Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Princ Andrew se již dříve dobrovolně rozhodl nepoužívat svůj titul vévody z Yorku ani vyznamenání, jako je například rytířský Řád podvazku. Jde o další prohloubení jeho ostrakizace z veřejného života kvůli jeho spojení s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Jeho oznámení přišlo týden před vydáním posmrtných pamětí oběti Epsteina, Virginie Giuffre, která ho dlouhodobě obviňovala ze sexuálního napadení v době, kdy byla teenagerka. Princ Andrew obvinění popírá. Virginia Giuffre zemřela letos v květnu sebevraždou.
V roce 2019, po nechvalně proslulém rozhovoru pro Newsnight, Andrew „ustoupil“ z veřejné role pracujícího člena královské rodiny. V roce 2022 bylo potvrzeno, že se nebude vracet k veřejným povinnostem, a vyrovnal soudní spor s Giuffre. Jeho vojenské pozice a královské záštity byly vráceny královně, aby mohly být přerozděleny jiným pracujícím členům. Také oznámil, že již nebude používat status HRH (Jeho královská výsost). Andrew nyní dobrovolně přestal používat i své zbývající tituly, ale princovský status si ponechává.
Pro veřejnost se to může zdát nedostatečné. Ačkoliv jsou tituly fakticky pozastaveny, právně stále existují. Král je v této situaci ve složité pozici, jelikož musí jednat v mezích zákona. Právní systém však není nastaven tak, aby umožňoval snadné odebrání královského statusu. Předpokládá se, že všechny tituly a vyznamenání jsou uděleny na doživotí. U každého skandálního vývoje v Andrewově životě se Buckinghamský palác snažil jen minimalizovat škody, přičemž vždy udělal jen to nejnutnější.
Odebrání vyznamenání, jako je Řád podvazku, je v kompetenci krále. Nicméně k odebrání některých dalších titulů, například vévody z Yorku, by byl nutný zákon parlamentu. Precedentem je Zákon o zbavení titulů z roku 1917 (Titles Deprivation Act 1917). Ten byl přijat během první světové války, aby odebral tituly princům a šlechticům, kteří se přidali na stranu nepřítele.
Tento zákon platil pouze pro kontext „současné války“, což znamená, že by k odebrání Andrewových titulů dnes byla zapotřebí nová legislativa. Někteří poslanci navrhují model úpravy zákona z roku 1917, aby se rozšířil i na současnost. Možné je i přijetí cíleného zákona, který by Andrewovy šlechtické tituly (peerages) – vévoda z Yorku, hrabě z Inverness a baron Killyleagh – právně zrušil.
Zákon parlamentu by teoreticky mohl odstranit i Andrewův princovský status a status HRH. Taková legislativa by mohla řešit i jeho přetrvávající postavení státního rady (counsellor of state), kde zastupuje krále. To by Andrew ztratil, jakmile princ Louis dosáhne 21 let. Přijetí zákona však nese rizika. Jakmile by byl zákon předložen parlamentu, palác by ztratil kontrolu nad procesem, a poslanci by mohli navrhovat jakékoliv změny. Někteří by mohli chtít rozšířit zákon i na další osoby, včetně prince Harryho, což by palác ani vláda pravděpodobně nechtěly riskovat.
Princovský status je nicméně darem panovníka. Kdo na něj má nárok, určují listiny patentové (letters patent) vydané Jiřím V. v roce 1917. Andrew se narodil jako princ se statusem HRH, jelikož je synem panovníka. Co koruna udělí, to může i vzít zpět, jak se stalo v roce 1996, kdy Alžběta II. odebrala status HRH Sarah Ferguson a Dianě, princezně z Walesu.
Princ Andrew zůstává osmý v pořadí nástupnictví na trůn, což je dědičný status, který by mu zůstal i bez princovského titulu. Teoreticky by mohl být z nástupnické linie odstraněn, ale takový krok by vyžadoval souhlas i od zbylých 14 zemí (včetně Kanady, Austrálie a Papuy-Nové Guineje), které sdílejí britského panovníka jako hlavu státu. Pokračující kontroverze kolem Andrewova jména zastiňují pozitivní kroky krále, a tak by bylo v zájmu koruny, aby panovník využil zbývající možnosti, pokud se Andrew zapojí do dalších sporů.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
