Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
Ve svém vyjádření na platformě Truth Social uvedl, že se Teherán pokusil zasahovat do amerických voleb v letech 2020 i 2024, aby jeho osobu zastavil. Podle Trumpových slov nyní Írán kvůli těmto aktivitám čelí obnovené válce se Spojenými státy.
Tato vyjádření, zveřejněná v prvních hodinách bombardování Íránu, v podstatě opakovala titulek článku ze spřízněného zpravodajského serveru Just the News. Text článku tvrdil, že íránské zpravodajské služby usilovaly o podkopání Trumpovy snahy o znovuzvolení v roce 2020 prostřednictvím různých vlivových operací. Stejně tak měl Írán podle těchto tvrzení pracovat proti němu i v roce 2024, kdy Trump v souboji o Bílý dům porazil Kamalu Harrisovou.
Jde již o druhou vojenskou operaci Trumpovy administrativy, během níž prezident odkazuje na obvinění týkající se voleb z roku 2020. Podobné komentáře sdílel na sociálních sítích již v lednu, jen několik dní poté, co nařídil speciálním jednotkám Delta Force operaci ve Venezuele zaměřenou na prezidenta Nicoláse Madura. Tehdy Trump zveřejňoval odkazy na zdiskreditované konspirační teorie, podle nichž Venezuela ovlivnila volby v roce 2020 skrze ovládání hlasovacích zařízení.
V minulosti prezident podporu těchto teorií naznačoval sdílením podcastů o venezuelském vlivu a vyzýval k zaměření veškeré energie a síly na vyšetřování volebních podvodů. Ministerstvo spravedlnosti pod Trumpovým vedením dokonce v loňském roce zahájilo vyšetřování těchto dlouho odmítaných teorií o venezuelském zásahu. Bílý dům se k aktuálnímu propojení íránského útoku s volební rétorikou na žádost o komentář nevyjádřil.
Zatímco ústředním bodem hnutí MAGA a doktríny „America First“ je obvykle odpor k zahraničním válkám, další klíčovou ambicí je právě prošetřování Trumpových stížností na průběh voleb. Na rozdíl od venezuelských teorií, které experti nepovažují za věrohodné, byl Írán z pokusů o ovlivňování voleb skutečně obviňován, a to i představiteli z éry Joea Bidena.
V srpnu 2024, během vrcholící prezidentské kampaně, úřady uvedly, že Írán stál za nabouráním interních záznamů Trumpovy kampaně, které byly následně zaslány novinářům. Jeden z dokumentů obsahoval například rešerši o JD Vanceovi. Americké zpravodajské služby tehdy vyjádřily přesvědčení, že se Íránci prostřednictvím sociálního inženýrství snažili získat přístup k osobám s přímým napojením na kampaně obou politických stran, přičemž tři údajní íránští hackeři byli později obžalováni.
Představitelé amerických úřadů již v roce 2020 informovali o tom, že Írán stál za incidentem s falešnými e-maily. Tehdy voliči registrovaní jako demokraté dostávali výhrůžné zprávy, které je nabádaly k volbě Trumpa. E-maily byly vytvořeny tak, aby budily dojem, že pocházejí od krajně pravicové skupiny Proud Boys, ale vyšetřování je vystopovalo až k Íránu.
Navzdory těmto aktivitám neexistuje žádný známý důkaz, že by Írán hrál klíčovou roli v Trumpově volební prohře před šesti lety. Mezi zastánci konspiračních teorií je však Írán stále považován za důležitého aktéra. Například nedávná kniha „Stolen Elections“ řadí Írán mezi země, které měly Venezuele pomáhat s dálkovou manipulací volebních výsledků prostřednictvím technického poradenství a počítačových inženýrů.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
