Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Princ Andrew se již dříve dobrovolně rozhodl nepoužívat svůj titul vévody z Yorku ani vyznamenání, jako je například rytířský Řád podvazku. Jde o další prohloubení jeho ostrakizace z veřejného života kvůli jeho spojení s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Jeho oznámení přišlo týden před vydáním posmrtných pamětí oběti Epsteina, Virginie Giuffre, která ho dlouhodobě obviňovala ze sexuálního napadení v době, kdy byla teenagerka. Princ Andrew obvinění popírá. Virginia Giuffre zemřela letos v květnu sebevraždou.
V roce 2019, po nechvalně proslulém rozhovoru pro Newsnight, Andrew „ustoupil“ z veřejné role pracujícího člena královské rodiny. V roce 2022 bylo potvrzeno, že se nebude vracet k veřejným povinnostem, a vyrovnal soudní spor s Giuffre. Jeho vojenské pozice a královské záštity byly vráceny královně, aby mohly být přerozděleny jiným pracujícím členům. Také oznámil, že již nebude používat status HRH (Jeho královská výsost). Andrew nyní dobrovolně přestal používat i své zbývající tituly, ale princovský status si ponechává.
Pro veřejnost se to může zdát nedostatečné. Ačkoliv jsou tituly fakticky pozastaveny, právně stále existují. Král je v této situaci ve složité pozici, jelikož musí jednat v mezích zákona. Právní systém však není nastaven tak, aby umožňoval snadné odebrání královského statusu. Předpokládá se, že všechny tituly a vyznamenání jsou uděleny na doživotí. U každého skandálního vývoje v Andrewově životě se Buckinghamský palác snažil jen minimalizovat škody, přičemž vždy udělal jen to nejnutnější.
Odebrání vyznamenání, jako je Řád podvazku, je v kompetenci krále. Nicméně k odebrání některých dalších titulů, například vévody z Yorku, by byl nutný zákon parlamentu. Precedentem je Zákon o zbavení titulů z roku 1917 (Titles Deprivation Act 1917). Ten byl přijat během první světové války, aby odebral tituly princům a šlechticům, kteří se přidali na stranu nepřítele.
Tento zákon platil pouze pro kontext „současné války“, což znamená, že by k odebrání Andrewových titulů dnes byla zapotřebí nová legislativa. Někteří poslanci navrhují model úpravy zákona z roku 1917, aby se rozšířil i na současnost. Možné je i přijetí cíleného zákona, který by Andrewovy šlechtické tituly (peerages) – vévoda z Yorku, hrabě z Inverness a baron Killyleagh – právně zrušil.
Zákon parlamentu by teoreticky mohl odstranit i Andrewův princovský status a status HRH. Taková legislativa by mohla řešit i jeho přetrvávající postavení státního rady (counsellor of state), kde zastupuje krále. To by Andrew ztratil, jakmile princ Louis dosáhne 21 let. Přijetí zákona však nese rizika. Jakmile by byl zákon předložen parlamentu, palác by ztratil kontrolu nad procesem, a poslanci by mohli navrhovat jakékoliv změny. Někteří by mohli chtít rozšířit zákon i na další osoby, včetně prince Harryho, což by palác ani vláda pravděpodobně nechtěly riskovat.
Princovský status je nicméně darem panovníka. Kdo na něj má nárok, určují listiny patentové (letters patent) vydané Jiřím V. v roce 1917. Andrew se narodil jako princ se statusem HRH, jelikož je synem panovníka. Co koruna udělí, to může i vzít zpět, jak se stalo v roce 1996, kdy Alžběta II. odebrala status HRH Sarah Ferguson a Dianě, princezně z Walesu.
Princ Andrew zůstává osmý v pořadí nástupnictví na trůn, což je dědičný status, který by mu zůstal i bez princovského titulu. Teoreticky by mohl být z nástupnické linie odstraněn, ale takový krok by vyžadoval souhlas i od zbylých 14 zemí (včetně Kanady, Austrálie a Papuy-Nové Guineje), které sdílejí britského panovníka jako hlavu státu. Pokračující kontroverze kolem Andrewova jména zastiňují pozitivní kroky krále, a tak by bylo v zájmu koruny, aby panovník využil zbývající možnosti, pokud se Andrew zapojí do dalších sporů.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
