Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
V sobotu uvedl, že pro ukrajinský vyjednávací tým vydá nové instrukce, jejichž obsah však blíže nespecifikoval. Původně se předpokládalo, že se další jednání uskuteční na začátku března v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty se však mezitím ocitly v centru nepřátelských akcí po útoku USA a Izraele na Írán.
Zelenskyj vyjádřil plnou podporu úderům vedeným Spojenými státy a označil Írán za „Putinova spolupachatele“. Zdůraznil, že Teherán dodává Rusku drony Šáhed i technologie pro jejich výrobu, čímž se přímo podílí na válce proti Ukrajině. Podle jeho slov je důležité, aby Washington jednal rozhodně, ačkoliv si zároveň přeje, aby konflikt nepřerostl v širší válku.
V rozsáhlém videoprojevu prezident uvedl, že je spravedlivé dát íránskému lidu šanci zbavit se teroristického režimu a zajistit tak bezpečí všem národům, které trpěly terorem pocházejícím z Íránu. Kdykoliv je Amerika podle Zelenského rozhodná, globální zločinci oslabují. Připomněl také, že Rusko proti Ukrajině, jejím lidem a energetickému sektoru použilo již více než 57 000 dronů typu Šáhed.
Zatímco Donald Trump naléhá na Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu o ukončení největšího evropského konfliktu od roku 1945, Zelenskyj si postěžoval na rostoucí tlak na územní ústupky. Ukrajina požaduje neochvějné bezpečnostní záruky od USA a evropských spojenců pro případ dalšího ruského útoku. Poslední jednání v Ženevě sice nepřinesla zásadní průlom, ale Washington v nich spatřuje významný pokrok.
Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru uvedl, že ruská strana při nedávných hovorech v Ženevě vyjádřila ochotu přijmout americký návrh bezpečnostních záruk pro poválečnou Ukrajinu. Rusko však prozatím odmítá návrh na přímý summit mezi Zelenským a Vladimirem Putinem, o kterém dříve hovořil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Rusko naopak ostře odsoudilo útoky na Írán jako nevyprovokovaný akt agrese proti suverénnímu státu a žádá návrat k diplomacii.
Moskva se na Blízkém východě dlouhodobě snaží o křehkou rovnováhu mezi vřelými vztahy s Izraelem a silnými vazbami na Írán. Ještě minulý týden provádělo ruské námořnictvo společně s íránskými silami vojenské cvičení v Ománském zálivu. Obě země navíc loni v lednu podepsaly pakt o rozsáhlé spolupráci v reakci na západní sankce.
Na samotném ukrajinském bojišti mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo ovládnutí osad Neskučne a Hirke v Charkovské a Záporožské oblasti. Ukrajinská společnost Naftogaz rovněž potvrdila, že ruský útok během noci vážně poškodil zařízení na těžbu plynu v charkovském regionu.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.