Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Společnost Emirates oznámila přerušení veškerého provozu z Dubaje minimálně do pondělních 15:00 místního času. Podobné opatření zavedly i aerolinky Etihad, které kvůli uzavřenému nebi zastavily lety z Abú Dhabí nejméně do pondělních 02:00. K omezením se přidaly i evropské společnosti; British Airways zrušily lety do Tel Avivu a Bahrajnu až do středy a varují před dopady na linky do Ammánu, Dauhá či Abú Dhabí.
Virgin Atlantic zrušila nedělní a pondělní spoje mezi Londýnem a Dubají a také mezi Londýnem a Rijádem. Úpravy letových řádů v reakci na eskalaci konfliktu potvrdily i společnosti Singapore Airlines nebo Air India. Situace v regionu zůstává nestabilní, o čemž svědčí i hlášení o sestřelených cílech nad dalšími státy Perského zálivu.
Bahrajnské systémy protivzdušné obrany podle státních médií úspěšně zlikvidovaly novou vlnu íránských balistických raket a dronů. Oficiální tisková agentura uvedla, že do několika oblastí dopadly pouze omezené trosky. Také Kuvajt oznámil, že jeho obrana v neděli ráno odrazila několik nepřátelských vzdušných cílů, přičemž k jejich zneškodnění došlo v jižní části země bez hlášených obětí.
Katarská státní tisková agentura informovala o zranění ženy a dítěte v Abú Dhabí. K incidentu došlo poté, co obrana Spojených arabských emirátů zachytila dron, jehož trosky zasáhly budovu Union Towers. Katarské ministerstvo obrany zároveň potvrdilo, že jeho stíhačky a systémy protivzdušné obrany úspěšně zasáhly proti dronům a raketám vypáleným z Íránu.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.