Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Ačkoliv izraelský předseda vlády neoznačil úmrtí ajatolláha za stoprocentně potvrzené, poukázal na řadu indicií, které tomu napovídají. Podezření posiluje zejména mlčení Teheránu, který od začátku masivních útoků nepředložil žádný čerstvý videozáznam se svým lídrem. Izraelská strana již dříve připustila, že Chameneí patřil k prioritním cílům první vlny náletů.
Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento zásadní zvrat konečně otevře cestu k trvalému míru a celkové prosperitě celého blízkovýchodního regionu. Přestože Netanjahu ve svém projevu neoznačil smrt ajatolláha za stoprocentně hotovou věc, zdůraznil, že mnoho indicií nasvědčuje tomu, že tyran již nežije. Podezření posiluje i fakt, že Teherán od ranního zahájení masivních úderů nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl jejich lídr v pořádku.
Zdroje z izraelské administrativy jsou však v otázce úmrtí Alího Chameneího mnohem kategoričtější a tvrdí, že je mrtvý. Izrael má údajně k dispozici fotografii, která zachycuje ajatolláhovo tělo bez známek života, a podle dalších informací se již chystá oficiální oznámení této události. Izraelské síly navíc potvrdily, že Chameneí byl prioritním cílem již od samotného začátku ofenzivy.
Kromě nejvyššího vůdce se terčem náletů staly také desítky vysokých velitelů Íránských revolučních gard. Izraelská strana uvedla, že se jí podařilo zlikvidovat klíčová zařízení pro výrobu balistických střel, čímž došlo k zásadnímu oslabení celého teheránského systému. Tato destrukce vojenské infrastruktury má podle Izraele za následek úplné ochromení tamního režimu.
Izrael zároveň jasně deklaroval své odhodlání v útocích na íránském území pokračovat. Podle oficiálního vyjádření budou vojenské operace probíhat tak dlouho, dokud se nepodaří úplně odstranit existenční hrozbu, kterou pro Izrael současný ajatolláhův režim představuje.
Odlišné informace však přinesl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí, který v rozhovoru pro americkou televizi NBC tvrdil, že nejvyšší vedení země je v pořádku. Spekulace o ztrátách v Chameneího blízkém okolí přesto neutichají. Objevily se například neověřené zprávy o smrti jeho zetě a snachy, ke kterým se íránské úřady zatím jasně nevyjádřily.
Netanjahu ve svém proslovu apeloval také na samotné Íránce a vyzval je k masovému odporu proti režimu. Podle něj mají lidé v Íránu unikátní šanci svrhnout současnou vládu a vymanit se z mnohaletého útlaku. Premiér zdůraznil, že nastal čas pro historickou změnu, a pobídl obyvatele, aby vyšli do ulic a pomohli dokončit pád teokratického systému.
Současně izraelský lídr upozornil, že vojenské tažení proti Íránu nekončí a bude vyžadovat značnou dávku trpělivosti. Operace mají pokračovat tak dlouho, dokud nebude dosaženo stanovených cílů. Netanjahu je přesvědčen, že tato přímá konfrontace je nezbytným krokem k tomu, aby na Blízkém východě mohl zavládnout skutečný a dlouhodobý mír.
S ohledem na možnou íránskou odplatu vyzval premiér Izraelce k maximální ostražitosti a dodržování bezpečnostních pokynů. Je si vědom, že probíhající ofenziva může vyvolat silnou reakci, a proto apeluje na připravenost civilního obyvatelstva. Izrael je podle něj odhodlán pokračovat v úderech bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.
Celý blízkovýchodní region se momentálně nachází ve stavu nejistoty, kterou umocňuje informační výpadek v Íránu. Ověřování zpráv o stavu tamních špiček je kvůli zničené infrastruktuře a cenzuře velmi obtížné. Pokud by se však Chameneího smrt potvrdila, šlo by o největší politický zvrat v zemi za několik posledních desetiletí.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.