NYT: Zabití Chameneího je výsledkem několikaměsíční práce tajných služeb

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán, foto: reprofoto X
Klára Marková 1. března 2026 15:09
Sdílej:

Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.

Tato schůzka byla naplánována na sobotní ráno v přísně střeženém komplexu v samotném srdci Teheránu. Právě informace, že se na místě objeví i samotný nejvyšší vůdce, vedla Washington a Tel Aviv k okamžité úpravě načasování celé vojenské operace. Původně plánovaný noční úder pod rouškou tmy byl odložen na dopoledne, aby bylo možné využít vzácné příležitosti k eliminaci celého íránského velení najednou.

Podle zdrojů obeznámených s operací poskytla CIA izraelské straně data s „vysokou přesností“. Izrael tak mohl provést úder, který připravoval mnoho měsíců. Tato akce naplno odhalila hloubku zpravodajského proniknutí do íránských struktur, které se prohloubilo zejména po loňské dvanáctidenní válce. Tehdy spojenci získali cenné poznatky o tom, jak íránští lídři komunikují a kam se přesouvají v krizových situacích.

Samotný útok začal kolem šesté hodiny ranní izraelského času, kdy z tamních základen vzlétlo několik stíhacích letounů. Přestože letadel nebylo mnoho, byla vyzbrojena nejmodernější vysoce přesnou municí s dlouhým doletem. Rakety zasáhly vládní komplex v Teheránu přesně v 9:40 místního času, tedy přibližně dvě hodiny po vzletu strojů. V areálu se v tu chvíli nacházely budovy prezidentské kanceláře, sídlo nejvyššího vůdce i Národní bezpečnostní rada.

Zpravodajské zdroje uvádějí, že rakety dopadly simultánně na několik budov v komplexu. V jedné z nich se právě radili nejvyšší představitelé bezpečnosti, zatímco ajatolláh Chameneí se nacházel v objektu bezprostředně sousedícím. Izraelským představitelům se podařilo dosáhnout momentu „taktického překvapení“, a to i přesto, že Írán se na možný konflikt dlouhodobě připravoval a v posledních dnech dostával jasné signály o blížící se válce.

Seznam obětí, který zveřejnil Izrael a který postupně potvrzují i íránské zdroje, je pro režim zdrcující. Kromě Chameneího při útocích zahynul velitel Revolučních gard Mohammad Pakpúr, šéf Národní rady obrany Alí Šamchání nebo ministr obrany Azíz Nasírzáde. Íránská státní tisková agentura IRNA již oficiálně potvrdila smrt Šamcháního a Pakpúra, čímž uznala obrovský zásah do vojenské hierarchie země.

Kromě nejviditelnějších politických a náboženských vůdců se spojenci zaměřili i na zpravodajské důstojníky. V následných vlnách útoků byla zasažena místa, kde se zdržovali špičky íránských tajných služeb. Ačkoli se nejvýše postavenému zpravodajci podařilo uprchnout, vedení íránských bezpečnostních agentur bylo podle dostupných zpráv prakticky zdecimováno. To výrazně omezuje schopnost Íránu efektivně reagovat nebo v blízké době obnovit kontrolu nad zemí.

Zatímco Bílý dům a CIA se k operaci oficiálně nevyjádřily, dřívější výroky Donalda Trumpa naznačovaly, že Spojené státy měly o úkrytech íránských vůdců přehled již delší dobu. Využitá síť informátorů a technického sledování se ukázala jako fatálně účinná. Neúspěch Íránu zajistit bezpečnost svých špiček v době zvýšeného napětí jen podtrhuje technologickou a zpravodajskou převahu, které USA a Izrael v tomto střetu využily.

Satelitní snímky pořízené po útoku ukazují černé sloupy kouře stoupající z areálu nejvyššího vůdce a těžké poškození budov. Tato vizuální potvrzení spolu se zprávami o úmrtích vlivných osobností, jako byl náčelník štábu Abdolrahím Músáví nebo dokonce Chameneího syn Mojtaba, vykreslují obraz naprostého rozvratu v centru íránské moci. Celá operace tak vstoupí do historie jako jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších úderů proti vedení suverénního státu.

Stalo se