Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Tato schůzka byla naplánována na sobotní ráno v přísně střeženém komplexu v samotném srdci Teheránu. Právě informace, že se na místě objeví i samotný nejvyšší vůdce, vedla Washington a Tel Aviv k okamžité úpravě načasování celé vojenské operace. Původně plánovaný noční úder pod rouškou tmy byl odložen na dopoledne, aby bylo možné využít vzácné příležitosti k eliminaci celého íránského velení najednou.
Podle zdrojů obeznámených s operací poskytla CIA izraelské straně data s „vysokou přesností“. Izrael tak mohl provést úder, který připravoval mnoho měsíců. Tato akce naplno odhalila hloubku zpravodajského proniknutí do íránských struktur, které se prohloubilo zejména po loňské dvanáctidenní válce. Tehdy spojenci získali cenné poznatky o tom, jak íránští lídři komunikují a kam se přesouvají v krizových situacích.
Samotný útok začal kolem šesté hodiny ranní izraelského času, kdy z tamních základen vzlétlo několik stíhacích letounů. Přestože letadel nebylo mnoho, byla vyzbrojena nejmodernější vysoce přesnou municí s dlouhým doletem. Rakety zasáhly vládní komplex v Teheránu přesně v 9:40 místního času, tedy přibližně dvě hodiny po vzletu strojů. V areálu se v tu chvíli nacházely budovy prezidentské kanceláře, sídlo nejvyššího vůdce i Národní bezpečnostní rada.
Zpravodajské zdroje uvádějí, že rakety dopadly simultánně na několik budov v komplexu. V jedné z nich se právě radili nejvyšší představitelé bezpečnosti, zatímco ajatolláh Chameneí se nacházel v objektu bezprostředně sousedícím. Izraelským představitelům se podařilo dosáhnout momentu „taktického překvapení“, a to i přesto, že Írán se na možný konflikt dlouhodobě připravoval a v posledních dnech dostával jasné signály o blížící se válce.
Seznam obětí, který zveřejnil Izrael a který postupně potvrzují i íránské zdroje, je pro režim zdrcující. Kromě Chameneího při útocích zahynul velitel Revolučních gard Mohammad Pakpúr, šéf Národní rady obrany Alí Šamchání nebo ministr obrany Azíz Nasírzáde. Íránská státní tisková agentura IRNA již oficiálně potvrdila smrt Šamcháního a Pakpúra, čímž uznala obrovský zásah do vojenské hierarchie země.
Kromě nejviditelnějších politických a náboženských vůdců se spojenci zaměřili i na zpravodajské důstojníky. V následných vlnách útoků byla zasažena místa, kde se zdržovali špičky íránských tajných služeb. Ačkoli se nejvýše postavenému zpravodajci podařilo uprchnout, vedení íránských bezpečnostních agentur bylo podle dostupných zpráv prakticky zdecimováno. To výrazně omezuje schopnost Íránu efektivně reagovat nebo v blízké době obnovit kontrolu nad zemí.
Zatímco Bílý dům a CIA se k operaci oficiálně nevyjádřily, dřívější výroky Donalda Trumpa naznačovaly, že Spojené státy měly o úkrytech íránských vůdců přehled již delší dobu. Využitá síť informátorů a technického sledování se ukázala jako fatálně účinná. Neúspěch Íránu zajistit bezpečnost svých špiček v době zvýšeného napětí jen podtrhuje technologickou a zpravodajskou převahu, které USA a Izrael v tomto střetu využily.
Satelitní snímky pořízené po útoku ukazují černé sloupy kouře stoupající z areálu nejvyššího vůdce a těžké poškození budov. Tato vizuální potvrzení spolu se zprávami o úmrtích vlivných osobností, jako byl náčelník štábu Abdolrahím Músáví nebo dokonce Chameneího syn Mojtaba, vykreslují obraz naprostého rozvratu v centru íránské moci. Celá operace tak vstoupí do historie jako jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších úderů proti vedení suverénního státu.
Soud u sousedů v Rakousku potrestal jednadvacetiletého muže, jehož policisté dříve obvinili z plánování teroristického útoku na vídeňském koncertě americké popové hvězdy Taylor Swift. Mladík dostal trest odnětí svobody, informovala britská BBC.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.