Trump naznačil, že Írán čelí válce i proto, že se v roce 2020 nestal prezidentem

Ve svém vyjádření na platformě Truth Social uvedl, že se Teherán pokusil zasahovat do amerických voleb v letech 2020 i 2024, aby jeho osobu zastavil. Podle Trumpových slov nyní Írán kvůli těmto aktivitám čelí obnovené válce se Spojenými státy.

Tato vyjádření, zveřejněná v prvních hodinách bombardování Íránu, v podstatě opakovala titulek článku ze spřízněného zpravodajského serveru Just the News. Text článku tvrdil, že íránské zpravodajské služby usilovaly o podkopání Trumpovy snahy o znovuzvolení v roce 2020 prostřednictvím různých vlivových operací. Stejně tak měl Írán podle těchto tvrzení pracovat proti němu i v roce 2024, kdy Trump v souboji o Bílý dům porazil Kamalu Harrisovou.

Jde již o druhou vojenskou operaci Trumpovy administrativy, během níž prezident odkazuje na obvinění týkající se voleb z roku 2020. Podobné komentáře sdílel na sociálních sítích již v lednu, jen několik dní poté, co nařídil speciálním jednotkám Delta Force operaci ve Venezuele zaměřenou na prezidenta Nicoláse Madura. Tehdy Trump zveřejňoval odkazy na zdiskreditované konspirační teorie, podle nichž Venezuela ovlivnila volby v roce 2020 skrze ovládání hlasovacích zařízení.

V minulosti prezident podporu těchto teorií naznačoval sdílením podcastů o venezuelském vlivu a vyzýval k zaměření veškeré energie a síly na vyšetřování volebních podvodů. Ministerstvo spravedlnosti pod Trumpovým vedením dokonce v loňském roce zahájilo vyšetřování těchto dlouho odmítaných teorií o venezuelském zásahu. Bílý dům se k aktuálnímu propojení íránského útoku s volební rétorikou na žádost o komentář nevyjádřil.

Zatímco ústředním bodem hnutí MAGA a doktríny „America First“ je obvykle odpor k zahraničním válkám, další klíčovou ambicí je právě prošetřování Trumpových stížností na průběh voleb. Na rozdíl od venezuelských teorií, které experti nepovažují za věrohodné, byl Írán z pokusů o ovlivňování voleb skutečně obviňován, a to i představiteli z éry Joea Bidena.

V srpnu 2024, během vrcholící prezidentské kampaně, úřady uvedly, že Írán stál za nabouráním interních záznamů Trumpovy kampaně, které byly následně zaslány novinářům. Jeden z dokumentů obsahoval například rešerši o JD Vanceovi. Americké zpravodajské služby tehdy vyjádřily přesvědčení, že se Íránci prostřednictvím sociálního inženýrství snažili získat přístup k osobám s přímým napojením na kampaně obou politických stran, přičemž tři údajní íránští hackeři byli později obžalováni.

Představitelé amerických úřadů již v roce 2020 informovali o tom, že Írán stál za incidentem s falešnými e-maily. Tehdy voliči registrovaní jako demokraté dostávali výhrůžné zprávy, které je nabádaly k volbě Trumpa. E-maily byly vytvořeny tak, aby budily dojem, že pocházejí od krajně pravicové skupiny Proud Boys, ale vyšetřování je vystopovalo až k Íránu.

Navzdory těmto aktivitám neexistuje žádný známý důkaz, že by Írán hrál klíčovou roli v Trumpově volební prohře před šesti lety. Mezi zastánci konspiračních teorií je však Írán stále považován za důležitého aktéra. Například nedávná kniha „Stolen Elections“ řadí Írán mezi země, které měly Venezuele pomáhat s dálkovou manipulací volebních výsledků prostřednictvím technického poradenství a počítačových inženýrů.