Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Tato schůzka byla naplánována na sobotní ráno v přísně střeženém komplexu v samotném srdci Teheránu. Právě informace, že se na místě objeví i samotný nejvyšší vůdce, vedla Washington a Tel Aviv k okamžité úpravě načasování celé vojenské operace. Původně plánovaný noční úder pod rouškou tmy byl odložen na dopoledne, aby bylo možné využít vzácné příležitosti k eliminaci celého íránského velení najednou.
Podle zdrojů obeznámených s operací poskytla CIA izraelské straně data s „vysokou přesností“. Izrael tak mohl provést úder, který připravoval mnoho měsíců. Tato akce naplno odhalila hloubku zpravodajského proniknutí do íránských struktur, které se prohloubilo zejména po loňské dvanáctidenní válce. Tehdy spojenci získali cenné poznatky o tom, jak íránští lídři komunikují a kam se přesouvají v krizových situacích.
Samotný útok začal kolem šesté hodiny ranní izraelského času, kdy z tamních základen vzlétlo několik stíhacích letounů. Přestože letadel nebylo mnoho, byla vyzbrojena nejmodernější vysoce přesnou municí s dlouhým doletem. Rakety zasáhly vládní komplex v Teheránu přesně v 9:40 místního času, tedy přibližně dvě hodiny po vzletu strojů. V areálu se v tu chvíli nacházely budovy prezidentské kanceláře, sídlo nejvyššího vůdce i Národní bezpečnostní rada.
Zpravodajské zdroje uvádějí, že rakety dopadly simultánně na několik budov v komplexu. V jedné z nich se právě radili nejvyšší představitelé bezpečnosti, zatímco ajatolláh Chameneí se nacházel v objektu bezprostředně sousedícím. Izraelským představitelům se podařilo dosáhnout momentu „taktického překvapení“, a to i přesto, že Írán se na možný konflikt dlouhodobě připravoval a v posledních dnech dostával jasné signály o blížící se válce.
Seznam obětí, který zveřejnil Izrael a který postupně potvrzují i íránské zdroje, je pro režim zdrcující. Kromě Chameneího při útocích zahynul velitel Revolučních gard Mohammad Pakpúr, šéf Národní rady obrany Alí Šamchání nebo ministr obrany Azíz Nasírzáde. Íránská státní tisková agentura IRNA již oficiálně potvrdila smrt Šamcháního a Pakpúra, čímž uznala obrovský zásah do vojenské hierarchie země.
Kromě nejviditelnějších politických a náboženských vůdců se spojenci zaměřili i na zpravodajské důstojníky. V následných vlnách útoků byla zasažena místa, kde se zdržovali špičky íránských tajných služeb. Ačkoli se nejvýše postavenému zpravodajci podařilo uprchnout, vedení íránských bezpečnostních agentur bylo podle dostupných zpráv prakticky zdecimováno. To výrazně omezuje schopnost Íránu efektivně reagovat nebo v blízké době obnovit kontrolu nad zemí.
Zatímco Bílý dům a CIA se k operaci oficiálně nevyjádřily, dřívější výroky Donalda Trumpa naznačovaly, že Spojené státy měly o úkrytech íránských vůdců přehled již delší dobu. Využitá síť informátorů a technického sledování se ukázala jako fatálně účinná. Neúspěch Íránu zajistit bezpečnost svých špiček v době zvýšeného napětí jen podtrhuje technologickou a zpravodajskou převahu, které USA a Izrael v tomto střetu využily.
Satelitní snímky pořízené po útoku ukazují černé sloupy kouře stoupající z areálu nejvyššího vůdce a těžké poškození budov. Tato vizuální potvrzení spolu se zprávami o úmrtích vlivných osobností, jako byl náčelník štábu Abdolrahím Músáví nebo dokonce Chameneího syn Mojtaba, vykreslují obraz naprostého rozvratu v centru íránské moci. Celá operace tak vstoupí do historie jako jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších úderů proti vedení suverénního státu.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.