Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Podle prezidenta měli íránští lídři přistoupit na praktické a snadno proveditelné podmínky už dávno, ale „čekali příliš dlouho“. Na přímý dotaz, kdy přesně se rozhovory uskuteční, Trump odmítl odpovědět s tím, že tyto informace zatím nemůže sdělit. Zůstává tak nejasné, v jakém časovém horizontu se diplomatický kontakt odehraje.
Prezident rovněž neupřesnil, se kterými konkrétními lídry jeho administrativa aktuálně jedná. Poznamenal však, že mnoho lidí, se kterými USA komunikovaly v minulosti, je již po smrti. „Většina těch lidí je pryč. To byl velký zásah,“ uvedl Trump v narážce na nedávné údery, při nichž mělo být podle jeho dřívějších slov zlikvidováno 48 íránských představitelů.
Zatímco Trump mluví o úspěchu, v americkém Senátu sílí kritika. Jack Reed, nejvýše postavený demokrat ve výboru pro ozbrojené složky, označil situaci v Íránu za „hazard“. Kritizoval prezidenta za to, že zaútočil na Írán bez souhlasu Kongresu, a vyjádřil obavu, že administrativa nemá jasně definovaný cíl ani plán, jak ho dosáhnout.
Senátor Reed také vyjádřil pochybnosti o tom, zda je možné dosáhnout změny režimu v Íránu pouze s využitím letectva. Podle něj v zemi chybí organizovaný odpor, který by takovou změnu podpořil. Zároveň varoval, že obě strany mohou brzy vyčerpat své zásoby munice, na což upozornil i předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine.
Reed se pozastavil i nad Trumpovým tvrzením, že operace postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle senátora není jasné, jaká je cílová destinace tohoto postupu. Pokud by mělo jít o svržení režimu a humanitární pomoc íránskému lidu, Spojené státy jsou podle něj od takového cíle ještě velmi daleko.
Mezitím izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že vydal pokyny k pokračování kampaně proti Íránu. Po schůzce s ministrem obrany a šéfy armády a Mosadu prohlásil, že izraelské síly nyní útočí přímo na srdce Teheránu. Podle jeho slov se intenzita těchto úderů bude v následujících dnech ještě zvyšovat.
Netanjahu zároveň přiznal, že Izrael prochází bolestným obdobím, a připomněl ztráty na životech v Tel Avivu a Bejt Šemeš. Zdůraznil, že Izrael nasazuje veškerou sílu své armády, aby zajistil existenci a budoucnost země. Kampaň proti Íránu tak z pohledu Izraele nekončí a bude i nadále eskalovat navzdory náznakům o možném vyjednávání.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.