Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
V sobotu uvedl, že pro ukrajinský vyjednávací tým vydá nové instrukce, jejichž obsah však blíže nespecifikoval. Původně se předpokládalo, že se další jednání uskuteční na začátku března v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty se však mezitím ocitly v centru nepřátelských akcí po útoku USA a Izraele na Írán.
Zelenskyj vyjádřil plnou podporu úderům vedeným Spojenými státy a označil Írán za „Putinova spolupachatele“. Zdůraznil, že Teherán dodává Rusku drony Šáhed i technologie pro jejich výrobu, čímž se přímo podílí na válce proti Ukrajině. Podle jeho slov je důležité, aby Washington jednal rozhodně, ačkoliv si zároveň přeje, aby konflikt nepřerostl v širší válku.
V rozsáhlém videoprojevu prezident uvedl, že je spravedlivé dát íránskému lidu šanci zbavit se teroristického režimu a zajistit tak bezpečí všem národům, které trpěly terorem pocházejícím z Íránu. Kdykoliv je Amerika podle Zelenského rozhodná, globální zločinci oslabují. Připomněl také, že Rusko proti Ukrajině, jejím lidem a energetickému sektoru použilo již více než 57 000 dronů typu Šáhed.
Zatímco Donald Trump naléhá na Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu o ukončení největšího evropského konfliktu od roku 1945, Zelenskyj si postěžoval na rostoucí tlak na územní ústupky. Ukrajina požaduje neochvějné bezpečnostní záruky od USA a evropských spojenců pro případ dalšího ruského útoku. Poslední jednání v Ženevě sice nepřinesla zásadní průlom, ale Washington v nich spatřuje významný pokrok.
Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru uvedl, že ruská strana při nedávných hovorech v Ženevě vyjádřila ochotu přijmout americký návrh bezpečnostních záruk pro poválečnou Ukrajinu. Rusko však prozatím odmítá návrh na přímý summit mezi Zelenským a Vladimirem Putinem, o kterém dříve hovořil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Rusko naopak ostře odsoudilo útoky na Írán jako nevyprovokovaný akt agrese proti suverénnímu státu a žádá návrat k diplomacii.
Moskva se na Blízkém východě dlouhodobě snaží o křehkou rovnováhu mezi vřelými vztahy s Izraelem a silnými vazbami na Írán. Ještě minulý týden provádělo ruské námořnictvo společně s íránskými silami vojenské cvičení v Ománském zálivu. Obě země navíc loni v lednu podepsaly pakt o rozsáhlé spolupráci v reakci na západní sankce.
Na samotném ukrajinském bojišti mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo ovládnutí osad Neskučne a Hirke v Charkovské a Záporožské oblasti. Ukrajinská společnost Naftogaz rovněž potvrdila, že ruský útok během noci vážně poškodil zařízení na těžbu plynu v charkovském regionu.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.