Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
V sobotu uvedl, že pro ukrajinský vyjednávací tým vydá nové instrukce, jejichž obsah však blíže nespecifikoval. Původně se předpokládalo, že se další jednání uskuteční na začátku března v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty se však mezitím ocitly v centru nepřátelských akcí po útoku USA a Izraele na Írán.
Zelenskyj vyjádřil plnou podporu úderům vedeným Spojenými státy a označil Írán za „Putinova spolupachatele“. Zdůraznil, že Teherán dodává Rusku drony Šáhed i technologie pro jejich výrobu, čímž se přímo podílí na válce proti Ukrajině. Podle jeho slov je důležité, aby Washington jednal rozhodně, ačkoliv si zároveň přeje, aby konflikt nepřerostl v širší válku.
V rozsáhlém videoprojevu prezident uvedl, že je spravedlivé dát íránskému lidu šanci zbavit se teroristického režimu a zajistit tak bezpečí všem národům, které trpěly terorem pocházejícím z Íránu. Kdykoliv je Amerika podle Zelenského rozhodná, globální zločinci oslabují. Připomněl také, že Rusko proti Ukrajině, jejím lidem a energetickému sektoru použilo již více než 57 000 dronů typu Šáhed.
Zatímco Donald Trump naléhá na Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu o ukončení největšího evropského konfliktu od roku 1945, Zelenskyj si postěžoval na rostoucí tlak na územní ústupky. Ukrajina požaduje neochvějné bezpečnostní záruky od USA a evropských spojenců pro případ dalšího ruského útoku. Poslední jednání v Ženevě sice nepřinesla zásadní průlom, ale Washington v nich spatřuje významný pokrok.
Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru uvedl, že ruská strana při nedávných hovorech v Ženevě vyjádřila ochotu přijmout americký návrh bezpečnostních záruk pro poválečnou Ukrajinu. Rusko však prozatím odmítá návrh na přímý summit mezi Zelenským a Vladimirem Putinem, o kterém dříve hovořil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Rusko naopak ostře odsoudilo útoky na Írán jako nevyprovokovaný akt agrese proti suverénnímu státu a žádá návrat k diplomacii.
Moskva se na Blízkém východě dlouhodobě snaží o křehkou rovnováhu mezi vřelými vztahy s Izraelem a silnými vazbami na Írán. Ještě minulý týden provádělo ruské námořnictvo společně s íránskými silami vojenské cvičení v Ománském zálivu. Obě země navíc loni v lednu podepsaly pakt o rozsáhlé spolupráci v reakci na západní sankce.
Na samotném ukrajinském bojišti mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo ovládnutí osad Neskučne a Hirke v Charkovské a Záporožské oblasti. Ukrajinská společnost Naftogaz rovněž potvrdila, že ruský útok během noci vážně poškodil zařízení na těžbu plynu v charkovském regionu.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.