Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Prezident dále upřesnil, že při precizním náletu na objekt v Teheránu zahynuli spolu s hlavním představitelem i další klíčoví členové režimu. Bílý dům vnímá tuto událost jako zásadní příležitost pro íránský lid k převzetí kontroly nad vlastní zemí a Trump otevřeně přiznal, že cílem vojenské akce je kompletní svržení tamní vlády. Podle amerických informací navíc značná část íránských bezpečnostních složek a gard již odmítá bojovat a usiluje o získání imunity.
Donald Trump adresoval íránským ozbrojeným silám výzvu, aby se v zájmu zachování vlastních životů spojily s opozičními vlastenci. Varoval, že intenzivní bombardování bude pokračovat po celý týden nebo tak dlouho, dokud nebude dosaženo totálního odstranění současného režimu. Podle jeho slov byl Írán vojensky ochromen během jediného dne, přičemž útoky budou i nadále cílené a nepřetržité.
Oficiální Teherán se snaží zprávy o smrti svého lídra mírnit tvrzením, že vedení země je v bezpečí. Satelitní záběry však potvrzují drastické poničení Chameneího rezidence v metropoli. Podle údajů Íránského červeného půlměsíce si vojenské operace vyžádaly už přes 200 lidských životů. V některých městech, například v Karadži, vyvolaly zprávy o konci dlouholetého vládce spontánní oslavy v ulicích.
Alí Chameneí stál v čele islámské republiky od roku 1989 a byl nejdéle sloužícím lídrem v regionu. Ačkoliv z Íránu vybudoval energetickou mocnost, stal se úhlavním nepřítelem Západu a Izraele. Jeho éra byla spojena s podporou ozbrojených skupin napříč Blízkým východem, což v posledních letech vyústilo v otevřenou válku. Na ranní údery Írán odpověděl raketovými útoky na americké základny a cíle v Izraeli, Emirátech či Kataru, čímž vážně narušil stabilitu oblasti.
Spojené státy zatím neevidují žádné oběti ve svých řadách, ale FBI i ministerstvo zahraničí jsou v režimu nejvyšší ostražitosti. Představitelé Spojených arabských emirátů hovoří o historickém zlomu a kritizují neschopnost světové diplomacie zabránit této eskalaci. Region se ocitl na hraně totálního konfliktu, zatímco v samotném Íránu trvá téměř úplný informační blackout a tamní internetové spojení je funkční jen z minimální části.
Postava ajatolláha Chameneího byla neodmyslitelně spjata s islámskou revolucí a následným upevňováním moci skrze potlačování disentu a protestů. Pro své kritiky zůstává symbolem útlaku a nespravedlnosti, zatímco Trumpova administrativa prezentuje jeho odstranění jako cestu k celosvětovému míru. V samotných Spojených státech však prezidentův postup bez souhlasu Kongresu budí u politických oponentů značné kontroverze.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.