Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Během rozhovoru, který náhodně zachytil mikrofon, Putin ujistil čínského vůdce, že díky pokroku v technologiích by se lidské orgány mohly neustále nahrazovat transplantacemi, a lidé by tak mohli omládnout, nebo se stát dokonce nesmrtelnými. Si Ťin-pching mu odpověděl, že do konce století se lidé možná dožijí až 150 let. Kim Čong-un, který je o třicet let mladší než oba dva, si jejich rozhovor se zájmem vyslechl.
Tato diskuze vyvolala spekulace o tom, jak daleko jsou tito lídři ochotni zajít ve své snaze o neomezenou vládu. V současné době to nevypadá, že by se některý z nich chystal vzdát se moci. Naopak. Podle změn v ústavě by mohl Putin vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 83 let. Si Ťin-pching zase rozbil komunistickou tradici výchovy nástupců. V Severní Koreji, která je totalitním státem, se o nástupci rozhoduje až po smrti stávajícího vůdce.
Touha po dlouhověkosti není u vládců nic nového. Například první čínský císař Qin Shi Huang posílal expedice, aby našly elixír věčného života. Také Alexandr Veliký putoval do bájné „země temnoty“, kde hledal „vodu života“.
V moderní historii se proslavil italský politik Silvio Berlusconi, který se podrobil transplantaci vlasů a kosmetickým operacím, aby působil neporazitelně. Také kazašský prezident Nursultan Nazarbajev nařídil vědcům, aby zkoumali „omlazování organismu“ a genové medicíny.
Putin, který oba lídry dobře znal, se ve své snaze o dlouhověkost vydává na nejambicióznější a nejštědřeji financovanou cestu. Ruský prezident je zdravím posedlý už dlouho. Spoléhá na svůj tým lékařů a alternativní medicínu. Lidé, kteří se jím zabývají, však říkají, že nejde jen o to být zdravý, ale o prodloužení života.
Novinář Michail Rubin, který je spoluautorem Putinovy biografie, uvádí, že Putin se zabývá tématem, které ho skutečně zajímá, což ukazuje i rozhovor se Si Ťin-pchingem. Dále dodává, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by Putin potřeboval stálou lékařskou péči, na cesty ho vždy doprovází tým lékařů různých specializací. Podle Rubina to naznačuje, že je prezident posedlý svým zdravím a dlouhověkostí.
Mluvčí Putina, Dmitrij Peskov, uvedl, že moderní metody, včetně chirurgických zákroků a transplantací orgánů, dávají lidstvu naději, že se délka života výrazně prodlouží. Lidé by mohli doufat, že se dožijí 100 let a více.
Za výzkum nesmrtelnosti v Rusku má údajně zodpovídat Mikhail Kovalchuk, který je považován za Putinova nejoblíbenějšího vědce. Podle nezávislé publikace Meduza založil Kovalchuk několik institutů, které se zabývají investováním do nových technologií.
Patří mezi ně například tisk orgánů z buněk vypěstovaných v laboratoři. Také Putinova nejstarší dcera, Maria Vorontsova, která je vystudovaná endokrinoložka, obdržela vládní granty na studium prodlužování lidského zdraví a dlouhověkosti.
Touha stárnoucí ruské elity po věčném životě se už stihla promítnout do populární kultury v zemi. Je to například hlavní téma satirického románu „Myš“ od ruského spisovatele Ivana Filippova.
Kniha je o nakaženém hlodavci, který uteče z vědeckého institutu, kde vědci vyvíjejí lék na prodloužení Putinova života. Filippov uvedl, že ho Putinovy komentáře nepřekvapily, protože jeho příběh se zrodil z reality. Podle něj je Putin posedlý myšlenkou, že bude žít věčně, nebo alespoň déle, než mu osud dovolí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.