Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Redaktoři britského Guardianu přinášejí výpovědi lidí z různých koutů Evropy, kteří se museli během jediného horkého dne potýkat s nesnesitelným vedrem – od kuchaře v Sicílii po bezdomovce v Nizozemsku.
Turecko: Taxislužba ve stínu požárů
Onur Yıldırım začíná každý letní den studenou sprchou. Jako taxikář v tureckém vedru ví, že jinak ho čeká 12 hodin únavy a potu. Jeho klimatizace naštěstí funguje, což mu i jeho zákazníkům značně ulehčuje život. Teplota brzy po ránu přesáhla 20 °C a během dne po celé zemi propuklo několik požárů, například v oblasti kolem Izmiru. Yıldırım ale ví, že náhlé změny teplot během dne mohou člověka dostat do nemocnice.
Itálie: Kuchař jako v sopce
Luigi Randazzo, šéfkuchař v sicilském městečku Sutera, pracoval u plotny, kde teploměr ukazoval 60 °C. "Bylo to jako pracovat uvnitř sopky," popsal. Potil se skrz svou uniformu, zatímco hosté si v klimatizovaném sále užívali oběd. I když mají v kuchyni klimatizaci, při zapnuté troubě, fritovacím hrnci a konvici je k ničemu. Randazzo dodal, že měl pocit, jako by mu někdo chrstnul vědro vody do obličeje: „Ta hodina v kuchyni se táhla jako celé léto.“
Nizozemsko: Úkryt před žárem v podzemí
Karim Taif, 46letý muž bez domova, hledal úkryt před vedrem v amsterdamském centru De Kloof. To se nachází ve sklepě starého domu a poskytuje bezdomovcům během letních měsíců stín, vodu, sprchu i opalovací krém. „Je tu chládek a je to dobré místo,“ říká Taif. Pochází z Maroka, ale většinu života strávil v Evropě. Teď žije na lodi a potvrzuje: „Zima je krutá, ale léto je ještě horší. Sahara se sem blíží.“
Německo: Telekomunikace ve 37 stupních
Sven, 58letý technik, pracoval v Berlíně na opravě telekomunikační skříně. Teplota dosáhla 33 °C a další den mělo být ještě hůř. „Udělal jsem si stín, mám chladicí box a nasazuju si čepici. Hlavní je nehýbat se příliš rychle,“ popsal. V Německu nemají zaměstnanci právní nárok na volno kvůli horku, ale zaměstnavatelé musí zajistit alespoň základní ochranu. Sven uzavírá: „Na horko jsem zvyklý, ale musíte fungovat jinak.“
Francie: Sýry se v pařížské tržnici potily spolu se mnou
Sahra Baadache, 27letá prodavačka sýrů v historické tržnici Marché St Quentin v Paříži, popsala situaci jako "saunu" a "parní lázeň". Tržnice byla postavena v 19. století a nemá žádné chlazení. V úterý tam teplota dosáhla 42 °C. Baadache se snažila zachránit svůj sortiment 150 druhů sýrů – většinu nechala v lednicích, které přikrývala, aby zůstaly chladné. „Přežily. Ale já byla hotová – propocená, nervózní a bez zákazníků. Dvojitý trest.“
Španělsko: Gorila v pekelném kostýmu
David, 40letý pouliční umělec v Madridu, obléká každý večer kostým gorily s dresem Realu Madrid. „Jsem celý propocený,“ říká. Kostým je vycpaný plátnem a uvnitř se drží nesnesitelné horko. V posledních třech měsících zažil nejteplejší červen v historii Španělska a teď i první vlnu veder. Pracuje na otevřeném prostranství Plaza Mayor, kde není žádný stín. Přiznává, že přežívá díky fotbalu a studeným sprchám. „Je to práce. Jinou nemám.“
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
