Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Redaktoři britského Guardianu přinášejí výpovědi lidí z různých koutů Evropy, kteří se museli během jediného horkého dne potýkat s nesnesitelným vedrem – od kuchaře v Sicílii po bezdomovce v Nizozemsku.
Turecko: Taxislužba ve stínu požárů
Onur Yıldırım začíná každý letní den studenou sprchou. Jako taxikář v tureckém vedru ví, že jinak ho čeká 12 hodin únavy a potu. Jeho klimatizace naštěstí funguje, což mu i jeho zákazníkům značně ulehčuje život. Teplota brzy po ránu přesáhla 20 °C a během dne po celé zemi propuklo několik požárů, například v oblasti kolem Izmiru. Yıldırım ale ví, že náhlé změny teplot během dne mohou člověka dostat do nemocnice.
Itálie: Kuchař jako v sopce
Luigi Randazzo, šéfkuchař v sicilském městečku Sutera, pracoval u plotny, kde teploměr ukazoval 60 °C. "Bylo to jako pracovat uvnitř sopky," popsal. Potil se skrz svou uniformu, zatímco hosté si v klimatizovaném sále užívali oběd. I když mají v kuchyni klimatizaci, při zapnuté troubě, fritovacím hrnci a konvici je k ničemu. Randazzo dodal, že měl pocit, jako by mu někdo chrstnul vědro vody do obličeje: „Ta hodina v kuchyni se táhla jako celé léto.“
Nizozemsko: Úkryt před žárem v podzemí
Karim Taif, 46letý muž bez domova, hledal úkryt před vedrem v amsterdamském centru De Kloof. To se nachází ve sklepě starého domu a poskytuje bezdomovcům během letních měsíců stín, vodu, sprchu i opalovací krém. „Je tu chládek a je to dobré místo,“ říká Taif. Pochází z Maroka, ale většinu života strávil v Evropě. Teď žije na lodi a potvrzuje: „Zima je krutá, ale léto je ještě horší. Sahara se sem blíží.“
Německo: Telekomunikace ve 37 stupních
Sven, 58letý technik, pracoval v Berlíně na opravě telekomunikační skříně. Teplota dosáhla 33 °C a další den mělo být ještě hůř. „Udělal jsem si stín, mám chladicí box a nasazuju si čepici. Hlavní je nehýbat se příliš rychle,“ popsal. V Německu nemají zaměstnanci právní nárok na volno kvůli horku, ale zaměstnavatelé musí zajistit alespoň základní ochranu. Sven uzavírá: „Na horko jsem zvyklý, ale musíte fungovat jinak.“
Francie: Sýry se v pařížské tržnici potily spolu se mnou
Sahra Baadache, 27letá prodavačka sýrů v historické tržnici Marché St Quentin v Paříži, popsala situaci jako "saunu" a "parní lázeň". Tržnice byla postavena v 19. století a nemá žádné chlazení. V úterý tam teplota dosáhla 42 °C. Baadache se snažila zachránit svůj sortiment 150 druhů sýrů – většinu nechala v lednicích, které přikrývala, aby zůstaly chladné. „Přežily. Ale já byla hotová – propocená, nervózní a bez zákazníků. Dvojitý trest.“
Španělsko: Gorila v pekelném kostýmu
David, 40letý pouliční umělec v Madridu, obléká každý večer kostým gorily s dresem Realu Madrid. „Jsem celý propocený,“ říká. Kostým je vycpaný plátnem a uvnitř se drží nesnesitelné horko. V posledních třech měsících zažil nejteplejší červen v historii Španělska a teď i první vlnu veder. Pracuje na otevřeném prostranství Plaza Mayor, kde není žádný stín. Přiznává, že přežívá díky fotbalu a studeným sprchám. „Je to práce. Jinou nemám.“
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
