Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Princ Andrew se již dříve dobrovolně rozhodl nepoužívat svůj titul vévody z Yorku ani vyznamenání, jako je například rytířský Řád podvazku. Jde o další prohloubení jeho ostrakizace z veřejného života kvůli jeho spojení s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Jeho oznámení přišlo týden před vydáním posmrtných pamětí oběti Epsteina, Virginie Giuffre, která ho dlouhodobě obviňovala ze sexuálního napadení v době, kdy byla teenagerka. Princ Andrew obvinění popírá. Virginia Giuffre zemřela letos v květnu sebevraždou.
V roce 2019, po nechvalně proslulém rozhovoru pro Newsnight, Andrew „ustoupil“ z veřejné role pracujícího člena královské rodiny. V roce 2022 bylo potvrzeno, že se nebude vracet k veřejným povinnostem, a vyrovnal soudní spor s Giuffre. Jeho vojenské pozice a královské záštity byly vráceny královně, aby mohly být přerozděleny jiným pracujícím členům. Také oznámil, že již nebude používat status HRH (Jeho královská výsost). Andrew nyní dobrovolně přestal používat i své zbývající tituly, ale princovský status si ponechává.
Pro veřejnost se to může zdát nedostatečné. Ačkoliv jsou tituly fakticky pozastaveny, právně stále existují. Král je v této situaci ve složité pozici, jelikož musí jednat v mezích zákona. Právní systém však není nastaven tak, aby umožňoval snadné odebrání královského statusu. Předpokládá se, že všechny tituly a vyznamenání jsou uděleny na doživotí. U každého skandálního vývoje v Andrewově životě se Buckinghamský palác snažil jen minimalizovat škody, přičemž vždy udělal jen to nejnutnější.
Odebrání vyznamenání, jako je Řád podvazku, je v kompetenci krále. Nicméně k odebrání některých dalších titulů, například vévody z Yorku, by byl nutný zákon parlamentu. Precedentem je Zákon o zbavení titulů z roku 1917 (Titles Deprivation Act 1917). Ten byl přijat během první světové války, aby odebral tituly princům a šlechticům, kteří se přidali na stranu nepřítele.
Tento zákon platil pouze pro kontext „současné války“, což znamená, že by k odebrání Andrewových titulů dnes byla zapotřebí nová legislativa. Někteří poslanci navrhují model úpravy zákona z roku 1917, aby se rozšířil i na současnost. Možné je i přijetí cíleného zákona, který by Andrewovy šlechtické tituly (peerages) – vévoda z Yorku, hrabě z Inverness a baron Killyleagh – právně zrušil.
Zákon parlamentu by teoreticky mohl odstranit i Andrewův princovský status a status HRH. Taková legislativa by mohla řešit i jeho přetrvávající postavení státního rady (counsellor of state), kde zastupuje krále. To by Andrew ztratil, jakmile princ Louis dosáhne 21 let. Přijetí zákona však nese rizika. Jakmile by byl zákon předložen parlamentu, palác by ztratil kontrolu nad procesem, a poslanci by mohli navrhovat jakékoliv změny. Někteří by mohli chtít rozšířit zákon i na další osoby, včetně prince Harryho, což by palác ani vláda pravděpodobně nechtěly riskovat.
Princovský status je nicméně darem panovníka. Kdo na něj má nárok, určují listiny patentové (letters patent) vydané Jiřím V. v roce 1917. Andrew se narodil jako princ se statusem HRH, jelikož je synem panovníka. Co koruna udělí, to může i vzít zpět, jak se stalo v roce 1996, kdy Alžběta II. odebrala status HRH Sarah Ferguson a Dianě, princezně z Walesu.
Princ Andrew zůstává osmý v pořadí nástupnictví na trůn, což je dědičný status, který by mu zůstal i bez princovského titulu. Teoreticky by mohl být z nástupnické linie odstraněn, ale takový krok by vyžadoval souhlas i od zbylých 14 zemí (včetně Kanady, Austrálie a Papuy-Nové Guineje), které sdílejí britského panovníka jako hlavu státu. Pokračující kontroverze kolem Andrewova jména zastiňují pozitivní kroky krále, a tak by bylo v zájmu koruny, aby panovník využil zbývající možnosti, pokud se Andrew zapojí do dalších sporů.
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
