Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
Ve svém vyjádření na platformě Truth Social uvedl, že se Teherán pokusil zasahovat do amerických voleb v letech 2020 i 2024, aby jeho osobu zastavil. Podle Trumpových slov nyní Írán kvůli těmto aktivitám čelí obnovené válce se Spojenými státy.
Tato vyjádření, zveřejněná v prvních hodinách bombardování Íránu, v podstatě opakovala titulek článku ze spřízněného zpravodajského serveru Just the News. Text článku tvrdil, že íránské zpravodajské služby usilovaly o podkopání Trumpovy snahy o znovuzvolení v roce 2020 prostřednictvím různých vlivových operací. Stejně tak měl Írán podle těchto tvrzení pracovat proti němu i v roce 2024, kdy Trump v souboji o Bílý dům porazil Kamalu Harrisovou.
Jde již o druhou vojenskou operaci Trumpovy administrativy, během níž prezident odkazuje na obvinění týkající se voleb z roku 2020. Podobné komentáře sdílel na sociálních sítích již v lednu, jen několik dní poté, co nařídil speciálním jednotkám Delta Force operaci ve Venezuele zaměřenou na prezidenta Nicoláse Madura. Tehdy Trump zveřejňoval odkazy na zdiskreditované konspirační teorie, podle nichž Venezuela ovlivnila volby v roce 2020 skrze ovládání hlasovacích zařízení.
V minulosti prezident podporu těchto teorií naznačoval sdílením podcastů o venezuelském vlivu a vyzýval k zaměření veškeré energie a síly na vyšetřování volebních podvodů. Ministerstvo spravedlnosti pod Trumpovým vedením dokonce v loňském roce zahájilo vyšetřování těchto dlouho odmítaných teorií o venezuelském zásahu. Bílý dům se k aktuálnímu propojení íránského útoku s volební rétorikou na žádost o komentář nevyjádřil.
Zatímco ústředním bodem hnutí MAGA a doktríny „America First“ je obvykle odpor k zahraničním válkám, další klíčovou ambicí je právě prošetřování Trumpových stížností na průběh voleb. Na rozdíl od venezuelských teorií, které experti nepovažují za věrohodné, byl Írán z pokusů o ovlivňování voleb skutečně obviňován, a to i představiteli z éry Joea Bidena.
V srpnu 2024, během vrcholící prezidentské kampaně, úřady uvedly, že Írán stál za nabouráním interních záznamů Trumpovy kampaně, které byly následně zaslány novinářům. Jeden z dokumentů obsahoval například rešerši o JD Vanceovi. Americké zpravodajské služby tehdy vyjádřily přesvědčení, že se Íránci prostřednictvím sociálního inženýrství snažili získat přístup k osobám s přímým napojením na kampaně obou politických stran, přičemž tři údajní íránští hackeři byli později obžalováni.
Představitelé amerických úřadů již v roce 2020 informovali o tom, že Írán stál za incidentem s falešnými e-maily. Tehdy voliči registrovaní jako demokraté dostávali výhrůžné zprávy, které je nabádaly k volbě Trumpa. E-maily byly vytvořeny tak, aby budily dojem, že pocházejí od krajně pravicové skupiny Proud Boys, ale vyšetřování je vystopovalo až k Íránu.
Navzdory těmto aktivitám neexistuje žádný známý důkaz, že by Írán hrál klíčovou roli v Trumpově volební prohře před šesti lety. Mezi zastánci konspiračních teorií je však Írán stále považován za důležitého aktéra. Například nedávná kniha „Stolen Elections“ řadí Írán mezi země, které měly Venezuele pomáhat s dálkovou manipulací volebních výsledků prostřednictvím technického poradenství a počítačových inženýrů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.