Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Tato přechodná správa je ukotvena v íránské ústavě, konkrétně v jejím článku 111, a má fungovat do momentu, než Shromáždění znalců vybere nového nejvyššího vůdce. Sobotní útok amerických a izraelských sil ukončil Chameneího téměř osmatřicetileté panování, což vyvolalo značnou nejistotu ohledně dalšího politického vývoje v zemi.
Přestože ústavní mechanismy mají zabránit státnímu rozvratu, napětí v Teheránu po nedávných úderech nepolevuje. Shromáždění znalců by mělo novou hlavu státu zvolit v nejkratším možném termínu. Podle expertů je systém nastaven tak, aby odolal i ztrátě nejvyššího představitele, ovšem aktuální okolnosti jsou pro režim extrémní zkouškou.
Do mocenského vakua nyní vstupují také Islámské revoluční gardy a vlivný politik Alí Larídžání. Situaci komplikuje fakt, že při víkendových útocích přišly revoluční gardy o svého vrchního velitele. Tato klíčová složka íránské moci tak nyní hledá nové vedení, které by dokázalo obnovit kontrolu nad vojenskými a hospodářskými zájmy sboru.
V souvislosti s uvolněným postem v čele gard se nejčastěji skloňuje jméno Ahmada Vahídího. Toho do pozice zástupce velitele instaloval Chameneí jen krátce před svou smrtí. Rychlé obsazení této funkce je pro Írán prioritou, aby země byla schopna čelit pokračujícím vojenským hrozbám.
K současnému dění se vyjádřil i Alí Larídžání, který označil kroky USA a Izraele za pokus o destabilizaci a rozparcelování Íránu. Ve svém projevu vyslal varování směrem k vnitřní opozici a separatistům, aby se nepokoušeli využít oslabení centra moci. Zároveň pohrozil zahraničním aktérům odvetou ze strany íránského lidu.
Diplomatické špičky Teheránu vyjádřily hluboké rozhořčení nad tím, že údery přišly v době aktivních rozhovorů o jaderném programu. Poslední kolo těchto jednání, zprostředkovaných Ománem, se přitom konalo v Ženevě jen několik dní před útokem. Ministerstvo zahraničí to vnímá jako hrubé narušení diplomatických procesů.
Šéf diplomacie Abbás Arákčí ujistil příznivce režimu, že Chameneího odkaz zůstane zachován. V hlavním městě mezitím proběhla masová shromáždění na podporu vlády a byl vyhlášen čtyřicetidenní státní smutek. Regionem se však i nadále šíří zprávy o nových útocích, které cílí na americké pozice v oblasti Perského zálivu.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.