Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Poté, co Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlé bojové operace, začaly se objevovat zprávy, že íránské Revoluční gardy varovaly tankery v Hormuzském průlivu. Podle těchto zpráv nebude žádné lodi umožněno proplout touto nejdůležitější trasou pro obchod s ropou na světě. Ačkoliv Írán oficiálně blokádu nepotvrdil, jakékoli zastavení dopravy v této úžině by mohlo zablokovat cestu až 15 milionům barelů ropy denně.
Odborníci varují před nejhorším možným scénářem, ve kterém by cena ropy mohla vyskočit z pátečních 67 dolarů za barel až na hranici 100 dolarů. Pro rozvinuté země, včetně USA, které se již nyní potýkají s dopady inflace na hospodářský růst, by to znamenalo prohloubení krize životních nákladů. Analytici z finanční skupiny SEB naznačují, že situace zašla tak daleko, že pro prezidenta Trumpa bude nyní velmi obtížné ustoupit, aniž by ztratil tvář.
Význam Hormuzského průlivu je pro globální obchod zcela zásadní, neboť jím protéká přibližně 20 % světových zásob ropy a stejný podíl zkapalněného plynu přepravovaného po moři. Průliv, který se nachází mezi Ománem a Íránem, je v nejužším bodě široký pouhých 33 kilometrů. Tato poloha z něj činí kritické hrdlo pro dodávky ropy ze zemí OPEC k asijským zákazníkům, přičemž možnosti, jak tuto cestu obejít, jsou velmi omezené.
Teherán dlouhodobě hrozil uzavřením průlivu jako odvetou za vojenskou agresi, ale dosud se k takto radikálnímu kroku neodhodlal. Tentokrát se však zdá, že íránská odveta je mnohem agresivnější a rozsáhlejší než v předchozích případech. Podle analytiků z Rystad Energy jde o strukturální rozšíření konfliktu, které přesahuje rámec pouhých symbolických úderů. Úplná uzávěra by sice zdevastovala i íránskou ekonomiku, režim ji však může zvolit jako poslední možnost, pokud pocítí ohrožení své samotné existence, píše CNN.
Podle agentury Reuters jsou již nyní některé tankery v průlivu „uvězněny“ poté, co je Revoluční gardy varovaly před průjezdem. Mezi těmito plavidly je například tanker pronajatý vlastníkem British Gas s nákladem plynu z Kataru. Další plavidla cestu preventivně zrušila ještě před příjezdem k úžině. Írán má navíc k dispozici i jiné taktiky než úplné uzavření, jako je rušení signálu, zadržování posádek, varovné výstřely nebo kladení námořních min.
Před samotnými údery očekávali pozorovatelé trhu nárůst ceny o 10 dolarů za barel. Nyní však finanční trhy v pondělí očekávají skokové zdražení. Pokud nedojde k rychlé deeskalaci, cena ropy Brent by mohla v úvodu týdne vzrůst o 20 dolarů na zhruba 90 dolarů za barel. Země OPEC a Rusko se sice sejdou, aby projednaly zvýšení produkce a zmírnily dopady konfliktu, ale rizika zůstávají vysoká.
Írán disponuje čtvrtými největšími prokázanými zásobami ropy na světě a druhými největšími zásobami plynu. I když jeho vlastní export tvoří jen malou část globálního trhu, jeho geografická poloha mu dává obrovskou moc. Jakékoli narušení íránské produkce zasáhne především Čínu, která je jeho hlavním obchodním partnerem. Následná snaha Číny nahradit tyto ztráty z jiných zdrojů by pak vyhnala ceny nahoru po celém světě.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.