchodní bariéry s Evropou navíc zcela zlikvidovaly některé menší britské producenty, pro které jsou náklady na dopravu malých zásilek neúnosné. Kvůli přísným pravidlům se zastavil například vývoz sadbových brambor, korýšů nebo býčího spermatu.
Současný ministr zemědělství za Labouristickou stranu Stephen Morgan sice přiznává, že předchozí konzervativní vlády farmáře poškodily špatně vyjednanými smlouvami, současný kabinet se však snaží situaci stabilizovat. Labouristé plánují snížit byrokracii prostřednictvím nové dohody s EU, zajistili obchodní dohodu v Perském zálivu za 800 milionů liber a schválili rekordní zemědělský rozpočet ve výši 11,8 miliardy liber.
Sliby o tom, že brexit přinese zelenější budoucnost, se však podle aktuální zprávy organizace Wildlife Trusts nenaplnily. Velká Británie se v ekologických regulacích odklonila od standardů EU, což podle ochránců přírody vedlo spíše k oslabení zákonů chránících krajinu. Stát navíc loni náhle pozastavil některé dotační pobídky, protože farmáři často volili nejjednodušší možná řešení namísto nákladné obnovy tůní či rašelinišť.
Ochránci přírody také kritizují fakt, že země nyní dováží historicky nejvíc biopotravin, místo aby je sama pěstovala. Samotná Evropská unie se sice potýká s vlastními problémy, kdy masivní protesty farmářů v roce 2024 donutily Brusel oslabit některé ekologické požadavky, unijní dotační systém však nadále tvoří třetinu celého rozpočtu sedmadvacítky.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).