Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Během rozhovoru, který náhodně zachytil mikrofon, Putin ujistil čínského vůdce, že díky pokroku v technologiích by se lidské orgány mohly neustále nahrazovat transplantacemi, a lidé by tak mohli omládnout, nebo se stát dokonce nesmrtelnými. Si Ťin-pching mu odpověděl, že do konce století se lidé možná dožijí až 150 let. Kim Čong-un, který je o třicet let mladší než oba dva, si jejich rozhovor se zájmem vyslechl.
Tato diskuze vyvolala spekulace o tom, jak daleko jsou tito lídři ochotni zajít ve své snaze o neomezenou vládu. V současné době to nevypadá, že by se některý z nich chystal vzdát se moci. Naopak. Podle změn v ústavě by mohl Putin vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 83 let. Si Ťin-pching zase rozbil komunistickou tradici výchovy nástupců. V Severní Koreji, která je totalitním státem, se o nástupci rozhoduje až po smrti stávajícího vůdce.
Touha po dlouhověkosti není u vládců nic nového. Například první čínský císař Qin Shi Huang posílal expedice, aby našly elixír věčného života. Také Alexandr Veliký putoval do bájné „země temnoty“, kde hledal „vodu života“.
V moderní historii se proslavil italský politik Silvio Berlusconi, který se podrobil transplantaci vlasů a kosmetickým operacím, aby působil neporazitelně. Také kazašský prezident Nursultan Nazarbajev nařídil vědcům, aby zkoumali „omlazování organismu“ a genové medicíny.
Putin, který oba lídry dobře znal, se ve své snaze o dlouhověkost vydává na nejambicióznější a nejštědřeji financovanou cestu. Ruský prezident je zdravím posedlý už dlouho. Spoléhá na svůj tým lékařů a alternativní medicínu. Lidé, kteří se jím zabývají, však říkají, že nejde jen o to být zdravý, ale o prodloužení života.
Novinář Michail Rubin, který je spoluautorem Putinovy biografie, uvádí, že Putin se zabývá tématem, které ho skutečně zajímá, což ukazuje i rozhovor se Si Ťin-pchingem. Dále dodává, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by Putin potřeboval stálou lékařskou péči, na cesty ho vždy doprovází tým lékařů různých specializací. Podle Rubina to naznačuje, že je prezident posedlý svým zdravím a dlouhověkostí.
Mluvčí Putina, Dmitrij Peskov, uvedl, že moderní metody, včetně chirurgických zákroků a transplantací orgánů, dávají lidstvu naději, že se délka života výrazně prodlouží. Lidé by mohli doufat, že se dožijí 100 let a více.
Za výzkum nesmrtelnosti v Rusku má údajně zodpovídat Mikhail Kovalchuk, který je považován za Putinova nejoblíbenějšího vědce. Podle nezávislé publikace Meduza založil Kovalchuk několik institutů, které se zabývají investováním do nových technologií.
Patří mezi ně například tisk orgánů z buněk vypěstovaných v laboratoři. Také Putinova nejstarší dcera, Maria Vorontsova, která je vystudovaná endokrinoložka, obdržela vládní granty na studium prodlužování lidského zdraví a dlouhověkosti.
Touha stárnoucí ruské elity po věčném životě se už stihla promítnout do populární kultury v zemi. Je to například hlavní téma satirického románu „Myš“ od ruského spisovatele Ivana Filippova.
Kniha je o nakaženém hlodavci, který uteče z vědeckého institutu, kde vědci vyvíjejí lék na prodloužení Putinova života. Filippov uvedl, že ho Putinovy komentáře nepřekvapily, protože jeho příběh se zrodil z reality. Podle něj je Putin posedlý myšlenkou, že bude žít věčně, nebo alespoň déle, než mu osud dovolí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.