Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Situaci potvrzují i statistické údaje. Podle studií a analýz Národního svazu zemědělců (NFU) klesl objem exportu na trhy Evropské unie téměř o polovinu a jeho hodnota se snížila o 35 %. Vývoz z drůbežářského sektoru propadl o 38 %, u hovězího masa o 24 % a u mléčných výrobků o 16 %.
Samotný brexit navíc podle starších analýz zvýšil ceny potravin pro britské spotřebitele o 7 miliard liber. K tomu se v posledním desetiletí přidaly další globální rány v podobě pandemie covidu-19, energetických šoků vyvolaných válkami na Ukrajině a v Íránu a extrémního počasí. Prezident NFU Tom Bradshaw přirovnává současný stav k „smrti z tisíce řezů“, tedy k pomalému, ale vytrvalému ekonomickému oslabování celého odvětví.
Mezi hlavní strukturální změny patří odchod Velké Británie ze Společné zemědělské politiky (CAP) EU a zavedení nového systému dotací. Původní plán reformy, který tehdy prosazoval ministr životního prostředí Michael Gove, měl nahradit plošné dotace podle rozlohy půdy novým programem ekologického hospodaření (ELMS).
Farmáři měli peníze dostávat za ochranu přírody, obnovu půdy či péči o divokou zvěř. V praxi však systém provázejí neustálé průtahy, změny ministrů a administrativní zmatky. Starý model přímých plateb má příští rok definitivně skončit, avšak do nových programů se zatím dokázala přihlásit zhruba jen polovina anglických zemědělců. Rozpočet sice zůstává na výši přibližně 2,3 miliardy liber ročně, kvůli vysoké inflaci ale reálně ztrácí hodnotu.
Nové obchodní bariéry s Evropou navíc zcela zlikvidovaly některé menší britské producenty, pro které jsou náklady na dopravu malých zásilek neúnosné. Kvůli přísným pravidlům se zastavil například vývoz sadbových brambor, korýšů nebo býčího spermatu.
Současný ministr zemědělství za Labouristickou stranu Stephen Morgan sice přiznává, že předchozí konzervativní vlády farmáře poškodily špatně vyjednanými smlouvami, současný kabinet se však snaží situaci stabilizovat. Labouristé plánují snížit byrokracii prostřednictvím nové dohody s EU, zajistili obchodní dohodu v Perském zálivu za 800 milionů liber a schválili rekordní zemědělský rozpočet ve výši 11,8 miliardy liber.
Sliby o tom, že brexit přinese zelenější budoucnost, se však podle aktuální zprávy organizace Wildlife Trusts nenaplnily. Velká Británie se v ekologických regulacích odklonila od standardů EU, což podle ochránců přírody vedlo spíše k oslabení zákonů chránících krajinu. Stát navíc loni náhle pozastavil některé dotační pobídky, protože farmáři často volili nejjednodušší možná řešení namísto nákladné obnovy tůní či rašelinišť.
Ochránci přírody také kritizují fakt, že země nyní dováží historicky nejvíc biopotravin, místo aby je sama pěstovala. Samotná Evropská unie se sice potýká s vlastními problémy, kdy masivní protesty farmářů v roce 2024 donutily Brusel oslabit některé ekologické požadavky, unijní dotační systém však nadále tvoří třetinu celého rozpočtu sedmadvacítky.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.