Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Poté, co Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlé bojové operace, začaly se objevovat zprávy, že íránské Revoluční gardy varovaly tankery v Hormuzském průlivu. Podle těchto zpráv nebude žádné lodi umožněno proplout touto nejdůležitější trasou pro obchod s ropou na světě. Ačkoliv Írán oficiálně blokádu nepotvrdil, jakékoli zastavení dopravy v této úžině by mohlo zablokovat cestu až 15 milionům barelů ropy denně.
Odborníci varují před nejhorším možným scénářem, ve kterém by cena ropy mohla vyskočit z pátečních 67 dolarů za barel až na hranici 100 dolarů. Pro rozvinuté země, včetně USA, které se již nyní potýkají s dopady inflace na hospodářský růst, by to znamenalo prohloubení krize životních nákladů. Analytici z finanční skupiny SEB naznačují, že situace zašla tak daleko, že pro prezidenta Trumpa bude nyní velmi obtížné ustoupit, aniž by ztratil tvář.
Význam Hormuzského průlivu je pro globální obchod zcela zásadní, neboť jím protéká přibližně 20 % světových zásob ropy a stejný podíl zkapalněného plynu přepravovaného po moři. Průliv, který se nachází mezi Ománem a Íránem, je v nejužším bodě široký pouhých 33 kilometrů. Tato poloha z něj činí kritické hrdlo pro dodávky ropy ze zemí OPEC k asijským zákazníkům, přičemž možnosti, jak tuto cestu obejít, jsou velmi omezené.
Teherán dlouhodobě hrozil uzavřením průlivu jako odvetou za vojenskou agresi, ale dosud se k takto radikálnímu kroku neodhodlal. Tentokrát se však zdá, že íránská odveta je mnohem agresivnější a rozsáhlejší než v předchozích případech. Podle analytiků z Rystad Energy jde o strukturální rozšíření konfliktu, které přesahuje rámec pouhých symbolických úderů. Úplná uzávěra by sice zdevastovala i íránskou ekonomiku, režim ji však může zvolit jako poslední možnost, pokud pocítí ohrožení své samotné existence, píše CNN.
Podle agentury Reuters jsou již nyní některé tankery v průlivu „uvězněny“ poté, co je Revoluční gardy varovaly před průjezdem. Mezi těmito plavidly je například tanker pronajatý vlastníkem British Gas s nákladem plynu z Kataru. Další plavidla cestu preventivně zrušila ještě před příjezdem k úžině. Írán má navíc k dispozici i jiné taktiky než úplné uzavření, jako je rušení signálu, zadržování posádek, varovné výstřely nebo kladení námořních min.
Před samotnými údery očekávali pozorovatelé trhu nárůst ceny o 10 dolarů za barel. Nyní však finanční trhy v pondělí očekávají skokové zdražení. Pokud nedojde k rychlé deeskalaci, cena ropy Brent by mohla v úvodu týdne vzrůst o 20 dolarů na zhruba 90 dolarů za barel. Země OPEC a Rusko se sice sejdou, aby projednaly zvýšení produkce a zmírnily dopady konfliktu, ale rizika zůstávají vysoká.
Írán disponuje čtvrtými největšími prokázanými zásobami ropy na světě a druhými největšími zásobami plynu. I když jeho vlastní export tvoří jen malou část globálního trhu, jeho geografická poloha mu dává obrovskou moc. Jakékoli narušení íránské produkce zasáhne především Čínu, která je jeho hlavním obchodním partnerem. Následná snaha Číny nahradit tyto ztráty z jiných zdrojů by pak vyhnala ceny nahoru po celém světě.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.