Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
V sobotu uvedl, že pro ukrajinský vyjednávací tým vydá nové instrukce, jejichž obsah však blíže nespecifikoval. Původně se předpokládalo, že se další jednání uskuteční na začátku března v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty se však mezitím ocitly v centru nepřátelských akcí po útoku USA a Izraele na Írán.
Zelenskyj vyjádřil plnou podporu úderům vedeným Spojenými státy a označil Írán za „Putinova spolupachatele“. Zdůraznil, že Teherán dodává Rusku drony Šáhed i technologie pro jejich výrobu, čímž se přímo podílí na válce proti Ukrajině. Podle jeho slov je důležité, aby Washington jednal rozhodně, ačkoliv si zároveň přeje, aby konflikt nepřerostl v širší válku.
V rozsáhlém videoprojevu prezident uvedl, že je spravedlivé dát íránskému lidu šanci zbavit se teroristického režimu a zajistit tak bezpečí všem národům, které trpěly terorem pocházejícím z Íránu. Kdykoliv je Amerika podle Zelenského rozhodná, globální zločinci oslabují. Připomněl také, že Rusko proti Ukrajině, jejím lidem a energetickému sektoru použilo již více než 57 000 dronů typu Šáhed.
Zatímco Donald Trump naléhá na Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu o ukončení největšího evropského konfliktu od roku 1945, Zelenskyj si postěžoval na rostoucí tlak na územní ústupky. Ukrajina požaduje neochvějné bezpečnostní záruky od USA a evropských spojenců pro případ dalšího ruského útoku. Poslední jednání v Ženevě sice nepřinesla zásadní průlom, ale Washington v nich spatřuje významný pokrok.
Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru uvedl, že ruská strana při nedávných hovorech v Ženevě vyjádřila ochotu přijmout americký návrh bezpečnostních záruk pro poválečnou Ukrajinu. Rusko však prozatím odmítá návrh na přímý summit mezi Zelenským a Vladimirem Putinem, o kterém dříve hovořil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Rusko naopak ostře odsoudilo útoky na Írán jako nevyprovokovaný akt agrese proti suverénnímu státu a žádá návrat k diplomacii.
Moskva se na Blízkém východě dlouhodobě snaží o křehkou rovnováhu mezi vřelými vztahy s Izraelem a silnými vazbami na Írán. Ještě minulý týden provádělo ruské námořnictvo společně s íránskými silami vojenské cvičení v Ománském zálivu. Obě země navíc loni v lednu podepsaly pakt o rozsáhlé spolupráci v reakci na západní sankce.
Na samotném ukrajinském bojišti mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo ovládnutí osad Neskučne a Hirke v Charkovské a Záporožské oblasti. Ukrajinská společnost Naftogaz rovněž potvrdila, že ruský útok během noci vážně poškodil zařízení na těžbu plynu v charkovském regionu.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.