Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Bývalý velvyslanec Ryan Crocker upozorňuje, že masivní buildup amerických sil v Perském zálivu nelze udržovat donekonečna. Podle něj tentokrát nenastane situace, kdy by Trump z útoku na poslední chvíli vycouval. Pokud Írán nesplní požadavky na zastavení obohacování uranu a vývoje balistických raket, prezident pravděpodobně přistoupí k operaci s cílem „dekapitovat“ režim, tedy zlikvidovat jeho špičky. Crocker však varuje, že Trump odmítá nasazení pozemních vojsk, což znamená, že USA nebudou mít po pádu režimu nad následnými událostmi žádnou kontrolu.
Jonathan Panikoff z Atlantic Council se domnívá, že Trump se možná až příliš naučil, že vojenská akce může projít bez větších následků. Jeho sebevědomí posílilo zabití generála Solejmáního i odstranění Nicoláse Madura. Panikoff ale varuje, že bez jasné strategie a cílů hrozí, že Írán v momentě ohrožení přežití režimu odpoví asymetrickými teroristickými a kybernetickými útoky po celém světě. Prezidentova slova o tom, že „pomoc je na cestě“, ho navíc zahnala do kouta – pokud nyní nezasáhne, podkope to budoucí odstrašující schopnost USA.
Zkušený diplomat Dennis Ross vidí riziko v tom, že obě strany hrají nebezpečnou „hru na kuře“. Trump věří, že omezená síla přiměje Írán k jednání, zatímco Teherán se domnívá, že svými hrozbami může Američany odradit. Ironií je, že ani jedna strana si nepřeje totální válku – Trump se obává skoku v cenách ropy před volbami a Íránci vědí, že jejich protivzdušná obrana je prakticky neexistující a režim je vnitřně oslaben hněvem veřejnosti.
Expert Ray Takeyh kritizuje současnou operaci za nedostatek jasných strategických cílů. Upozorňuje, že Trump požaduje po Íránu prohlášení, že nikdy nebude obohacovat uran, ačkoliv jaderná zařízení jsou po předchozím bombardování stále v troskách. Takeyh cituje diplomaty z dob Vietnamu a varuje: „Jakmile jednou sedíte na tygrovi, nemůžete si být jisti, kde z něj seskočíte.“ Cyklus odvet a protiopatření může USA snadno vtáhnout do vleklého konfliktu.
Arash Azizi, autor knihy o íránském hnutí za svobodu, připouští, že íránští lídři by nakonec mohli dát přednost dohodě před totální zkázou. Varuje však před přehnanou pýchou USA. Írán by mohl v zoufalství rozšířit konflikt útoky na Izrael nebo na klíčovou infrastrukturu v Dubaji. Na druhou stranu nevylučuje, že by vnitřní tlak a údery mohly vést k podobné transformaci režimu, jakou svět viděl ve Venezuele.
Analytička Robin Wright připomíná, že většina Američanů se staví proti vojenské kampani a desítky členů Kongresu varují před nedostatkem legálních pravomocí k vyhlášení války bez jejich souhlasu. Wright je znepokojena faktem, že Trump mluví o změně vlády, ale nemá žádnou jasnou vizi o tom, kdo nebo co by mělo následovat. Upozorňuje na historické chyby v Iráku a Afghánistánu a na to, že ani pád autokratů v Egyptě či Libyi nepřinesl stabilitu a demokracii.
Ian Bremmer, zakladatel Eurasia Group, považuje za nejpravděpodobnější scénář sadu omezených úderů. Trumpovo zvýšené sebevědomí je podle něj pochopitelné po úspěších jeho prvního funkčního období a nedávné operaci ve Venezuele. Bremmer sice vidí riziko v možném narušení Hormuzského průlivu, ale věří, že dokud nebude íránský režim čelit bezprostřední hrozbě totálního vyhlazení, zůstanou jeho reakce v mezích, které Izrael a USA dokážou kontrolovat.
Otázkou zůstává, zda v Teheránu převáží revoluční vzdor, nebo pud sebezáchovy, jako tomu bylo v roce 1988 na konci války s Irákem. Tehdy ajatolláh Chomejní „vypil pohár jedu“ a přijal příměří, aby zachránil islámskou republiku. Současná eskalace testuje, zda je dnešní vedení ochotno k podobnému kroku, nebo zda se region propadne do chaosu, jehož konec nikdo nedokáže předpovědět.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.
Ministerstvo zahraničí upozornilo české občany, že hrozí zhoršení bezpečnostní situaci v Izraeli. Lidé by měli být opatrní, sledovat zprávy a řídit se pokyny místních bezpečnostních složek.