V Polsku došlo k zásadnímu posunu: Karol Nawrocki, kandidát podporovaný stranou Právo a spravedlnost (PiS) a spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvítězil v prezidentských volbách. Jeho nástup do úřadu nebude mít dopad pouze na domácí politickou scénu, ale ovlivní rovněž směřování celé Evropské unie. Jaké dopady lze od Nawrockiho prezidentství očekávat na evropské dění – od vztahů mezi členskými státy EU až po širší geopolitické souvislosti?
Polská politická scéna zažila další zemětřesení. V těsném souboji o prezidentský úřad, který rozděloval zemi až do poslední chvíle, zvítězil Karol Nawrocki – kandidát podporovaný nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS) a spojencem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento historik a konzervativní intelektuál porazil varšavského primátora a zástupce liberálního proudu Rafała Trzaskowského rozdílem necelých dvou procentních bodů. Výsledek volby však není jen běžnou změnou v nejvyšší funkci státu – signalizuje hluboký ideový střet, který se může během Nawrockého mandátu ještě více prohloubit.
Polsko má nového prezidenta. Ve velmi těsném souboji zvítězil Karol Nawrocki, kandidát podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského zhruba o 1,8 procentního bodu – získal 50,89 % hlasů oproti Trzaskowského 49,11 %.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.