Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Prezident dále upřesnil, že při precizním náletu na objekt v Teheránu zahynuli spolu s hlavním představitelem i další klíčoví členové režimu. Bílý dům vnímá tuto událost jako zásadní příležitost pro íránský lid k převzetí kontroly nad vlastní zemí a Trump otevřeně přiznal, že cílem vojenské akce je kompletní svržení tamní vlády. Podle amerických informací navíc značná část íránských bezpečnostních složek a gard již odmítá bojovat a usiluje o získání imunity.
Donald Trump adresoval íránským ozbrojeným silám výzvu, aby se v zájmu zachování vlastních životů spojily s opozičními vlastenci. Varoval, že intenzivní bombardování bude pokračovat po celý týden nebo tak dlouho, dokud nebude dosaženo totálního odstranění současného režimu. Podle jeho slov byl Írán vojensky ochromen během jediného dne, přičemž útoky budou i nadále cílené a nepřetržité.
Oficiální Teherán se snaží zprávy o smrti svého lídra mírnit tvrzením, že vedení země je v bezpečí. Satelitní záběry však potvrzují drastické poničení Chameneího rezidence v metropoli. Podle údajů Íránského červeného půlměsíce si vojenské operace vyžádaly už přes 200 lidských životů. V některých městech, například v Karadži, vyvolaly zprávy o konci dlouholetého vládce spontánní oslavy v ulicích.
Alí Chameneí stál v čele islámské republiky od roku 1989 a byl nejdéle sloužícím lídrem v regionu. Ačkoliv z Íránu vybudoval energetickou mocnost, stal se úhlavním nepřítelem Západu a Izraele. Jeho éra byla spojena s podporou ozbrojených skupin napříč Blízkým východem, což v posledních letech vyústilo v otevřenou válku. Na ranní údery Írán odpověděl raketovými útoky na americké základny a cíle v Izraeli, Emirátech či Kataru, čímž vážně narušil stabilitu oblasti.
Spojené státy zatím neevidují žádné oběti ve svých řadách, ale FBI i ministerstvo zahraničí jsou v režimu nejvyšší ostražitosti. Představitelé Spojených arabských emirátů hovoří o historickém zlomu a kritizují neschopnost světové diplomacie zabránit této eskalaci. Region se ocitl na hraně totálního konfliktu, zatímco v samotném Íránu trvá téměř úplný informační blackout a tamní internetové spojení je funkční jen z minimální části.
Postava ajatolláha Chameneího byla neodmyslitelně spjata s islámskou revolucí a následným upevňováním moci skrze potlačování disentu a protestů. Pro své kritiky zůstává symbolem útlaku a nespravedlnosti, zatímco Trumpova administrativa prezentuje jeho odstranění jako cestu k celosvětovému míru. V samotných Spojených státech však prezidentův postup bez souhlasu Kongresu budí u politických oponentů značné kontroverze.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.