Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Během rozhovoru, který náhodně zachytil mikrofon, Putin ujistil čínského vůdce, že díky pokroku v technologiích by se lidské orgány mohly neustále nahrazovat transplantacemi, a lidé by tak mohli omládnout, nebo se stát dokonce nesmrtelnými. Si Ťin-pching mu odpověděl, že do konce století se lidé možná dožijí až 150 let. Kim Čong-un, který je o třicet let mladší než oba dva, si jejich rozhovor se zájmem vyslechl.
Tato diskuze vyvolala spekulace o tom, jak daleko jsou tito lídři ochotni zajít ve své snaze o neomezenou vládu. V současné době to nevypadá, že by se některý z nich chystal vzdát se moci. Naopak. Podle změn v ústavě by mohl Putin vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 83 let. Si Ťin-pching zase rozbil komunistickou tradici výchovy nástupců. V Severní Koreji, která je totalitním státem, se o nástupci rozhoduje až po smrti stávajícího vůdce.
Touha po dlouhověkosti není u vládců nic nového. Například první čínský císař Qin Shi Huang posílal expedice, aby našly elixír věčného života. Také Alexandr Veliký putoval do bájné „země temnoty“, kde hledal „vodu života“.
V moderní historii se proslavil italský politik Silvio Berlusconi, který se podrobil transplantaci vlasů a kosmetickým operacím, aby působil neporazitelně. Také kazašský prezident Nursultan Nazarbajev nařídil vědcům, aby zkoumali „omlazování organismu“ a genové medicíny.
Putin, který oba lídry dobře znal, se ve své snaze o dlouhověkost vydává na nejambicióznější a nejštědřeji financovanou cestu. Ruský prezident je zdravím posedlý už dlouho. Spoléhá na svůj tým lékařů a alternativní medicínu. Lidé, kteří se jím zabývají, však říkají, že nejde jen o to být zdravý, ale o prodloužení života.
Novinář Michail Rubin, který je spoluautorem Putinovy biografie, uvádí, že Putin se zabývá tématem, které ho skutečně zajímá, což ukazuje i rozhovor se Si Ťin-pchingem. Dále dodává, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by Putin potřeboval stálou lékařskou péči, na cesty ho vždy doprovází tým lékařů různých specializací. Podle Rubina to naznačuje, že je prezident posedlý svým zdravím a dlouhověkostí.
Mluvčí Putina, Dmitrij Peskov, uvedl, že moderní metody, včetně chirurgických zákroků a transplantací orgánů, dávají lidstvu naději, že se délka života výrazně prodlouží. Lidé by mohli doufat, že se dožijí 100 let a více.
Za výzkum nesmrtelnosti v Rusku má údajně zodpovídat Mikhail Kovalchuk, který je považován za Putinova nejoblíbenějšího vědce. Podle nezávislé publikace Meduza založil Kovalchuk několik institutů, které se zabývají investováním do nových technologií.
Patří mezi ně například tisk orgánů z buněk vypěstovaných v laboratoři. Také Putinova nejstarší dcera, Maria Vorontsova, která je vystudovaná endokrinoložka, obdržela vládní granty na studium prodlužování lidského zdraví a dlouhověkosti.
Touha stárnoucí ruské elity po věčném životě se už stihla promítnout do populární kultury v zemi. Je to například hlavní téma satirického románu „Myš“ od ruského spisovatele Ivana Filippova.
Kniha je o nakaženém hlodavci, který uteče z vědeckého institutu, kde vědci vyvíjejí lék na prodloužení Putinova života. Filippov uvedl, že ho Putinovy komentáře nepřekvapily, protože jeho příběh se zrodil z reality. Podle něj je Putin posedlý myšlenkou, že bude žít věčně, nebo alespoň déle, než mu osud dovolí.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.