Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Americký prezident Donald Trump na tyto hrozby reagoval varováním adresovaným Teheránu. Uvedl, že pokud Írán znovu zaútočí, Spojené státy odpovědí silou, jakou svět dosud neviděl. Diplomatické úsilí se mezitím přesouvá na mezinárodní úroveň, když americký ministr zahraničí Marco Rubio plánuje na neděli hovor s lídry zemí G7. Britský premiér Keir Starmer potvrdil, že britská letadla jsou v rámci koordinovaného obranného úsilí ve vzduchu.
Následky útoků pociťuje i civilní doprava a infrastruktura. Na mezinárodním letišti v Dubaji došlo k incidentu, při kterém byli zraněni čtyři lidé, a nové záběry z města ukazují další materiální škody. V tomto období hlubokého neklidu se íránské úřady budou snažit vyvolat dojem stability a zajistit plynulý přechod moci.
Izrael se domnívá, že se mu podařilo zásadně přetvořit podobu Blízkého východu. Během posledních dvou let opakovaně prokázal schopnost eliminovat své klíčové nepřátele v Gaze, Libanonu, Jemenu a nyní i v samotném Íránu. Likvidace ajatolláha Chameneího je vnímána jako vrchol této kampaně, která ochromila vedení Hamásu, Hizballáhu i Hútíů. S dalším klíčovým spojencem Íránu, syrským diktátorem Bašárem Asadem, v exilu v Moskvě, se Izrael aktuálně jeví jako nejmocnější za velmi dlouhou dobu.
Navzdory těmto vojenským úspěchům zůstává budoucnost regionu nejistá. Podle analytiků je obtížné předpovědět, co vzejde z trosek takzvané „osy odporu“. Írán jako velký a hrdý národ nyní pravděpodobně směřuje k období nebezpečné nestability, o čemž svědčí i rozporuplné reakce tamního obyvatelstva na sociálních sítích.
Oficiální íránská místa se však snaží udržet vnitřní soudržnost. První viceprezident Mohammad Rezá Áref v prohlášení sdíleném státní agenturou IRNA uvedl, že ačkoliv je země v úmrtí, nejedná se o truchlení pasivní. Podle něj se Spojené státy a Izrael mýlí, pokud si myslí, že zabitím vůdce otřesou duší národa. Áref zdůraznil, že islámská revoluce se díky mučednictví stává životaschopnější a její současnou strategií zůstává ochrana národní stability a jednoty.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.