Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Podle prezidenta měli íránští lídři přistoupit na praktické a snadno proveditelné podmínky už dávno, ale „čekali příliš dlouho“. Na přímý dotaz, kdy přesně se rozhovory uskuteční, Trump odmítl odpovědět s tím, že tyto informace zatím nemůže sdělit. Zůstává tak nejasné, v jakém časovém horizontu se diplomatický kontakt odehraje.
Prezident rovněž neupřesnil, se kterými konkrétními lídry jeho administrativa aktuálně jedná. Poznamenal však, že mnoho lidí, se kterými USA komunikovaly v minulosti, je již po smrti. „Většina těch lidí je pryč. To byl velký zásah,“ uvedl Trump v narážce na nedávné údery, při nichž mělo být podle jeho dřívějších slov zlikvidováno 48 íránských představitelů.
Zatímco Trump mluví o úspěchu, v americkém Senátu sílí kritika. Jack Reed, nejvýše postavený demokrat ve výboru pro ozbrojené složky, označil situaci v Íránu za „hazard“. Kritizoval prezidenta za to, že zaútočil na Írán bez souhlasu Kongresu, a vyjádřil obavu, že administrativa nemá jasně definovaný cíl ani plán, jak ho dosáhnout.
Senátor Reed také vyjádřil pochybnosti o tom, zda je možné dosáhnout změny režimu v Íránu pouze s využitím letectva. Podle něj v zemi chybí organizovaný odpor, který by takovou změnu podpořil. Zároveň varoval, že obě strany mohou brzy vyčerpat své zásoby munice, na což upozornil i předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine.
Reed se pozastavil i nad Trumpovým tvrzením, že operace postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle senátora není jasné, jaká je cílová destinace tohoto postupu. Pokud by mělo jít o svržení režimu a humanitární pomoc íránskému lidu, Spojené státy jsou podle něj od takového cíle ještě velmi daleko.
Mezitím izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že vydal pokyny k pokračování kampaně proti Íránu. Po schůzce s ministrem obrany a šéfy armády a Mosadu prohlásil, že izraelské síly nyní útočí přímo na srdce Teheránu. Podle jeho slov se intenzita těchto úderů bude v následujících dnech ještě zvyšovat.
Netanjahu zároveň přiznal, že Izrael prochází bolestným obdobím, a připomněl ztráty na životech v Tel Avivu a Bejt Šemeš. Zdůraznil, že Izrael nasazuje veškerou sílu své armády, aby zajistil existenci a budoucnost země. Kampaň proti Íránu tak z pohledu Izraele nekončí a bude i nadále eskalovat navzdory náznakům o možném vyjednávání.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.