Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Během rozhovoru, který náhodně zachytil mikrofon, Putin ujistil čínského vůdce, že díky pokroku v technologiích by se lidské orgány mohly neustále nahrazovat transplantacemi, a lidé by tak mohli omládnout, nebo se stát dokonce nesmrtelnými. Si Ťin-pching mu odpověděl, že do konce století se lidé možná dožijí až 150 let. Kim Čong-un, který je o třicet let mladší než oba dva, si jejich rozhovor se zájmem vyslechl.
Tato diskuze vyvolala spekulace o tom, jak daleko jsou tito lídři ochotni zajít ve své snaze o neomezenou vládu. V současné době to nevypadá, že by se některý z nich chystal vzdát se moci. Naopak. Podle změn v ústavě by mohl Putin vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 83 let. Si Ťin-pching zase rozbil komunistickou tradici výchovy nástupců. V Severní Koreji, která je totalitním státem, se o nástupci rozhoduje až po smrti stávajícího vůdce.
Touha po dlouhověkosti není u vládců nic nového. Například první čínský císař Qin Shi Huang posílal expedice, aby našly elixír věčného života. Také Alexandr Veliký putoval do bájné „země temnoty“, kde hledal „vodu života“.
V moderní historii se proslavil italský politik Silvio Berlusconi, který se podrobil transplantaci vlasů a kosmetickým operacím, aby působil neporazitelně. Také kazašský prezident Nursultan Nazarbajev nařídil vědcům, aby zkoumali „omlazování organismu“ a genové medicíny.
Putin, který oba lídry dobře znal, se ve své snaze o dlouhověkost vydává na nejambicióznější a nejštědřeji financovanou cestu. Ruský prezident je zdravím posedlý už dlouho. Spoléhá na svůj tým lékařů a alternativní medicínu. Lidé, kteří se jím zabývají, však říkají, že nejde jen o to být zdravý, ale o prodloužení života.
Novinář Michail Rubin, který je spoluautorem Putinovy biografie, uvádí, že Putin se zabývá tématem, které ho skutečně zajímá, což ukazuje i rozhovor se Si Ťin-pchingem. Dále dodává, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by Putin potřeboval stálou lékařskou péči, na cesty ho vždy doprovází tým lékařů různých specializací. Podle Rubina to naznačuje, že je prezident posedlý svým zdravím a dlouhověkostí.
Mluvčí Putina, Dmitrij Peskov, uvedl, že moderní metody, včetně chirurgických zákroků a transplantací orgánů, dávají lidstvu naději, že se délka života výrazně prodlouží. Lidé by mohli doufat, že se dožijí 100 let a více.
Za výzkum nesmrtelnosti v Rusku má údajně zodpovídat Mikhail Kovalchuk, který je považován za Putinova nejoblíbenějšího vědce. Podle nezávislé publikace Meduza založil Kovalchuk několik institutů, které se zabývají investováním do nových technologií.
Patří mezi ně například tisk orgánů z buněk vypěstovaných v laboratoři. Také Putinova nejstarší dcera, Maria Vorontsova, která je vystudovaná endokrinoložka, obdržela vládní granty na studium prodlužování lidského zdraví a dlouhověkosti.
Touha stárnoucí ruské elity po věčném životě se už stihla promítnout do populární kultury v zemi. Je to například hlavní téma satirického románu „Myš“ od ruského spisovatele Ivana Filippova.
Kniha je o nakaženém hlodavci, který uteče z vědeckého institutu, kde vědci vyvíjejí lék na prodloužení Putinova života. Filippov uvedl, že ho Putinovy komentáře nepřekvapily, protože jeho příběh se zrodil z reality. Podle něj je Putin posedlý myšlenkou, že bude žít věčně, nebo alespoň déle, než mu osud dovolí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.