Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Redaktoři britského Guardianu přinášejí výpovědi lidí z různých koutů Evropy, kteří se museli během jediného horkého dne potýkat s nesnesitelným vedrem – od kuchaře v Sicílii po bezdomovce v Nizozemsku.
Turecko: Taxislužba ve stínu požárů
Onur Yıldırım začíná každý letní den studenou sprchou. Jako taxikář v tureckém vedru ví, že jinak ho čeká 12 hodin únavy a potu. Jeho klimatizace naštěstí funguje, což mu i jeho zákazníkům značně ulehčuje život. Teplota brzy po ránu přesáhla 20 °C a během dne po celé zemi propuklo několik požárů, například v oblasti kolem Izmiru. Yıldırım ale ví, že náhlé změny teplot během dne mohou člověka dostat do nemocnice.
Itálie: Kuchař jako v sopce
Luigi Randazzo, šéfkuchař v sicilském městečku Sutera, pracoval u plotny, kde teploměr ukazoval 60 °C. "Bylo to jako pracovat uvnitř sopky," popsal. Potil se skrz svou uniformu, zatímco hosté si v klimatizovaném sále užívali oběd. I když mají v kuchyni klimatizaci, při zapnuté troubě, fritovacím hrnci a konvici je k ničemu. Randazzo dodal, že měl pocit, jako by mu někdo chrstnul vědro vody do obličeje: „Ta hodina v kuchyni se táhla jako celé léto.“
Nizozemsko: Úkryt před žárem v podzemí
Karim Taif, 46letý muž bez domova, hledal úkryt před vedrem v amsterdamském centru De Kloof. To se nachází ve sklepě starého domu a poskytuje bezdomovcům během letních měsíců stín, vodu, sprchu i opalovací krém. „Je tu chládek a je to dobré místo,“ říká Taif. Pochází z Maroka, ale většinu života strávil v Evropě. Teď žije na lodi a potvrzuje: „Zima je krutá, ale léto je ještě horší. Sahara se sem blíží.“
Německo: Telekomunikace ve 37 stupních
Sven, 58letý technik, pracoval v Berlíně na opravě telekomunikační skříně. Teplota dosáhla 33 °C a další den mělo být ještě hůř. „Udělal jsem si stín, mám chladicí box a nasazuju si čepici. Hlavní je nehýbat se příliš rychle,“ popsal. V Německu nemají zaměstnanci právní nárok na volno kvůli horku, ale zaměstnavatelé musí zajistit alespoň základní ochranu. Sven uzavírá: „Na horko jsem zvyklý, ale musíte fungovat jinak.“
Francie: Sýry se v pařížské tržnici potily spolu se mnou
Sahra Baadache, 27letá prodavačka sýrů v historické tržnici Marché St Quentin v Paříži, popsala situaci jako "saunu" a "parní lázeň". Tržnice byla postavena v 19. století a nemá žádné chlazení. V úterý tam teplota dosáhla 42 °C. Baadache se snažila zachránit svůj sortiment 150 druhů sýrů – většinu nechala v lednicích, které přikrývala, aby zůstaly chladné. „Přežily. Ale já byla hotová – propocená, nervózní a bez zákazníků. Dvojitý trest.“
Španělsko: Gorila v pekelném kostýmu
David, 40letý pouliční umělec v Madridu, obléká každý večer kostým gorily s dresem Realu Madrid. „Jsem celý propocený,“ říká. Kostým je vycpaný plátnem a uvnitř se drží nesnesitelné horko. V posledních třech měsících zažil nejteplejší červen v historii Španělska a teď i první vlnu veder. Pracuje na otevřeném prostranství Plaza Mayor, kde není žádný stín. Přiznává, že přežívá díky fotbalu a studeným sprchám. „Je to práce. Jinou nemám.“
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
