Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
Ve svém vyjádření na platformě Truth Social uvedl, že se Teherán pokusil zasahovat do amerických voleb v letech 2020 i 2024, aby jeho osobu zastavil. Podle Trumpových slov nyní Írán kvůli těmto aktivitám čelí obnovené válce se Spojenými státy.
Tato vyjádření, zveřejněná v prvních hodinách bombardování Íránu, v podstatě opakovala titulek článku ze spřízněného zpravodajského serveru Just the News. Text článku tvrdil, že íránské zpravodajské služby usilovaly o podkopání Trumpovy snahy o znovuzvolení v roce 2020 prostřednictvím různých vlivových operací. Stejně tak měl Írán podle těchto tvrzení pracovat proti němu i v roce 2024, kdy Trump v souboji o Bílý dům porazil Kamalu Harrisovou.
Jde již o druhou vojenskou operaci Trumpovy administrativy, během níž prezident odkazuje na obvinění týkající se voleb z roku 2020. Podobné komentáře sdílel na sociálních sítích již v lednu, jen několik dní poté, co nařídil speciálním jednotkám Delta Force operaci ve Venezuele zaměřenou na prezidenta Nicoláse Madura. Tehdy Trump zveřejňoval odkazy na zdiskreditované konspirační teorie, podle nichž Venezuela ovlivnila volby v roce 2020 skrze ovládání hlasovacích zařízení.
V minulosti prezident podporu těchto teorií naznačoval sdílením podcastů o venezuelském vlivu a vyzýval k zaměření veškeré energie a síly na vyšetřování volebních podvodů. Ministerstvo spravedlnosti pod Trumpovým vedením dokonce v loňském roce zahájilo vyšetřování těchto dlouho odmítaných teorií o venezuelském zásahu. Bílý dům se k aktuálnímu propojení íránského útoku s volební rétorikou na žádost o komentář nevyjádřil.
Zatímco ústředním bodem hnutí MAGA a doktríny „America First“ je obvykle odpor k zahraničním válkám, další klíčovou ambicí je právě prošetřování Trumpových stížností na průběh voleb. Na rozdíl od venezuelských teorií, které experti nepovažují za věrohodné, byl Írán z pokusů o ovlivňování voleb skutečně obviňován, a to i představiteli z éry Joea Bidena.
V srpnu 2024, během vrcholící prezidentské kampaně, úřady uvedly, že Írán stál za nabouráním interních záznamů Trumpovy kampaně, které byly následně zaslány novinářům. Jeden z dokumentů obsahoval například rešerši o JD Vanceovi. Americké zpravodajské služby tehdy vyjádřily přesvědčení, že se Íránci prostřednictvím sociálního inženýrství snažili získat přístup k osobám s přímým napojením na kampaně obou politických stran, přičemž tři údajní íránští hackeři byli později obžalováni.
Představitelé amerických úřadů již v roce 2020 informovali o tom, že Írán stál za incidentem s falešnými e-maily. Tehdy voliči registrovaní jako demokraté dostávali výhrůžné zprávy, které je nabádaly k volbě Trumpa. E-maily byly vytvořeny tak, aby budily dojem, že pocházejí od krajně pravicové skupiny Proud Boys, ale vyšetřování je vystopovalo až k Íránu.
Navzdory těmto aktivitám neexistuje žádný známý důkaz, že by Írán hrál klíčovou roli v Trumpově volební prohře před šesti lety. Mezi zastánci konspiračních teorií je však Írán stále považován za důležitého aktéra. Například nedávná kniha „Stolen Elections“ řadí Írán mezi země, které měly Venezuele pomáhat s dálkovou manipulací volebních výsledků prostřednictvím technického poradenství a počítačových inženýrů.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.