Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Poté, co Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlé bojové operace, začaly se objevovat zprávy, že íránské Revoluční gardy varovaly tankery v Hormuzském průlivu. Podle těchto zpráv nebude žádné lodi umožněno proplout touto nejdůležitější trasou pro obchod s ropou na světě. Ačkoliv Írán oficiálně blokádu nepotvrdil, jakékoli zastavení dopravy v této úžině by mohlo zablokovat cestu až 15 milionům barelů ropy denně.
Odborníci varují před nejhorším možným scénářem, ve kterém by cena ropy mohla vyskočit z pátečních 67 dolarů za barel až na hranici 100 dolarů. Pro rozvinuté země, včetně USA, které se již nyní potýkají s dopady inflace na hospodářský růst, by to znamenalo prohloubení krize životních nákladů. Analytici z finanční skupiny SEB naznačují, že situace zašla tak daleko, že pro prezidenta Trumpa bude nyní velmi obtížné ustoupit, aniž by ztratil tvář.
Význam Hormuzského průlivu je pro globální obchod zcela zásadní, neboť jím protéká přibližně 20 % světových zásob ropy a stejný podíl zkapalněného plynu přepravovaného po moři. Průliv, který se nachází mezi Ománem a Íránem, je v nejužším bodě široký pouhých 33 kilometrů. Tato poloha z něj činí kritické hrdlo pro dodávky ropy ze zemí OPEC k asijským zákazníkům, přičemž možnosti, jak tuto cestu obejít, jsou velmi omezené.
Teherán dlouhodobě hrozil uzavřením průlivu jako odvetou za vojenskou agresi, ale dosud se k takto radikálnímu kroku neodhodlal. Tentokrát se však zdá, že íránská odveta je mnohem agresivnější a rozsáhlejší než v předchozích případech. Podle analytiků z Rystad Energy jde o strukturální rozšíření konfliktu, které přesahuje rámec pouhých symbolických úderů. Úplná uzávěra by sice zdevastovala i íránskou ekonomiku, režim ji však může zvolit jako poslední možnost, pokud pocítí ohrožení své samotné existence, píše CNN.
Podle agentury Reuters jsou již nyní některé tankery v průlivu „uvězněny“ poté, co je Revoluční gardy varovaly před průjezdem. Mezi těmito plavidly je například tanker pronajatý vlastníkem British Gas s nákladem plynu z Kataru. Další plavidla cestu preventivně zrušila ještě před příjezdem k úžině. Írán má navíc k dispozici i jiné taktiky než úplné uzavření, jako je rušení signálu, zadržování posádek, varovné výstřely nebo kladení námořních min.
Před samotnými údery očekávali pozorovatelé trhu nárůst ceny o 10 dolarů za barel. Nyní však finanční trhy v pondělí očekávají skokové zdražení. Pokud nedojde k rychlé deeskalaci, cena ropy Brent by mohla v úvodu týdne vzrůst o 20 dolarů na zhruba 90 dolarů za barel. Země OPEC a Rusko se sice sejdou, aby projednaly zvýšení produkce a zmírnily dopady konfliktu, ale rizika zůstávají vysoká.
Írán disponuje čtvrtými největšími prokázanými zásobami ropy na světě a druhými největšími zásobami plynu. I když jeho vlastní export tvoří jen malou část globálního trhu, jeho geografická poloha mu dává obrovskou moc. Jakékoli narušení íránské produkce zasáhne především Čínu, která je jeho hlavním obchodním partnerem. Následná snaha Číny nahradit tyto ztráty z jiných zdrojů by pak vyhnala ceny nahoru po celém světě.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.