Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Redaktoři britského Guardianu přinášejí výpovědi lidí z různých koutů Evropy, kteří se museli během jediného horkého dne potýkat s nesnesitelným vedrem – od kuchaře v Sicílii po bezdomovce v Nizozemsku.
Turecko: Taxislužba ve stínu požárů
Onur Yıldırım začíná každý letní den studenou sprchou. Jako taxikář v tureckém vedru ví, že jinak ho čeká 12 hodin únavy a potu. Jeho klimatizace naštěstí funguje, což mu i jeho zákazníkům značně ulehčuje život. Teplota brzy po ránu přesáhla 20 °C a během dne po celé zemi propuklo několik požárů, například v oblasti kolem Izmiru. Yıldırım ale ví, že náhlé změny teplot během dne mohou člověka dostat do nemocnice.
Itálie: Kuchař jako v sopce
Luigi Randazzo, šéfkuchař v sicilském městečku Sutera, pracoval u plotny, kde teploměr ukazoval 60 °C. "Bylo to jako pracovat uvnitř sopky," popsal. Potil se skrz svou uniformu, zatímco hosté si v klimatizovaném sále užívali oběd. I když mají v kuchyni klimatizaci, při zapnuté troubě, fritovacím hrnci a konvici je k ničemu. Randazzo dodal, že měl pocit, jako by mu někdo chrstnul vědro vody do obličeje: „Ta hodina v kuchyni se táhla jako celé léto.“
Nizozemsko: Úkryt před žárem v podzemí
Karim Taif, 46letý muž bez domova, hledal úkryt před vedrem v amsterdamském centru De Kloof. To se nachází ve sklepě starého domu a poskytuje bezdomovcům během letních měsíců stín, vodu, sprchu i opalovací krém. „Je tu chládek a je to dobré místo,“ říká Taif. Pochází z Maroka, ale většinu života strávil v Evropě. Teď žije na lodi a potvrzuje: „Zima je krutá, ale léto je ještě horší. Sahara se sem blíží.“
Německo: Telekomunikace ve 37 stupních
Sven, 58letý technik, pracoval v Berlíně na opravě telekomunikační skříně. Teplota dosáhla 33 °C a další den mělo být ještě hůř. „Udělal jsem si stín, mám chladicí box a nasazuju si čepici. Hlavní je nehýbat se příliš rychle,“ popsal. V Německu nemají zaměstnanci právní nárok na volno kvůli horku, ale zaměstnavatelé musí zajistit alespoň základní ochranu. Sven uzavírá: „Na horko jsem zvyklý, ale musíte fungovat jinak.“
Francie: Sýry se v pařížské tržnici potily spolu se mnou
Sahra Baadache, 27letá prodavačka sýrů v historické tržnici Marché St Quentin v Paříži, popsala situaci jako "saunu" a "parní lázeň". Tržnice byla postavena v 19. století a nemá žádné chlazení. V úterý tam teplota dosáhla 42 °C. Baadache se snažila zachránit svůj sortiment 150 druhů sýrů – většinu nechala v lednicích, které přikrývala, aby zůstaly chladné. „Přežily. Ale já byla hotová – propocená, nervózní a bez zákazníků. Dvojitý trest.“
Španělsko: Gorila v pekelném kostýmu
David, 40letý pouliční umělec v Madridu, obléká každý večer kostým gorily s dresem Realu Madrid. „Jsem celý propocený,“ říká. Kostým je vycpaný plátnem a uvnitř se drží nesnesitelné horko. V posledních třech měsících zažil nejteplejší červen v historii Španělska a teď i první vlnu veder. Pracuje na otevřeném prostranství Plaza Mayor, kde není žádný stín. Přiznává, že přežívá díky fotbalu a studeným sprchám. „Je to práce. Jinou nemám.“
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
