Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
Ve svém vyjádření na platformě Truth Social uvedl, že se Teherán pokusil zasahovat do amerických voleb v letech 2020 i 2024, aby jeho osobu zastavil. Podle Trumpových slov nyní Írán kvůli těmto aktivitám čelí obnovené válce se Spojenými státy.
Tato vyjádření, zveřejněná v prvních hodinách bombardování Íránu, v podstatě opakovala titulek článku ze spřízněného zpravodajského serveru Just the News. Text článku tvrdil, že íránské zpravodajské služby usilovaly o podkopání Trumpovy snahy o znovuzvolení v roce 2020 prostřednictvím různých vlivových operací. Stejně tak měl Írán podle těchto tvrzení pracovat proti němu i v roce 2024, kdy Trump v souboji o Bílý dům porazil Kamalu Harrisovou.
Jde již o druhou vojenskou operaci Trumpovy administrativy, během níž prezident odkazuje na obvinění týkající se voleb z roku 2020. Podobné komentáře sdílel na sociálních sítích již v lednu, jen několik dní poté, co nařídil speciálním jednotkám Delta Force operaci ve Venezuele zaměřenou na prezidenta Nicoláse Madura. Tehdy Trump zveřejňoval odkazy na zdiskreditované konspirační teorie, podle nichž Venezuela ovlivnila volby v roce 2020 skrze ovládání hlasovacích zařízení.
V minulosti prezident podporu těchto teorií naznačoval sdílením podcastů o venezuelském vlivu a vyzýval k zaměření veškeré energie a síly na vyšetřování volebních podvodů. Ministerstvo spravedlnosti pod Trumpovým vedením dokonce v loňském roce zahájilo vyšetřování těchto dlouho odmítaných teorií o venezuelském zásahu. Bílý dům se k aktuálnímu propojení íránského útoku s volební rétorikou na žádost o komentář nevyjádřil.
Zatímco ústředním bodem hnutí MAGA a doktríny „America First“ je obvykle odpor k zahraničním válkám, další klíčovou ambicí je právě prošetřování Trumpových stížností na průběh voleb. Na rozdíl od venezuelských teorií, které experti nepovažují za věrohodné, byl Írán z pokusů o ovlivňování voleb skutečně obviňován, a to i představiteli z éry Joea Bidena.
V srpnu 2024, během vrcholící prezidentské kampaně, úřady uvedly, že Írán stál za nabouráním interních záznamů Trumpovy kampaně, které byly následně zaslány novinářům. Jeden z dokumentů obsahoval například rešerši o JD Vanceovi. Americké zpravodajské služby tehdy vyjádřily přesvědčení, že se Íránci prostřednictvím sociálního inženýrství snažili získat přístup k osobám s přímým napojením na kampaně obou politických stran, přičemž tři údajní íránští hackeři byli později obžalováni.
Představitelé amerických úřadů již v roce 2020 informovali o tom, že Írán stál za incidentem s falešnými e-maily. Tehdy voliči registrovaní jako demokraté dostávali výhrůžné zprávy, které je nabádaly k volbě Trumpa. E-maily byly vytvořeny tak, aby budily dojem, že pocházejí od krajně pravicové skupiny Proud Boys, ale vyšetřování je vystopovalo až k Íránu.
Navzdory těmto aktivitám neexistuje žádný známý důkaz, že by Írán hrál klíčovou roli v Trumpově volební prohře před šesti lety. Mezi zastánci konspiračních teorií je však Írán stále považován za důležitého aktéra. Například nedávná kniha „Stolen Elections“ řadí Írán mezi země, které měly Venezuele pomáhat s dálkovou manipulací volebních výsledků prostřednictvím technického poradenství a počítačových inženýrů.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.