Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Během rozhovoru, který náhodně zachytil mikrofon, Putin ujistil čínského vůdce, že díky pokroku v technologiích by se lidské orgány mohly neustále nahrazovat transplantacemi, a lidé by tak mohli omládnout, nebo se stát dokonce nesmrtelnými. Si Ťin-pching mu odpověděl, že do konce století se lidé možná dožijí až 150 let. Kim Čong-un, který je o třicet let mladší než oba dva, si jejich rozhovor se zájmem vyslechl.
Tato diskuze vyvolala spekulace o tom, jak daleko jsou tito lídři ochotni zajít ve své snaze o neomezenou vládu. V současné době to nevypadá, že by se některý z nich chystal vzdát se moci. Naopak. Podle změn v ústavě by mohl Putin vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 83 let. Si Ťin-pching zase rozbil komunistickou tradici výchovy nástupců. V Severní Koreji, která je totalitním státem, se o nástupci rozhoduje až po smrti stávajícího vůdce.
Touha po dlouhověkosti není u vládců nic nového. Například první čínský císař Qin Shi Huang posílal expedice, aby našly elixír věčného života. Také Alexandr Veliký putoval do bájné „země temnoty“, kde hledal „vodu života“.
V moderní historii se proslavil italský politik Silvio Berlusconi, který se podrobil transplantaci vlasů a kosmetickým operacím, aby působil neporazitelně. Také kazašský prezident Nursultan Nazarbajev nařídil vědcům, aby zkoumali „omlazování organismu“ a genové medicíny.
Putin, který oba lídry dobře znal, se ve své snaze o dlouhověkost vydává na nejambicióznější a nejštědřeji financovanou cestu. Ruský prezident je zdravím posedlý už dlouho. Spoléhá na svůj tým lékařů a alternativní medicínu. Lidé, kteří se jím zabývají, však říkají, že nejde jen o to být zdravý, ale o prodloužení života.
Novinář Michail Rubin, který je spoluautorem Putinovy biografie, uvádí, že Putin se zabývá tématem, které ho skutečně zajímá, což ukazuje i rozhovor se Si Ťin-pchingem. Dále dodává, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by Putin potřeboval stálou lékařskou péči, na cesty ho vždy doprovází tým lékařů různých specializací. Podle Rubina to naznačuje, že je prezident posedlý svým zdravím a dlouhověkostí.
Mluvčí Putina, Dmitrij Peskov, uvedl, že moderní metody, včetně chirurgických zákroků a transplantací orgánů, dávají lidstvu naději, že se délka života výrazně prodlouží. Lidé by mohli doufat, že se dožijí 100 let a více.
Za výzkum nesmrtelnosti v Rusku má údajně zodpovídat Mikhail Kovalchuk, který je považován za Putinova nejoblíbenějšího vědce. Podle nezávislé publikace Meduza založil Kovalchuk několik institutů, které se zabývají investováním do nových technologií.
Patří mezi ně například tisk orgánů z buněk vypěstovaných v laboratoři. Také Putinova nejstarší dcera, Maria Vorontsova, která je vystudovaná endokrinoložka, obdržela vládní granty na studium prodlužování lidského zdraví a dlouhověkosti.
Touha stárnoucí ruské elity po věčném životě se už stihla promítnout do populární kultury v zemi. Je to například hlavní téma satirického románu „Myš“ od ruského spisovatele Ivana Filippova.
Kniha je o nakaženém hlodavci, který uteče z vědeckého institutu, kde vědci vyvíjejí lék na prodloužení Putinova života. Filippov uvedl, že ho Putinovy komentáře nepřekvapily, protože jeho příběh se zrodil z reality. Podle něj je Putin posedlý myšlenkou, že bude žít věčně, nebo alespoň déle, než mu osud dovolí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.