Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Republikán Thomas Massie charakterizoval útoky na sociálních sítích jako „válečné činy neschválené Kongresem“. Spolu s demokratem Ro Khannou přitom plánovali na příští týden hlasování o legislativě, která by omezila Trumpovu schopnost podnikat jednostranné vojenské akce bez parlamentního posvěcení. Sobotní útoky však toto hlasování o válečných pravomocích předběhly.
Senátor Mark Warner upozornil, že údery na širokou škálu cílů, včetně íránského vedení, představují rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky, které riskuje zatažení USA do dalšího rozsáhlého konfliktu na Blízkém východě. Podle něj Američané tento scénář už znají z minulosti, kdy po tvrzeních o naléhavosti následovaly vleklé a nákladné pokusy o změnu režimu a budování národa.
Jim Himes, nejvýše postavený demokrat ve výboru pro zpravodajské služby, označil Trumpovu akci za válku bez strategického konce. Sám prezident ve videu oznamujícím útoky varoval, že při operaci mohou padnout „odvážní američtí hrdinové“, což se podle něj ve válkách stává, ale zdůraznil, že útoky jsou nezbytné pro budoucnost. Zatím není potvrzeno, zda na americké straně došlo ke ztrátám na životech.
Před zahájením útoků kontaktoval ministr zahraničí Marco Rubio předsedu Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona a další lídry Kongresu. Trumpova administrativa rovněž informovala takzvaný „gang osmi“, který sdružuje nejvyšší představitele obou komor a šéfy zpravodajských výborů. Přestože demokraté žádají okamžité svolání Sněmovny, hlasování o omezení válečných pravomocí se neočekává dříve než ve středu.
Republikánské vedení a šéfové klíčových výborů operaci podpořili. Předseda výboru pro zpravodajské služby Rick Crawford uvedl, že Trump dal Íránu dostatek šancí vydat se diplomatickou cestou. Senátor John Barrasso označil akci za projev politiky „míru prostřednictvím síly“. Podporu vyjádřil i Lindsey Graham, podle kterého nastal čas konce největšího státního sponzora terorismu a osvobození trpícího íránského lidu.
Graham připomněl, že opakovaně vyzýval k vojenské reakci poté, co íránský režim v lednu zabil tisíce vlastních občanů během vlny protestů. Podle něj tato úspěšná operace pravděpodobně vrátí na správnou cestu i normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. K podpoře se překvapivě přidal i demokratický senátor John Fetterman, který ocenil ochotu prezidenta udělat to, co je pro mír v regionu nutné.
Vojenský zásah v Íránu představuje pro Trumpa politické riziko vzhledem k jeho dřívějším slibům o ukončení zahraničních válek. Průzkumy však ukazují, že jeho voličská základna agresivnější využití vojenské síly v zahraničí přijímá, přičemž téměř polovina Trumpových příznivců by zásah v Íránu podpořila. Administrativa se nyní snaží obhájit útoky tvrzením, že Teherán aktivně pracoval na obnově svého jaderného programu.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.
Ministerstvo zahraničí upozornilo české občany, že hrozí zhoršení bezpečnostní situaci v Izraeli. Lidé by měli být opatrní, sledovat zprávy a řídit se pokyny místních bezpečnostních složek.
Českou hudební scénou v týdnu otřásla zpráva o úmrtí někdejšího klávesisty kapely Olympic Jiřího Valenty. Podle dostupných informací si měl hudebník, jenž legendární formaci opustil před šesti lety, sám vzít život.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.