Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
V sobotu uvedl, že pro ukrajinský vyjednávací tým vydá nové instrukce, jejichž obsah však blíže nespecifikoval. Původně se předpokládalo, že se další jednání uskuteční na začátku března v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty se však mezitím ocitly v centru nepřátelských akcí po útoku USA a Izraele na Írán.
Zelenskyj vyjádřil plnou podporu úderům vedeným Spojenými státy a označil Írán za „Putinova spolupachatele“. Zdůraznil, že Teherán dodává Rusku drony Šáhed i technologie pro jejich výrobu, čímž se přímo podílí na válce proti Ukrajině. Podle jeho slov je důležité, aby Washington jednal rozhodně, ačkoliv si zároveň přeje, aby konflikt nepřerostl v širší válku.
V rozsáhlém videoprojevu prezident uvedl, že je spravedlivé dát íránskému lidu šanci zbavit se teroristického režimu a zajistit tak bezpečí všem národům, které trpěly terorem pocházejícím z Íránu. Kdykoliv je Amerika podle Zelenského rozhodná, globální zločinci oslabují. Připomněl také, že Rusko proti Ukrajině, jejím lidem a energetickému sektoru použilo již více než 57 000 dronů typu Šáhed.
Zatímco Donald Trump naléhá na Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu o ukončení největšího evropského konfliktu od roku 1945, Zelenskyj si postěžoval na rostoucí tlak na územní ústupky. Ukrajina požaduje neochvějné bezpečnostní záruky od USA a evropských spojenců pro případ dalšího ruského útoku. Poslední jednání v Ženevě sice nepřinesla zásadní průlom, ale Washington v nich spatřuje významný pokrok.
Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru uvedl, že ruská strana při nedávných hovorech v Ženevě vyjádřila ochotu přijmout americký návrh bezpečnostních záruk pro poválečnou Ukrajinu. Rusko však prozatím odmítá návrh na přímý summit mezi Zelenským a Vladimirem Putinem, o kterém dříve hovořil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Rusko naopak ostře odsoudilo útoky na Írán jako nevyprovokovaný akt agrese proti suverénnímu státu a žádá návrat k diplomacii.
Moskva se na Blízkém východě dlouhodobě snaží o křehkou rovnováhu mezi vřelými vztahy s Izraelem a silnými vazbami na Írán. Ještě minulý týden provádělo ruské námořnictvo společně s íránskými silami vojenské cvičení v Ománském zálivu. Obě země navíc loni v lednu podepsaly pakt o rozsáhlé spolupráci v reakci na západní sankce.
Na samotném ukrajinském bojišti mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo ovládnutí osad Neskučne a Hirke v Charkovské a Záporožské oblasti. Ukrajinská společnost Naftogaz rovněž potvrdila, že ruský útok během noci vážně poškodil zařízení na těžbu plynu v charkovském regionu.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.