Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Republikán Thomas Massie charakterizoval útoky na sociálních sítích jako „válečné činy neschválené Kongresem“. Spolu s demokratem Ro Khannou přitom plánovali na příští týden hlasování o legislativě, která by omezila Trumpovu schopnost podnikat jednostranné vojenské akce bez parlamentního posvěcení. Sobotní útoky však toto hlasování o válečných pravomocích předběhly.
Senátor Mark Warner upozornil, že údery na širokou škálu cílů, včetně íránského vedení, představují rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky, které riskuje zatažení USA do dalšího rozsáhlého konfliktu na Blízkém východě. Podle něj Američané tento scénář už znají z minulosti, kdy po tvrzeních o naléhavosti následovaly vleklé a nákladné pokusy o změnu režimu a budování národa.
Jim Himes, nejvýše postavený demokrat ve výboru pro zpravodajské služby, označil Trumpovu akci za válku bez strategického konce. Sám prezident ve videu oznamujícím útoky varoval, že při operaci mohou padnout „odvážní američtí hrdinové“, což se podle něj ve válkách stává, ale zdůraznil, že útoky jsou nezbytné pro budoucnost. Zatím není potvrzeno, zda na americké straně došlo ke ztrátám na životech.
Před zahájením útoků kontaktoval ministr zahraničí Marco Rubio předsedu Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona a další lídry Kongresu. Trumpova administrativa rovněž informovala takzvaný „gang osmi“, který sdružuje nejvyšší představitele obou komor a šéfy zpravodajských výborů. Přestože demokraté žádají okamžité svolání Sněmovny, hlasování o omezení válečných pravomocí se neočekává dříve než ve středu.
Republikánské vedení a šéfové klíčových výborů operaci podpořili. Předseda výboru pro zpravodajské služby Rick Crawford uvedl, že Trump dal Íránu dostatek šancí vydat se diplomatickou cestou. Senátor John Barrasso označil akci za projev politiky „míru prostřednictvím síly“. Podporu vyjádřil i Lindsey Graham, podle kterého nastal čas konce největšího státního sponzora terorismu a osvobození trpícího íránského lidu.
Graham připomněl, že opakovaně vyzýval k vojenské reakci poté, co íránský režim v lednu zabil tisíce vlastních občanů během vlny protestů. Podle něj tato úspěšná operace pravděpodobně vrátí na správnou cestu i normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. K podpoře se překvapivě přidal i demokratický senátor John Fetterman, který ocenil ochotu prezidenta udělat to, co je pro mír v regionu nutné.
Vojenský zásah v Íránu představuje pro Trumpa politické riziko vzhledem k jeho dřívějším slibům o ukončení zahraničních válek. Průzkumy však ukazují, že jeho voličská základna agresivnější využití vojenské síly v zahraničí přijímá, přičemž téměř polovina Trumpových příznivců by zásah v Íránu podpořila. Administrativa se nyní snaží obhájit útoky tvrzením, že Teherán aktivně pracoval na obnově svého jaderného programu.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.