Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Tato přechodná správa je ukotvena v íránské ústavě, konkrétně v jejím článku 111, a má fungovat do momentu, než Shromáždění znalců vybere nového nejvyššího vůdce. Sobotní útok amerických a izraelských sil ukončil Chameneího téměř osmatřicetileté panování, což vyvolalo značnou nejistotu ohledně dalšího politického vývoje v zemi.
Přestože ústavní mechanismy mají zabránit státnímu rozvratu, napětí v Teheránu po nedávných úderech nepolevuje. Shromáždění znalců by mělo novou hlavu státu zvolit v nejkratším možném termínu. Podle expertů je systém nastaven tak, aby odolal i ztrátě nejvyššího představitele, ovšem aktuální okolnosti jsou pro režim extrémní zkouškou.
Do mocenského vakua nyní vstupují také Islámské revoluční gardy a vlivný politik Alí Larídžání. Situaci komplikuje fakt, že při víkendových útocích přišly revoluční gardy o svého vrchního velitele. Tato klíčová složka íránské moci tak nyní hledá nové vedení, které by dokázalo obnovit kontrolu nad vojenskými a hospodářskými zájmy sboru.
V souvislosti s uvolněným postem v čele gard se nejčastěji skloňuje jméno Ahmada Vahídího. Toho do pozice zástupce velitele instaloval Chameneí jen krátce před svou smrtí. Rychlé obsazení této funkce je pro Írán prioritou, aby země byla schopna čelit pokračujícím vojenským hrozbám.
K současnému dění se vyjádřil i Alí Larídžání, který označil kroky USA a Izraele za pokus o destabilizaci a rozparcelování Íránu. Ve svém projevu vyslal varování směrem k vnitřní opozici a separatistům, aby se nepokoušeli využít oslabení centra moci. Zároveň pohrozil zahraničním aktérům odvetou ze strany íránského lidu.
Diplomatické špičky Teheránu vyjádřily hluboké rozhořčení nad tím, že údery přišly v době aktivních rozhovorů o jaderném programu. Poslední kolo těchto jednání, zprostředkovaných Ománem, se přitom konalo v Ženevě jen několik dní před útokem. Ministerstvo zahraničí to vnímá jako hrubé narušení diplomatických procesů.
Šéf diplomacie Abbás Arákčí ujistil příznivce režimu, že Chameneího odkaz zůstane zachován. V hlavním městě mezitím proběhla masová shromáždění na podporu vlády a byl vyhlášen čtyřicetidenní státní smutek. Regionem se však i nadále šíří zprávy o nových útocích, které cílí na americké pozice v oblasti Perského zálivu.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.