Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Redaktoři britského Guardianu přinášejí výpovědi lidí z různých koutů Evropy, kteří se museli během jediného horkého dne potýkat s nesnesitelným vedrem – od kuchaře v Sicílii po bezdomovce v Nizozemsku.
Turecko: Taxislužba ve stínu požárů
Onur Yıldırım začíná každý letní den studenou sprchou. Jako taxikář v tureckém vedru ví, že jinak ho čeká 12 hodin únavy a potu. Jeho klimatizace naštěstí funguje, což mu i jeho zákazníkům značně ulehčuje život. Teplota brzy po ránu přesáhla 20 °C a během dne po celé zemi propuklo několik požárů, například v oblasti kolem Izmiru. Yıldırım ale ví, že náhlé změny teplot během dne mohou člověka dostat do nemocnice.
Itálie: Kuchař jako v sopce
Luigi Randazzo, šéfkuchař v sicilském městečku Sutera, pracoval u plotny, kde teploměr ukazoval 60 °C. "Bylo to jako pracovat uvnitř sopky," popsal. Potil se skrz svou uniformu, zatímco hosté si v klimatizovaném sále užívali oběd. I když mají v kuchyni klimatizaci, při zapnuté troubě, fritovacím hrnci a konvici je k ničemu. Randazzo dodal, že měl pocit, jako by mu někdo chrstnul vědro vody do obličeje: „Ta hodina v kuchyni se táhla jako celé léto.“
Nizozemsko: Úkryt před žárem v podzemí
Karim Taif, 46letý muž bez domova, hledal úkryt před vedrem v amsterdamském centru De Kloof. To se nachází ve sklepě starého domu a poskytuje bezdomovcům během letních měsíců stín, vodu, sprchu i opalovací krém. „Je tu chládek a je to dobré místo,“ říká Taif. Pochází z Maroka, ale většinu života strávil v Evropě. Teď žije na lodi a potvrzuje: „Zima je krutá, ale léto je ještě horší. Sahara se sem blíží.“
Německo: Telekomunikace ve 37 stupních
Sven, 58letý technik, pracoval v Berlíně na opravě telekomunikační skříně. Teplota dosáhla 33 °C a další den mělo být ještě hůř. „Udělal jsem si stín, mám chladicí box a nasazuju si čepici. Hlavní je nehýbat se příliš rychle,“ popsal. V Německu nemají zaměstnanci právní nárok na volno kvůli horku, ale zaměstnavatelé musí zajistit alespoň základní ochranu. Sven uzavírá: „Na horko jsem zvyklý, ale musíte fungovat jinak.“
Francie: Sýry se v pařížské tržnici potily spolu se mnou
Sahra Baadache, 27letá prodavačka sýrů v historické tržnici Marché St Quentin v Paříži, popsala situaci jako "saunu" a "parní lázeň". Tržnice byla postavena v 19. století a nemá žádné chlazení. V úterý tam teplota dosáhla 42 °C. Baadache se snažila zachránit svůj sortiment 150 druhů sýrů – většinu nechala v lednicích, které přikrývala, aby zůstaly chladné. „Přežily. Ale já byla hotová – propocená, nervózní a bez zákazníků. Dvojitý trest.“
Španělsko: Gorila v pekelném kostýmu
David, 40letý pouliční umělec v Madridu, obléká každý večer kostým gorily s dresem Realu Madrid. „Jsem celý propocený,“ říká. Kostým je vycpaný plátnem a uvnitř se drží nesnesitelné horko. V posledních třech měsících zažil nejteplejší červen v historii Španělska a teď i první vlnu veder. Pracuje na otevřeném prostranství Plaza Mayor, kde není žádný stín. Přiznává, že přežívá díky fotbalu a studeným sprchám. „Je to práce. Jinou nemám.“
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
