Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v podvečerním televizním projevu prohlásil, že existuje mnoho indicií o tom, že nejvyšší vůdce již nežije. Americká a izraelská média s odvoláním na neoficiální zdroje hovořila o přesvědčivých důkazech jeho smrti, zatímco íránští představitelé tyto zprávy vytrvale popírali. Nakonec však íránská státní televize s pláčem oznámila úmrtí „stálé hory islámského opatrovnictví“, který přijal „čistý doušek mučednictví“.
V zemi bylo vyhlášeno čtyřicetidenní období smutku a s úsvitem druhého válečného dne se začaly konat provládní tryzny. Zároveň se však na sociálních sítích objevila videa zachycující oslavy v íránských městech i v zahraničních komunitách. Mnoho lidí vyjadřovalo radost nad koncem jeho tvrdé vlády a naději, že by tento moment mohl znamenat i konec celého islámského režimu.
Přední íránští duchovní a velitelé se na tuto situaci dlouhodobě připravovali. Varováním pro ně byla již dvanáctidenní válka loni v červnu, během níž Izrael zlikvidoval řadu jaderných vědců a bezpečnostních šéfů. Chameneí tehdy z krytu sestavoval seznamy úředníků, kteří by mohli okamžitě zaplnit mocenské vakuum. Shromáždění znalců dostalo pokyn být připraveno na všechny eventuality, přičemž se spekulovalo o třech možných nástupcích včetně jeho syna Modžtaby.
Konec šestatřicetileté éry Ajatolláha Chameneího představuje otřes zejména pro jeho spolupracovníky a elitní Revoluční gardy. Ty mají nyní za úkol vyslat světu signál, že si udržují kontrolu a nástupnictví proběhne hladce. Chameneí vládl zemi pevnou rukou, potlačoval reformní snahy i protesty a udržoval silně nepřátelský postoj vůči USA a Izraeli.
Poslední roky jeho vlády byly poznamenány přímým vojenským konfliktem a rostoucím tlakem vlastních obyvatel na změnu. V Teheránu je stále patrná bolest a hněv po nejtvrdších bezpečnostních zásazích v historii země. S odchodem Chameneího vyvstávají otázky o jeho nástupci a o tom, zda změna ve vedení sedmačtyřicet let staré republiky přinese i změnu jejího směřování. Hlavním cílem režimu však zůstává přežití řádu, který drží u moci duchovní a bezpečnostní složky, zatímco válka pokračuje nepředvídatelným a nebezpečným způsobem.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.