Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Ačkoliv izraelský předseda vlády neoznačil úmrtí ajatolláha za stoprocentně potvrzené, poukázal na řadu indicií, které tomu napovídají. Podezření posiluje zejména mlčení Teheránu, který od začátku masivních útoků nepředložil žádný čerstvý videozáznam se svým lídrem. Izraelská strana již dříve připustila, že Chameneí patřil k prioritním cílům první vlny náletů.
Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento zásadní zvrat konečně otevře cestu k trvalému míru a celkové prosperitě celého blízkovýchodního regionu. Přestože Netanjahu ve svém projevu neoznačil smrt ajatolláha za stoprocentně hotovou věc, zdůraznil, že mnoho indicií nasvědčuje tomu, že tyran již nežije. Podezření posiluje i fakt, že Teherán od ranního zahájení masivních úderů nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl jejich lídr v pořádku.
Zdroje z izraelské administrativy jsou však v otázce úmrtí Alího Chameneího mnohem kategoričtější a tvrdí, že je mrtvý. Izrael má údajně k dispozici fotografii, která zachycuje ajatolláhovo tělo bez známek života, a podle dalších informací se již chystá oficiální oznámení této události. Izraelské síly navíc potvrdily, že Chameneí byl prioritním cílem již od samotného začátku ofenzivy.
Kromě nejvyššího vůdce se terčem náletů staly také desítky vysokých velitelů Íránských revolučních gard. Izraelská strana uvedla, že se jí podařilo zlikvidovat klíčová zařízení pro výrobu balistických střel, čímž došlo k zásadnímu oslabení celého teheránského systému. Tato destrukce vojenské infrastruktury má podle Izraele za následek úplné ochromení tamního režimu.
Izrael zároveň jasně deklaroval své odhodlání v útocích na íránském území pokračovat. Podle oficiálního vyjádření budou vojenské operace probíhat tak dlouho, dokud se nepodaří úplně odstranit existenční hrozbu, kterou pro Izrael současný ajatolláhův režim představuje.
Odlišné informace však přinesl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí, který v rozhovoru pro americkou televizi NBC tvrdil, že nejvyšší vedení země je v pořádku. Spekulace o ztrátách v Chameneího blízkém okolí přesto neutichají. Objevily se například neověřené zprávy o smrti jeho zetě a snachy, ke kterým se íránské úřady zatím jasně nevyjádřily.
Netanjahu ve svém proslovu apeloval také na samotné Íránce a vyzval je k masovému odporu proti režimu. Podle něj mají lidé v Íránu unikátní šanci svrhnout současnou vládu a vymanit se z mnohaletého útlaku. Premiér zdůraznil, že nastal čas pro historickou změnu, a pobídl obyvatele, aby vyšli do ulic a pomohli dokončit pád teokratického systému.
Současně izraelský lídr upozornil, že vojenské tažení proti Íránu nekončí a bude vyžadovat značnou dávku trpělivosti. Operace mají pokračovat tak dlouho, dokud nebude dosaženo stanovených cílů. Netanjahu je přesvědčen, že tato přímá konfrontace je nezbytným krokem k tomu, aby na Blízkém východě mohl zavládnout skutečný a dlouhodobý mír.
S ohledem na možnou íránskou odplatu vyzval premiér Izraelce k maximální ostražitosti a dodržování bezpečnostních pokynů. Je si vědom, že probíhající ofenziva může vyvolat silnou reakci, a proto apeluje na připravenost civilního obyvatelstva. Izrael je podle něj odhodlán pokračovat v úderech bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.
Celý blízkovýchodní region se momentálně nachází ve stavu nejistoty, kterou umocňuje informační výpadek v Íránu. Ověřování zpráv o stavu tamních špiček je kvůli zničené infrastruktuře a cenzuře velmi obtížné. Pokud by se však Chameneího smrt potvrdila, šlo by o největší politický zvrat v zemi za několik posledních desetiletí.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.