Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Tato schůzka byla naplánována na sobotní ráno v přísně střeženém komplexu v samotném srdci Teheránu. Právě informace, že se na místě objeví i samotný nejvyšší vůdce, vedla Washington a Tel Aviv k okamžité úpravě načasování celé vojenské operace. Původně plánovaný noční úder pod rouškou tmy byl odložen na dopoledne, aby bylo možné využít vzácné příležitosti k eliminaci celého íránského velení najednou.
Podle zdrojů obeznámených s operací poskytla CIA izraelské straně data s „vysokou přesností“. Izrael tak mohl provést úder, který připravoval mnoho měsíců. Tato akce naplno odhalila hloubku zpravodajského proniknutí do íránských struktur, které se prohloubilo zejména po loňské dvanáctidenní válce. Tehdy spojenci získali cenné poznatky o tom, jak íránští lídři komunikují a kam se přesouvají v krizových situacích.
Samotný útok začal kolem šesté hodiny ranní izraelského času, kdy z tamních základen vzlétlo několik stíhacích letounů. Přestože letadel nebylo mnoho, byla vyzbrojena nejmodernější vysoce přesnou municí s dlouhým doletem. Rakety zasáhly vládní komplex v Teheránu přesně v 9:40 místního času, tedy přibližně dvě hodiny po vzletu strojů. V areálu se v tu chvíli nacházely budovy prezidentské kanceláře, sídlo nejvyššího vůdce i Národní bezpečnostní rada.
Zpravodajské zdroje uvádějí, že rakety dopadly simultánně na několik budov v komplexu. V jedné z nich se právě radili nejvyšší představitelé bezpečnosti, zatímco ajatolláh Chameneí se nacházel v objektu bezprostředně sousedícím. Izraelským představitelům se podařilo dosáhnout momentu „taktického překvapení“, a to i přesto, že Írán se na možný konflikt dlouhodobě připravoval a v posledních dnech dostával jasné signály o blížící se válce.
Seznam obětí, který zveřejnil Izrael a který postupně potvrzují i íránské zdroje, je pro režim zdrcující. Kromě Chameneího při útocích zahynul velitel Revolučních gard Mohammad Pakpúr, šéf Národní rady obrany Alí Šamchání nebo ministr obrany Azíz Nasírzáde. Íránská státní tisková agentura IRNA již oficiálně potvrdila smrt Šamcháního a Pakpúra, čímž uznala obrovský zásah do vojenské hierarchie země.
Kromě nejviditelnějších politických a náboženských vůdců se spojenci zaměřili i na zpravodajské důstojníky. V následných vlnách útoků byla zasažena místa, kde se zdržovali špičky íránských tajných služeb. Ačkoli se nejvýše postavenému zpravodajci podařilo uprchnout, vedení íránských bezpečnostních agentur bylo podle dostupných zpráv prakticky zdecimováno. To výrazně omezuje schopnost Íránu efektivně reagovat nebo v blízké době obnovit kontrolu nad zemí.
Zatímco Bílý dům a CIA se k operaci oficiálně nevyjádřily, dřívější výroky Donalda Trumpa naznačovaly, že Spojené státy měly o úkrytech íránských vůdců přehled již delší dobu. Využitá síť informátorů a technického sledování se ukázala jako fatálně účinná. Neúspěch Íránu zajistit bezpečnost svých špiček v době zvýšeného napětí jen podtrhuje technologickou a zpravodajskou převahu, které USA a Izrael v tomto střetu využily.
Satelitní snímky pořízené po útoku ukazují černé sloupy kouře stoupající z areálu nejvyššího vůdce a těžké poškození budov. Tato vizuální potvrzení spolu se zprávami o úmrtích vlivných osobností, jako byl náčelník štábu Abdolrahím Músáví nebo dokonce Chameneího syn Mojtaba, vykreslují obraz naprostého rozvratu v centru íránské moci. Celá operace tak vstoupí do historie jako jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších úderů proti vedení suverénního státu.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.