Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Poté, co Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlé bojové operace, začaly se objevovat zprávy, že íránské Revoluční gardy varovaly tankery v Hormuzském průlivu. Podle těchto zpráv nebude žádné lodi umožněno proplout touto nejdůležitější trasou pro obchod s ropou na světě. Ačkoliv Írán oficiálně blokádu nepotvrdil, jakékoli zastavení dopravy v této úžině by mohlo zablokovat cestu až 15 milionům barelů ropy denně.
Odborníci varují před nejhorším možným scénářem, ve kterém by cena ropy mohla vyskočit z pátečních 67 dolarů za barel až na hranici 100 dolarů. Pro rozvinuté země, včetně USA, které se již nyní potýkají s dopady inflace na hospodářský růst, by to znamenalo prohloubení krize životních nákladů. Analytici z finanční skupiny SEB naznačují, že situace zašla tak daleko, že pro prezidenta Trumpa bude nyní velmi obtížné ustoupit, aniž by ztratil tvář.
Význam Hormuzského průlivu je pro globální obchod zcela zásadní, neboť jím protéká přibližně 20 % světových zásob ropy a stejný podíl zkapalněného plynu přepravovaného po moři. Průliv, který se nachází mezi Ománem a Íránem, je v nejužším bodě široký pouhých 33 kilometrů. Tato poloha z něj činí kritické hrdlo pro dodávky ropy ze zemí OPEC k asijským zákazníkům, přičemž možnosti, jak tuto cestu obejít, jsou velmi omezené.
Teherán dlouhodobě hrozil uzavřením průlivu jako odvetou za vojenskou agresi, ale dosud se k takto radikálnímu kroku neodhodlal. Tentokrát se však zdá, že íránská odveta je mnohem agresivnější a rozsáhlejší než v předchozích případech. Podle analytiků z Rystad Energy jde o strukturální rozšíření konfliktu, které přesahuje rámec pouhých symbolických úderů. Úplná uzávěra by sice zdevastovala i íránskou ekonomiku, režim ji však může zvolit jako poslední možnost, pokud pocítí ohrožení své samotné existence, píše CNN.
Podle agentury Reuters jsou již nyní některé tankery v průlivu „uvězněny“ poté, co je Revoluční gardy varovaly před průjezdem. Mezi těmito plavidly je například tanker pronajatý vlastníkem British Gas s nákladem plynu z Kataru. Další plavidla cestu preventivně zrušila ještě před příjezdem k úžině. Írán má navíc k dispozici i jiné taktiky než úplné uzavření, jako je rušení signálu, zadržování posádek, varovné výstřely nebo kladení námořních min.
Před samotnými údery očekávali pozorovatelé trhu nárůst ceny o 10 dolarů za barel. Nyní však finanční trhy v pondělí očekávají skokové zdražení. Pokud nedojde k rychlé deeskalaci, cena ropy Brent by mohla v úvodu týdne vzrůst o 20 dolarů na zhruba 90 dolarů za barel. Země OPEC a Rusko se sice sejdou, aby projednaly zvýšení produkce a zmírnily dopady konfliktu, ale rizika zůstávají vysoká.
Írán disponuje čtvrtými největšími prokázanými zásobami ropy na světě a druhými největšími zásobami plynu. I když jeho vlastní export tvoří jen malou část globálního trhu, jeho geografická poloha mu dává obrovskou moc. Jakékoli narušení íránské produkce zasáhne především Čínu, která je jeho hlavním obchodním partnerem. Následná snaha Číny nahradit tyto ztráty z jiných zdrojů by pak vyhnala ceny nahoru po celém světě.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.